SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

10 čísel časopisu RODOKAPS – 9.ročník – 1943-44

Dnes archivované čísla časopisu RODOKAPS z let 1943-44 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Nemo a Václav N. Oběma veliký dík!

V tiráži RODOKAPSU můžeme mimo jiné číst: „Řídí redakční rada: Spisovatel Albert Vyskočil, odb. rada B. Koutník, Dr. Jos. Bečka, Dr. A. Pecelt, prof. V. Komárek, taj. Jiří Kincl. ak. sochař M. Šelbický. Časopis Romány do kapsy (RODOKAPS) vychází čtrnáctidenně. Cena sešitu franko admin. K 3.50. …. Řídí a za redakci odpovídá M. Dolejší. Redakce a administrace: Praha I., Kozí ulice čís. 15. Telefon číslo 605-51. Majitel a vydavatel: »KVÁDR«,. nakladatelská a vyda­vatelská společnost s r . o., …“ 

Jediným „obrázkem“ (obrázky byly v 9.ročníku výhradně zaměněny za fotografe) vztahující se k románu, který tvořil hlavní náplň v dnes archivovaných číslech RODOKAPSŮ, byl ten na titulní straně. Z RODOKAPSŮ vymizely původní ilustrace a to i ze záhlaví románu. Z obsahu RODOKAPSU vypadly i do té doby pravidelné rubriky KRÁTKÉ ZPRAVODAJSTVÍ, DO PŘÍRODY či ŽENSKÉ OKÉNKO RODOKAPSU (skladba rubrik se sice poměrně často proměňovala, ale tyto rubriky v předchozím ročníku byly součástí každého RODOKAPSU). Nedostatek papíru ve válečném hospodářství se musel projevit i na vydávání RODOKAPSU. Rozsah časopisu byl omezen na 28 stran (před třemi válečnými lety měl RODOKAPS 52 stran). Pro zájemce o tuto problematiku doporučuju k přečtení například článek „Český tisk v protektorátu“ na webu FRONTA.cz – zvláště doslovná citace „Souborný přehled pokynů pro tiskovou přehlídku platných ode dne 17. září 1939

Druhá strana RODOKAPSU patřila jediné pravidelné rubrice, která vydržela od začátku války až do posledního čísla (407) – propagandistické UDÁLOSTI V ŘÍŠI. Zatímco na počátku rubriky ještě nebylo nutno presentované „úspěchy Říše“ nijak zvlášť přikrášlovat, po únoru 1943 – porážce u Stalingradu – mýtus neporazitelnosti německých armád vzal za své, přesto byl v rubrice UDÁLOSTI V ŘÍŠI přiživován.

Protiváhu servilní celostránkové rubrice UDÁLOSTI V ŘÍŠI představovala „vlastenecká“ strana seznamující čtenáře RODOKAPSU s nějakou pozoruhodností Čech či Moravy – v čísle 386 to bylo NÁRODNÍ DIVADLO V PRAZE.

Biograf hrál za protektorátu nepominutelnou roli při lidovém kulturním vyžití. V té době údajně fungovalo více než 1000 (!) kin (nejvíc pochopitelně v Praze), některé hrály každý den, jiné jen jednou týdně. Většinu produkce promítající se na začátku protektorátu tvořily americké filmy. Proto také v té době byla v RODOKAPSU populární rubrika „ALBUM AMERICÉHO FILMU“. Filmy tehdy musely být opatřeny německými titulky. Na konci roku 1941 se českých diváků nemile dotkl fakt, že se už žádné americké filmy v českých kinech nepromítaly – USA v prosinci po útoku na Pearl Harbor vstoupily do války. Od té doby byly v RODOKAPSU presentovány filmy německé, ale samozřejmě i české:

Wikipedie o titulu RODOKAPS uvádí: RODOKAPS je název několika řad dobrodružných sešitových románů, z něhož se apelativizací stalo i obecné označení pro levné dobrodružné čtivo. Slovo vzniklo jako zkratka pro řadu ROmánů DO KAPSy, která vycházela původně od roku 1935. Typickým znakem rodokapsů je sešitová vazba, lákavá barevná obálka a jednoduchý dobrodružný děj.“ O časopisu RODOKAPS toho bylo na tomto webu napsáno relativně hodně. Pro ty, kteří by si chtěli přečíst více, doporučuju vyhledat starší článečky a nebo si přečíst vynikající čtyřsetpadesátistránkovou publikaci SVĚT RODOKAPSU – KOMENTOVANÝ SOUPIS SEŠITOVÝCH ROMÁNOVÝCH EDIC 30. A 40. LET 20. STOLETÍ, kterou napsali Pavel Janáček a Michal Jareš. Na našem webu byla citována například stať LITERÁRNÍ POVAHA ROMÁNOVÉHO SEŠITU (strany 27-50) 1.část, 2.část, 3.část, 4.část – informací chtivý čtenář jistě rád proklikne :-)

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu RODOKAPS z let 1943-44, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu RODOKAPS – kliknutím na náhled strany:

Katalog – Kramerius aneb kolik čeho bylo…

Pěkný den všem, občas se vyskytnou otázky na to, zda má smysl digitalizovat ten či onen časopis ve stavu, kdy již není příliš soudržný. Jako většina máme k těmto historickým uzlíkům na kapesníku osobní vztah, připadá nám škoda je nezachovat

Jednou věcí je mít k dispozici pdf časopis zde ke stažení, jinou je „ohodnocení“ důležitosti takového počinu, která je dána pravděpodobně nejvíce tím, zda již byl nebo nebyl tento titul digitalizován. Asi se shodneme na tom, že největšími kandidáty na záchranu jsou ty časopisy, jež nejsou dosud nikde buď evidovány (což by bylo s podivem, ale nelze vyloučit nějaký ten samizdat nebo čtení časopisů dětmi v obcích sousedících s jinými státy), nebo se dosud nedostaly na pořad digitalizace v národním digitalizačním programu Národní knihovny.

Zjistit, jaké tituly a v jakém rozsahu jsou k zapůjčení ve které knihovně lze pomocí vyhledávacího nástroje na adrese http://aleph.nkp.cz/ a tam volbou SKCP (souborový katalog České republiky – seriály). Volbou údaje pro vyhledávání „Název“ namísto „Všechny údaje“ a podvolbou „Pouze dokumenty v češtině“, „Blízkost slov“ ANO – zredukujete možná velká množství vrácených dokumentů na přijatelné množství, ve kterém ten svůj pravděpodobně naleznete.

Na kartě dokumentu pak můžete vidět ikonku „digitalizovaný dokument“ nebo „určeno k digitalizaci“, pokud již prošel digitalizací nebo se k tomu schyluje.  Důležité je zejména to, zda se jedná o titul identický s Vaším (existuje hodně změn názvů a podnázvů v průběhu vydávání titulu, v případě změny jména je zakládán nový katalogový záznam a v něm je uvedena vazba v poli „Varianta názvu“), a pokud jej naleznete, podívat se na rozsah evidovaných čísel. Občas nemají v žádné knihovně některé z čísel, pak je o tom vyhotoven zápis přímo u titulu dané knihovny (SKC je souborový proto, že do něj svůj záznam může přidat každá knihovna ze seznamu evidovaných knihoven ČR, zpravidla jsou to krajské, vědecké a oborové knihovny). Jakmile člověk zjistí, že jím vlastněný časopis je součástí knihovního fondu, opadne počáteční obava z možné nedozírné ztráty :). Díky režimu povinného výtisku se dá očekávat, že budou časopisy od roku 1964 ve fondu obsažené, a zpravidla v něm jsou i před platností vyhlášky z uvedeného roku.

Jakmile opadne prvotní obava, objeví se zvědavost v podobě otázky „jak se k tomu časopisu v knihovně dostat“. Pokud nebyl zdigitalizován, pak jedině jako abonent knihovny, pokud byl zdigitalizován, nejčastěji obdobně, protože AZ chrání zcela nesmyslně časopisy stejně jako knihy 70 let od smrti posledního autora článku, fotky, kresby

Určitý rozdíl je v tom, že již zdigitalizovaná periodika by mohla být vystavena v některém ze systémů Kramerius, jejichž největším agregátorem je MZK Brno s projektem Digitální knihovna na adrese: http://www.digitalniknihovna.cz/

Pokud je v katalogu link, měl by odkázat na odpovídající digitální knihovnu, pak ale uvidíte pravděpodobně pouze náhledy stránek a metadata (informace o časopise). Někdy má ale i toto smysl.

Sepsal jsem tento úvod k ověření dostupnosti zejména pro ty z nás, kdož mají časopisy svázané, a tím pádem mnohem složitěji digitalizovatelné. Opravdu nemá smysl sken s nečitelnými sloupci písmen, pokud je reálné, že existuje dobrá kopie. Naopak má smysl sken jakéhokoli textu, pokud může být skenován ostře a pokud možno barevně věrně, protože jednoduché dostupnosti digitalizovaných děl se ani jako předplatitelé s chráněným přístupem ke knihovně  díky nenažranosti vydavatelské lobby univerzálně hned tak nedočkáme. ;)

Dotazy či komentáře, budou-li jaké, prosím do připomínek

sweetree

Kompletní OHNÍČEK – 44.ročník – 1993

Dnes archivované čísla časopisu OHNÍČEK z roku 1993 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Honza H. Veliký dík!

