Dnes prvně STATEČNÁ SRDCE – 1.ročník – 1969

Dnešních čísla „časopisu“ STATEČNÁ SRDCE z rokut 1969 pro www.detske-casopisy.cz do PDF převedl skeny Nemo. Děkujeme za nový titul na našem webu !

STATEČNÁ SRDCE nejsou klasickým časopisem, ale náleží-li místo na tomto webu, RODOKAPSU, ROZRUCHU, DÁLKÁM, KARAVANĚ, … nemůže zde edice STATEČNÁ SRDCE chybět. Pro dokreslení četby dětí a mládeže v letech 1969-1971 je digitalizace vydaných čísel naprosto nezbytná. Podle dostupných informací jich bylo vydáno 22 a máme je digitalizovány všechny. Budeme je archivovat postupně ve třech článečních – vždy podle roku vydání.

Dobrodružné příběhy vydané v edici STATEČNÁ SRDCE – v roce 1969:

  • 1. Jaroslav Novák: STATEČNÁ SRDCE, ilustrace Zdeněk Burian.
  • 2. Jaroslav Moravec: KLEKÍ PETRA BÍLÝ OTEC APAČŮ, ilustrace Zdeněk Burian.
  • 3. Miloš Kosina: HOŠI Z MODRÉ ZÁTOKY, ilustrace Gustav Krum.
  • 4.-5. Eduard Fiker: NEJDŘÍV JÁ, dva svazky, ilustrace Bohumil Konečný, doplněno Fikerovou hororovou povídkou TAJEMNÝ DŮM která vyšla prvě v roce 1936.
  • 6. Jaroslav Svojše: JEZERO SEDMI SVĚTEL, ilustrace Gustav Krum.
  • 7. František Běhounek: MLHA NAD ATLANTIKEM, ilustrace Václav Junek.
  • 8.-9. Jack London: JERRY Z OSTROVŮ, dva svazky, ilustrace Zdeněk Burian.

Narozdíl od ostatních obdobných edicí je potřeba hned v úvodu zdůraznit, že redakci se povedlo skloubit kvalitní tituly se stejně kvalitními ilustracemi. Malíři jako Zdeněk Burian, Gustav Krum, Bohumil Konečný, Václav Junek či Karel Toman jsou zárukou skvělého ze souznění spisovatele a malíře.

STATECNA_SRDCE_(1970)_cislo_4-5

Na titulní stránce prvního a druhého čísla je v pravém dolním rohu původní kresby umístěna citace z románu (u druhého čísla to grafik moc nezvládl), od třetího čísle jsou všechny další titulní strany bez tohoto textu.

Na poslední stránce každého svazku je textová upoutávka (citace z románu) na další číslo:

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_7_zadní_strana

Upoutávka vyšla i v čísle 22 (v roce 1971) – na román STRÁŽCI ZLATÉ ŘEKY, který měl vyjít ve 23. svazku edice STATEČNÁ SRDCE. Ale tonto román už nebyl vydán – edice byla zrušena. A tak jeho prvotina JEZERO SEDMI SVĚTEL, která vyšla v této edici pod číslem 6 (rok 1969), byla jediným vydáním knihy za autorova života (J.Svojše *1920 +1983).  STRÁŽCE ZLATÉ ŘEKY se podařilo vydat až v roce 2000 pražskému nakladatelství LEPREZ.

STATECNA_SRDCE_(1971)_cislo_22_zadní_strana

V souvislosti s archivací prvních devíti svazků edice STATEČNÁ SRDCE je vhodné zmínit i Nakladatelství Růže z Českých Budějovic, které tyto romány v roce 1969 vydalo. Asi nejúplněji lze čerpat z oficiálních stránek nakladatelství (od 6.1.2004 obnoveno – NAKLADATELSTVÍ RŮŽE s.r.o.) se uvádí: „Název Nakladatelství Růže se objevuje poprvé v roce 1968. Tehdy došlo k přejmenování původního Krajského nakladatelství v Českých Budějovicích založeného v roce 1958. Přijetím nového názvu byl zdůrazněn odklon od regionálního poslání nakladatelství. Názvem Růže, který navrhl tehdejší redaktor Jan Mareš, byl ale přesto vyjádřen vztah k regionu a kulturnímu dědictví Rožmberků. Zároveň měla nová značka Růže navozovat představu knihy jako daru, v souvislosti s květinou, která se daruje. Logo vytvořil grafik Jan Solpera. …

… Nakladatelství se snažilo také prosadit na celostátním trhu vydáváním levné lidové četby. Vznikly tak edice Česká čtyrkorunovka (později po zvýšení ceny přejmenovaná na Českou četbu) a Statečná srdce. …

Statečná srdce byla věnována především dětem a dospívající mládeži. Měla též podpořit skautské hnutí a jeho smysl pro morálku, romantiku a vztah k přírodě. Výzdobou edice byl pověřen ateliér Zdeňka Buriana. …

… Srpen 1968 ještě neznamenal bezprostřední zásah do činnosti nakladatelství Růže, ale jeho pracovníci si byli vědomi, že k němu dříve nebo později dojde. Redakční práce dosáhla nevídaných obrátek. Roky 1969 (28 titulů) a 1970 (44 titulů), se staly historicky nejplodnějším obdobím nakladatelství.

V roce 1969 byl tehdejší šéfredaktor Robert Sak povolán na KV KSČ, kde si vyslechl, že měsíčník Arch je katolický časopis a bylo mu vyčteno vydání děl některých autorů. Záhy byl Arch zakázán a též bylo znemožněno vydání některých připravovaných titulů.

V roce 1970 došlo i na personální postihy. První na řadě byl ředitel Václav Vejsada, jelikož odmítl vymítit z redakce „pravicové živly“. Tuto špinavou práci provedl mimořádný zplnomocněnec, inspektor KNV Zdeněk Čapek. Ten propustil členy literární redakce a některé další pracovníky. Likvidaci dokonal první normalizační ředitel František Podlaha (později autor tučných grafomanských románů z prostředí venkova).
Nucený odchod literární redakce způsobil, že se svého vydání nedočkala řada kvalitních děl, a některá ještě setrvačností vydaná, se octla ve stoupě.

V průběhu roku 1971 došlo k všestrannému úpadku nakladatelství. Publikační příležitosti dostali zejména autoři ochotni sloužit ideologickým požadavkům tehdejší moci – a tak se v krátké době stalo z prosperujícího podniku bezvýznamné regionální vydavatelství (bez Růže v názvu), pyšnící se například ročenkou Přední budovatelé socialistické společnosti v Jihočeském kraji. …

… nejprve Česká čtyrkorunovka, později přezvaná na Českou četbu (svazek za pět korun), nabízející čtenářům ve velmi jednoduché podobě široký výběr titulů ze staršího i novějšího českého písemnictví, především takových, které zaručovaly co největší odezvu. Zastoupeni v ní byli Jaroslav Žák, A. C. Nor, Karel Klostermann, Eliška Krásnohorská, Zdeněk Jirotka, Jindřich Šimon Baar, Ignát Herrmann, Karel Čapek, Jaroslav Durych, František Křelina, Karel Václav Rais, Karel Poláček, Josef Knap a další. Vnější podobu jí dal tehdy mladý knižní grafik Aleš Krejča, jehož návrh vyšel vítězně z vypsané soutěže. Jakkoliv literární kritika nepřijala edici zcela souhlasně, čtenářský, a tedy i obchodní úspěch byl jednoznačný. Za tři léta své existence (1968-1971) obsáhla 35 svazků, jejichž náklady se pohybovaly od padesáti do sta tisíc. O něco později jsme k ní připojili edici Statečná srdce, která měla v obdobném technickém provedení – výzdoba však byla svěřena ateliéru Zdeňka Buriana – uspokojovat zájem dětí a dospívající mládeže o levnou dobrodružnou četbu. Zlatý máj, odborný časopis pro dětskou literaturu, v ní shledal „přesnou cestu, jak vyhovět čtenářské potřebě po zábavnosti, aniž snižuje úroveň pod únosnou mez„. Tak či onak obě knižnice nejenže zakládaly nezávislost Růže, ale zároveň „vydělávaly“ na náročné (a tedy „ztrátové“) záměry vrcholné fáze našeho působení v českém nakladatelském podnikání.

První signál nastávajícího zásahu proti nám zazněl v květnu 1969: staronoví krajští mocipáni označili Arch za „katolický časopis“ a Růži vytkli, že vydává Durycha a že vyplatila Jiřímu Hochmanovi zálohu na chystanou Kroniku místodržení v Čechách, vtipnou persifláž událostí osmašedesátého roku s jedinečným souborem Haďákových karikatur. V září byl zakázán Arch (páté číslo už zůstalo jen v obtazích) a krátce nato nám Státní bezpečnost znemožnila vydat Hochmanovu Kroniku i tzv. Černou knihu, o jejíž reedici jsem jednal s Historickým ústavem; dva její muži zabavili jak obtahy Hochmanova textu s Haďákovými ilustracemi, tak jediný výtisk Černé knihy, který měla redakce k dispozici. (Do jaké míry se tak stalo na základě udání konfidenta z řad zaměstnanců, to zůstalo dodnes pouhým podezřením, po kterém pátrat by snad bylo nedůstojné.) V témže čase si likvidátoři objednali u spisovatele, českobudějovického lékaře Ladislava Ptáčka „znalecký posudek“, o nějž se pak při svém pustošivém díle opírali. 6. prosince 1969 je datován jeden z nejhanebnějších výtvorů českého literáta, který v něm navrhoval: „Z nynější činnosti nakladatelství Růže je třeba odstranit nejprve tyto dvě hrubé závady: Pochybnou nepevnost ideovou a stejně pochybný záměr činnosti, sledující dnes jen a výhradně komerční cíle [!]. V oblasti ideové se nakladatelství v roce 1968 přiklonilo na stranu reakčního katolického světového názoru agresivního typu Durychova, jak to celkem nezastřeně hlásal nakladatelský časopis Arch od svého vzniku až do zastavení, snaže se vytvářet umělou konstrukci jakéhosi duchovního spojení mezi jižní Moravou a jižními Čechami, založeného na katolickém světovém názoru apod. …

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání edice  STATEČNÁ SRDCE v roce 1969, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované čísla edice STATEČNÁ SRDCE – kliknutím na náhled strany:

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_01_Novak_Jaroslav_Statecna_srdce

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_02

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_03

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_04-05

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_06

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_07

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_08

STATECNA_SRDCE_(1969)_cislo_09

 

One Response to Dnes prvně STATEČNÁ SRDCE – 1.ročník – 1969

  1. Fanda napsal:

    Další díly Statečných srdcí
    10 Nováková M. Stříbro na hladině 1970
    11 Habr V. Sám sobě pomáhej 1970
    12 Kramář O. Vysoko jako oni 1970
    13 Nevod P. Žlutá jola 1970
    14 Fiker E. Tříoký jezdec 1970
    15 London J. Povídky velrybářské hlídky 1970
    16 Harte B. Ztraceni v pustině 1970
    17 Kosina M. Ahoj, velrybáři 1970
    18 Čemus J.K. Jezero na vysočině 1970
    19 Fabián K. Černý vlk 1970
    20 Burian M. Ocelová stezka 1971
    21 Horák V. Ztroskotání v Pacifiku I. 1971
    22 Horák V. Ztroskotání v Pacifiku II. 1971

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *