Dalších 5 čísel časopisu PUNŤA – 4.ročník – 1938
V článečku z 20.12.2014 byl prvně na www.detske-casopisy.cz archivován časopis PUNŤA – jakýsi prvorepublikový předchůdce ČTYŘLÍSTKU. Tehdy do archivu přibyly pouze 2 čísla z roku 1938.
Dnes přidáváme dalších 5 čísel! Digitalizoval je Damro – veliké díky!
Některá čísla se sice nepodařilo digitalizovat kompletní (většinou chybí první a poslední strana), ale třeba se díky návštěvníkům tohoto webu podaří do našeho archivu získat všechny stránky : -)
Zatím nejrozsáhlejší pojednání o časopise PUNŤA napsala Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL. Zmiňuje jej uceleně dokonce na dvou místech knihy. Na stranách 30-33:
„Zábavný seriál, kterému v polovině 30. let patřil celý časopis, se jmenoval PUNŤA (1935-1942). Tento původně měsíčník, později čtrnáctideník, vycházel v Čechách a na Moravě (vyd. Rodina, nakladatelská a. s.). Odpovědným redaktorem časopisu byl Augustin Novák a řídila jej Marie Voříšková, autorka četných čtyřverší k seriálům. Časopis nesl jméno hrdiny ústředního seriálu, který provázel všech 140 vydaných sešitů. Punťa byl úředně zastaven v roce 1942 a po válce již nebyl obnoven.
Ještě po desítkách let si pamětníci vzpomínají na oblou psí tvář, která se na ně usmívala z dětských časopisů. Začalo to přílohou dětského koutku v týdeníku LIST PANÍ A DÍVEK (vyd. Rodina, akc. spol.), která otiskovala obrázkové příběhy o Punťovi. Posléze v roce 1935 vznikl samostatný časopis pojmenovaný prostě po hrdinovi seriálu PUNŤA. První čtyři čísla vyplnil seriál Punťa, přetiskovaný z přílohy LISTU PANÍ A DÍVEK. Po původních patnáctistránkových seriálech pokrývaly jeho příhody střídavě čtyři až šest stran. V závěrečné etapě pouze dvě stránky. Zbytek časopisu byl věnován povídkám, různým rubrikám a dalším seriálům, krátkým epizodám, ale i delším na pokračování. Všechny seriály v časopise doprovázela dvouverší nebo čtyřverší nestejné úrovně: slabší se střídaly se zdařilejšími, ale vesměs budily dojem zakázky „na objednávku“.
Veselé i smutné a dojemné příhody rozpustilého psíka Punti v dvoubarevných obrázcích doprovázených čtyřverším (M. Voříšková, A. Novák, J. Kaublová, Z. Helenová, B. Svačinová) kreslil René Klapač a později někdy i Hermína Tearlová (Týrlová). Počet stran seriálu dosáhl v časopise úctyhodného čísla, cca 400 stránek. Psík Punťa se stal populárním hrdinou dětí stejně jako jeho “ čilá družka“ Kiki. Na titulní stránce časopisu byl Punťa často zachycen v nějaké kritické situaci, ze které se mu vždy podařilo vyváznout. Oblíbený psí hrdina si záhy získal důvěru čtenářů a děti mu dokonce psaly dopisy, tak jako později psávaly hrdinům sešitu Čtyřlístek. Punťa dal podnět k mnohým akcím, soutěžím, hrám nebo závodům a v rámci časopisu také k rubrikám „Punťa mluví se čtenáři“, „Punťova tisková kancelář“ a “ Punťův klub filatelistů“. Zpravodajství ze světa přinášel tzv. “ Punťův zvukový žurnál“. Punťa uváděl také Disneyho seriály. Vyšel i kalendář, nazvaný „Punťův kalendář na školní rok 1940/1941″, kde se na stránkách kalendářních měsíců objevovala v záhlaví známá Punťova postavička. Reklama na kalendář upozorňovala, že každý najde zalíbení v Punťovi: Milovníci dobrodružných románů, filatelisté, hádankáři, křížovkáři, malí i velcí. Kalendář byl plný Punťových žertíků, hádanek a stránek určených bystrým hlavičkám Punťových přátel. Redakce časopisu doporučovala malým čtenářům také osmistránkové sešitky malého formátu Punťovy příhody (Rodina 1940), obsahující příběhy vašeho milého Punti ve verších i obrazech, dvě stránky hezoučkých veselých i poučných pohádek a jednu stránku různých žertíků a veselých hádanek a oříšků pro bystré hlavičky. Verše psala M. Voříšková. Na trhu se objevily i „Punťovy pohádky“ (Aug. Novák, R. Klapač), skládanky a leporelo Punťa se svou drahou Kiki dostali se do Afriky (1936), které obsahovalo výjevy z jeho nejzdařilejších seriálů. Prodávala se i hračka „tahací Punťa s pohyblivými údy“, na niž časopis své věrné čtenáře upozorňoval obrázkovým poutačem. A ještě nesmíme zapomenout, že vznikla i píseň „Punťův pochod“ a divadelní hra „Punťa honí gangstery“.
Značné popularity dosáhl i další zábavný seriál Růda a Slávinka, opět kreslený H. Tearlovou a doprovázený dvou či čtyřverším (B. Svačinová, M. Voříšková, J. Kaublová). Byl to seriál o dětech a jejich denních radostech, trampotách a dobrodružstvích. Každá jednotlivá epizoda nesla obvykle vlastní název.
Růda a Slávinka jsou dva malí nerozluční kamarádi. Spolu procházejí nesčetnými nástrahami, které jednou končí špatně pro Slávinku, jindy pro Růdu a často pro oba. Růda vystupuje jako rytířský ochránce své kamarádky. Často se však spolu poškorpí a Slávinka pak vyznamenává svou přízní jiného chlapce. Růda podniká vše, aby se ospravedlnil a svého soka vytlačil ze sedla. Jejich příhodám byla zpočátku věnována dvou stránka, později jen jedna stránka. Veselé historky nerozlučné dvojice v humorně stylizované kresbě H. Tearlové dosáhly téměř sedmdesáti pokračování a vedle Punti se těšily přízni čtenářů.
Kromě Punti, Růdy a Slávinky se pokusila H.Tearlová i o nevelký seriál O Evičce (verše B. Svačinová). Vlastním námětem, vlastními verši i kresbou v seriálu o trpaslících Billy a Kuku … s proměnlivými názvy jednotlivých epizod přispěl E. Posledník. Je také autorem seriálu o Skřítkovi Palečkovi (12 x), seriálu Brok a Šňup (veselé historky dvou psíků, 7x ) a také dlouhodobého seriálu o Vodníku Vencovi (46 x) a zábavného seriálu Tom a Brum (lQx) o dvou medvídcích, mámě Brum a mláděti Tom. Lidské vztahy promítnuté do zvířecích figurek vždy slavily u malých čtenářů úspěch. V Punťovi vycházely současně krátké zábavné kreslené seriály doprovázené verši M. Voříškové (kreslíř neuveden), např. Dobrodružství kocourka Čertíka (2 x), Pepíkova taškařina (l x), Osudy medvídka Mumly (4 x), Nezbedná primánka (l x), nebo verši J. J. Holuba Medvěd a Krtek (l x). M. Rychetská namalovala Jak opičák Puk s pomocí zajíčka pomaloval velikonoční vajíčka (J. Kaublová, 1 x), V. Seidl zase Co zkusil malý Honzík, když táhl vozík (l x) a Jaroušek malířem (l x).
Z dílny Walta Disneyho představil časopis tři populární seriály, Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři malá prasátka a Pinocchio. Verše přeložila B. Svačinová. Půvabné, u dětí oblíbené kresby přiblížil dětem populární pohádky tak, že je u nich dodnes představa Sněhurky a jejích společníků i Pinocchia zafixovaná s výtvarným pojetím W. Disneyho. Děti tehdejších čtenářů je sice neznají přímo z kreslených seriálů, zato měly možnost zhlédnout Disneyho celovečerní kreslené filmy (v Praze promítané poprvé v roce 1938). Disneyho seriály vycházely od č.76 až do čísla 121 (1940-1941).
Pro zajímavost ještě uvádíme, že v prvním ročníku časopisu Punťa předvedli několikrát své kousky dva komikové ze slavných grotesek v seriálu Laurel a Hardy (5 x), který verši doprovodila M. Voříšková. Macíčkova dobrodružství (č. 123-140), zahraniční seriál kreslený Martenem Toonderem s čtyřveršími B. Svačinové, který skončil v posledním čísle Punti, byl výtvarně velmi zdařilý.
Závěrem dodejme, že Punťa byl jedním z časopisů, jehož náplň tvořily zejména domácí i zahraniční dětské seriály. A působila zde budoucí přední režisérka kreslených dětských filmů Hermína Týrlová (Tearlová), která kreslila seriály i pro Malého čtenáře (1933-1934). Z její dílny pochází první český animovaný film Ferda Mravenec 1942).“
Olga Bezděková se z titulu své knihy věnuje časopisu PUNŤA z pozice kreslených seriálů, které v něm byly otiskovány. Bylo by ale nespravedlivé hodnotit PUNŤU pouze viděním touto optikou. V dnes archivovaných číslech 4.ročníku PUNŤI tvoří dětská poesie (či prosté veršovánky) i próza nepominutelnou součást.
Jedno číslo PUNTI v roce 1938 mělo 16 stran. Například 45.číslo z listopadu 1938 mělo 11 stran „textových“ (69%), 4 stránky s kreslenými příběhy + 1 titulní kreslenou stranu (31%).
Na pokračování vycházel v PUNŤOVI mimo jiné román Marie Tippmannové (*1886 +1965) s názvem SKAUTKA JIŘKA. Marie Tippmannová byla žurnalistka, autorka dívčích románů a románů pro ženy i dětské literatury. Mimo jiné také aktivní skautka.
Olga Bezděková a Milan Krejčí se o časopise PUNŤA zmiňují i v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 2.DÍL – strana 116:
„Záhy po listopadu 1989 se na trhu objevil šedesátistránkový sešit PUNŤA (Blanka Svačinová, Julie Kaublová, René Klapač), který vydalo nakladatelství Kruh v Hradci Králové v roce 1991.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu PUNŤA v roce 1938, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu PUNŤA – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář