Kompletní ABC – 13.ročník – 1968-69

Dnešní čísla 13.ročníku ABC pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Nemo. Veliké díky za vyčištění skenů a kompletní ročník!

V tiráži 1.čísla časopisu je uvedeno: ABC mladých techniků a přírodovědců. Zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata. Vydává Mladá fronta. Řidí šéfredaktor V.Toman s redakční radou • Zástupce šéfredaktora prom.biolog K.Dunda (přírodní vědy) • Technika – J. Kasal • Zpravodajství a zájmové kluby – prom. hist. J. Tůma a L.Kolářová • Polytechnické přílohy – A.Sýkorová • Výtvarný redaktor –  J.Drahokoupil • Fotoreportér – M.Kocar ext. • Sekretariát – M.Kunová a J.Bieliková.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_uvodnik

Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ÁBÍČKEM píše v souvislosti s 13.ročníkem ABC na stranách 126-127:

„Nešťastný šťastný 13. ročník. O startu do 13. ročníku jsem se už zmínil dříve. Díky tomu, že jsme museli kvůli dovoleným materiály do tohoto čísla odevzdat do tiskárny už někdy v červenci, byla v srpnu příprava hotová a ábíčko dostalo od cenzorů souhlas k tisku. Tou dobou už jsme zase „zařezávali“ v redakci v Senovážné. Po všech těch zmatcích, kdy byla budova Mladé fronty v Panské 8-10 obsazena, mohli jsme díky „odluce“ začít pracovat.
Každý z nás srpnové události prožíval jinak, ale v jednom jsme se shodli: Tohle nebyla „bratrská pomoc“, ale okupace! Jen jsme ještě trochu věřili, že jde o dočasnou záležitost – jak náni oficiální propaganda tvrdila. Jakou hodnotu ona „dočasnost“ měla, jsme pak prožili. Sotvakdo si všiml, že za celá ta léta se na stránkách ábíčka neobjevil ani jeden redakční materiál, který by se vztahoval k sovětským okupačním vojskům. Ani naši klubisté nepsali o tom, že by se s nimi kamarádili a setkávali. Zkrátka jsme „vojska“ ignorovali. Řešili jsme především, jaké má být ábíčko, o čem budeme psát, co nového přineseme svým čtenářům. A nebylo to vůbec lehké. Zase na nás „někdo“ začal dozírat, jací jsme a co píšeme, dokonce probíhala hodnocení všech časopisů, jaké měly postoje v roce 1968. I ABC tím bylo postiženo, a dokonce dvakrát, když pionýrské oddělení poprvé vypracovalo materiál, který na nás nic závadného nenašel. Tak bylo „shora“ řečeno, že něco se přece najít musí! A našly se „nacionalistické tendence“ a nějaké prkotinky. Tím nacionalismem byla například „postižena“ obě říjnová čísla, která jsme věnovali 50. výročí trvání Československa! Musel jsem se tomu smát, zato kolegové, když jsem jim tu kritiku tlumočil, někteří dost nevybíravě nadávali. To horší nás teprve čekalo – „pohovory“, ale o tom jsem se již zmínil.

Opomenul jsem však, že v roce 1968 došlo ke změně vydavatele, protože se začal „rozkládat“ Československý svaz mládeže. Vedení Mladé fronty proto prozíravě na podnik převedlo vydavatelská práva na všechny dětské a mládežnické časopisy. Ovšem po vzniku České rady Pionýra se vydavatelem ABC stala tato organizace.
Ještě před koncem roku nastoupila do redakce posila pro Karla Dundu, který kromě redigování přírodních věd byl i mým zástupcem. Což byla obdoba mého dřívějšího postavení. Příchod Heleny Kholové do ábíčka byl tak trochu senzací. Nebyla jen promovaným biologem, ale i kandidátem věd (CSc.), a vlastně první pracovník podniku Mladá fronta s tak vysokým titulem! Věděli jsme, proč Helenu přijímáme. Už dlouho s námi spolupracovala, a jak se brzy ukázalo, hodně jsme jejím příchodem získali. Projevovalo se to, jak ve čtivosti přírodovědných (ale i jiných) materiálů, tak i v jejich lehce podávané odbornosti.
V průběhu roku 1969 došlo i k dalším změnám. „Za lepším“ odešel od techniků Jarda Kasal a nastoupila Milada Bušková (brzy se provdala na Kazimourovou). Svého „parťáka“ získal i výtvarný redaktor Jarda Drahokoupil, když k nám jako technický redaktor přišla J. Sovová. Na nějaký čas z „rodinných důvodů“ odešla Marcelka Kunová (zastoupila ji Helena Synková), ale po roce se vrátila. Zanedlouho k ní přišla A. Rundová.
Ještě bych měl říct, že 13. ročník ABC už měl náklad 135000 výtisků, ale stále to nestačilo. Svědčí o tom mimo jiné i dopisy čtenářů nebo rodičů, které jsme otiskovali. Bohužel jsme pro tentokrát nemohli oznámit žádné změny časopisu pro 14. ročník. Byl jen takový běžný. Významnou událostí se naopak stalo 100. výročí narození V. I. Lenina, které UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) vyhlásilo jako výročí pro rok 1970! A u nás doma už se zase „dbalo“ na to, aby se takové výročí řádně oslavilo. Nu, a nám se to povedlo velmi neobvyklým způsobem…“

Jako příloha k 13.ročníku vycházelo ABC DO KAPSY. Otevírala jej vzpomínka Jaroslava Foglara na jeho ozdravný pobyt ve Švýcarsku.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_foglar_jak_jsem_cestoval_do_svycar

O komiksu DOBRODRUŽSTVÍ JOHNA CARTERA se v úvodníku 1.čísla 13.ročníku ABC zmiňuje šéfredaktor Vlastimil Toman (viz začátek této stránky „TŘINÁCTému na cestu“). Josef Ládek a Robert Pavelka ve své knize ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 na stranách 83-84 k tomuto kreslenému seriálu mimo jiné uvádí:

„Slavný autor Tarzana Edgar Rice Burroughs v roce 1917 (tři roky po zrození slavného pralesního nalezence) přivedl na svět arizonského zlatokopa Johna Cartera. Tento bývalý důstojník americké armády se záhadným způsobem ocitá na Marsu. Objevuje se v pěti Burroughsových knihách, které nesou názvy Princezna z Marsu; Bohové na Marsu; Pozemšťan vojevůdcem na Marsu; Thuvia, děvče z Marsu a Vražedná šachovnice na Marsu. Carter učaroval i Vlastislavu Tomanovi, samozřejmě v dřívějším věku, než ve kterém vstoupil do dějin časopisecké produkce jako tvůrce a později šéfredaktor ABC. Později se k těmto příběhům vrátil, vybral z prvních dvou publikací základní dějovou kostru a přetvořil ji do komiksového scénáře, který namaloval Jiří Veškrna.
V zhledem k tomu, že šlo o dílo známého spisovatele, musela se řešit otázka autorských práv. Toman vzpomíná, že kromě poplatku za využití tématu se do USA posílalo i pět čísel ABC, v nichž byly Carterovy příhody tištěny. Neohrožený Pozemšťan se poprvé objevil nikoli přímo na stránkách časopisu, ale ve všívané příloze ABC do kapsy, kde mu byla vyhrazena vnitřní dvojstrana.
Zlatokop Carter se při útěku před Indiány záhadně dostává z Arizony na Mars, kde se seznamuje s tamními obyvateli. Spřátelí se s jedním z náčelníků zelených Tharků Tars Tarkasem, pomůže elitnímu letci Kantos Kanovi a především zachrání život hélijské princezně Dejah Thoris, která se později stane jeho ženou. V závěru 13. epizody se Carter stejně podivně přesune zpět na Zemi, v dalším díle (po dvaceti letech – jak je uvedeno v záhlaví) se však na Rudou planetu vrací, ovšem do zcela jiné oblasti. Objevuje se v království šarlatánky Issus a pokouší se rozbít mýty o existenci marťanského božstva. Setkává se přitom se svým synem Carthorisem, s jehož pomocí a za přispění již známých přátel Tars Tarkase a Kantose Kana porazí náboženské fanatiky.
Pro velký ohlas čtenářů byl seriál reprízován ve Speciálu 70, kde byl pozměněn textový obsah v záhlaví jednotlivých dílů, seriál pak byl převeden z poloviny do celobarevného provedení. Toman do reprintu dopsal dvě další epizody (25. Proti bohům a 26. Hrdina dvou světů), které byly využity jako můstek k Dobrodružství Thuvie z Ptarhu, plánovaného do 15. ročníku ABC.
Carterovy marťanské příhody byly jedním z nejvyhledávanějších seriálů, proto se logicky objevily i v první Velké knize komiksů. V nové podobě jsou dvoubarevné stránky laděny do modrého tónu, u jednotlivých epizod ale chybí doplňující texty v záhlaví a zápatí. V prvním knižním vydání jsou prohozeny názvy dílů 23 (Dobrovolní vězni) a 24 (Směr – Hélium). Navíc se zde jako původní datum vydání objevuje rok 1970, kdy však vyšel první reprint seriálu v ABC Speciálu 70.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_dobrodruzstvi_johna_cartera

Vlastislav Toman v knize MŮJ ŽIVOT S ÁBÍČKEM na stranách 110-111 zmiňuje:

„K další změně došlo po rozšíření ábíčka o nebarevnou (černobílou) vložku v rozsahu 16 stran formátu A5. Využili jsme ji dvojnásobně – půl na půl, osm stran dostal román Karla Maye Mezi supy, upravený Lukášem Tejnorem a s původními ilustracemi Zdeňka Buriana (1968-69), a z druhé poloviny vznikl minimagazín ABC do kapsy s komiksem uprostřed a různými návody, náměty, zajímavostmi, rébusy atp.
Následoval román Rájem i peklem z pera Otakara Batličky (1968-70) upravený Bohumilem Jírkem a s ilustracemi Karla Přibyla. Jako další příběh (1969- 70) vyšel Žlutý markýz Knuda Gatzwillera upravený Libuší Kolářovou a opět s ilustracemi Karla Přibyla. Protože se oba romány střídaly na přechodu ze 13. do 14. ročníku, zůstal v jeho závěru prostor na známý krátký příběh G. S. Erskina Poslední jezdec Pony Expresu ilustrovaný Jirkou Vraštilem.“

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_mezi_supy

V rámci dvou nových stálých příloh ABC vyšla i povídka Otakara Batličky TROJSTĚŽNÍK OLAF. Redakce slibovala že z této přílohy „za rok bude kniha plná povídek, kreslených seriálů, zajímavostí, rad, humoru a návodů“.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_batlicka_trojsteznik_olaf

Těmi  „kreslenými seriály“ byl míněn výše uvedený komiks DOBRODRUŽSTVÍ JOHNA CARTERA i od francouzů převzatý PIFÍK.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_pifik

Na tradici foglarovských čtenářských klubů časopisu MLADÝ HLASATEL  se redakce ABC snažila v šedesátých letech navázat – kluby byly nazývány raketovými posádkami, zájmovými kluby abc, … Každopádně měly tyto aktivity v časopise svoji „klubovou dvoustranu“. Jak avizoval šéfredaktor v úvodníku: „Po delší přestávce začínáme též s velkou čtenářskou soutěží Tajuplného ostrova, která bude mít další pokračováni.
Na rozdíl od stejnojmenné hry s úkoly pro zájmové čtenářské kluby ABC, je soutěž určena všem čtenářům a vyzkouší jejich důvtip a vytrvalost.“

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_tajuplny_ostrov

Kreslený seriál STRÁŽCI vycházel v ABC od ledna 1967. Námět a scénář psal šéfredaktor  Vlastislav Toman a kreslila jej Libuše (Libka) Kovaříková. Ukázku ze čtrnáctistránkové kapitoly o komiksu STRÁŽCI (kniha ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVEENSKU 1945-1989) je v článečku ze 30.9.2016.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_strazci

Vystřihovací kartičky ATLAS ABC získaly svou konečnou podobu (obrázek na přední straně + podobné textové informace na druhé straně)  až v 17.ročníku. Vycházely pak v této podobě až do 26.čísla 41.ročníku (11.srpna 1997).  Ve 13.ročníku můžeme vidět jednu z podob „kartiček“. ATLAS ABC nebyl pouhou encyklopedií, která nahrazovala tehdy neexistující publikace, ale podprahově vychovávaly k systematičnosti – kartičky bylo potřeba třídit i  archivovat (čas od času v ABC vycházely vystřihovánky – bylo možno si na kartičky atlasu slepit archivační krabičku).

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_atlas

OBRAZOVÁ ŠKOLA ABC měla svého předchůdce i v poválečném časopise VPŘED (vedl dr. Bureš s Jaroslavem Foglarem). V tomto legendárním časopise se naučné a názorně ilustrované texty od 1.čísla 2.ročníku (1946) nazývaly „NAŠE OBRAZOVÁ ŠKOLA“. ABC tento nápad  přejalo a pokračovalo v něm déle než bylo historickými okolnostmi umožněno redakci VPŘEDU.

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01_obrazova_skola

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu ABC v letech 1968-69, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_01

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_02

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_03

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_04

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_05

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_06

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_07

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_08

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_09

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_10

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_11

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_12

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_13

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_14

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_15

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_16

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_17

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_18

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_19

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_20

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_21

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_22

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_23

abc_13-rocnik_1968-69_cislo_24

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *