ČTYŘLÍSTEK: TAK TROCHU ZVĚTRALÁ KVALITA
V prosinci byl na tomto webu publikován článek doc. Jaroslava Provazníka PROCHÁZKA NEVÁBNOU KRAJINOU ČESKÝCH ČASOPISŮ PRO DĚTI A MLÁDEŽ, v lednu článek Marty Žilkové z Ústavu literárnej a umeleckej komunikácie, Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře DETSKÉ ČASOPISY NA SLOVENSKU a dnes přinášíme další z článků, který byl psán pro časopis TVOŘIVÁ DRAMATIKA.
KRISTÝNA PLÍHALOVÁ – výtvarnice, absolventka oboru dramaturgie na pražské DAMU, publikovala článek ČTYŘLÍSTEK: TAK TROCHU ZVĚTRALÁ KVALITA. S jejím svolením článek publikujeme na www.detske-casopisy.cz.
ČTYŘLÍSTEK: TAK TROCHU ZVĚTRALÁ KVALITA
Čtyřlístek je legenda. Všichni jsme ho četli a někteří ho čteme dodnes. Vychází už čtyřicet sedm let a hlavní příběh čtyř kamarádů po celou tu dobu kreslí Jaroslav Němeček (i když některé konspirační teorie jeho autorství mladších dílů přesvědčivě zpochybňují). Za ta léta prošel časopis dramatickým vývojem. Měnil se formát časopisu, doplňkové příběhy, logo i styl kresby. Stále ale platí, že je nedílnou součástí života českých dětí.
Nebudu se pouštět do hluboké analýzy Čtyřlístku, neboť toho se již zhostili jiní. Nejsem sběratel ani komiksový teoretik. Jsem jen matka, která čte svým dětem příběhy. (Koho by zajímal podrobný rozbor všech aspektů legendárního komiksu, toho odkážu především na stránky Knihovnička Čtyřlístku — http://chrz. wz.cz/, tam se dozví skutečně vše). Dovolte mi tedy krátké zamyšlení nad Čtyřlístkem, který měsíc co měsíc kupuji svým dětem.
Začnu od toho, co je mi nejbližší, tedy od výtvarné stránky časopisu. Každého, kdo četl Čtyřlístek v dětství a bere ho do ruky i dnes, zarazí viditelný úpadek výtvarné stránky komiksu. Podíváme-li se do hluboké historie časopisu, je tento úpadek o to zřetelnější. První ročník byl kreslen v až naivistickém duchu. Postavy měly velké hlavy, byly graficky přesně vykrouženy a i jejich charaktery byly jaksi vyhraněnější. Pokud výtvarník kreslí tytéž figurky stále dokola mnoho let, jistě musí dojít k rozvolnění kresby a zjednodušení celého procesu. To se Jaroslavu Němečkovi stalo. Příběhy si držely poměrně jednotný styl od sedmdesátých do devadesátých let. Pak došlo ke změně, která je obecně hodnocená jako začátek úpadku Čtyřlístku: změnil se formát časopisu, přišlo nové logo a především Čtyřlístek opustil ruční kolorování a obrátil se k nejmodernější technice. Od té doby to jde s Čtyřlístkem od desíti k pěti: uvolněná, místy až ledabylá kresba, levně působící přechody barev, použití počítačových štětců pro dokreslení struktury. Pokud rodič své dítě pomocí Čtyřlístku vychovává k výtvarné vzdělanosti, dělá chybu. Naštěstí je časopis Čtyřlístek složen z více příběhů. Současná čísla jsou doplněna komiksovými seriály, které se co do výtvarného zpracování řadí ke skutečně kvalitnímu mainstreamu (přestože jsou bohužel dávno pryč doby, kdy tyto seriály tvořily kapacity, jako Adolf Born, Miroslav Jágr nebo Lucie Lomová).
Zformulovat souhrnnou charakteristiku příběhů Pindi, Fifinky, Myšpulína a Bobíka je dosti obtížné. Je v nich až příliš otazníků. Na první pohled zaskočí uspořádání čtyřlístkovské domácnosti. Přestože ve starších dílech působí hrdinové jako partička veselých spolubydlících, časem kamarádi jaksi zestárli a dnes je z nich spíš podivná rodinka, ve které je Fifinka zjevně maminkou a Myšpulín lehce pomateným taťkou. Příběhy jsou plné stereotypů, které dnes tak trochu zarazí. Například to, že je Bobík silák, je naprosto v pořádku. Síla je typická vlastnost komiksových hrdinů. Na druhou stranu Fifinka, zdá se, nemá jinou pozitivní vlastnost, než že dobře vaří. Jaksi se zasekla u plotny, a přestože jí nakladatelství Čtyřlístku věnovalo celý jeden dobrodružný časopis, ve čtyřlístkovské klasice je z ní nešťastnice odsouzená péct buchty, starat se o proviant na dobrodružné výpravy a až absurdně často je jejím největším nepřítelem Bobíkova nenasytnost. Spíš než starostlivou kamarádku připomíná nešťastnou matku tří nezvedených kluků. Zkrátka podává dětem takový obraz ženy, s jakým dnešní společnost bojuje.
Je tedy Čtyřlístek v úpadku? Stojí za to ho dětem kupovat a číst? Ale jistě! Mezi dětskými časopisy pro masy je tím lepším, co lze na stáncích sehnat. Srovnáme-li ho například s Mateřídouškou nebo Sluníčkem, které se z kvalitních časopisů staly spíš reklamními letáky pro děti, má Čtyřlístek nesporný klad: je plný příběhů. Ty mají sice své slabiny. Bylo by s podivem, kdyby se ve více než osmi stech dobrodružstvích nenašel nějaký slabší díl. Ale téma jasně zůstává. Tím tématem je přátelství. Čtyřlístek nikdy nebyl nositelem foglarovských hodnot jako Rychlé šípy. Přátelství Čtyřlístku je obyčejné, neidealistické, všední a praktické. Přestože děti nikdy nebudou cestovat časem nebo nesestrojí vlastního robota, vždycky se mohou poučit od Čtyřlístku v pomoci druhým, v přiznání omylu nebo napravení škody (některé Myšpulínovy vynálezy dovedou napáchat opravdu pěkný nepořádek). Jejich dobrodružství jsou svižná a velkolepá. Je fascinující, kolik toho Jaroslav Němeček umí na několika málo stranách odvyprávět. A to je další klad Čtyřlístku. Děti jsou vtaženy do příběhu. Stejně jako u čteného textu, kde musí v hlavě vytvářet příběh, který slyší nebo čtou, musí mezi jednotlivými komiksovými okénky domýšlet celé scény. Komiksy jsou skvělou pomůckou pro čtenáře začátečníky. Texty jsou krátké, přesto v kombinaci s obrázkem dávají dohromady celý příběh. Za málo přečtených slov dostane dítě velkou odměnu.
Přestože Čtyřlístek není tím, čím býval, je to stále kvalitní časopis pro děti. A to i pro ty nejmenší. Je to časopis, který u nás nemá obdoby a patří ke kulturnímu vzdělání mladého Čecha se s ním seznámit.
Čtyřlístek. Vydává nakladateství a vydavatelství Čtyřlístek, s. r. o. Šéfredkator Jan Endrýs. Grafická úprava Radim Krajčovič. Vychází 20× ročně. 36 stran. Cena 35 Kč. ISSN 1211-4219. URL: www.ctyrlistek.cz.
To ze matka vari vadi jen dnesnim angazovanym umelcum. Ostatne kazda postava ctyrlistku ma pouze jednu vlastnost. Krome bedovani nad tradicni rodinou jsem se z clanku o ctyrlisku nic noveho nedozvedel.