Archív kategorie: Román (i na pokračování)

JUNÁK – 26.ročník – 1939-40

Dnes archivované čísla časopisu JUNÁK z let 1939-40 pro www.detske-casopisy.cz  byla digitalizována v rámci projektu „100 let časopisu JUNÁK“.

První čeho si zřejmě zasvěcenější čtenář při srovnání 25. a dnes archivovaného 26. ročníku všimne, je změna názvu časopisu ze SKAUT JUNÁK na JUNÁK. Aby to bylo napsáno přesněji – ve 26.ročníku nesla všechna vydaná čísla název JUNÁK. Předchozí 25. ročník začal vycházet jako SKAUT JUNÁK a teprve 5. číslo vyšlo jako JUNÁK. Grafická úprava spolkového časopisu JUNÁK se každým ročníkem vylepšovala. K celkovému dojmu zcela jistě přispěly ilustrace, které dodával převážně Miroslav Hryhorjiv – Mariquita. Inspirace francouzským skautským kreslířem Pierem Joubertem je sice zjevná, ale i tak mají obrázky svůj osobitý rukopis. Jen pro zajímavost – Mariquita v době vydávání dnes archivovaného JUNÁKA ilustroval první vydání Foglarovy CHATY V JEZERNÍ KOTLINĚ (přebal a čtyři kvaše jsou od  Zdeňka Buriana, ostatní ilustrace kreslil Mariquita).

Ve 26. ročníku JUNÁKA bylo na pokračování otiskováno vyprávění Jaroslava Nováka na základě cestopisu Arnolda Henryho Savage Landora (*1865 +1924) „In the Forbidden Land“ nazvané V ZEMI DIVŮ A NEBEZPEČÍ.

Stránky s fotografiemi dokumentujícími činnost skautek a junáků měly své místo (mimo titulní strany) na 2, 15 a 16 straně. Fotografie s číslem 7 zachycuje ostrov na „Ohebském jezeře“ (přehrada Seč), známý z filmu NA DOBRÉ STOPĚ a z knihy Miloše Zapletala OSTROV PŘÁTELSTVÍ.

Na pokračování vycházel i román ZÁHADNÝ SKAUT – je nepodepsaný a jeho autora se mi zatím nepodařilo zjistit.

Jako časopis zaměřený na skauty, publikoval JUNÁK inspirativní návody na hry a hříčky – zde z pera redaktora Jaroslava Nováka.

 26.ročník časopisu JUNÁK vycházel v letech 1939-40 takto:
číslo:         datum vydání:
strany:
1. 15.9.1939 1-16
zvláštní 21.10.1939 1-18
2. 1.11.1939 17-32
3. 15.12.1939 33-48
4. 15.1.1940 49-64
5. 4.2.1940 65-80
6. 5.3.1940 81-96
7. 27.4.1940 97-112
8. 25.5.1940 113-128
9.-10. 20.6.1940 129-156

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SKAUT-JUNÁK z let 1939-40, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

KAŠPÁRKOVY NOVINY – 3.ročník – 1933-34

Dnes archivované číslo časopisu KAŠPÁRKOVY NOVINY ze září roku 1933 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Břeťa. Veliký dík!

KAŠPÁRKOVY NOVINY začaly vycházet v roce 1931 s názvem KAŠPÁRKOVY NOVINY VOJTY MERTENA (1. a 2. ročník).

První rok byly měsíčníkem a pak vycházely jako čtrnáctideník. Vydavatelem byl Josef Hokr.

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) věnuje tomuto titulu strany 304-306:

KAŠPÁRKOVY NOVINY využívaly popularity postavy Kašpárka populárního herce Vojty Mertena. Byly určeny dětem předškolního a mladšího školního věku. Šlo o časopis zábavní a zřetelně komerční. Každé číslo obsahovalo divadelní scénku s hlavní postavou Kašpárka (v rubrice „Kašpárkovo divadlo“), dále se časopis zaměřoval na beletrii, anekdoty (v rubrice „Kašpárkovy žertíky“), říkanky či krátké hříčky. Ročníky měly graficky jednotnou obálku, Vojta Merten psal dětem do časopisu dopisy, vystupoval ale také v reklamách v časopise tištěných. Titul publikoval obrázkové seriály, v nichž využíval dobově populární hrdiny (kapitána Prášila, kocoura Felixe aj.), v posledních dvou ročnících román na pokračování, dále rubriku hádanek („Kašpárkovy hádanky“), návody ke kreslení a také tzv. „Veselý tělocvik“ – tělesná cvičení pro menší děti, před stavovaná např. pomocí zvířat či domácího nábytku. Vyhlašoval také čtenářské soutěže- ve skládání draka, ve sbírání adres atd. Na obálce se často objevovaly reklamy, kromě produktů pro děti, jako byla zubní pasta Thymolin, např. i na auta či motocykly.
První ročníky časopisu tiskly ještě beletrii známých autorů pro děti, v posledních ročnících převážil už spíš výhradně zábavní obsah a reklamy.

KAŠPÁRKOVY NOVINY otiskovaly v rubrice ČTVERÁCTVÍ NAŠICH ČTENÁŘŮ SLOVEM I OBRAZEM příspěvky svých čtenářů:

Na pokračování vycházela pohádka UKRADENÝ JEDINÁČEK z pera Em(m)y Tintěrové:

Veršovaný komiks PŘÍHODY A DOBRODRUŽSTVÍ JIŘÍKA S VĚRKOU A PEJSKA ŽULÍKA kreslil Václav Arnošt Jarolímek (*1897  +1951) – používal pseudonym A. V. Jarol. Po vystudování se věnoval práci akademického malíře, ilustrátora, grafika a výtvarníka. Této činnosti se profesionálně věnoval po celý život. Po první světové válce se angažoval ve filmovém průmyslu – na poli publicistickém, spisovatelském a hlavně praktickém – jako herec, autor námětu i scénáře. Podílel se na šesti filmech, ale zdá se, že jen dva se zachovaly (Děvče z Podskalí, Čertisko).

DĚJINY ČEKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20. STOLETÍ – Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek, Martin Forest, Michal Jareš – strana 201:

„… Ve třetím ročníku čtrnáctideníku KAŠPÁRKOVY NOVINY se Emil Posledník v komentovaném seriálu FA-ZOLOVA NOVÁ DOBRODRUŽSTVÍ (č.1-18/1933-34, 7x) znovu vrátil ke svému černošskému hrdinovi a jeho drobným alotriím. Na zadní straně pokračoval Jarolův cyklus z předchozího školního roku, pouze s mírně rozšířeným názvem PŘÍHODY A DOBRODRUŽSTVÍ JIŘÍKA S VĚRKOU A PSA ŽULÍKA (č. 1-17/1933-34, 15x). Jeho hrdinové tentokrát dostali příležitost uniknout ze své každodenní reality a v nalezeném letadle se – poslušní dobových konvencí – vypravili do Afriky. …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KAŠPÁRKOVY NOVINY z let 1933-34, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu KAŠPÁRKOVY NOVINY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Zbývající čísla ABC – 11.ročník – 1966-67

První čísla 11.ročníku ABC byla na www.detske-casopisy.cz archivovaná 10.11.2014. Dnes tuto digitální sbírku časopisů ABC doplňují zbývající čísla (+ dříve archivovaná čísla nyní doplněná o chybějící strany) tohoto ročníku, které digitalizoval Hozd. Veliký dík!

V tiráži 1.čísla 11.ročníku je uvedeno: ABC MLADÝCH TECHNIKŮ A PŘÍRODOVĚDCŮ. Zábavně naučný měsíčník pro chlapce a děvčata. Vydává ÚV ČSM v Mladé frontě. Šéfredaktor V.Toman (technika). Zást. šéfredaktora prom. biolog. K. Dunda (přírodní vědy). Zpravodajství a zájmové kluby – J.Šimáně a L.Kolářová. Literární žánry – prom. fil. H. Beckerová. Výtvarný redaktor J. Drahokoupil. Fotoreportér M. Kocar (ext) . Sekretářka M. Bártová. …“

Rozsah časopisu byl 40 stran a jedno číslo stálo 2.5 Kčs. Náklad ABC v dosáhl cca 135 000 výtisků a i v dalších ročnících rostl – až do roku 1989, kdy činil 310 000 výtisků.

Vlastislav Toman – MŮJ ŽIVOT S ABC, strana 104:

„Tak se společným nátlakem, pomohly i hlasy čtenářů, učitelů a rodičů, našlo řešení: Dostali jsme k desátému ročníku bílý bezdřevý ofsetový papír vyšší gramáže, celkem osm stran, z toho čtyři strany šly na obálku a ze čtyř se stala příloha na vystřihování. Byl tu ovšem jeden problém: Když budeme mít obálku a v ní časopis s uprostřed vloženým dvoulistem přílohy, bude nutné zvýšit gramáž papíru – a těžšího papíru byl nedostatek. Navíc se bude obálka s přílohou tisknout na plocho, pak rozřezávat na dva archy – obálka a příloha, oba archy se budou falcovat (tzn. přehýbat) a nakonec se budou ty tři části kompletovat. Kromě toho se bude obálka tisknout s větším předstihem než vnitřek, aby se zvládly uvedené operace.
A tak jsme přistoupili na návrh tiskařů, nechat obálku s přílohou pohromadě a časopis do ní všívat. Bylo to jednoduché a jak se brzy ukázalo, pro nás výhodné. Naše „redakční mozky“ zapracovaly a s využitím některých zkušeností (například ze Vpředu i z jiných tiskovin) jsme se rozhodli pro vystřihovací kartičky přírodovědného  a technického atlasu, obrazové školy a – vystřihovací modely nebo pomůcky.“

Redakce ABC organizovala zájmové kluby ábíčka, tedy jakési „čtenářské kluby“.  Projekt redakce hodnotila jako úspěšný – i když ne tak jako u klubů MLADÉHO HLASATELE, které před válkou organizoval Jaroslav Foglar. S „kluby“ souvisela i pravidelná rubrika KOMPAS.

ABC využilo (jak později psal tehdejší šéfredaktor Vlastimil Toman) vlny zájmu o filmové indiánky a v 1. a 2. čísle 11.ročníku přináší fotoprůvodce západoněmeckým westernem, který se natáčel v roce 1964 v údolí Berounky a v barrandovských ateliérech. Redakce psala, že „film se u nás promítat nebude“. Příběh ZLATOKOPOVÉ Z ARKANSASU točili filmaři na motivy dobrodružného románu Friedricha Gerstäckera „Regulátoři z Arkansasu“ (1845). Odehrává se v období zlaté horečky, která se rozpoutala poté, co rozšířily zprávy, že se v Arkansasu nacházejí bohaté žíly zlata. Velké množství zlatokopů přijíždí v krytých vozech na Západ. Také sourozenci Brendelovi, Erik (Thomas Alder), blondýnka Mary (Olga Schoberová), brunetka Jane (Dorothea Parkerová) a jejich matka (Marianne Hoppeová). O zlato mají zájem ovšem bandité se zabijákem Jimem Donavanen (Phillipe Lemaire), falešným knězem Bensonem (Dieter Borsche) a především falešným hráčem a majitelem saloonu v městečku Marble City Mattem Ellisem (Mario Adorf). V touze po zlatu vraždí a ve snaze nalézt bonanzu, nejbohatší zlaté ložisko, pronikají i na území indiánského kmene Mescalerů. Ti se mstí a podnikají útoky na nenáviděné bělochy. Na straně práva a spravedlnosti stojí mladý rančer Phil Stone (Brad Harris) a jeho přítel dřevorubec McCormick (Horst Frank) a postupně odhalují nitky vedoucí až k šéfovi gangu Mattu Ellisovi…

Celý název časopisu zněl ABC MLADÝCH TECHNIKŮ A PŘÍRODOVĚDCŮ – tomu odpovídalo složení redakce a na stránkách ABC se střídaly témata přírodovědné i technické. Vzhledem k rozdělení světa na kapitalistický a socialistický, byly zejména u technických témat akcentovány pokroky sovětské techniky a sovětského výzkumu.

Kreslený seriál, který vycházel v předchozím, 10.ročníku ABC (od 11.čísla), pokračoval v dnes 11.ročníku – do 4.čísla. Jmenoval se ZAJATCI TORŮ. Ocitáme se v něm na Jupiterově měsíci Kallisto, jehož obyvatelé v 18. století navštívili Zemi… Než v roce 1969 emigroval do Norska malíř Jan Kristofori, stihl „ZAJATCE“ nakreslit na základě scénáře Vlastislava Tomana.

Vlastislav Toman – MŮJ ŽIVOT S ABC, strana 124: „ Když trochu předběhnu do 11. ročníku, tak jsme právě přešli Zajatci Torů, aby je od ledna 1967 vystřídal nový kreslený seriál Strážci. Námět a scénář jsem psal já, zatímco o kreslení se postarala Libuše (Libka) Kovaříková.
Leckdo by si mohl myslet, že jsme dosáhli svého a budeme spokojení. Omyl! Jak už jsem řekl, byl to jen začátek, spíše ověřovací pokus. A završení přišlo s koncem 11. ročníku (1966-1967). Už v devátém, květnovém čísle jsme mohli oznámit, že jsme dosáhli vytouženého cíle, a od 12. ročníku je ABC čtrnáctideníkem!“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z roku 1966-67, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

IKARIE – 1.ročník – 1990

Dnes archivované čísla časopisu IKARIE z roku 1990 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Onuca. Veliký dík!

Wikipedie: „Ikarie byl český literární časopis vydávaný nakladatelstvím Mladá fronta v letech 1990 až 2010. Byl zaměřen na science fiction, fantasy a hororovou literární tvorbu.

Z iniciativy několika spisovatelů a fanoušků science fiction (Ondřej Neff, Pavel Kosatík, Jaroslav Olša, jr., Ivan Adamovič, Vlado Ríša, Vlastimír Talaš) byl založen v roce 1990 nový časopis, určený pro čtenáře sci-fi, fantasy a hororu. Navázal na fanzin Ikarie XB, jehož čtyři čísla vyšla v letech 1986–89, a jehož redakci tvořila prakticky stejná skupina (Jaroslav Olša, jr. jako šéfredaktor, Ondřej Neff zodpovědný za filmovou tvorbu, Ivan Adamovič jako editor zahraničních povídek, Pavel Kosatík co by editor české science fiction a Alexandre Hlinka, který časopis zaštiťoval jako předseda SFK ADA při 405. ZO Svazarmu). Název si fanzin zvolil po českém vědeckofantastickém filmu Ikarie XB 1 a aby působil dojmem neperiodické publikace měnil svůj název z Ikarie XB-1 na Ikarie XB-2 atd.

O názvu profesionálního science fiction měsíčníku se v prvních měsících roku 1990 vedly dlouhé diskuse, nakonec ale byl vybrán název Ikarie a tím byla potvrzena obsahová i redakční návaznost na fanzin Ikarie XB. Současně ale do obsahu prvních čísel (včetně obálky vůbec prvního čísla) byla převzata řada nepublikovaných materiálů plánovaných do dalších čísel už nevydaného občasníku Svět fantastiky, který začal vycházet v roce 1989 a po vydání tří čísel zanikl.

Prvním šéfredaktorem Ikarie byl v letech 1990–1993 Ondřej Neff, od roku 1993 do roku 2010 Vlado Ríša. Časopis své zázemí nalezl v nakladatelství Mladé fronty. S ohledem na tehdejší situaci nejdříve Ondřej Neff založil tzv. Syndikát autorů fantastiky v domnění, že bez zaštiťující organizace časopis vydávat nelze, což se ukázalo jako zbytečné a Syndikát v principu nikdy nezačal existovat. Přestože se členové původní redakce Ikarie XB (až na Alexandre Hlinku) aktivně podíleli na přípravě vydávání nové Ikarie, z jejích členů v ní déle setrval pouze Ivan Adamovič a Ondřej Neff. Pavel Kosatík opustil redakci prakticky ihned po založení časopisu, aby se mohl věnovat své vlastní literární a publicistické tvorbě, Jaroslav Olša, jr. jej následoval kvůli svým studiím v zahraničí na konci roku 1990 a na jejich místa nastoupili postupně Vlado Ríša, Eva Hauserová a později Jaroslav Jiran. Šéfredaktor Ondřej Neff postupně předal své funkce Vladovi Ríšovi.

Vedle povídek, které byly jeho hlavní náplní, obsahoval také recenze na knihy, filmy a počítačové hry, pozvánkou a hodnocením různých SF akcí Československého fandomu a další rubriky. Občas byl doplněn anketou pro čtenáře a v malé míře i reklamou. Časopis byl ilustrován, s barevnou obálkou. Některá čísla obsahovala skládané barevné postery.

Ikarie byla jednou z mála možností pro začínající spisovatele, jak mohou prezentovat svoji tvorbu. Pro všechny české autory tu byla soutěž Ikaros, do které mohli zaslat své povídky. Její uzávěrka bývala vždy v květnu, slavnostní vyhlášení pak bylo obvykle na podzim a během následujícího roku v Ikarii vycházely vítězné povídky.

Za dobu své existence Ikarie prošla mnohými změnami, které byly obvykle provázeny výrazným zdražením. Rostoucí cena a menší prodeje byly příčinou, proč nakladatelství rozhodlo v listopadu 2010 vydávání časopisu ukončit. Ponechalo si však autorská práva i k názvu časopisu. Za 21 let existence bylo vydáno 247 čísel.

Redakční rada na webu Sarden (původně sci-fi rubrika a stránka pod Neviditelným psem) oznámila záměr přejít pod jiného vydavatele a vydávat časopis XB-1. Jeho první číslo (označené jako 12.) bylo vydáno 5. prosince 2010. Redakční rada je stejná, jako u předchůdkyně.“

 

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KARIE z roku 1990, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu KARIE  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.