Mimo časopiseckou řadu – KULIHRÁŠEK
KULIHRÁŠEK A VŠESOKOLSKÝ SLET z roku 1932 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Damro. Veliké díky!
I když se v případě KULIHRÁŠKA nejedná přímo o časopisecký titul, rozhodli jsme se jej zde zařadit, abychom se pokusili dokreslit souvislosti v širším kontextu (patrně inspiroval vznik jiných komiksů v pozdějších dětských časopisech, …). Většina dětí za první republiky znala KULIHRÁŠKA i PUNŤU.
Wikipedie konstatuje, že „Kulihrášek je prvorepublikový komiks (1918-1940) ilustrovaný obrázky Artuše Scheinera. Verše napsala Marta Voleská a nakladatelem byl Gustav Voleský, knihkupec v Praze.“
Artuš Schneiner (*1863 +1938) byl český ilustrátor, kreslíř a malíř. Původním povoláním byl úředník finančního ředitelství v Praze. Věnoval se kreslení zpočátku jen ze záliby, byl úplný samouk, brzy však byly jeho kresby otiskovány v časopisech – rakouských, německých (především Lustige Blätter) i maďarských. Od roku 1897 začal své kresby uveřejňovat v českých společenských a humoristických časopisech Světozor, Paleček, Švanda dudák, Zlatá Praha. Roku 1902 ilustroval první pohádkovou knížku Růženka a Bobeš od V. Říhy. Černobílé lineární perokresby v brilantní secesní stylizaci mu získaly popularitu a nové zakázky. Ilustroval pohádky B. Němcové, K. J. Erbena, H. Ch. Andersena a jiné. Díla Julia Zeyera Román o věrném přátelství Amise a Amila a Vyšehrad vyzdobil obrazy pohádkové fantazie, ale i jemné erotiky. Tyto knihy byly vydávány v nákladné a kvalitní grafické úpravě. Nakreslil však i řadu seriálových obrázků v knížkách O Kulihráškovi a mnoho drobných, ale vždy výborně, poctivě a půvabně nakreslených obrázků do reklamních pohádkových sešitků.
Artuš Scheiner nakreslil minimálně tyto příběhy s prvorepublikovou „komiksovskou ikonou“ Kulihráškem:
- Kulihrášek na řemesle (1918)
- Kulihrášek tulák (1918)
- Kulihrášek sportovec (1918)
- Trpaslíček Kulihrášek mezi zvířátky
- Kulihrášek v hlubinách mořských
- Kulihrášek u moře
- Kulihrášek mezi hračkami
- Kulihráškova abeceda (1927)
- Kulihráškův výlet (1928)
- Kulihrášek trosečník (1931)
- Kulihrášek u severní točny (1931)
- Kulihrášek u čaroděje
- Kulihrášek a všesokolský slet (1932)
- Kulihrášek s Majdalenkou a kouzlo zlaté jahody (1935)
Patnáctou knihu „Kulihráškův národní slabikář“ (1940) ilustroval už M.Novák.
Olga Bezděková věnuje KULIHRÁŠKOVI ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL samostatnou kapitolu na stranách 87-91. „Od poloviny dvacátých let minulého století se nejedny dětské Vánoce neobešly bez velké obrázkové knížky o Kulihráškovi. Tvůrcem cyklu, který dosáhl čtrnácti dílů, nebyl nikdo menší než Artuš Scheiner (1863-1938), renomovaný ilustrátor knížek i listů v různých českých i německých revuích i žurnálech. Proslavil se zejména ilustrací pohádek a prakticky se již za svého života stal klasikem. Figurka trpaslíka Kulihráška jaksi vybočovala z jeho malířské linie, a ačkoliv byla z počátku kritiky nadšeně přijímána a jeho příhody dokonce tehdejší ministr
školství a kultury doporučoval do žákovských a veřejných knihoven, poslední knížky již v očích kritiky narážely na výtky o vyčerpaném námětu …
Kdo je Kulihrášek? Trpaslík s lidskou tváří, jehož neposednost a podnikavost nezna la mezí, v říši skřítků ho nikdy nikdo dlouho neudržel. Celý jeho život ovládají dvě touhy: odejít do světa za dobrodružstvím a vrátit se zase domů. Odchody z domova jsou buď útěky a kajícné návraty, nebo výpravy povolené králem skřítků .
Za zmínku stojí knížka KULlHRÁŠEK A VŠESOKOLSKÝ SLET (1932), která těžila z aktuální události. Scheiner mistrně zachytil tehdejší atmosféru sletu. Ovšem to by nebyl Kulihrášek, aby vzápětí nesvolal slet trpaslíků, lesních plodů a květin. Artuš Scheiner popouští uzdu své fantazie a v jeho podivuhodném malířském projevu se mu podaří oživit „cvičence“ – květiny, houby, lesní plody, vtiskuje jim podobu tanečnic se svižnými lehkými nožkami, vybavuje je nadýchanými sukénkami využívaje vrozené „sukénky“ muchomůrek.
V čem spočívá tajemství úspěchu Scheinerových knížek? Kulihrášek vděčí za svou popularitu jistě i tomu, že splňoval kritéria, která děti na oblíbené hrdiny kladou. Kulihrášek je samostatný (to děti rády vidí a ztotožňují se s hrdinou), a přitom není sám; doprovází jej věrný druh – a že je to pes, to už jsou děti získány na celé čáře. Motiv přátelství dítěte (trpaslíka) se psem je zde bohatě uplatněn. Pajda není jen pasivním partnerem, ale i iniciátorem dobrodružství. Je moudrým rádcem a koriguje Kulihráškovo jednání. Na svých toulkách prožívá Kulihrášek
spoustu příhod a všechny končí happy endem. Kulihrášek je šikovný, se vším si ví rady. Je uznávaným vůdcem tlupy kamarádů, má ve světě
spřízněnou osobu (strýčka), která je navíc vynálezcem a své výtvory dovoluje Kulihráškovi používat.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydání KULIHRÁŠKAv roce 1932, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stran.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované stránky tohoto příběhu KULIHRÁŠKA – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář