Kompletní PIONÝR – 19.ročník – 1971-72

Dnešní čísla 19.ročníku časopisu PIONÝR pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Damro – moc děkujeme za kompletní 19.ročník z roku 1971-72!

PIONÝR – zábavný měsíčník pro mládež vydávala v letech 1971-72 Česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě. Šéfredaktorem byl Vojtěch Steklač, ale první čísla 19.ročníku byl po odvolání dlouholetého šéfredaktora Jiřího Havla zastupujícím šéfredaktorem Svatopluk Hrnčíř. Za grafickou úpravu PIONÝRA odpovídal Karel Franta. Redakčně PIONÝRA tvořili ještě Z.Havlíčková, M.Chmelařová, A.Jelínek a L.Jirotková.

Zasvěcený vhled do 19.ročníku PIONÝRA  (mimoděk) přináší Olga Bezděková – PO STOPÁCH  KRESLENÝCH SERIÁLŮ – 1.DÍL: František Škoda přispěl obrázkovým pásmem Učíme se signalizovat (1954-55), do časopisu se však zapsal především populárně-naučným seriálem Střecha nad hlavou (č.1-12/1971-72).“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_01_strecha_mad_hlavou

„Zajímavým populárně-naučným seriálem 19. ročníku se stal pokus o postihnutí vývoje lidského obydlí od pradávna do začátku 20. století, příznačně nazvaný Střecha nad hlavou (F. Škoda, Č. 1-12/ 1971- 72). Neohraničené obrázky jsou rozložené na dvoustránce, delší text je umístěn pod jednotlivými obrázky. Seriál lze bezesporu považovat za přínos. Spojení obrázků s textem umožňuje vstřebávat látku s větší představivostí. Tento způsob podání se jeví užitečný oproti strohým popisům ilustrovaným jen sporadicky. Seriál upoutal i pozornost O.Uličného. V kapitole „Nejen obláčky“ (Prostor pro jazyk a styl, 1987) kladně hodnotí Škodovy výklady, které se neomezují jen na historii bydlení, ale postihují i nutné souvislosti společensko-ekonomické, pojednání o životním stylu, kultuře apod … (seriál) je spíše vyprávění s nenásilným poučením, které respektuje věkové zvláštnosti dětského čtenáře, avšak nijak přitom neslevuje z obsahové náročnosti a stylové specifičnosti. O. Uličný podrobuje seriál jazykové a stylistické analýze a dochází k závěru, že seriál … vyvážeností obrazu a slova i přitažlivostí kultivovaného textu plně potvrdil oprávněnost existence tohoto druhu, seriálu vzdělávacího.“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_12_born

Adolf Born se poprvé objevil v Pionýru jako ilustrátor Hrnčířovy povídky na pokračování „Případ s Marťanem“. V další spolupráci s časopisem oživuje paletu seriálů zdařilými zábavnými historkami na téma škola (kovbojská, pravěká, eskymácká, hudební, galantní); například kluk utíká ze školy před dělením a násobením a dostane se až do školy k indiánům, kde jsou na tabuli napsány tytéž příklady. Adolf Born se zúčastňuje přehlídky kreslených seriálů ve 12. a 15. ročníku neobvyklým, na první pohled nepřehledným útvarem, nazvaným Vašek Hamáček to v životě neměl lehké. Vrchol jeho seriálové tvorby v časopise Pionýr představuje v 19.ročníku (1971-72) několik povídek A. C. Doyla, které adaptuje S. Hrnčíř pod názvem Dobrodružství Sherlocka Holmese.“

„S detektivními příběhy se představil Adolf Born, který ve spolupráci se Svatoplukem Hrnčířem úspěšně ztvárnil napínavé epizody z díla proslulého A. C. Doyla pod souhrnným názvem Dobrodružství Sherlocka Holmese (1971-72). Jednotlivé několikastránkové příběhy nesly název Tajemství musgravského obřadu, Mužíček z Indie, Bledý vězeň. V seriálovém provedení se „vtěsnaly“ do dvanácti stránek obrázků, ale nepostrádaly napětí. Každému jednotlivému pokračování předcházelo stručné shrnutí děje.“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_12_prihody_pana_burinky

