Kompletní OHNÍČEK – 26.ročník – 1975-76
Dnešní čísla časopisu OHNÍČEK – 26.ročník z let 1975-76 pro www.detske-casopisy.cz do PDF převedl Josef M. Děkujeme!
Populární časopis OHNÍČEK vydávala Česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě a byl určen především dětem 1. stupně základní školy – pionýrům a pionýrkám. Samozřejmě, že ne všechny děti na základní škole byly členy této masové organizace, ale intenzivního ideologického působení nesměl být uchráněn nikdo. A tak byl čtivý obsah všech tehdejších dětských časopisů prokládán stránkami, které (troufám si tvrdit) drtivá většina dětských čtenářů automaticky přeskakovala.
Ve 26.ročníku OHNÍČKU se prolínaly minimálně dvě ideologicky správně zabarvené rubriky – GLOSY a KUKÁTKO. Občas se k nim nenápadně přidala také rubrika PROČ? JAK? CO?
Naproti tomu pravidelná stránka TŘÁSNIČKY přinášela drobné zajímavosti napříč světem – nejen z „pokrokových“ a „socialistických“ zemí.
Rubrika Z REDAKČNÍ PONOŽKY ŽÍŽALY SÁMOŠKY přinášela vtipy. Upoutávku na uvažovaného „maskota“ OHNÍČKU nakreslil v 1.čísle 26.ročníku na titulní stranu Neprakta.
Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – I. DÍL, strany 175-7: „Věra Faltová se vrátila na stránky Ohníčku zábavným seriálem Karáskova dobrodružství (1974- 76, 48x , 96 s .) na námět Kapra (= V. Steklače), nevázanými historkami, kterým dominuje pejsek.
Častými převleky způsobuje nejen legraci, ale i potíže, zakončené potrestáním. Jeho společníky jsou chlapci Emil a jeho svérázný dědeček, „uličník“, který provádí spoustu nepředložeností. Souvislý epický děj se rozvíjí až na sklonku ročníku, kdy se dědeček rozpomíná na své mládí a začne se svou „partou“ pátrat po mapách se zakresleným pokladem. V novém ročníku se plaví všichni v ponorce, objevují trosečníka Picpuse, kterému prý koluje v žilách krev J. Verna, ale i piráta Drakea. Společně pátrají po pokladu. Setkávají se s nepřátelskými Marťany a ti je všechny do jednoho proměňují do podoby psa Karáska. Díky delfínům se jim vrací původní podoba, a tak naši hrdinové spěchají domů s převratným objevem – Marťani existují. O poklad, který jim nakonec Marťani shazují, už neprojevují zájem. Spojení oblíbené kreslířky s autorem námětu V. Steklačem přineslo oddychovou veselou historii, která skončila právě včas.“
Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – I. DÍL, strany 178: „Eva Průšková, autorka Bivoje … coby . .. a Kazi . .. coby … , přišla po letech s novým námětem ze současnosti, ale tentokrát s pohádkovými prvky. Seriál Kouzelná Lucka (1975- 83, 192 x ) se rozběhl v časopise v roce 1975 a úspěšně pokračoval devět let.
Zdrojem pohádkového motivu je starodávný klobouk z půdy, který je obdařený kouzelnou mocí a plní jedno Luckou vyslovené přání za druhým. Ovšem někdy klobouk selže, a to v případě, kdy se příliš soudobá žádost vymyká jeho pochopení, anebo když si přání vyloží klobouk po svém (místo hub lišek vyčaruje v košíku liščí mláďata). Kouzelný klobouk skýtá nepřeberné možnosti, od hodinek s vodotryskem až k proměnám loudavých děvčat v želvy, což Lucka způsobí nechtěně troufalým výrokem. Stačí, aby Lucka vzdychla, a už se těžký batoh „postaví na nohy“ a ťape do kopce po svých. Často však klobouk jedná neuváženě, například když vykouzlí jablka na závin, je jich hned celá tuna.
O. Neff doceňuje komiku E. Průškové slovy, že její humor zabíhá do mile absurdní polohy.
Pro oživení vstupuje do seriálu robot Lucián, kterého sestrojil z kuchYl1ského robotu Lucčin kamarád, a teď Lucián konkuruje klobouku svými svéráznými schopnostmi – odklízí odpadky z lesa (de facto si na nich pochutnává a šrotuje je), uvaří na sobě čaj, do sněhu nosí babiččiny kozačky, aby nenastydl a nezrezivěl, pod vánočním stromečkem hbitě vyluxuje jehličí atp. Z náklaďáku se šrotem jej však zachraňuje kouzelný klobouk. Lucián se i zmenšuje a běhá po klávesách klavíru, což je starý oblíbený gag ze seriálů. Při Luciánových příhodách si nejednou vzpomeneme na Robota Emila z časopisu ABC nebo dřívějšího Robota Mikiho z Ohníčku.“
BOŘÍKOVY LAPÁLIE vycházely na pokračování ve 26.ročníku OHNÍČKU. Byly nepochybně inspirovány slavnou sérií MIKULÁŠOVY PATÁLIE od Reného Goscinnyho, která vycházela v OHNÍČKU na pokračování o rok později.
Alexej Pludek ve spolupráci s Gustavem Krumem tvořil pro OHNÍČEK pravidelně jednostránkový OBRÁZKOVÝ KABINET DĚJEPRAVY (upoutávka na titulní straně 2.čísla). Rozporuplný Alexej Pludek (*1923 +2002) byl český spisovatel (sci-fi, historické romány i divadelní hry) a novinář, známý v některých dílech svým komunistickým a antisemitským smýšlením (byl aktivní v levicových stranách i po roce 1989). Faktem ale také je, že se v padesátých letech i později za tzv. normalizace zastával Jaroslava Foglara.
Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – I. DÍL, strany 175: „Druhý dobrodružný sci-fi seriál, Pavouk Nephila (1975-77, 48 x , 92 s.), těží z prostředí farmy paravegetálních zvířat na ostrově Flora.
Pavouk Nephila se po použití neúměrného množství růstového preparátu stává nebezpečným ž ivočichem Mírumilovná činnost laboratoře – odprodej ž ivočichů obřího vzrůstu vědeckým ústavům a získání prostředků na další prospěšný výzkum – je zneužita k militaristickým účelům. Příb ěh s utopickými prvky je varováním před zneužitím vědeckých objevů k hazardním válečným pokusům.
Pro oba seriály platí totéž, co o dříve zmíněných přepisech klasických literárních předloh – mají ilustrativní charakter, obrázky postrádají návaznost. Jde jen o důkladné rozkreslení děje se zajímavou zápletkou .“
V každém čísle 26.ročníku OHNÍČKU vycházela stránka věnovaná populární zpěvačce či zpěvákovi – spolu s textem jeho známé písně.
Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – I. DÍL, strany 159: „V 26. až 29. ročníku čerpal Ohníček vedle původních zábavných a utopických seriálů opět podvakrát z literárních předloh klasiků. Povídku M. Twaina přiblížil čtenářům v seriálu Princ a chuďas (1975-77, 48 x ) J. Javorský. Průvodní text je vysázen pod obrázky a očíslován. Seriál se blíží filmovému projevu, záběr po zá běru , ovšem k dynamičnosti by přispělo, kdyby se postavy tak jako v kresleném filmu rozhýbaly. Zde působí staticky. Ilustrovanému příběhu, který vycházel vždy po dvou stránkách, sice nelze upřít poutavost, nicméně jde o pečlivé rozkreslení povídky do obrázků. J.Javorský obdobně přistupuje k jiné látce, románu Ch. Dickense Oliver Twist (1977-79, 48 x ), který ve dvoustránkových kreslených dávkách s textem pod obrázky vycházel v časop ise po dva roky. Samotný příběh je podán napínavě , ovšem v závěru vše najednou spěje k rychlému konci. Nicméně oběma pokusům se zajisté podařilo vzbudit zájem o literární předlohu, jako se o to pokouší filmové, divadelní a rozhlasové dramatizace.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu OHNÍČEK v letech 1975-76, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované čísla časopisu OHNÍČEK – kliknutím na náhled strany:
Prosím, prosím, prosím. Nemám šanci získat registraci, zato mám vekou prosbu. V jednom z čísel (bohužel nevím konkrétně) ročníku 26 je v rubrice Z redakční ponožky žížaly Sámošky uveřejněn vtip o kamenném uhlí s podpisem Lenka Fiebigerová. Moc bych toto jediné číslo potřebovala alespoň naskenované. Mělo by to být překvapení k blízkému srazu spolužáků po 40 letech. Máte-li někdo přístup a dobrou vůli, ozvěte se zde. Jste jediní, kdo může pomoci. A znáte to, když je někdo jedinej,kdo to může udělat, tak musí…
Děkuji