DIKOBRAZ 1958 na webu
DIKOBRAZ sice nepatří mezi „staré dětské časopisy“ kterým je trento web věnován, ale jako děcku mi také občas prošel rukama a navíc mi dorazila zpráva, že jeho některá stará čísla lze také najít na internetu.
(https://dikobraz.cz/archiv) Satirický a humoristický týdeník vycházel původně v odborářském nakladatelství Práce a od srpna 1957 ve vydavatelství ÚV KSČ Rudé právo. Na konci roku 1989 vydavatelství správu orgánů KSČ opustilo a od roku 1990 list uváděl jen copyright (Delta, Praha) a deklaroval se jako nezávislý týdeník. Název časpisu údajně navrhl Jaroslav Seifert, jako redaktor Práce se účastnil příprav.
Ve 40. letech dominovala obsahu satirická reflexe války, fašistické okupace a osvobození: objevovala se tematika kolaborace, osídlování Sudet, rozkrádání majetku národními správci, dále oslava slovanské vzájemnosti, vítězné Rudé armády atp., v letech 1946-47 také téma dvouletky. V roce 1948 začal vycházet na pokračování ideologicky zabarvený comics s postavou komorníka Jeana. Byl publikován rovněž zahraniční kreslený humor (Čemu se smějí jinde). Vzácně, obvykle polemicky, byla reflektována literatura a publicistika odlišné ideové orientace (účtování s politiky).
V 50. letech se list stal nástrojem satiry usměrněné v duchu dobových ideologických a propagandistických schémat. V pojetí témat se ustavila zřetelná geopolitická polarizace Východ-Západ, kladně byly reflektovány domácí politické události jako znárodňování průmyslu a kolektivizace venkova. Příslušnost k stalinskému bloku se projevovala přetiskováním textů i kreseb ze sovětských zdrojů. Vedle protiamerických výpadů (karikování Marshallova plánu, politiků a generálů spojených s válkou v Koreji) se prosazovala komunální satira (nákupní horečky vyvolané nedostatkem zboží: rubriky Vyhrňme si rukávy, Ohlasy ostnů, Na ostny apod.). Zejména za redakce Pavla Kohouta pronikaly do Dikobrazu i vážnější literární žánry a také texty písní a častušek doprovázené i notovým záznamem. Dikobraz také propagoval čtenářský Fučíkův odznak a připomínal výročí literárních celebrit (Marie Majerová, Ivan Olbracht). V roce 1956 byla vyhlášena Májová soutěž Dikobrazu, preferující prózu z pracovního prostředí. Ve druhé polovině 50. let se projevila mírná liberalizační tendence, postupně se začala rozšiřovat tematická i žánrová škála. Dvojice Jelínek-Born parodovala comicsové seriály o Supermanovi, postupná žánrová diferenciace se projevila i mezi kreslíři.
Do archivu některých ročníků DIKOBRAZU se proklikni přes náhled tituní strany:
V 60. letech se žánrové a tematické rozrůznění ve zřejmé souvislosti s liberálnějším společenským klimatem dále prohlubovalo. Vedle satirických a humoristických veršů se objevují aforismy i epigramy. Oblibě se těšila cestopisná publicistika. Výrazněji jsou zastoupeni zahraniční satirici a humoristé. Velkou část obsahu tvořily v 60. letech původní prozaické texty (velmi různorodé drobné povídky, soudničky apod.), krátké povídky a soudničky doprovázel obvykle vlastními kresbami.
V 70. a 80. letech zrcadlil Dikobraz atmosféru normalizačního bezčasí. Pravidelně připomínal režimní výročí („Vítězný únor“, květnové osvobození Rudou armádou, VŘSR) a mezi těmito dějinnými mezníky periodicky reagoval na řadu témat kulturních i hospodářských (měsíc knihy, Mezinárodní den žen, příprava ročního či pětiletého plánu, žně atp.). Celek doplňovala bezzubá komunální satira (nešvary v obchodě a službách, zmetky, nedostatkové zboží atd.). Řada autorů se zapojila do politických kampaní režimu (např. v roč. 1971 cyklus Proč budu volit kandidátku NF, v němž autoři Dikobrazu v reprezentativní sestavě vyjádřili podporu totalitnímu establishmentu). Do této předvolební akce se jednou ze svých posledních básní zapojil i Josef Kainar (Volební rozhlásek). Podobný ideový základ měla i kampaň Karikatura v boji za mír nebo publicisticko-beletristické aktivity související s Chartou 77. Znovu se vynořil xenofobně interpretovaný sudetoněmecký problém, do centra pozornosti se dostávali úřadující američtí prezidenti, Pinochet, neutronová bomba, jihoafrický apartheid apod. Nekonfliktní satirické a humorné básně s komunální či milostnou tematikou.
Maji ty casopisi nejakou hodnotu? Mam jich doma plnej kufr dekuju za odpoved
Mezi sběrateli hodnotu mají. Cenu se neodvažuju odhadnout. Ale můžete to otestovat třeba nabídkou na nějakém aukčním portálu.