ČTYŘLÍSTEK – čísla 26-28 – 5.ročník – 1973
Pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval tři čísla ČTYŘLÍSTKU z roku 1973 Petr K. Děkujeme.
Vynechám-li oficiální i fanouškovský web ČTYŘLÍSTKU, nejzasvěcenější informace o sešitových kreslených seriálech jsem našel v knize Olgy Bezděkové – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – 2.díl, strana 132-134: Poněkud stranou periodik uveřejňujících kreslené seriály stojí sešitový Čtyřlístek (Orbis 1969, později Panorama) věnovaný pouze kresleným seriálům pro děti školního věku. Tento ediční počin ostře kritizovali pracovníci dětské literatury na malé konferenci o braku a kýči. Čtyřlístek kárali za to, že spojoval seriály nesouměřitelných kvalit. Dále mu vytýkali komerční hledisko: edici Seriál ilustrované příběhy (vydávali Slováci ve spolupráci s Jugoslávií) za to, že byla tištěna v cizí zemi a v cizí licenci (proč nepřát víc prostoru domácím snahám). Vzhledem k velkému rozsahu naší práce není možné se nad edicí Čtyřlístek zastavit déle. Alespoň ve stučnosti načrtneme jeho profil a ilustrujeme jej názory Petry Švábové, která obhájila diplomovou práci na téma rozboru Čtyřlístku (1987), dáme slovo autorům stěžejního seriálu (1982) a doplníme je názorem z pera F. Holešovského (1972, 1977) a J. Pelce (1977,1985).
Od roku 1969 do roku 1988 vyšlo kolem 160 sešitů Čtyřlístku v časopisecké edici Knihovnička Čtyřlístku. Ústřední seriál sešitu je věnován příhodám čtyřlístku zvířátek – Bobíkovi, Myšpulínovi, Pinďovi a Fifince. „Otec“ figurek Jaroslav Němeček (tehdy čtyřiadvacetiletý) zpočátku tvořil seriál sám. Později přistoupila ke spolupráci Ljuba Štíplová a počala psát scénáře. Kolem nově vzniklého sešitu se soustředil okruh scénaristů (V. Urban, S. Hrnčíř, M. Štípl, D. Lhotová, J. Tichý, V. Steklač, P. Šrut, R. Čechura aj.) a výtvarníků (A. Born, R. Pilař, K. Franta, V. Faltová, E. Průšková, S. Vodáková, J. Malák, O. Jelínek, M. Nesvadba, J. Kalousek, M. Stecker aj.), kteří vytvářeli doplňkové seriály.
Z rozboru P. Švábové uvedeme, že zásadním negativním projevem výtvarné složky, která se v sešitu Čtyřlístek objevuje, je automatismus … Často se stává, že si kreslíř tyto návyky přenáší z jednoho seriálu do druhého. Dále píše: Častým nedostatkem doplňkových seriálů v sešitu Čtyřlístek … je absolutní nenáročnost (Příhody staré mašinky, Jak se Čubka s Klouzkem učili létat apod.), naprosté nevyžadování
jakékoliv aktivity dítěte při sledování děje. Zásadně je v těchto seriálech opomenut požadavek vynalézavosti …
Autoři ústředního seriálu sešitu Čtyřlístek, J. Němeček a L. Štíplová, hovoří o svém seriálu a jeho vývoji po letech na stránkách Zpravodaje Panoramy (1982). L. Štíplová poznamenává, že Němečkovy figurky se v průběhu času značně proměnily, dostaly charakter v kresbě, zjemnily se, autor získal vynikající seriálovou rutinu. Zděděné figurky L. Štíplová odlišila výraznou charakteristikou (Bobík je jedlík, Myšpulín vynálezce, Pinďa strašpytel a Fifinka je dívka mezi samými kluky). J. Němeček se v podstatě vyznává z toho, že se tolik vžívá do děje scénáře, že musí dávat pozor na délku, počet obrázků a zápletku, aby náhodou neodvedl příběh jinam. Co se týká obecné popularity kreslených seriálů, odvozuje ji L. Štíplová od záliby dětí v pohybu, který odpovídá dětskému naturelu. Seriál je vlastně pohyb, třebaže se obrázky samy nehýbají. Je to příběh rozfázovaný do „pohyblivých obrázků“. Je v něm dynamika a vývoj děje je zkratkovitý.“
Další dvě stránky o ČTYŘLÍSTKU si nechám k ocitování pro archivaci čísel, které se jistě podaří pro www.detske-casopisy.cz časem digitalizovat 🙂
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář