Dvě čísla magazínu PUMA – 1.ročník – 1991
Dnes archivované čísla časopisu PUMA z roku 1991 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Jan G. Velké díky!
Vzhledem k tomu, že vyšly celkově jen tři čísla, chybí nám ke kompletaci tohoto časopisu jen číslo 3 – Dračí sémě.
PUMA vycházela v roce 1991 v rozsahu 36 stran formátu A4. Titulní a poslední stránky byla celobarevná, strany uvnitř byly s černobílými kresbami. Cena časopisu není uvedena – v zápatí poslední strany je za „MC Kčs“ uveden prázdný čtvereček do kterého patrně prodejce mohl cenu napsat. Časopis na titulní straně inzeroval „v každém čísle ukončený příběh„.
Všechny vydaná čísla PUMY kreslil Shkrabash – což je pro mne zatím docela záhadná osoba, protože jsem se nedopátral, kdo se za tímto jménem skrývá. Možná se nejedná o jednu osobu, ale o autorskou dvojici, snad má co dočinění s vydavateli, zkomolenina jména, opravená přesmyčka … ?
Komiksový časopis PUMA vydávala společnost ARIEL spol.s r.o. (v tiráži uvedena s matoucím názvem ARIEL PRESS spol.s r.o.), která měla zpočátku v předmětu podnikání zapsáno „nakladatelská činnost se zaměřením na literaturu pro děti a mládež a „hobby“ literaturu„. Postupně se společnost dostala do finančních problémů (nejdříve exekuce na obchodní podíl jednoho ze společníků a později i exekuce na samotnou společnost) a v roce 2009 byla společnost zrušena s likvidací a jmenován likvidátor. Každopádně jako vydavatel po sobě zanechal na poli českých časopisů pro děti a mládež stopu v podobě titulu PUMA – comicsový magazín. A taky hezký „doslov“ uveřejněný na konci 1.čísla:
Vážení čtenáři,
nebo snad lépe „vážení diváci“, nebot jde o comics a ten je podle některých názorů teoretiků žánru v podstatě jakási speciální odrůda filmu . „Comics“ – to je takové pro nás trošku zvláštní slůvko. Dříve se moc nepoužívalo, neb zavánělo imperialismem, buržoázni pakulturou a vrahy z CIA /mnohdy dokonce podle pana Saudka „do němoty spitými Coca-colou“/.
Říkalo se tomu půvabně rozvláčným názvem „obrázkové seriály“. Moc se to netisklo, protože to děsně kazilo mládež, a když už přece, tak to muselo být o pionýrském oddílu, který se vypravil v neděli na výlet do lesa a tam polapil amerického špio’na nebo v nejhorším případě aspoň pytláka. Pokud se pojem „comics“ někde objevil, bylo to většinou v nějakém teoretickém článku, kde se pravilo, že v USA opět stoupla kriminalita, a že se ale není co divit, nebot v tom USA nečte nikdo nic jiného, než ty ilustrované, slaboduché slátaniny zvané „comics“, plné sexu a střílení, a pak že to má tam za velkou louží nějak slušně vypadat. K tomu se otiskly jako ukázka dva obrázky. Na prvním byla lepá děva s vilně pootevřenou pusou a nebezpečně se dmoucími ňadry a v bublině text „Oh….kiss m e !“. Na druhém pak byl svaloň s hranatou hlavou a mimořádně vyvinutou spodní čelistí, jehož pěst právě odnímala vědomí muži evidentně asijského původu. V bublině bylo pouze „Urghh….!“ a pod tím výrazným stínovaným písmem strohé oznámení „THUM!“. Českému člověku hrůzou zamrazilo v zádech, v duchu třikrát poděkoval soudruhům z kultury, že ho chrání před podobným škvárem, a s úlevou zapnul televizi, kde běžel „Muž na radnici“. Pak ale přišel sametový listopad, obrázkové seriály byly rázem zapomenuty, a zavalila nás mohutná vlna „comics“. Spousta těch, kdož umí vzít pero a nakreslit pajduláka, který je na první pohled odlišitelný od tramvaje v pozadí, začala dělat comics. Ale stejně tak, jak chceme být demokrati a ještě to neumíme, jak chceme mít perfektně fungující tržní ekonomiku a ono to zatím jaksi nejde, tak i s těmi comicsy to není tak jednoduché. Spousta toho, co se prezentuje pod hlavičkou comics, jsou totiž opět obrázkové seriály. Nic proti tomu, mnohé jsou čtivé, zábavné a kreslířsky perfektně zvládnuté.
Ale to, co dělá z obrázkového seriálu comics, to,co mu dává jakousi zvláštní nenapodobitelnou atmosféru, to je právě prvek absurdna, grotesknosti, černého humoru a fantaskna. Domníváme se, že pojem comics más skutečně trošičku zvláštní význam, který se těžko vysvětluje slovy, ale který se dá vycítit až přímo v té kouzelné pavučině, upletené z textu a obrázků,‘ ze světel, stínů, čar, ploch a šrafur. Comics je pulzující žhavá koule, plná nádherných nesmyslů a dobrodružství, jež se nikdy nemohla stát, jedině snad v nějakém bláznivém snu, který se nám zdál, když jsme přišli z kina z Indiana Donese nebo Terminátora. Ale dost úvah. „PUMA“ se chce pokusit, /zdůrazňujeme, že pouze pokusit, protože o úspěchu či krachu tohoto pokusu rozhodujete VY, jako čtenáři/ vykročit po – zatím u nás ještě relativně málo prošlapaném chodníčku – a nabídnout Vám comicsy sice domácího původu, ale vařené podle těch ďábelských receptur mistrů obrázkové magie, které už u nás tak bravurně zvládl třeba pan Saudek. Co Vám tedy nabídneme v příštích číslech? Brzy se na scéně objeví nezničitelný Tom Shark, jehož podlý protivník sice zahynul, ale mnohé zůstalo nedopovězeno, takže se stín Dr.Harbicha objeví ještě ve dvou dalších příbězích. Pak to budou pro změnu chicagští gangsteři v době prohibice, kteří Vás pobaví „válkou gangů“, a na milovníky děsu čeká čistokrevný horror, při jehož zpracování prý drkotaly zuby i našim výtvarníkům. A na závěr ještě velká prosba k Vám, čtenářům. Máte-li chut, lajte nám, spílejte, chvalte nás i kritizujte tak, abychom o tom věděli /tedy nejlépe písemně/, nebot comics je umění podbízivé a my budeme považovat za velký úspěch, podaří-li se nám vlichotit se naši produkcí do Vaši přízně.
Vydavatelé
„Kdo jsou „PLŽI A LIMAČI“?Když jsme před časem jako vydavatelé přemýšleli nad budoucí koncepcí této naší comicsové edice a spřádali ediční ediční plány, chtěli jsme maximálně využít jedné významné výhody tohoto žánru, a to jeho téměř absolutní univerzálnosti. „Zkomixovat“ lze totiž téměř vše. Kovbojku, milostnou baladu, návod na použití zahradní sekačky, bibli i „ poučení z krizového vývoje“. A tak jsme uvažovali, hledali, přehrabávali se v haldách obrázků domácího i zahraničního původu a slídili po záblescích inspirace.
Pak jsme narazili na „Epos o Plžích a Limačích “ a bylo nám jasné, že to je ono, protože tam je prostě vše. Více než dvacet let odpočíval tento svazek v soukromé knihovně jednoho z jeho dvou tvůrců jako nostalgická vzpomínka na „blbnutí v mládí“. Objemná kniha je tvořena snad dvacítkou obyčejných školních sešitů ve společných deskách a obsahuje neukončenou sérii téměř padesáti příběhů, plných bláznivých dobrodružství, divoké fantazie a humoru. Epos vznikal v letech 1968 až 1971, tedy v době, kdy v našich ulicích burácely motory bratrských tanků, jejichž pásy drtily kontrarevoluci, takže není divu, že se v některých dílech série objevují politické narážky, zjevně inspirované realitou viděnou očima čtrnáctiletých kluků, neboť to byl tehdejší věk autorů.
Nejde však o žádnou břitkou politickou satiru a už vůbec ne o nějakou formu „odboje proti normalizační zvůli“. Ruští obrněnci v ulicích byli prostě jen jedním z dlouhé řady inspiračních zdrojů, z nichž oba tvůrci sáli pohonné hmoty pro vyjící trysky od země se odlepující fantazie… „
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu PUMA v roce 1991, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu PUMA – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář