Chybějící čísla ABC – 26.ročník – 1981-82
Dnešní čísla digitalizoval Hozd. Tímto je celý 26.ročník kompletně digitalizován.
V článečku z 5.4.2015 byly archivovány z 26.ročníku ABC celkem 18 čísel. Dnes doplňujeme do archivu chybějící digitalizovaná čísla.
Tiráž dnes archivovaných čísel se od těch z 24.ročníku liší jem velmi málo (přidáno ocenění čestným odznakem JF, ..): „ABC mladých techniků a přírodovědců – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata, nositel vyznamenáni Za vynikající práci, vyznamenaný zápisem do Knihy cti ÚV SSM, čestným odznakem Julia Fučíka a zlatou medailí Pionýrské organizace Ernsta Thalmanna. Vydává Ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě • Šéfredaktor V.Toman • Zástupce šéfredaktora prom.biol. K. Dunda • Přírodní vědy – prom. biol. H. Kholová, CSc. • Technika – R. Baudis, M.Pilný, L. Kolářová • Zpravodajství a zájmová činnosti PO – H. Škodová, ing. Z. Martinová • Grafická úprava – J. Drahokoupil, Z. Kocourková • Sekretariát – M. Kunová, V. Bartáková …’“
Hned na 2.straně byl vždy ideologicky správně zabarvený úvodní článek, který se redakce snažila vyvážit zpravidla neideologickým „nápadníkem“ Z PÍĎOVA KUTILSKÉHO DENÍKU.
Stejný kreslířský rukopis nese i další „minikomiks“ ÉDA A BÉĎA, který byl ve 26.ročníku ABC otiskován.
Tradiční OBRAZOVÁ ŠKOLA ABC přinášela informace přírodního i technického charatkteru. Poprve vyšla v 10.ročníku ABC.
Stejně tak ATLAS ABC, který vyšel prvně tuším ve 3.ročníku ABC.
Jedním s témat 1.čísla 26.ročníku (1981-82) ABC byli i VOJÁCI TŘICETILETÉ VÁLKY. K nepominutelné vystřihovánce jezdců a pěšáků patřila typická žlutá strana s uvedením čtenářů do souvislostí. Věděli jste třeba, že: „Vojáky následovaly i jejich ženy s dětmi (na 5000 vojáků se počítalo asi 2000 žen), služebnictvo důstojníků, martyktáni a myrkytánky, tlupy marodérů, ale i lidí, jimž vzala válka střechu nad hlavou a možnost obživy, kteří se přiživovali kolem vojenských táborů a vydatně přispívali k pustošení oblasti, v nichž probíhaly vojenské operace.“
Průvodní text i malířsky a historicky bezchybné ilustrace pro ABC připravil malíř Karel Toman (*1931 +2000). Jeho ilustrace mám moc rád – je na nich patrný vliv Gustava Kruma i Zdeňka Buriana. Jak je patrno z jeho článku VOJÁCI TŘICETILETÉ VÁLKY byl skutečným odborníkem v oblasti militarií.
Kreslený seriál SLAVNÉ VRAKY připravovala Helena Kholová (scénář) a Vladimír Pergler (kresba). Celkem vyšlo na zadní straně všívané přílohy 24 celostránkových epizod. Později vyšel tento seriál ještě v ABC ZIMNÍM SPECIÁLU 1987 a ve VELKÉ KNIZE KOMIKSŮ 3 (2002). Více je uvedeno v článečku z 30.9.2016.
Pravidelná rubrika PIONÝRŠTÍ DOPISOVATELÉ HLÁSÍ běží v časopise už desátým rokem. Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC na strabě 132-133 píše v souvislosti se 17.ročníkem (1972-73): „Také už od 1. čísla nového ročníku „rozjíždíme“ pionýrské dopisovatele ABC, dáváme jim legitimace a těm nejlepším udělujeme vlastní dopisovatelské odznáčky.“
Na děvčata je cílená další pravidelná rubrika Z KUCHYNĚ DÍVČÍCH PŘÁNÍ.
Na předposlední číslované 31. straně (časopis měl s přílohami 48 stran), byla otiskována rubrika KOLEM SVĚTA.
A 32. strana patřila kreslenému seriálu KRONIKA STRÁŽCŮ. Samostatně se nám jej podařilo archivovat v článečku z 9.5.2014. Příběhy pětičlenné pionýrské družiny, klubu či klukovské party (jak je libo) jsou nejrozsáhlejším celostránkovým seriálem, který v časopise ABC do roku 1989 vycházel.
V kniha Josefa Ládka a Roberta Pavelky – ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 je na stranách 54 – 69 stať o kresleném seriálu STRÁŽCI naprosto vyčerpávající. Jen krátká ukázka:
„V dalším ročníku se otevírá nová série příběhů vycházejících pod hlavičkou Kronika Strážců. Toman s vědomím, že poslední epizoda družiny vyšla před deseti lety, nemínil tento časový rozdíl ignorovat, a proto jsou následující příběhy vybírány ze vzpomínek bývalého vedoucího Honzy Drábka, nyní inženýra vývojového oddělení strojírenského podniku. Celá první epizoda s příznačným názvem Otevíráme kroniku je připomenutím vzniku klubu nebo chcete-li družiny, pro níž retrospektivní obrázky z prvních osmi příhod překreslil František Kobík. Příběhy se dále drží zavedené linie, opět tu najdeme činnosti spjaté s pionýrskou organizací, branné hry, ale i akce, ve kterých se uplatní důvtip Strážců, například Raketový den či Den plný soutěží. Některé příběhy v rozporu s dobou, ve které se mají odehrávat (tedy před deseti lety) reagují i na aktuální dění. V epizodách Železňáci a Včasný zásah jsou například vozidla a automobil Veřejné bezpečnosti z 80.let, příběh Céčkového krále ani podrobnější vysvětlení nepotřebuje. Strážci se však neomezují jen na činnost v okruhu pionýrské organizace, daří se jim například zachránit před krádeží historické zbraně, odhalit partu organizující „čichání“ omamných látek, zabránit nebezpečné dvojici v experimentování se střelnou zbraní, ke slovu se dostane i „všeuměl“ Hadži se svými elektronickými nápady a dojde i na jednu snově vědeckofantastickou příhodu. Značným rozdílem Kroniky Strážců oproti předchozím ročníkům a příhodám je rozsáhlé dobrodružství, které spolu s vedlejšími tématy zabírá 17 epizod. Strážci nacházejí na okraji města opuštěnou chatu se zmínkou o oddíle Práčat, seznamují se s partou Střelek a společně se pokoušejí zjistit historii neznámého oddílu. Po úspěšné první části pátrání společně se Střelkami zavítají i na důvěrně známé přehradní jezero. A při dalším sledování osudů Práčat se jim podaří zachránit i cenné artefakty zaniklého oddílu.
V kritikách týkajících se tohoto seriálu je tato třetí série hodnocena jako nejpoplatnější dané době. Dokládá se to především největším počtem akcí pod hlavičkou PO (výsadba nových stromků, branné cvičení, Den her v pionýrských krojích a z velké části pátrání po Práčatech), ale také některými úpravami jednotlivých postav. Týká se to zejména patrona Mirka Duška, který snad příliš evokoval vazbu na Rychlé šípy (a znovu zakázaného Jaroslava Foglara), jmenovitě na Mirka Dušína. Z Duška se tedy stal Bouček, Motlík z děje mizí docela a nahrazuje ho v literárních Trampotách s kapitánem zmíněný Král. Pokud byly tyto změny udělány jako úlitba „dozoru shora“, jedná se o minimální ústupek. Když si totiž projdeme celou existenci Strážců, vždy je jejich sepětí s pionýrskou organizací uváděno formou zábavnou a inspirující. Tedy žádné vystávání u pomníků padlých, žádné průvody s mávátky či vítání zahraničních
delegací nebo státníků.
Tím se dostáváme i k onomu stále omílanému srovnávání s Foglarovou slavnou pěticí. Často uváděný názor, že Tomanovi Strážci jsou pouze jejím plagiátem, je podporován zejména třemi hlavními argumenty: 1) shodný počet členů obou skupin, 2) vizuální podoba Rychlonožky a Zrzka a 3) další podobnosti jako tříčlená banda oponentů, čapky na hlavě Káji a Robina, fakt, že obě party vlastnily psa či podobné náměty některých epizod (například hlídání modelů na výstavce). Sám Vlastislav Toman vždy tvrdil a stál si za názorem, že Strážci by měli být vnímáni jako generační následovníci Rychlých šípů. Že se jimi do určité míry inspiroval je věc celkem přirozená, vždyť s Foglarem v letech 1962-1966 úzce spolupracoval na komiksu Kulišáci a s některými náměty mu dokonce pomáhal. I z tohoto důvodu by bylo velice krátkozraké pouze převést postavy do dané doby a mírně je upravit, nebo se naopak snažit vytvořit absolutní protildady. Toman šel svou originální cestou a těch rozdílů je skutečně velké množství, takže o nějakém „opisování“ může mluvit jen člověk, který hodlá ignorovat základní fakta. Strážců sice bylo také pět, ale oproti RŠ se ke svému konečnému počtu členů dopracovali podstatně později. Zatímco Foglar postavy „Rychlošípáků“ formoval podle chlapců, kteří spolu vlastně nikdy žádné příhody neprožili, jen využil jejich jmen a fyziognomie, předobrazy Tomanových hrdinů mají svá přesná jména a společné příhody. V knize Můj život s ABC-ábíčkem (nakladatelství Ostrov, 2005) se dozvíme přesnou totožnost členů klukovské party, ale jména Míra Liška (Honza), Zdeněk Vřešťál (Kája) či Vláďa Bednář (Robin) jsou jen záznamem do historie. Poněkud jiné je to s posledními dvěma členy. V postavě Hadžiho se skrývá Toman sám, nejvíc kritizovaný Václav „Zrzek“ Štětka má předlohu v herci Václavu Šteklovi, jehož dětskou podobu Kovaříková podle autorova přání upravila a blond vlasy obarvila na zrzavo. …“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydávání časopisu ABC v letech 1981-82, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované strany časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:
Napsat komentář