V roce 1993 už některé tradiční předrevoluční dětské časopisy přestaly vycházet (SEDMIČKA PIONÝRŮ – poslední číslo vyšlo 28. srpna 1992, PIONÝRSKÁ STEZKA – poslední číslo vyšlo v březnu 1992, …), jiné prošly radikální změnou co do obsahu i grafiky. To se týkalo i OHNÍČKU, který se udržel až do roku 2001.

V tiráži dnes archivovaných čísel (konkrétně 1.čísla) se mimo jiné uvádí: OHNÍČEK – zábavný měsíčník. – Vydává Mladá fronta. — Šéfredaktor Jan Krasl. – Zástupce šéfredaktora Josef Havel. — Výtvarný redaktor Dalibor Vlach. — Tajemnice redakce Marie Jablonská. — Adresa: Radlická 61, 150 02 Praha 5. …. — Cena 8,50 Kčs. — Toto číslo dáno do tisku 30. 11. 1992, vyšlo 15. 1. 1993.

Zatímco před rokem 1989 měl každý z tradičních dětských časopisů svůj charakteristický vzhled, který jej na první pohled odlišovat od ostatních, ve zjitřených časech propukající tržní ekonomiky a boje o přežití, se toto šmahem vytratilo. Zkus se podívat na pár stránek kteréhokoliv dětského časopisu třeba z roku 1983 a pravděpodobně i bez pohledu na titulní stranu poznáš o jaký titul se jedná. Udělej to samé s časopisy z roku 1993 a velmi pravděpodobně budeš méně úspěšnější.

OHNÍČEK se ve svém 44.ročníku (1993) zásadně nelišil od dětských časopisů, kterým se ještě podařilo udržet. Dlouholetí ilustrátoři byli nahrazeni novými, fotografie akcentovaly moderní styl, sazba a grafika se zjednodušila. OHNÍČEK se posunul k tématům, které dřív byly typické spíše pro jeho nedávného „konkurenta“ SEDMIČKU PIONÝRŮ – třeba rozhovory s tuzemskými populárními zpěváky na téma „… jací jste byli kluci, když vám bylo jedenáct, dvanáct …„.

Zajímavosti ze světové populární hudby byly reprezentovány třeba plakátem (na svou stranách) skupiny ABBA s „vycpávkovým“ článečkem v pravidelné rubrice STAR JE HVĚZDA.

Jak už píšu výše, obsah časopisu se v krátké porevoluční době razantně změnil – je výrazně komerční, klade ještě větší důraz na zábavu – na úkor „výchovných“ prvků. OHNÍČEK tiskne zahraniční komiksy (jako například POLICEJNÍ AKADEMIE – 8 stran ze 32, komiks tedy zabíral 25% časopisu) a pole vyklízejí původní české kreslené příběhy, které byly pro OHNÍČEK tak typické.

V prvním čísle 42.ročníku (1991-92) uvedla redakce novou pravidelnou rubriku KONTAKT. Tvořili ji čtenáři OHNÍČKU, kteří prostřednictvím této rubriky mohli najít kamaráda, který má stejné záliby jako oni. Prostřednictvím této inzertní stránky mohli sehnat partnery pro výměnu čehokoliv. Inzeráty byly bezplatné, čtenáři jenom museli napsat přesně, co shání a samozřejmě celé své jméno, věk a přesnou adresu. V prvním čísle 44.ročníku (1993) redakce píše: „Pro ohníčkovskou rubriku KONTAKT, začal Nový rok celkem úspěšně. Udělalo nám radost, že se o nás ví nejen mezi vámi, našimi čtenáři. Například Česká televize a deník Práce nám předali žádosti o dopisování z ciziny.“

Pravidelná rubrika s „humorem“, který zasílali čtenáři v průběhu vydávání OHNÍČKU měnila svůj název – MADE IN POPLETOV, ŽÍŽALA SÁMOŠKA AHÓJ!, Z REDAKČNÍ PONOŽKY ŽÍŽALY SÁMOŠKY,  SBĚRNU VTIPŮ OHNÍČEK ŘÍDÍ KUBA KUBÍČEK,  KUBA KUBÍČEK SE PTÁ: CO SE U VÁS VESELÉHO PŘIHODILO?, … V období ze kterého jsou dnes archivovaná čísla se rubrika jmenovala CHACHA:

V létě roku 1992 podalo nakladatelství Mladá fronta a.s. přihlášku ochranné známky OHNÍČEK (ochranná známka zapsána na konci roku 1994) pro nakladatelskou a vydavatelskou činnost včetně nového grafického ztvárnění = hlavička časopisu. Ochrannou známku má nakladatelství registrovanou dodnes.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OHNÍČEK z roku 1993, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu OHNÍČEK – kliknutím na náhled strany: