KNIHOVNIČKA ABC (1959-1977)

2.4.2020   1959, 1962, 1963, 1964, 1965, 1966, 1967, 1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, Kde lze najít skenované časopisy, Román (i na pokračování), Stahuj časopisy   No comments

Dnes archivované výběry románů, které vycházely na pokračování v časopise ABC v letech 1959-1977 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Nemo. Veliký dík!

Tímto se nám podařilo archivovat většinu titulů KNIHOVNIČKY ABC, které vycházely jako „vystřihovací pokračování“, ze kterého šla svázat samostatná knížečka.

V samotném časopise ABC či ve vzpomínkách tehdejšího šéfredaktora Vlastislava Tomana (*1929) je  knihovnička též nazývána jako miniknižnice, příběh či román na pokračování nebo edice ABC – to jen aby nedošlo ke zmatení pojmů : -)

Příběhy na pokračování otiskovala redakce ABC už od prvního čísla, prvního ročníku – LEGIE HRŮZY (Alois Přívratský) vycházela 1.-4. číslo 1. ročníku, DVA MĚSÍCE V TAJZE (Milan Šnajdr) 2.-4. číslo 2. ročníku,  LEDEN POD PALMAMI (Jan Čeřovský) 4.-12. číslo 2. ročníku. Ale až TŘI DOBRODRUŽSTVÍ (Otakar Burian, Alois Přívratský, Gabriel Laub) vycházely po celý 3 ročník (1.-12. číslo) a byly koncipovány jako svazek KNIHOVNIČKY ABC.

Po TŘECH DOBRODRUŽSTVÍ vycházely sice na pokračování (vždy 3-4 čísla)  V ZAJETÍ MOŘE (Vladimír Němcov) ve 3.-5. čísle 4. ročníku a CESTA DO STŘEDU ZEMĚ (Jules Verne) 7.-10. číslo 4. ročníku, ale až od 9. čísla 6. ročníku do 5. čísla 7. ročníku vycházel na pokračování příběh ŠTAFETA (František Omelka), který byl koncipován jako další svazek KNIHOVNIČKY ABC.

Nebudu se zde rozepisovat o všech svazcích KNIHOVNIČKY ABC, jen bych si dovolil upozornit na 192 stránkový humoristicko-dobrodružný román Charlese Leverera (*1806  +1872) KLUK S IRSKÝCH MOČÁLŮ volně (a hlavně fantasticky) převyprávěl Miloslav Švandrlík (*1932  +2009):

„Můj otec měl jednu záviděníhodnou vlastnost. Dovedl si ze všeho udě­lat výhodu. Bydleli jsme, spolu s macechou, na rozhraní dvou irských okresů. Vzhledem k sporným hranicím odmítal otec platit daně, ale zato volební právo uplatňoval dvakrát. A tak to u něho bylo se vším….“

KNIHOVNIČCE ABC věnoval dlouholetý šéfredaktor časopisu ABC Vlastislav Toman v knize MŮJ ŽIVOST S ABC samostatnou kapitolu (strana 109-111):

„Knihovnička ABC. K tradici známých českých časopisů, jakými byly třeba předválečný Mladý hlasatel nebo jeho následovník poválečný Vpřed, patřil vkládaný román na pokračování. Pravidelný čtenář tak za rok získal jednu, někdy i dvě knížky a redakce k nim často vydávaly i desky na svázání. Existovaly dokonce časopisy, jejichž obsahem bylo hned několik románů na pokračování a jen pár stránek doplňkového textu. Dodnes možná někde v knihovničkách takové romány jsou. Mezi ty nejznámější bezesporu patří Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří spisovatele Jaroslava Foglara, které založily slávu hlavolamu „ježek v kleci“ a přispěly k oblibě klubu Rychlých šípů.
O ABC se dost často tvrdilo, že jdeme ve šlépějích toho nejlepšího, co v bývalém Československu pro děti vycházelo. Už jsem se zmínil o tom, že pro nás při vzniku ábíčka byl vzorem předúnorový týdenik Vpřed (1947-48), který vycházel v Mladé frontě a jehož redaktory byli dr. Karel Bureš a Jaroslav Foglar. Proto jsme i my měli snahu přinášet kromě naučných a populárních textů, rad a návodů, nějaké dobrodružné nebo i veselé čtení – a toužili jsme mít vkládaný román. Druhá polovina minulého století na svém počátku ještě měla čtenářské generace i mezi kluky a děvčaty, kromě rozhlasu a kina tu zatím tolik jiných lákadel nebylo.
Za daného rozsahu ABC v jeho počátcích (32 stran) bylo těžké vyčlenit dvojlist (4 strany) na vložku s románem. Volili jsme proto čtení na pokračování a teprve v roce 1959 (3. ročník) jsme zkusili jakousi „miniknižnici“ ve formátu pohlednice, čili A6. Výhodou bylo, že po svázání vznikla knížečka právě tak do kapsy. Hned první svazek byl kuriozitou – sešli se v něm dva Burianové, Otakar Burian jako autor příběhu Pampa del Indio, a slavný Zdeněk Burian jako ilustrátor. Následoval Alois Přívratský s příběhem Aloha oe a doplňkem se stala povídka Gabriela Lauba Revoluce ve Věrném s ilustracemi Jindry Kovaříka.
O dva roky později (1961) jsme zvolili jiné řešení. Bylo to Píďovo XYZ, jakýsi minimagazín s Píďovými příhodami v komiksové úpravě a s různými zajímavostmi, hrami, návody, nápady. Rozsah: jeden list přeložený napůl, takže vznikly čtyři strany formátu A5. Komiks kreslila Eva Richterová, veršovánky pod obrázky psal Lubomír Mšenský, ale byl to náš bývalý šéfredaktor Čeřovský.
V dalších letech vyšly (nečíslované) svazky: Štafeta Františka Omelky s ilustracemi Jirky Hanuše (1962-63), Přepadení na Powder River od A. Avdokina v překladu Marie Lapáčkové (1963), Objevení Sluneční země Vlastislava Tomana s ilustracemi Evy Richterové (1963-64). Hned v následujícím ročníku (1964-65) jsme připravili pod názvem Cesty do vesmíru výběr ukázek z románů tří autorů – J. Verne Ze Země na Měsíc, H. G. Wells První lidé na Měsíci a Kurt Laswitz Na dvou planetách. Pak ještě vyšly příběhy Friedricha Gerstiickera Noc na velrybě, Zač je v Arkansasu medvědí maso a Uprchlíci na Klokaním ostrově (1966-67) v překladu dr. A. Tejnora a s ilustracemi Jiřího Krásla.
Tím naše miniknihovna skončila. Do hry vstoupili, jak už jsem dříve vzpomínal, Vinnetou s Old Shatterhandem a k tomu i vylepšení ábíčka o osmistránkovou obálku s přílohou. Už jsme si mohli dovolit věnovat románu celých osm stran knižního formátu (A5), čili čtyři běžné strany z formátu A4. Pod názvem Na válečné stezce (1965-66) připravila Helena Beckerová (naše redaktorka) výběr ze 3. dílu původního cyklu Karla Maye Vinnetou. K ilustrování posloužily fotografie z uváděných filmů.
K další změně došlo po rozšíření ábíčka o nebarevnou (černobílou) vložku v rozsahu 16 stran formátu A5. Využili jsme ji dvojnásobně – půl na půl, osm stran dostal román Karla Maye Mezi supy, upravený Lukášem Tejnorem a s původními ilustracemi Zdeňka Buriana (1968-69), a z druhé poloviny vznikl minimagazín ABC do kapsy s komiksem uprostřed a různými návody, náměty, zajímavostmi, rébusy atp.
Následoval román Rájem i peklem z pera Otakara Batličky (1968-70) upravený Bohumilem Jírkem a s ilustracemi Karla Přibyla. Jako další příběh (1969-70) vyšel Žlutý markýz Knuda Gatzwillera upravený Libuší Kolářovou a opět s ilustracemi Karla Přibyla. Protože se oba romány střídaly na přechodu ze 13. do 14. ročníku, zůstal v jeho závěru prostor na známý krátký příběh G. S. Erskina Poslední jezdec Pony Expresu ilustrovaný Jirkou Vraštilem.
V 15. ročníku (1970-71) se v románové příloze objevil román o Strážcích, kteří se až dosud prezentovali jen v kresleném seriálu. Pod názvem Trampoty s kapitánem prožívali Strážci prázdninové dobrodružství se záhadným kapitánem Nemem. Ilustrovala Libuše Kovaříková (Libka), která kreslila i seriál. Navázali jsme románem Františka Běhounka Tajemství polárního moře (1971-72), a kratším příběhem ing. Jiřího Andresky Vydra z Ohrady.
Román Ch. Levera Kluk z irských močálů byl na rozsah naší románové přílohy v 17. ročníku (1972-73) příliš dlouhý a určité úpravy prospěly i spádu příběhu. Ujal se toho na naši žádost Miloslav Švandrlík a o ilustrace se postaral Jiří Winter-Neprakta. Následoval příběh Dobrodružství v Jižní Africe od Julese Verna (1973-74).
Po kratší přestávce, kdy jsme zkoušeli jiné úpravy obsahu časopisu, vrátila se románová příloha do 19. ročníku (1974-75) příběhem Můj strýček Šahrazád a ve 20. ročníku (1975-76) to byly Příběhy dalekých cest, které napsal prof. Ing. Josef Hons. Vyprávění, především o stavbách železnic a průplavů, kromě dobrodružných příhod, přinášelo i mnoho zajímavých informací. Opět s ilustracemi K. Přibyla.
Po novele, která vyšla v miniknižnici ABC pod názvem Objevení Sluneční země (1963-64), jsem později napsal rozsáhlejší a ucelenější příběh se stejným názvem, který vyšel v 21. ročníku (1976-77). Měl být tak trochu literární legendou k důkazům, jež plnily zájmové kluby ABC a později i pro pionýrské Plameny a Cesty. Tenhle záměr se však naplnil jen částečně. Řekl bych, že „Objevení“ chybí dramatičtější náboj příběhu, více vzrušení nebo záhad a snad i konflikt.
Motivy pro Sluneční zemi jsem si přinesl už z doby, kdy jsme s naším svazáckým souborem Divadlo naší doby (DND) jezdili do „rekreačky“ v údolí Kladrubského potoka u Stříbra. V roce 1950 jsme tady od národního výboru z Kladrub bezplatně získali k užívání prostory bývalé výletní restaurace, která byla součástí velkého statku s mlýnem (měl vlastní elektrárnu s turbínou). Na statku byl tou dobou hospodář-osídlenec, vedl sem i telefon a na nádraží do Stříbra to nebylo daleko. Jezdili jsme sem na víkendy, ale v létě a v zimě i na delší turnusy, prožili tu Silvestr… Řada příhod je proto docela autentická. Bylo tu báječné prostředí a byli jsme prima parta, i když ne dokonalá, nějaké problémy se také vyskytly. I pro ně, bývalé kamarády, jsem později Sluneční zemi napsal jako vzpomínku na mládí.
Objevení Sluneční země už vyšlo s barevnými ilustracemi Františka Kobíka, se kterým jsme připravovali kreslený seriál Strážci. Tímto příběhem knihovnička ABC prakticky skončila. Suma sumárum to dělá asi dvacet pět svazečků i svazků. Dobrý základ pestré četby pro kluky i děvčata. Už slyším protesty znalců historie ábíčka, že jsem něco vynechal, a zřejmě tomu tak bude. Ale je docela možné, že mají na mysli Speciály ABC …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání románů na pokračování v časopise ABC v letech 1959-1977, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivované výběry románů na pokračování  z časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany:

ABC_21.rocnik_cislo_01_objeveni_slunecni_země

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla ABC zde >>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *