Archív kategorie: Stahuj časopisy

MATEŘÍDOUŠKA – 10.ročník – 1953-54

Dnešní číslo časopisu MATEŘÍDOUŠKA pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Tomáš K. Veliké díky!

Dnes archivovaní číslo MATEŘÍDOUŠKY ilustroval Antonín Pospíšil. Šéfredaktorem Jiří V. Svoboda. MATEŘÍDOUŠKU v letech 1953-54 vydával ÚV ČSM (ústřední výbor českého svazu mládeže) v Mladé frontě. Cena jednotlivého čísla byla 60 haléřů.

Olga Bezděková v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL (2012) na straně 145 charakterizuje MATEŘÍDOUŠKU:

„Jakýmsi mezistupněm mezi poválečnými časopisy, které navazovaly na tradice titulů z první republiky, a nově vzniklými časopisy je Mateřídouška, časopis pro nejmenší čtenáře, jediný časopis, který vychází nepřetržitě už od roku 1945. Během let se vyvíjela jak po stránce obsahové, tak i formální. Několikrát změnila formát, rozsah stran i periodicitu a v jejím vedení se vystřídala řada osobnosti, například F. Hrubín, M. Holas. B. Mencák, J. Průša, J. V. Svoboda, Z. Adla, P. Černý, E. Vavruška, E. Knotová. Časopis nejdříve vycházel ve vydavatelství Práce, později v nakladatelství SNDK a posléze ve vydavatelství Mladá fronta.“

Štefan Švec v knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 362-367) mimo jiné uvádí:

„Na sklonku roku 1945 vyšlo první číslo dnes nejdéle kontinuálně vycházejícího dětského časopisu u nás. V prvních ročnících byl časopis koncipován jako ilustrovaný jedním malířem (každé číslo jiným). O hlavičku časopisu a ilustrace k prvnímu číslu byl požádán Josef Lada. Mezi autory Mateřídoušky se zařadily nejvýznamnější osobnosti české literatury a literatury pro děti i českého výtvarného umění.
V prvních letech vycházel časopis s nepravidelnostmi. V letech 1947-1952 byl čtrnáctideníkem, později vycházel jako měsíčník. Časopis vycházel do roku 1955 podle školního roku, v letech 1956-1963 podle roku kalendářního a od podzimu 1956 opět podle roku školního.
Mateřídouška se od počátku vymezovala vůči ostatní, především starší časopisecké produkci pro děti jako časopis programově kvalitní a esteticky náročný. Její inzerát z obálky dvojčísla 5-6 prvního ročníku kritické revue Štěpnice říká: „Dětská četba, i časopisecká, byla téměř vždy doménou anonymních pisálků, jejichž heslem bylo: snadná práce, čili nevkus oblékaný do okatých a trapných mravoučných tendencí. Jak má vypadat dobrý dětský časopis, ukazuje obsahem i úpravou sedm dosud vyšlých čísel MATEŘÍDOUŠKY … “ Od počátku až dodnes do ní skutečně psaly a výtvarně ji doprovázely nejvýznamnější osobnosti domácí tvorby pro děti a mládež.
Mateřídouška byla a je určena pro nejmladší děti, schopné číst, tedy pro děti v prvních třech ročnících základních škol. Časopis byl nazván podle básně Jaroslava Seiferta (původní titul časopisu měl znít Psaníčko). Mnohé zdroje uvádějí, že báseň Mateřídouška první číslo otevírala, ve skutečnosti však vyšla až na straně dvě, první básní na titulní straně byla lidová Koleda.
Podobu prvních ročníků časopisu určoval program estetické výchovy dětí, zaměřovaly se na kvalitní dětskou četbu i obrazový doprovod (od počátku u některých ilustrací plno barevný). Svůj obsah odvozovala od běhu ročních dob a archetypálních skutečností s dětstvím spojených (jako jsou rodiče, prarodiče, dětské hry a říkadla, příroda, hračky atd.). To svým způsobem platilo i dále, jakkoliv na počátku 50. let do časopisu výrazně zasahovala dobová propaganda. Mateřídouška tehdy tiskla oslavné články (výjimečně i celá tematická čísla) o sovětských vůdcích, domácích komunistických politicích, o chudých dětech na Západě, apoteózy pionýrské organizace. Otiskované dětské dopisy byly plné lásky k SSSR a jejím představitelům. Časopis se programově odkazoval na předválečného komunistického Kohoutka. ..“

“ … Mateřídouška byla především časopisem literárně-výtvarným, sloužícím k estetické výchově dětí mladšího školního věku. V 8o. letech vycházela v nákladu 320 000 výtisků.
Obsah Mateřídoušky byl vždy pestrý, časopis dětem nabízel mnoho žánrů. První ročníky tiskly převážně dětskou beletrii vysoké úrovně, každé z čísel, jak bylo už zmíněno, ilustroval vlastní ilustrátor …“

Anna Sekeráková ve své knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY (2014) na stranách 30-47 nazvala léta vydávání 1948-1956 MATEŘÍDOUŠKA IDEOLOGICKÁ:

„Radikální proměna Mateřídoušky přišla ovšem od října 1950 spolu s novým odpovědným redaktorem Jaromírem M. Průšou a jeho redakčním kruhem (Karel Černý, René Ditmar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek, Jiří Václav Svoboda, Lucie Jirotková, Jan Čeřovský) . Obrazovou část řídil Zdeněk Mlčoch (jeden z výtvarných redaktorů SNDK). Mateřídouška se výrazně zpolitizovala, komunistická ideologie ovlivnila jak textové příspěvky, tak výtvarnou stránku časopisu. Zdeněk Mlčoch, jenž se na poklesu úrovně výtvarné složky Mateřídoušky spolupodílel, tehdejší situaci charakterizoval jako „údobí výtvarného popisného realismu, který tehdy platil za rozhodující měřítko a který jsme my mladí, vychovaní moderním výtvarným projevem, dost těžko nesli“.  V obdobném duchu pokračuje od roku 1952 nový šéfredaktor Jiří Václav Svoboda (v této pozici setrvává až do počátku 60. let) se svým redakčním kruhem (Bohuslava Cimlerová, Eliška Ciprová, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditmar, Marie Fialová, Lucie Jirotková, Božena Kádnerová, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek), výtvarnou část vedl Zdeněk Kudělka. Do roku 1953 vydává Mateřídoušku nově vzniklé nakladatelství SNDK. Po roce 1953 vychází Mateřídouška nepřetržitě v nakladatelství Mladá fronta, které řídil ústřední výbor Československého svazu mládeže (vedle kolektivních nakladatelství, jako SNDK a Československý spisovatel, mají právo na vydávání beletrie nakladatelství patřící právě Národní frontě – Mladá fronta, Práce, Svoboda).

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1953, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla MATEŘÍDOUŠKY zde >>>

PÍRKO PTÁKA OHNIVÁKA – 3.ročník – 1969

Dnes archivované čísla časopisu PÍRKO PTÁKA OHNIVÁKA z roku 1969 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali František M. a Satok.Veliký dík!

Časopis PÍRKO PTÁKA OHNIVÁKA  se tak trochu podobá ILUSTROVANÝM SEŠITŮM, které začaly vycházet o čtyři roky později. Byl určen začínajícím čtenářům – od 6 let.   Vycházel v letech 1967–1973 (celkem asi 60 čísel) a vydávalo jej nakladatelství SVĚT SOVĚTŮ (což bylo nakladatelství „Svazu československo-sovětského přátelství“ skrývající se pod zkratkou SČSP) – pod tímto názvem v letech 1948-68, posléze přejmenované na LIDOVÉ NAKLADATELSTVÍ (1968-1992). Nakladatelství vydávalo zprvu propagačně naučnou a publicistickou literaturu o Sovětském svazu, později se zaměřilo na beletrii. Nakladatelství navazovalo na předválečné vydavatelské aktivity Svazu přátel SSSR. Jako perličku jsem dohledal informaci, že „držitelem nakladatelské licence byl knihkupec Hubert Mayer (*1908), který pak v nakladatelství pracoval jako vedoucí odbytového oddělení až do svého penzionování v roce 1972″. Časopis PÍRKO PTÁKA OHNIVÁKA  řídila Zdenka Mayerová.

Rozsah výtvarně rozmanitého časopisu byl 36 stran. Přinášel většinou ruské lidové pohádky i pohádky současných autorů. Vycházel každý měsíc v relativně vysokém nákladu cca 50-60 000 výtiscích. Vycházím z údajů o druhém a čtvrtém ročníku – ve 3.ročníku nebyl v tiráži náklad uváděn. Časopis stál 3 Kčs.

Leitmotivem každého čísla byla v úvodu uvedena básnička:

LETĚL PTÁK OHNIVÁK,
ZTRATIL PÍRKO, NEVÍ JAK .
KDO TO PÍRKO NAJDE,
DO POHÁDKY VEJDE.
MY JSME TAM ZAŠLI,
PÍRKO JSME NAŠLI.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) ve svém tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu PÍRKO PTÁKA OHNIVÁKA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu PÍRKO PTÁKA OHNIVÁKA zde >>>

 

Premiéra: KNIHOVNA PRO MLÁDEŽ – 1943

Dnes archivované číslo sešitu – časopisu KNIHOVNA PRO MLÁDEŽ z roku 1943 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval jako svůj „vstupní“ počin Kili. Veliký dík!

Titul KNIHOVNA PRO MLÁDEŽ vydávalo pražské Nakladatelství Orbis pro Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Časopis vycházel 2x měsíčně a každý svazek stál K 2,-.

V rámci první desítky KNIHOVNY PRO MLÁDEŽ byly vydány svazky: 1. Průlom Metaxovou linií, 2. Zákopníci ničí sovětské přísunové spoje, 3. Proti nepříteli do severských vod, 4. V táboře Sidi Bishr, 5. Posádka JU 88 se vrátila,  6. Stavitel první ponorky Wilhelm Bauer, 7. Kuliové u Ping Hu, 8. Stavíme bagdadskou dráhu, 9. Lovci min v řeckých vodách, 10. Boj o Krétu.

“ … nemusí být zároveň zavrženíhodné. Dobrodružnost je v podstatě pouze touhou po poznání, která se nebojí nebezpečí, překonává je a triumfuje za nových, neobvyklých, nebo ztížených podmínek. Dobrodružnost máme všichni v krvi po předcích, ale moderní doba nám umožňuje daleko lepší o širší poznání světa a probuzené vnímání stupňuje touhu po novém o neznámém. Nutno se ovšem vždycky ptát: Co je obsahem tohoto snažení? Touha po hrdinství je planá, není-li jejím obsahem lepší poznání světa, o které se stará objevitel, do necivilisovaných krajin vyslaný budovatel, nebo vědecká expedice, která musí splnit svůj úkol za všech okolností. Mnohá dobrodružství bylo vymyšlena a popsána, nic však nepředčí ta, která psal život sám.
Knihovna pro mládež“ vypráví o dobrodružstvích skutečně prožitých. O dobrodružstvích vojáků, námořníků, letců v této válce, o vynálezcích a badatelích, o zápasech, jejichž smyslem nebylo dobrodružství pro dobrodružství, ale hrdinské nasazení za vyšší cíle lidstva. ..“

 

KNIHOVNA PRO MLÁDEŽ může být řazena do podobného ranku jako protektorátní časopisy typu RODOKAPS či ROZRUCH. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě se zavedenými a populárními tituly, které začaly vycházet před válkou, evidentně inspirovalo. Základ každého čísla tvořil román (z názvů prvních desíti titulů je tendence zřejmá), ale už na druhé straně byla nezbytná propagandistická masáž (jak o pár let později dělali představitelé jiné totality):

Samotný román byl poutavě ilustrován (tradiční perokresba).

Předposlední strana každého čísla měla edukativní charakter, zpravidla bez povinného ideologického balastu:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KNIHOVNA PRO MLÁDEŽ z roku 1943, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu KNIHOVNA PRO MLÁDEŽ – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu KNIHOVNA PRO MLÁDEŽ zde >>>

Měsíčník dívčích odborných škol v Hradci Králové – NÁŠ SVĚT – 7.ročník -1934-35

Štefan Švec  píše ve své knize „ Česky psané časopisy pro děti “: Vznik prvních dětmi či studenty vytvářených  českojazyčných časopisů spadá přibližně do stejné doby jako vznik dětských časopisů. Jejich další historie je bohatá, v úplnosti však zřejmě nepodchytitelná. Tradice dětských, studentských, oddílových či třídních časopisů není zdaleka vyčerpána, jejich (ani stručný) přehled není v možnostech mé studie, a v úplnosti ani v možnostech prací specializovaných.

Pokus o nástin základních dějin školních a studentských periodik nabízí Dana Smrčková (2010) ve své diplomové práci: Školní média – tisk, rozhlas, televize, internet: na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje. Zde je uvedena řada školních a studentských časopisů. Možná se s některými seznámíme, pokud je najdou někteří z nás a hlavně pamětníci, ti případně i z pozůstalosti po svých předcích.

Pan Švec ve své knize zmínil časopis NÁŠ SVĚT vydávaný žačkami odborných škol pro dívčí povolání v Hradci Králové. Uvádí , že tento časopis byl chválen  v časopise ÚHOR „(viz roč.30/1942/,číslo 6 strana 103)“ a  byl  vydávaný kolem roku 1942 žačkami z odborných škol. Zde je ale nutné zmínit, že tento časopis vycházel už od roku 1928 pod titulem NÁŠ SVĚT – měsíčník dívčích odborných škol v Hradci Králové. Tyto městské odborné školy byly též majiteli a vydavateli. Časopis vycházel 10x do roka ve školním roce. Měl 16 stránek  a barevnou obálku a byl číslovaný od 1.stránky  do 160. stránky.. Vycházel ve formátu  24 x 17 cm. Redakci tvořily samotné studentky pod vedením zřejmě učitelů a vedoucích pracovníků dívčích škol, L. Meluzínové, M. Křížkové a odpovědného redaktora Františka Roubíčka v tomto ročníku.

Nakoľko v publikovaných číslach nie sú obsiahnuté prebaly, pre ilustráciu ich doplňujeme obrázkom z internetu, zaslaného autorom príspevku. (totem)

Jak jistě víte, v té době byly školy samostatné pro hochy a pro dívky. Časopis už svým podtitulem se věnoval dívkám , které se připravovaly na některá z povolání pro ženy. Ve 26. výroční zprávě městských dívčích odborných škol v Hradci Králové za školní rok 1938-39 se píše také o školním časopise NÁŠ SVĚT, kde se bilancuje  10.ročník.

V časopise byly zveřejňovány krátké povídky, které většinou psaly studentky a v každém čísle bylo také několik básní.

Časopis se v rubrice „Ze školy“ věnoval činnosti v dívčích školách, seznamoval s kulturními událostmi doma i ve světě  v „Kulturní hlídce“ a s nejzajímavějšími vydanými knihami a časopisy v rubrice „Literatura“.  V rubrice „Královehradecké zprávy“ seznamoval časopis s akcemi v tomto městě.

V oblasti výchovy a vzdělávání se pravidelně věnoval jednak poslání ženy v dospělosti, tak také k výchově ve společnosti a vztahu mezi lidmi. Názvy mluví sami za sebe – „ O úctě a uctivosti“,  „Mladí muži a mladé dívky“, „K etice rodinného života“.

Věnoval pozornost vzdělávání žen na pokračování ve článku „Žena a vyšší vzdělání“.

Zajímavou akcí časopisu bylo oslovení našich slovesných, výtvarných a hudebních umělců  a dalších významných osobností současnosti s otázkou „Jaké je vaše životní heslo“ a to zejména ve vztahu ke studentkám. Po celou dobu, od třetího čísla, jim tyto osobnosti odpovídali. A tak Alice Masaryková, spisovatelé Jan Hora, Marie Majerová, Václav Štech, Marie Pujmanová , malíři Vincenc Beneš, Jan Kojan, Max Švabinský, skladatelé Vítězslav Novák, Jaroslav Křička či automobilová závodnice Eliška Junková , herec  Jiří Voskovec a další osobnosti z řad vědeckých, pedagogických i politických oblastí seznamovali dívky se svými životními hesly a také jim posílali vzkazy i poučení k  jejich další životní pouti.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu NÁŠ SVĚT z roku 1934-35, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu NÁŠ SVĚT  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu NÁŠ SVĚT zde >>>