Prvně NOVÁ MLÁDEŽ – 1.ročník – 1939
Dnešní „prémierové“ číslo časopisu NOVÁ MLÁDEŽ z roku 1939 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Agi. Moc děkujeme!
NOVÁ MLÁDEŽ – časopis Hlinkovej mládeže. Redigoval redakční sbor pod vedením Matúša Černáka, zodpovědným redaktorem byl profesor Jozef Hlavatý. Majitelem a vydavatelem časopisu bylo: Sborové veliteľstvo Hlinkovej mládeže. Dnes archivované číslo je z června 1939. Predplatné na celý ročník činilo 5 K.
Časopis získával „předplatitele“ tak, že první tři čísla poslal na hromadné adresy, hlavně do škol. To samo o sobě originální není, ale druhá „vynucovací“ fáze zřejmě jedinečná je: „Mnohí si časopis ponechali a doteraz ho nezaplatili. Požiadali sme správy dotyčných škôl, aby dlžníci nedostali vysvedčenie, kým časopis nezaplatia. Žiadame všetkých dôrazne, aby predplatné ešte pred koncom školského roku vyrovnali. (Šekom a spoločne!)“
Andrej Hlinka (*1864 †1938) byl slovenský římskokatolický kněz, politik, vůdčí osobnost slovenského národního hnutí. Krátce před svou smrtí se dohodl na spolupráci mezi („svojí“) Hlinkovou slovenskou lidovou stranou, Konradem Henleinem a politickým vůdcem maďarské menšiny v Československu, hrabětem Esterházym.
V časopise Hlinkovy mládeže nemohly chybět články o životě jejich ideového vůdce – i s dobově patrným protižidovským akcentem.
Tak jako byla myšlenka skautské hnutí zneužita k „politickým“ cílům v německu, byla podobně deformována i v poměrech samostatného Slovenského státu. Každý politický režim vždy vyvíjí enormní úsilí k ovlivnění mládeže – jak ve škole, kde to je s podstaty snadnější záležitostí, tak v mimoškolním čase – třeba prostřednictvím oddílů Hlinkovy mládeže, kde je zachován alespoň jakýsi prvek dobrovolnosti.
Březnové události roku 1939 jsou v časopise NOVÁ MLÁDEŽ zachyceny slovenským pohledem. Jen pro připomenutí souvislostí si dovolím citovat z webu Ústavu pro studium totalitních režimů:
„V březnu roku 1939 vyústily mnichovské události v zánik samostatného československého státu. Generalita i vláda si byly vědomy iluze možnosti obrany okleštěného Československa a západní mocnosti neposkytly mezinárodní garance nových hranic. Navzdory snaze přizpůsobit vnitrostátní i zahraniční politiku německým představám se československé vládě nepodařilo dosáhnout takových vztahů s nacistickým Německem, které by umožnily další existenci Druhé republiky.
Vyhlášení samostatného slovenského státu. Dne 7. března 1939 jednal nacistický předák Arthur Seyss-Inquart v Bratislavě s Jozefem Tisem a Karolem Sidorem a snažil se je přimět k vyhlášení samostatného Slovenska. Česká vláda záhy nařídila vojenský zásah na Slovensku, který začal v noci z 9. na 10. března pod vedením generála Bedřicha Homoly. Zásah vyvrcholil vyhlášením stanného práva, sesazením Tisovy vlády prezidentem Háchou a vyhlášením tzv. vojenské diktatury. Do čela slovenské vlády byl 11. března povolán velitel Hlinkových gard Karol Sidor, který dosáhl odvolání mimořádných opatření. Tiso se uchýlil na svou faru v Bánovcích. 12. března 1939 němečtí emisaři jednali s Karolem Sidorem o odtržení Slovenska od českých zemí. Sidor na plán odmítl přistoupit. Nacisté se proto opětovně obrátili na Jozefa Tisa, který 13. března společně s Ferdinandem Ďurčanským jednal v Berlíně s Adolfem Hitlerem. Říšský kancléř se vyjádřil zcela jasně: buď bude vytvořen samostatný slovenský stát, nebo dovolí maďarským jednotkám vpadnout na Slovensko. Tiso nakonec vyslovil s Hitlerovým požadavkem souhlas. Dne 14. března 1939 slovenský sněm odhlasoval vytvoření Slovenského štátu v čele s Tisem. Maďarsko předalo československé vládě ultimátum požadující vyklizení Podkarpatské Rusi. Zároveň na toto území vstoupily maďarské jednotky, které se na mnoha místech střetly s odporem československé armády.“
Na podzim roku 1938 byly na Slovensku všechny skautské organizace rozpuštěny a povolena byla jen Hlinkova mládež (jakási obdoba německé Hitlerjugend). Po vzniku Slovenského štátu 14. března 1939 si nově vzniklá republika vydávala vlastní zákony a tak 28.4.1940 bylo zákonem nařízeno, že výchovu občanů ve věku 6-19 let provádí Hlinkova mládež. Byl zakotven i pozdější poviný vstup do Hlinkových gard – tím mělo dojít k podchycení „všetkých mužských príslušníkov od 6 do 60 rokov“. Ale tyto tendence jsou patrny ještě před přijetím tohoto zákona – dnes archivované číslo NOVÉ MLÁDEŽE je z června 1939.
V časopise nechyběly obrázky z tradiční skautské praxe – osvědčeného čtenářského taháku rozvíjejícího představivost i motivaci něco podobného taky vytvořit.
Ať je doba jakkoliv dramatická, místo pro humor (byť leckdy specifický) se v ní najde vždy. A tak i na předposlední straně časopisu NOVÁ MLÁDEŽ nesmělo chybět VŠELIČO VESELÉHO NA POBAVENIE.
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu NOVÁ MLÁDEŽ v roce 1939, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny strany archivovaného čísla NOVÁ MLÁDEŽ – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář