Předposlední ročník časopisu MLADÝ HLASATEL – 5.ročník – 1939-40
MLADÝ HLASATEL – 5.ročník – 1939-40 je předposlední ročník tohoto časopisu před jeho zákazem.
V článečku ze 17.5.2014 byl publikován archiv 5.ročníku časopisu MLADÝ HLASATEL – ale bez 3.čísla. Díky Jiřímu Č. můžu dnes archivovaný ročník doplnit právě o číslo 3.
Štefan Švec – ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) – strany 395-397: „Legendární foglarovský časopis MLADÝ HLASATEL se zaměřoval na zábavu a výchovu dětí pomocí jejich vlastních zájmů a pojetí světa. „Vstoupil do dětského časopisectví se záměrem překonat vžité, standardní pojetí časopisu pro mládež a postupně se také vzdaloval dosavadní praxi jak obsahově. tak výtvarným řešením a technikou tisku.“
Mladý skautský vůdce Jaroslav Foglar se přes velké množství časopiseckých titulů pro děti a mládež, vycházejících u nás ve 30. letech 20. století. rozhodl navrhnout v nakladatelství Melantrich vznik titulu nového, zcela odlišného od ostatních. Doufal, že nový časopis, určený dětem mezi 10-15 lety, bude svěřen jemu. Ve svých nadějích byl však zklamán. Ideu nového časopisu sice nakladatelství přijímá, jeho vedeni však svěřuje zkušenějšímu editorovi. Odpovědným redaktorem časopisu se stal Břetislav Mencák. Foglar je v prvních letech pouhým externím spolupracovníkem redakce.
Časopis dostává název MALÝ HLASATEL. Jeho ukázkové, nulté číslo vychází 24. června 1935 a rozdává se zdarma. Sedmého září 1935 začíná týdeník MALÝ HLASATEL vycházet pravidelně. Foglar v něm dostává zprvıı jen nevelký prostor. Je redaktorem rubriky „Skautská stezka“, navrhuje do časopisu zařadit románovou přílohu a organizovat filatelistickou soutěž. Jeho nápady mají úspěch, nejdůležitější novinku, vznik čtenářských klubů časopisu, však Mencák odmítá. Zůstává z ní jen torzo, soutěž pro jednotlivce zvaná „Tábor mladých“, vyznamenávající děti a mládež za odvážné a významné skutky.
Od počátku druhého ročníku časopis mění název na MLADÝ HLASATEL. Foglar ke konci ročníku přesvědčuje na zvláštní schůzce vedení redakce a Melantrichu k pokusu zavést čtenářské kluby (poloorganizované skupinky děti od čtyř členů výš, řídící se dobrovolně pravidly a zákony otiskovanými v časopisu). Výzva k jejich zakládání se objevuje ve 36. čísle druhého ročníku, které vychází 8. května 1937. Přes skeptický postoj redakce se do čtrnácti dnů přihlašuje více než ıoo klubů, do konce ročníku jc už téměř 300. V třetím ročníku má časopis náklad 50 ooo výtisků. Do konce třetího ročníku je čtenářských klubů více než ıooo, hlásí se kluby z celé republiky, a dokonce z Vídně. Ty je však možné přijímat jen do záboru Rakouska Německem v březnu 1938.
Na počátku čtvrtého ročníku, v září 1938, je vyhlášena mobilizace. Břetislav Mencák je odvelen a časopis na dva měsíce zastavuje vycházení. Po podpisu
Mnichovské dohody a demobilizaci se Mencák do redakce už nevrací, za nevyjasněnýclı okolností odchází do Vilímkova nakladatelství řídit MALÉHO ČTENÁŘE.
Odpovědným redaktorem MLADÉHO HLASATELE je ředitelem Melaantrichu Jaroslavem Šaldou jmenován sportovní novinář, byvší redaktor melantrišského sportovního deníku Star Karel Bureš. Jaroslav Foglar se stává plnoprávným členem redakce. Obnovený MLADÝ HLASATEL vychází od 3. prosince 1938 (vydání je číslováno jako 5. číslo 4 ročníku). Časopis mění svou podobu, objevují se nové rubriky i přispěvatelé.
Časopis ještě zpestřuje svůj obsah. Bureš, který nadále pracuje i ve sportovní redakci Melantrichu, zavádí rubriku „Sportovní škola“, do níž přispívají nejznámější domácí sportovci (Josef Bican, Jaroslav Burger, Boža Modrý, František Plánička aj.). Vznikají rubriky „Práce našich čtenářů“ a „Domácí dílna“. Do časopisu zacíná dobrodružnými povídkami a rubrikou „Kurs radiotelegrafie“ přispívat Otakar Batlička. Mezi další nové rubriky patří: ,,Stroje, které nás zajímají“, „Létající modely“, přicházejí Disneyovy postavičky atd. V 7. čísle 4. ročníku (17. prosince 1938) se poprvé objevuje komiks Rychlé šípy, který zajistil časopisu proslulost. Na konci čtvrtého ročníku je přihlášeno téměř 28oo čtenářských klubů a časopis má náklad 68 ooo výtisků. Do konce čtvrtého ročníku se náklad zvedá na 120 000 výtisků týdně, pátý ročník (1940/1941) časopis zahajuje se 130 ooo výtisky, náklad však brzy překračuje 20o 0oo výtisků a časopis se stává daleko nejoblíbenějším dětským periodikeın v zemi. Čtvrtého listopadu 1940 je rozpuštěn Junák a řada jeho členů transformuje své družiny do klubů MLADÉHO HLASATELE. Časopis vychází až do května 1941. Poslední číslo (38. číslo 5. ročníku) vychází v nákladu 2o4 ooo výtisků 17. května. Počet registrovaných klůbů je v tu chvíli 24600.
Ve srovnání s časopiseckou konkurencí své doby je MLADÝ HLASATEL časopisem inovátorským na první pohled. Je tištěn plnobarevně na ofsetu, má řadu zcela nových rubrik, a především zcela jiný přístup ke svým čtenářům, k nimž už nemluví z pozice učitele a vychovatele, nýbrž partnera sdílejícího stejné hodnoty. Od počátku inspiruje dětské publikum ke chvályhodnému (statečnéınu, čestnému atd.) chování, nikoliv však proklamací čí exemply s vyobrazením trestů, nýbrž ukázkami příkladů a vzorů k následování (ať už reálných, v soutěži Tábor mladých, či literárních, jako v komiksu Rychlé šípy). Především ale zavádí myšlenku čtenářských klubů jako zcela nový způsob práce s mládeží, založený na její vlastní aktivitě a jen usměrňovaný dospělými v časopisu. Čtenářské kluby byly inspirované skautským systémem družin, měly to být družiny pro děti neorganizované ve skautské organizaci. Foglar se jejich založením pokusil rozšířit svůj pedagogický systém, aplikovaný ve skautském oddílu, jjž vedl, na co možná nejširší okruh České mládeže.“
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo válečného MLADÉHO HLASATELE – kliknutím na náhled strany:
Moc velká škoda,že se na tak krásně zachovalé časopisy nemůžeme podívat i my co nemáme možnost přispívat digitalizací. Né každý má doma nějakou starou sbírku. Určitě by se hodily na práci s dětmi – školy družiny apod. Děkujem.
Vážený Milo,
není to jen otázka zda má někdo doma nějakou sbírku. Je také možná pomoc úpravou již naskenovaných časopisů a jejich převod do PDF. Také se najdou mnohé skvosty na internetu, a musím napsat, že často jsou i neupravené, a potřebovaly by dát do nějaké aspon přijatelné podoby. Ale také mnohdy je možné se poptat po okolí a najednou přijdete na někdy opravdové poklady, které se válejí někde na půdách či sklepech, zejména ve starších barácích.
A pokud se týká té práce na úpravách, tak já také neumím všechno, což při letošních sedmdesátinách asi už nedoženu, dělám své skeny a úpravy možná způsobem, nad kterým by se kdokoliv z mladších pousmál, možná na úkor času, umím to takto jak to sem dávám, ale je mně líto, že dnešní mladí ztrácejí vztah ke čtenému slovu, ale na druhé straně bych nechtěl, aby zaniklo to, co četli naši předkové, proto fandím tomuto webu a také všem co sem přispívají.
Takže pane Mílo, věřím, že se také u Vás něco najde s čím se můžete podělit s druhými a jak píše Dazul, možná tyto příspěvky také jednou skončí v některé státní digitální knihovně, která se bude zabývat dětskými časopisy.
Další možností je zakoupit nějaké staré časopisy třeba na Aukro.cz tak,jak to dělám já.
Těší mne, že pak mám doma krásné staré časopisy mého mládí, které pak mohu naskenovat a zde vyměnit za jiné zdigitalizované časopisy, které nevlastním.
Je to o tom, že pokud něco chci, musím i něco obětovat – většinou čas i peníze.