„Ve 2. ročníku Větrníku (později seriál pokračoval dlouhodobě zase v Pionýru, 1971-73) vystoupil několikrát na scénu i Pan Buřinka (časopis Stern) . První ukázka byla provedena pouze v černobílých barvách na zeleném pozadí, druhá obsahovala dvojice barevných obrázků s nepevným okrajem, rozložené v prostoru stránky. Pan Buřinka je náramně směšná figurka, která provozuje nepředvídané věci. Často nepotřebuje k vyjádření vtipu ani slova, vše je nakresleno mistrnou anekdotickou zkratkou. Dvouverší k seriálu připomínají rytmem O.Sekoru: Doktor říká: Teď se snaží, u mne lhát se neodváží.
Pan Buřinka se například houpe na stromě a v okamžiku, kdy se objeví býk, zachytí se pohotově nohama větve druhého stromu. Jindy zase neočekávaným způsobem řeší situaci zablácených psích ťapek v pokoji a psovi jednoduše připevní za ocásek hadr. Vesele vypadá Pan Buřinka, když se bezstarostně, ale nebezpečně rychle houpá v křesle. Pak oknem vlétne včela, narazí na čelo pana Buřinky a ten se rázem převrátí i s křeslem. Mezi známé gagy patří i tento: Pan Buřinka jede z kopce a narazí na sněhuláka; ten vzápětí odjíždí na lyžích sám. (Stejná příhoda se udála i v seriálu Strašidýlko Kuk / K. Franta/ s obměnou saní za lyže.)“

„Zábavný zahraniční parodický detektivní příběh Ludo a padělatelé obrazů (1971-72, z časopisu Pif) umožňuje čtenáři hledat stopy po zločincích. Seriál je vybaven bublinkami s tiskacím písmem, ale obrázky provází i tištěné slovo. Námět tříbí dětskou fantazii, nutí k soustředění, k pozornosti.“

Na pokračování vychází v 19.ročníku PIONÝRA román Julese Vernea OSTROV NA PRODEJ – s úžasnými ilustracemi Jaromíra Vrašila.

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_10_ostrov_na_prodej

„Po šest čísel vycházely dvě stránky seriálu s černobílými nepravidelně velkými obrázky s bublinkami s textem a s průvodním delším textem na začátku příběhu. Dobrodružný příběh s fantastickými prvky Zámek rodu Spadů napsal Milík Tichý. Kresebné zpracování Josefa Scheka umocňuje přitažlivý námět.
Děj je umístěn do vesnice Spadiva, kdesi v Itálii, kam často přijíždějí turisté. Nedaleko na skále se tyčí nepřístupný opuštěný zámek rodu Spadů, jejichž rodokmen sahá až do 11. století. Atrakcí pro turisty je nedaleká jeskyně v pobřežních skalách. V této jeskyni se jednou utopí chlapec Bertino … Jeho kamarádi se spřátelí s partou potápěčů v nestřeženém okamžiku se jim podaří potopit a objeví podmořský
vstup do zámku. Je tam erb rodu Spadů – bílý delfín. V zámku najdou kamaráda Bertina a muže, posledního z rodu Spadů. Vypráví jim o historii rodu, vybudování zámku a smlouvě s delfíny. Delfíni se od něho a od jeho potomků budou učit o lidech… Bertino se nechce vrátit domů, chce pokračovat ve smlouvě s delfíny. Ráno se chlapci probudí a nevědí, zda se jim to všechno jenom nezdálo. Náhle počne nečekaný tah delfínů zátokou. Vzápětí se chlapci dozvídají, že zámek koupil bohatý Američan a vchod do jeskyně zazdil. Na pláž vyplave mrtvola bílého delfína. Tajemství jeskyně a rodu Spadů zůstává pro svět neodhaleno.“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_01_zamek_spadu

„Zadní stranu obálky obsadil po celý 19. ročník veselý pestrý seriál Jaroslava Maláka Larry strýce Fáry, nepravidelné barevné obrázky s minimálním textem v bublinkách. Ukázky ze seriálu pronikly i na titulní obálku časopisu. Seriál občas skýtá hodně legrace, i když se zdá, že je určený spíše pro malé děti. Bernardýn roste a potřebuje postupně větší a větší boudu, provizorní boudu z postele vleče za sebou, košík v tramvaji nahrazuje alespoň proutěným, nasazeným na hlavu, atd. Ze stránek Pionýra mizí vtipným způsobem: do boudy strčí „Neznámého“, což je vlastně sám malíř seriálu, a spolu se strýcem Farou mizí… Opět vzpomeneme zmizení Ferdy Mravence z předválečných Lidových novin.“

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_01_larry_stryce_fary

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu PIONÝR v letech 1971-72, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) časopis PIONÝR do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_01

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_02

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_03

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_04

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_05

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_06

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_07

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_08

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_09

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_10

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_11

PIONYR_19.rocnik_(1971-72)_cislo_12

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *