Archív kategorie: Román (i na pokračování)

Kompletní ABC – 17.ročník – 1972-73

Dnes archivované čísla časopisu ABC z let 1972-73 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Petr M. a Martin S. Veliký dík!

V tiráži časopisu můžeme číst:ABC mladých techniků a přírodovědců – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata. Vydává Ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě • Šéfredaktor V. Toman • Zást . šéfredaktora prom . biol. K. Dunda • Přírodní vědy – prom. biol. H. Kholová, CSc. • Technika – M. Kazimourová . M. Pilnv • Přílohy – déčka  – P. Šindelářová • Zpravodajství a zájmová činnost PO – L. Kolářová, prom. hist . J.Tůma, ext. • Grafická úprava – J. Drahokoupil, J. Sovová, ext . • Sekretariát – M. Kunová, L. Jeřábková.“

Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC – ÁBÍČKEM (na stranách 99-100 a 132) o 17.ročníku píše:

V září 1972 začal vycházet 17. ročník ABC s Déčky, navíc s větším počtem stran – a cena se ze dvou korun zvýšila na 3 Kčs. Nakonec o tu jednu korunu byl boj největší a velký dík za vítězství patřil ekonomickému náměstku MF Josefu Mikešovi, který s využitím našich argumentů dokázal přesvědčit všechny patřičné instance až po cenový úřad. Byl už tenkrát těžce nemocný, ale ještě než „uzavřel svůj poslední účet“ (+4. 10. 1972), přinesli jsme mu do nemocnice první číslo ábíčka s déčkem. I po letech si při různých příležitostech připomínám, jak mě vlastně coby začínajícího šéfredaktora učil ekonomickému myšlení a hledání cest k dosažení potřebného výsledku. A právě spolu jsme i později mnohokrát hledali strategii i taktiku pro jednání s „úředními místy“. Naštěstí i v dalších letech jsem našel na ekonomickém úseku Mladé fronty „dobré duše“, které měly porozumění pro mé nápady a požadavky, ať už to byl vedoucí tohoto úseku Slávek Kšáda nebo pozdější ekonomický náměstek Ing. Standa Trykar.
Dá se říci, že tou dobou byl už vyřešen kardinální problém – ruční zakládání příloh do časopisu, který měl náklad kolem 135 000 výtisků. Předchozí pokusy jsme totiž řešili vlastními silami, kdy do tiskárny nastoupili lidé z redakce, mladší spolupracovníci (např. kluboví stovkaři), ba i manželští partneři a děti pracovníků redakce. Tiskárna totiž volné pracovníky neměla. A tak nám později pomoc nabídla expedice Poštovní novinové služby v Jindřišské ulici s tím, že její pracovníci mohou po své pracovní směně brigádničit pro nás – samozřejmě za peníze. Takhle to potom fungovalo několik let do té doby, než se expedice PNS přestěhovala do nových budov v Praze-Malešicích, hned vedle tiskárny Svoboda, kde už tou dobou na nové rotačce tiskli i ABC. Měli jsme přísliby, že i tady se budou přílohy zakládat, že k tomu účelu budou vyhrazené prostory a pásové transportéry, ale sliby chyby …
O tom všem jsme naštěstí v roce 1972 neměli sebemenší tušení. Zbývalo dořešit, jak prezentovat přílohy čtenářům. Tihle kluci a děvčata potřebují něco vtipného, lákavého, zrovna jako byla proměna ABC na kamarádské ábíčko a ábécéčko. Nakonec nám pomohli vtipálkové. Jací? Ale ti, co už nás po řadu let hecovali, kdy že budeme ABCD. No jasně! Chtějí k ABC přidat D, tak ho mají mít! Rozhodnutí padlo, sice zprvu nejednoznačně, ale vykrystalizovalo se to. Přílohy se budou nazývat „déčka“, něco jako doplněk, dárek, drobnost. Vždyť ty věci, které do ábíčka chystáme, opravdu takové budou.
Ujalo se to, a déčka se stala populární součástí ABC, která spolu s jinými vylepšeními nastartovala naši cestu k vrcholu. Od roku 1972 se už náš náklad rok od roku jen a jen zvyšoval! Škoda že jen tak pomalu – ročně přibývalo pět, deset tisíc výtisků, výjimečně patnáct tisíc. Až v druhé polovině osmdesátých let došlo ke zlomu a během čtyř let se náklad ábíčka zvedl o celých osmdesát tisíc na celkových 300 000 výtisků! Stali jsme se největším dětským časopisem ve věkové skupině 10-15 let.
Byli jsme o celých 100 000 výtisků nad slavnými časopisy Mladý hlasatel a Vpřed. Už když jsme na rozhraní sedmdesátých a osmdesátých let dosáhli oněch 200 000 výtisků Vpředu, kterými se vždy chlubil Jaroslav Foglar, oznámil jsem mu to telefonicky. Jen si povzdechl: „Víš, Vlastíku, ty holt máš štěstí! Já když jsem někde něco začal, tak mi to vždycky někdo zkazil. S Mladým hlasatelem Němci, když ho za okupace zavřeli, a se Vpředem zase komunisti v osmačtyřicátém… “ Mluvil ještě o časopisech Správný kluk a poválečném Junáku, který začal skautům vydávat, než odešel do redakce Vpředu….

… Horší už to bylo se zvyšujícím se tlakem „shora“, aby časopis byl výrazněji pionýrský! Vraceli jsme se tedy k dřívějším taktikám, třeba i tím, že jsme tradiční rubriku KOMPAS upravili na Kompas pionýrských kolektivů. V platnosti pro klubovou činnost zůstal požadavek registrace u pionýrské skupiny či oddílu. A tak se to, co dělali skauti, když se dříve „maskovali“ do pionýrských oddílů nebo turistických oddílů mládeže (TOM), začalo uplatňovat i u zájmových klubů ABC. Další takovou malou daní požadavkům se stal kreslený sloupek na straně 2, kde Vladimír Pergler veselými kresbami připomíná některé události i úkoly, případně různá ta nešťastná a stále omílaná výročí.“

Na straně 146 Vlastislav Toman komentuje také ATLAS ABC:

„Také série kartiček Atlasu už se tou dobou počítaly na tisícovky. Těch prvních, jednostranných (od 10. ročníku) napočítal Karel Dunda na 1360 a další, již vylepšené oboustranné od 18. ročníku, jen u přírodovědného atlasu (zvířata a rostliny) dosáhly počtu 2558 kusů. Když připočteme technický atlas a další varianty, nastoupá číslo kartiček přes tři tisíce. Vznikl tak unikátní atlas, který sběratelům poskytl mnoho zajímavých i potřebných informací, jak pro školní výuku, tak i pro zájmovou činnost. Možná by měl své opodstatnění i v době, kdy nastala éra počítačů a informací na různých obrazových a zvukových nosičích. Na rozdíl od hotových encyklopedií dává tento systém možnost vlastního uspořádání podle potřeby a zájmů. A je k dispozici i těm, kteří počítač nevlastní, a těch je stále dost.“

OBRAZOVÁ ŠKOLA vyšla v ABC prvně ve třetím ročníku. Srozumitelnou grafickou formou, doplněnou jen nejnutnějším množstvím textu, přibližovala nejrůznější témata.

Na pokračování vycházel v 17. ročníku ABC „vystřihovací“ román KLUK Z IRSKÝCH MOČÁLŮ, který „volně převyprávěl“ podle románu Charlese Levera klasik českého humoru Miloslav Švandrlík a ilustroval Neprakta.

Tradiční rubrika KOMPAS byla zpočátku určená „klubům ABC“ – v letech 1964-65 ji vedl Jaroslav Foglar. Díky výtvarníkovi J. Tesařovi získala na první pohled rozeznatelnou podobu. S tlakem na redakci, aby se ABC stalo více pionýrským časopisem (vydavatelem ABC byla Ústřední rada Pionýrské organizace SSM), se v KOMPASU začaly objevovat více zprávy z „pionýrských kolektivů“ a upozornění na aktivity a činnost PO SSM.

K povídce FÁIKA A FÁIZA (ABC č.1, strana 18-19) vybrala redakce ukázku z oblíbeného časopisu iráckých dětí, který se jmenuje „Můj časopejsek“.  Epizoda V ZOOLOGICKÉ ZAHRADĚ se čte zprava doleva ( jak je ostatně naznačeno šipkami):

Francouzský komiks PIFÍK publikovala redakce v ABC dlouhá léta. Vlastislav Toman o něm ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC na straně 96 píše:

„Už v prvním ročníku se v ábíčku objevila jeho hlavní komiksová postavička – pes Pif, a později i malý Pifík. Oba patřili k francouzskému časopisu Vaillant (Chrabrý, Udatný) a domovem byli v Paříži. Vydavatelství Éditions Vaillant totiž přistoupilo na dohodu o proplácení úhrady za publikování v ABC v korunách. Což bylo vynikající. Ta vstřícnost byla dána jistě i tím, že vydavatelství mělo „dobré vztahy“ k francouzské komunistické straně, a proto i k Československu. To jsem poznal už na mezinárodních konferencích redaktorů dětských a pokrokových časopisů, jichž jsem se zúčastnil v Praze a pak ještě v Moskvě.“

Podle kroniky GRP Strážci píše V. Toman, kresli F. Kobík – je uvedeno v zápatí 1. části komiksu STRÁŽCI. Znovuuvedení úspěšného kresleného seriálu, který dříve kreslila Libuše (Libka) Kovaříková, uvedl Vlastislav Toman slovy: „Kde jinde mohla Teryna hledat pomoc , než u dobrých přátel, jakými jsou Vlaštovkám chlapci z pionýrského klubu Strážci. Zatím jste poznali jen Zrzka, ale snad jsou v klubovně i ostatní Strážci. Pamatujete se ještě na ně? Zalistujte si zatím ve starých číslech ábíčka anebo počkejte na příští číslo, kde se seznámíte s celou pěticí. Pro věrné čtenáře ábíčka je návrat Strážců jen splněním jejích velkého přání! A novým čtenářům se jistě budou příhody klubu Strážců líbit …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z let 1972-73, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany:

 

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

VTM – 13.ročník – 1959

Dnes archivovaná čísla časopisu VTM z roku 1959 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Art. Veliký dík!

Z tiráže časopisu VĚDA A TECHNIKA MLÁDEŽI (VTM) lze vyčíst:Vedoucí redaktor: Vladimír Babula. Redakční rada: dr. J. Bouška, dr. J. Dóša, Z. Grygar, Č. Jira, inž. Vl. Maroušek, inž. Zd. Michalec, A.Peřina, J.Píša, inž. J. Rath, Inž. J. Růžička, J. Szabadi, J. Vachek. Vydává ÚV ČSM a Slovenský ÚV ČSM v Mladé frontě. – Věda a technika mládeži – čtrnáctideník pro polytechnickou výchovu mládeže. Vychází v českém, slovenském a maďarském jazyce každý druhý týden. Cena výtisku 2 Kčs, předplatné na rok 52 Kčs … „

V nepravidelné rubrice  NÁŠ INTERVIEV – JAKÁ BUDE BUDOUCNOST NAŠÍ VLASTI byl uveřejněn například článek JAK VŘEŠÍME BYTOVÝ PROBLÉM„… Během deseti let – do roku 1970 – chceme vyřešit bytový problém, v některých krajích dokonce již do roku 1965. Je to obrovský úkol, neboť máme postavit za krátkou dobu zhruba 1 200 000 nových bytů. Tím se pak zařadíme v bytové úrovni mezi nejpřednější země na světě….“

V rubrice „BÍLÁ MÍSTA NA ZEMĚKOULI“  vycházel na pokračování cestopisný román Jevgenije Simonova PO STOPÁCH SNĚŽNÉHO MUŽE:

V minulých článcích o „babulovských“  číslech časopisu VTM jsem se přiznal, že mne osobně hodně zaujala rubrika typická jen pro VĚDU A TECHNIKU MLÁDEŽI – byla tištěna na konci každého čísla a na první pohled zaujala výstižnými ilustracemi. Jmenovala se ČETLI JSTE DOBŘE? a motivovala čtenáře, aby napsali do redakce.

Poslední (zadní) strana (obálky) je věnována jakési „obrazové škole“, kterou k dokonalosti o pár let později dovedl jiný časopis pro děti a mládež – ABC. Celostránková barevná ilustrace doplňuje článek na straně 427 – 500 GRAMŮ PALIVA NE CESTU KOLEM SVĚTA.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu VTM z roku 1959, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu VTM  – kliknutím na náhled strany:

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

VPŘED PIONÝŘI! – 6.ročník – 1950-51 – včetně úplně posledního čísla

První číslo 6.ročníku VPŘEDU jsme sice publikovali už 6.11.2015, ale až nyní se podařilo archivovat kompletně celý ročník – obsahově sice nejméně kvalitní, ale o to sběratelsky i historicky vzácnější. Dnes archivované čísla časopisu VPŘED PIONÝŘI z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval sweetree. Veliký dík! Že to byla pořádná porce energie, kterou tahle digitalizace spolkla potvrzují i fragmenty z komunikace (poslední 6.ročník VPŘEDU jsem mu ke skenování zapůjčil): „Minulý týden jsem svazek během dvou nocí naskenoval. …. Opižlání pak trvalo asi 10 hodin so-ne …. Ořez vně by byl automatem zhruba za 30 minut, ale na hrany a mírně dovnitř je to v podstatě ruční práce s každou stránkou … Nejzáludnější bylo množství stránek, které byly svázány vprostřed, ale textový sloupek přesahoval z jedné do druhé přes prostředek. Tam jsem se snažil, aby celý sloupec textu, který by byl jinak vertikálně rozpůlený, zůstal na pravé stránce a pokud šlo o několik mm, tak jsem je ubral na stránce levé. Jinak by se to nedalo číst… Kdyby to stránku zúžilo moc, tak jsem to tam nechal, jako by to bylo skenováno klasicky. Na domácím skeneru by se s tím nikdo nemazal, páč by tam dvoustránku na sklo nepoložil… ničemu to nevadí. … Tenhle svazek vyjde na 24 GB neořezaný a na 20 zpracovaný (tiff bez komprimace). Třetina by se dala ušetřit na bezeztrátové kompresi LZW, ale zase je to pak náchylnější na snadnější poškození při skladování. …! … Takže aktuálně máme včetně desek 770 naskenovaných a ořezaných stran.“

Časopis VPŘED byl během krátké doby své existence několikrát přejmenován:

  • 1945 vznikl jako VPŘED
  • 1948 přejmenován na JUNÁCI VPŘED (byl sloučen s redakcí časopisu JUNÁK)
  • 1949 přejmenován zpět na VPŘED (potom, co organizace Junák nuceně zanikla)
  • 1950 přejmenován na VPŘED PIONÝŘI
  • 1951 časopis zaniká (48.číslem) pro nezájem. Od září 1951 sice začaly vycházet PIONÝRSKÉ NOVINY na čtyřech stranách velkého novinového formátu (ty se v roce 1968 transformovaly na SEDMIČKU a v roce 1970 na SEDMIČKU PIONÝRŮ). PIONÝRSKÉ NOVINY v roce 1951 ale jen těžko mohly nahradit časopis VPŘED. Až v roce 1954 vznikl časopis PIONÝR, který se vzdáleně snažil navázat na dříve populární VPŘED. A v roce 1957 pak vyšlo první číslo ABC, které se svojí inspirací klasickým VPŘEDEM netajilo.

Z tiráže 3.čísla časopisu lze vyčíst: VPŘED, PIONÝŘI! — časopis československých chlapců a děvčat. — Vydává ČSM v Mladé frontě. — Se spolupracovníky řídí a za redakci odpovídá Svatopluk Hauser. — Redakce v Praze II, Štěpánská 81, telefon 285-69* — Administrace v Praze II, Panská 8, telefon 241-41. — Tiskne Mladá fronta, nár. pod., Praha II, Panská 8. — Vychází každé úterý. — Předplatné na rok 140 Kčs. — Číslo šek. konta 7520*7* — Novinová sazba povolena výměrem ředitelství pošt v Praze, č. I. a – Gre – 2372 – OB. — Dohlédací poštovní úřad v Praze 22. Toto číslo vyšlo 12. září 1950.“

Mimořádný zájem komunistického režimu o působení na mladou generaci demonstruje i článek v 2. čísle časopisu – O PIONÝRSKÉM NAD OHŘÍ. Jednalo se o areál takzvaného pionýrského městečka pro nejlepší pionýry – s vizí sovětského všesvazového pionýrského tábora v Artěku na Krymu.
Forma pionýrského městečka, které by simulovalo běžný život, byla shledána jako ideální pro správnou výchovu pionýrů, pozdějších komunistů. Pionýři se měli seznamovat s různými profesemi, pod dohledem vyrábět výrobky, distribuovat je, i konzumovat to co sami vypěstovali.
PIONÝRSKÉ NAD OHŘÍ bylo tvořeno kulturním domem, 14 chatkami, cca 1 km pionýrskou železnicí s kompletně vybudovanou nádražní budovou, lokomotivou a 3 vagony. O pár let později byl areál převeden na JNV (jednotný národní výbor) Karlovy Vary a začal chátrat. Železnice byla demontována a areál začal sloužit jako dětský letní tábor.

Několik titulních stran VPŘED PIONÝŘI! maloval Zdeněk Burian – čísla 15, 18, 20, 22, 27, 31, 35 a 39. Nejvíc ilustrací uvnitř čísel je k románu na pokračování – Nikolaj Ždanov: MOŘSKÁ SŮL. Celkově bylo  6.ročníku časopisu otištěno cca 80 ilustrací Zdeňka Buriana,

Povídka JMÉNEM TŘÍDY (vyšla v posledním čísle časopisu) je ukázkově „pokroková“ a dokonale ilustrující politické působení na děti a mládež v padesátých letech.

Tehdy patnáctiletý Jiří Grygar (dnes slavný astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, držitel mnoha ocenění – několik jich odmítl převzít) coby žák jedenáctiletky, přispěl do rubriky DOPISOVATELÉ NÁM PÍŠÍ sloupkem nadepsaným MLADÍ HVĚZDÁŘI:.

Minimálně od roku 1950 začal časopis, nyní vycházející pod názvem VPŘED PIONÝŘI!,  opět ztrácet na úrovni. Obsah časopisu byl přeorientován na nedávno vzniklou organizaci PIONÝR. Komunistická strana po převzetí moci v únoru 1948 hledala organizaci, s jejíž pomocí by mohla výrazně působit na mládež. Nejprve se k tomuto účelu pokoušela vyžít JUNÁKA (jeho ústředí bylo 25. 2. 1948 násilně nahrazeno prokomunistickým „Akčním výborem ústředí Junáka“). Z výnosu Ministerstva školství a osvěty pak začaly vznikat první Pionýrské oddíly Junáka. Tato snaha ovšem nebyla příliš úspěšná, většina skautských oddílů se raději rozpadla nebo přešla do ilegality. Na slučovací konferenci ČSM dne 24. 4. 1949 vznikla PIONÝRSKÁ ORHANIZACE ČSM jako samostatná organizace. Přejmenováním oblíbeného časopisu VPŘED na VPŘED PIONÝŘI! měla organizace PIONÝR okamžitě k dispozici svůj vlastní časopis. Jenže čtenářů ubývalo a tak je redakce pod vedením Svatopluka Hausera dovedla 48. číslem časopis VPŘED PIONÝŘI! k ukončení jeho existence. Po prázdninách sedmý ročník už nevyšel – ostatně nikdo se po něm nesháněl. Tak skončil časopis, který v dobách své největší slávy (kdy jej tvořilo duo Karel Bureš a Jaroslav Foglar) dosahoval čtvrtmilionového týdenního nákladu.

V úterý 14.8.1951 tedy vyšlo poslední číslo časopisu VPŘED PIONÝŘI – na poslední straně byla sada „motivačních“ obrázků s nadpisem PŘED NÁSTUPEM DO NOVÉHO ŠKOLNÍHO ROKU.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu VPŘED PIONÝŘI z roku 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu VPŘED PIONÝŘI – kliknutím na náhled strany:

 

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

ČESKÁ DÍVKA – 6.ročník – 1909-10

Dnes archivovaná čísla časopisu ČESKÁ DÍVKA z roku 1910 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík!

Z tiráže časopisu lze vyčíst: ČESKA DÍVKA S PŘÍLOHOU VZORY ŽENSKÝCH RUČNÍCH PRACÍ. Majitel a vydavatel Alois Holub, učitel v Lysé n. Labem. — Tiskem Th. Venty s. s r. o. v Praze I. NÁKLADEM VLASTNÍM“

Šestý ročník ČESKÉ DÍVKY vycházel v rozsahu 16 stran s průběžným číslováním (celkem 176 stran) + barevně ilustrované přílohy s obrázky Ivana Bilibina (19x), Josefa Mánese (9x) a Maxe Švabinského (2x) – uvnitř čísla byly otiskovány ilustrace černobíle (ve výčtu jsou uvedeny ilustrace celkem).

Většina barevných příloh se vázala k RUSKÝM NÁRODNÍM POHÁDKÁM, kterými začínala většina čísel 6.ročníku.

Mezi nepravidelné  rubriky patřila stránka Z PAMÁTNÍKŮ DO PAMÁTNÍKŮ:

V každém čísle ČESKÉ DÍVKY byl otištěn alespoň jeden „vzdělávací článek pro dívky“:

Štefan Švec v publikaci ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 212-214 uvádí:

„Česká dívka byl časopis s cílem vzdělávat dívky k umění a ženské emancipaci. Vycházel prvních třech ročnících jako „příloha časopisu Krásné čtení“, později šlo o dva paralelní tituly, vycházející společně. Byl členěn na dvě samostatné části, na textovou a na vzory pro dívčí ruční práce (zejm. vyšívání a háčkování), s názvem „Vzory ženských ručních prací (1908-1937). Tato část byla koncipována jako druhá, stejně významná polovina časopisu. Zvláště pro ni vyhledávaly časopis čtenářky i jejich vychovatelky. Před I. světovou válkou vycházel paralelně s časopisem Krásné čtení (označovaným někdy za jeho přílohu). Oba časopisy měly totožný obsah, pouze na různě kvalitním papíře (česká dívka měla papír horší) a Česká dívka přinášela navíc zmíněnou přílohu vzorů pro ruční práce. Krásné čtení bylo tedy luxusnějším vydáním textové poloviny časopisu.
Během I. světové války vydala Česká dívka alespoň roční almanach Věno českých dívek (1915), pro předplatitelky časopisu levnější než pro ostatní veřejnost. Obsahoval oddíly „Dívka ve společnosti“, „Láska k druhému pohlaví“, „Besedy vychovatelské“, „Stravování zdravé a laciné“ a „Moravské národní pohádky“. Druhou polovinu svazku zabraly již zmiňované „Vzory ženských ručních prací“ s návody a mnoha fotografiemi.
V beletristické části titul přinášel výbor z kvalitních domácích i zahraničních autorů (Vítězslav Hálek, Božena Němcová, Jan Neruda, Julius Zeyer, Hans Christian Andersen, Victor Hugo, Lev Nikolajevič Tolstoj aj.), tiskl také texty slovenské. Kromě beletrie se věnoval i článkům naučným, a to historickým, přírodovědným i např. folkloristickým. Časopis se zaměřoval též na správné vedení domácnosti, ruční práce, a tiskl reprodukce významných českých i zahraničních výtvarníků. Odkazoval na slovanské umění a literaturu, věnoval se slovanské vzájemnosti, tiskl např. celá srbská, polská, slovenská a další slovanská čísla. Titul uveřejňoval výzvy ke vzdělávání dívek (např. ve čtení a ve hře na klavír) a vzdělávací články pro dívky. Působil rovněž jako vstupní periodikum výchovy k ženské emancipaci pro budoucí ženy. Podobně jako levicové časopisy jaro či Vzkříšení se věnoval i politické výchově svých čtenářek.
Po první světové válce byla Česká dívka obnovena nejprve bez úspěchu a na krátkou dobu v roce 1920, a poté až poměrně pozdě, roku 1923 (Krásné čtení nebylo obnoveno vůbec). Snažila se navázat na před válečnou tradici. Tiskla poezii domácích klasiků a také překlady pohádek, např. ruských, a divadelní hry pro děti.  Uveřejňovala i rady hospodyním pro dobré vedení domácnosti. Předválečný úspěch se jí ale zopakovat nepodařilo a do roku 1937 titul provázely finanční potíže a klesající zájem čtenářek.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČESKÁ DÍVKA z roku 1910, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČESKÁ DÍVKA – kliknutím na náhled strany:

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.