Archív kategorie: Román (i na pokračování)

Chybějící 2 čísla časopisu SEDMIČKA PIONÝRŮ – 17.ročník – 1983-84

Dnes archivované čísla časopisu SEDMIČKA PIONÝRŮ z roku 1983 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Ch. Veliký dík! Ostatní čísla 17.ročníku byla archivována už 7.1.2015 – dneškem je tento ročník archivován kompletně!

SEDMIČKA nahradila PIONÝRSKÉ NOVINY (vycházely od roku 1951 do roku 1968). SEDMIČKA PIONÝRŮ vyšla prvně jako „čtení pro chlapce a děvčata na sedm dní“ pod názvem SEDMIČKA dne 2.května 1968. Později změnila název na SEDMIČKA PIONÝRŮ. Časopis byl koncipován pro oslovení pionýrů – dětí základních škol ve věku cca 10 – 15 let. V roce 1990 byl časopis opět přejmenován na původní název – SEDMIČKA. Historicky poslední číslo SEDMIČKY  vyšlo v srpnu 1992. K jeho zrušení přispěl rapidní pokles čtenářů, který se redakci nepodařilo v hektické době přesyceného trhu (novými dětskými časopisy) zastavit.

V tiráži časopisu je uvedeno: SEDMIČKA PIONÝRŮ – ČTENÍ PRO CHLAPCE A DĚVČATA NA SEDM DNÍ. Týdeník pro chlapce a děvčata. Vydává česká ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě. Ročník XVII. Adresa redakce: Sedmička pionýrů, Dům dětského a mládežnického tisku SSM, Radlická 61, 150 00 Praha 5, … Redakci řídí Josef  Týč, Zástupce šéfredaktora Rudolf Pařenica. Sekretariát Svatava Hirschová. Graficky upravuje Václav Rytina. Fotoreportéři Miroslav Martinovský a Josef Soumar. Redaktoři Jana Černá, Lubor Falteisek, Jaroslav Kopřiva, Bojka Pašková, Jiří Střecha, Jaroslav Veis. …Cena výtisku 1 Kčs.“

SEDMIČKA PIONÝRŮ vycházela každý týden v rozsahu 16 stran.

Že je SEDMIČKA PIONÝRŮ především pionýrským časopisem, plyne už z jejího názvu. Obsah a řazení pravidelných témat a rubrik je tomu tedy podřízeno. Hned na druhé straně je „ideologicky“ tónovaná stránka s nepřehlédnutelným sloupcem KALENDÁŘ.  Připomínal Státní svátek Vietnamské socialistické republiky (2. 9.); Den horníků a energetiků(3. 9.); Mezinárodní týden solidarity s chilským lidem (4.-11. 9.); Mezinárodní den solidarity novinářů (8. 9.); Mezinárodní den boje proti negramotnosti
(8. 9.) i třeba den popravy Juliuse Fučíka (8.9.1943) – ikony komunistické propagandy („… Byl všude tam, kde se bojovalo proti kapitalistickému vykořisťování, na mnoha besedách ukazoval příklad Sovětského svazu. …“). Dominantním nadpisem druhé stránky je PIONÝRSKÝ KALEIDOSKOP, který v článku TŘICET PIONÝRŮ ukázkově demonstruje sepětí pionýrů s ideovými tradicemi komunistického režimu („… tak jako v roce 1913 V. I. Lenin, vystoupili i na vrchol Rysů ve Vysokých Tatrách …“).

Původní povídky patřily k dobré tradici  SEDMIČKY PIONÝRŮ. Ta byla koncipována (stejně jako ostatní dětské časopisy té doby) podle věkové kategorie cílové skupiny (čtenáři kolem 13 roku). I SEDMIČKA PIONÝRŮ představovala „ověřovací terén“ autora i ilustrátora pro budoucí knihy (viz Jan Ryska).

Stejně tak patřilo k tradici tohoto titulu i ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ. V 17.ročníku to byl ZLOČIN V DOKONALÉM RÁJI (čísla 1-8) od Borise Romanovského. Z originálu „Преступление в Медовом Раю“ jej přeložil šéfredaktor Josef Týč. Povídka byla otiskována s naprosto skvělými ilustracemi Miloslava Havlíčka.

V 17.ročníku SEDMIČKY PIONÝRŮ byl dokončen kreslený seriál  TŘINÁCTKA ZE STARÉ ČTVRTI, který obsazoval poslední stranu časopisu od 15.ročníku (1981-82). Olga Bezděková píše v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ (2.DÍL) – strana 63-65:

„Do dějin českého chlapeckého seriálu se však SEDMIČKA PIONÝRŮ zapsala především úspěšným seriálem TŘINÁCTKA ZE STARÉ ČTVRTI (T.Pavel = Pavel Toufar, Jiří Petráček, 1981-84). Příběh, který respektoval všechny zásady kresleného seriálu, vycházel pravidelně na zadní straně obálky. Autoři mají bezesporu vlastní autentické zkušenosti, které promítají do příběhu. Podařilo se jim postupně rozvíjet zajímavý děj ze života pionýrského turistického oddílu. Redakce seriál uvedla celostránkovou barevnou ilustrací s několika hlavními protagonisty příběhu (jména měli vytištěná na tričkách). Téměř vždy je předchozí část seriálu shrnuta do stručného obsahu, kterým začíná nové pokračování.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SEDMIČKA PIONÝRŮ z roku 1983, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SEDMIČKA PIONÝRŮ  – kliknutím na náhled strany:

Rarita! 3.číslo časopisu TRAMP – 6.ročník – 1971

Dnes archivované číslo časopisu TRAMP z roku 1971 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Johnki. Veliký dík! Zvláště pro to, že toto číslo nebylo běžně k dostání a drtivá většina výtisků byla zlikvidována.

V tiráži na dvě desetiletí posledního čísla lze číst: „TRAMP, měsíčník pro všechny milovníky přírody a volnosti. Vydává v PULSU Ostrava. Adresa redakce: TRAMP, Dimitrovova 15, Ostrava 1. Telefon 219 94. Předseda redakční rady: Zdeněk Mikolajczyk – Miki. Redakce: Ivan Binar, Petr Podhrdzký – Ataman, Bedřiška Břečková (tajemnice redakce).  ……. Vychází 12krát ročně, vždy k 20. každého měsíce. Předplatné 15 Kčs pololetně. Uzávěrka k 1. každého měsíce. Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby redakce nevrací! Za původnost příspěvku ručí autor. Cena výtisku 2,50 Kčs.“

Na 3.straně dnes archivovaného čísla je zajímavý článeček PTÁME SE PAMĚTNÍKŮ:

„Dnes je na řadě pamětník, který předválečného TRAMPA „dělal“ doslova.

Vzpomíná: JAN ENGSTLER – typograf

Letos je tomu 40 let, co byl z úřední mocí zastaven časopis TRAMP. Tento časopis začal vycházet v roce 1929 a tiskl se v tiskárně „Tribuna“ v Praze na Karlově náměstí. Právě v této době jsem byl v tiskárně zaměstnán jako tiskař a předtiskař (viz můj článek v 5. čísle TRAMPA z roku 1969). Proto jsem měl možnost poznat ty, kteří dávali TRAMPU život. V prvé řadě to byl Karel Melíšek, redaktor, který psával pod značkou „Melich“, Egon Kisch, Géza Včelička, Irčan-Čepelák, Žák-Jariš, Číňan-Mareš a ostatní, které jsem jž jednou jmenoval, i ty, na které jsem zapomněl.

Později v redakci začínal převládat tlak přispěvovatelů pokrokově myslících, kterým se přestalo líbit počínání vládní kliky a jejich přisluhovačů, různá nařízení a zákony – viz neblahý Kubátův zákon, zákazy slezin a táboření. Proto jejich články se staly ostřejší. Nekompromisně kritizovali nesmyslná vládní nařízení, čímž ale stávající vrchnost se cítila být uražena a odpovídala po svém.

Ke svým chlebodárcům se připojit i denní tisk. V protitrampské kampani obzvláště vynikal plátek pana Stříbrného „Polední list“, který svojí lží a svými výmysly nenašel konkurenci. Špinění trampingu bránil časopis TRAMP, který docílil i tolik, že určitá vládní nařízení byla zmírněna. Kubát šel do penze a brzy zemřel, ale časopis TRAMP, který dostal přídomek „RUDÝ“, musel také zmizet. To se jim ještě podařilo.

Většinu nás, pamětníků, už k sobě povolal Velký Manitou a proto čest vaší památce a vám živým, hodně zdraví!“

Vzpomínky na pestré cesty po Čechách Zdeňka Matěje Kuděje s Jaroslavem Haškem jsou zachyceny v knize VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE. Zdeněk Matěj Kuděj (*1881  +1955) byl (a snad i je) kultovním trampským spisovatelem, řadícím se po bok Gézy Včeličky, Boba Hurikána, … Drobná zajímavost: až ve svých 38 letech poprvé v životě přijal stálé zaměstnání – stal se tajemníkem Klubu českých turistů. Vydržel to ale jen pár měsíců :-)

V dnes archivovaném čísle časopisu TRAMP vyšla povídka RUCE MRAZU. Později Zdeněk Šmíd (*1937  +2011) proslul jako autor legendárního epizodického příběhu PRŮVODCE PRO OFÉLII  – respektive PROČ BYCHOM SE NETOPILI (později též televizní seriál). Pro ty, kteří jezdili po roce 1979 (kdy knížka vyšla prvně), na vodu a nebyla to pro ně jen ojedinělá zábava, byla PROČ BYCHOM SE NETOPILI téměř povinou četbou. Znám jen málo lidí, kteří ji neznali.

Bohuslav Čepelák (*1907  +1969) používal pseudonymy L. Ragen, Pavel Soldán, Tim O’Brien, Bruce Hall, Allan Paterson, Howard Gerstocker, Josef Honzl. V časopise TRAMP vycházel na pokračování jeho román KŘÍŽOVÝ PETE, který bylo možno vystřihnout a poskládat do knížky. Prvě tento román vyšel roku 1941 v časopise ROZRUCH (toto číslo zatím archivováno nemáme).

Kreslený seriál je v tomto čísle zastoupen dvěma stranami – dvěma autory. Pod prvním s názve NOČNÍ ŠTRAPACE je jako autor podepsán Brouk.

Druhý kreslený příběh Z KRONIKY OSADY TULÁKŮ má název PINĎA ŠERIFEM RYCHLÝCH ŠÍPŮ. Olga Bezděková ve výpravné knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.díl zmiňuje na stranách 118 a 137-138:

“ ….Různé časopisy věnovaly hrdinům RŠ obálky svých čísel nebo přinášely fotografie z filmu o RŠ a jejich dobrodružství ve Stínadlech. Časopis TRAMP (č. 3/1971) přinesl v seriálu Z KRONIKY OSADY TŮLÁKŮ (Luděk Klička) příhodu, jak byli hoši Rychlých šípů „zamontováni“ do jednoho pokračování (PINĎA ŠERIFEM RYCHLÝCH ŠÍPŮ) . ….“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu TRAMP z roku 1971, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu TRAMP  – kliknutím na náhled strany:

Kompletní OHNÍČEK – 45.ročník – 1994

Dnes archivované čísla časopisu OHNÍČEK z roku 1994 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali OnucaHonza H. Veliký dík!

Na Wikipedii lze o časopisu najít: OHNÍČEK – českojazyčný časopis pro děti a mládež, vycházející od 2.9.1950. Časopis vydával Československý svaz mládeže v Mladé frontě. Od roku 1974 vycházel v nakladatelství Mladá fronta, od roku 1999 se k ní přidala agentura Toja. Časopis byl určený pro děti od 8 do 12 let. Časopis měl formu humornou, zábavnou a přinášel rovněž některé zajímavosti. Časopis vycházel jako čtrnáctideník, v letech 1952-1968 byl měsíčníkem.“

V tiráži časopisu se píše: „OHNÍČEK – zábavný měsíčník. – Vydává Mladá fronta. – šéfredaktorka: Lenka Moštěková. – Tajemnice redakce Marie Jablonská. – Redakce: Alena Kazdová, Miroslava Smolíková – Výtvarný redaktor: Dalibor Vlach.“  Cena jednoho čísla byla 11 Kč, rozsah 36 stran.

Po roce 1989 nastala u všech dětských časopisů změna v publikovaných tématech, grafiky, sazby …. OHNÍČEK se přizpůsobil a akceptoval fakt, že čtenáři na které se doposud zaměřoval „dospívají“ i co otiskovaných témat „dříve“. Proto třeba rubrika ANKETA, kterou by před rokem 1989 očekávali spíše starší čtenáři SEDMIČKY PIONÝRŮ.

Rubrika KŘÍŽEM KRÁŽEM přibližovala čtenářům OHNÍČKU exotické země, díky osobním příběhům a zážitkům autorů:

Stránka JAK BYSTE SE ZACHOVALI V TĚCHTO SITUACÍCH? byla sice ojedinělým počinem v tomto ročníku OHNÍČKU, ale za to po stránce „výchovně – interaktivní“ zcela určitě povedená.

Pravidelná rubrika s „humorem“, který zasílali čtenáři v průběhu vydávání OHNÍČKU měnila svůj název – MADE IN POPLETOV, ŽÍŽALA SÁMOŠKA AHÓJ!, Z REDAKČNÍ PONOŽKY ŽÍŽALY SÁMOŠKY,  SBĚRNU VTIPŮ OHNÍČEK ŘÍDÍ KUBA KUBÍČEK,  KUBA KUBÍČEK SE PTÁ: CO SE U VÁS VESELÉHO PŘIHODILO?, CHACHA … V období ze kterého jsou dnes archivovaná čísla se rubrika jmenovala ÚSMĚVY FTIPY OHNÍČKU:

Čtenáři, kteří za socialismu četli dětský časopis OHNÍČEK, zcela určitě vzpomenou na SEKA A ZULU – kreslený seriál o neandrtálských sourozencích. Stála za ním geniální dvojice Neprakta-Švandrlík. Tato česká verze amerických Flintstonů (které v době vzniku komiksu údajně ani jeden z dvojice neznal) měla velký úspěch, ale s nástupem normalizace dostala stopku.  Do té doby bylo v OHNÍČKU otištěno 79 příhod. Poslední vyšla 16. srpna 1971. Popularita SEKA A ZULY byla ale tak veliká, že Švandrlík a Nepraka mohli o 11 let později (1982-1983) přispívat do OHNÍČKU podobně laděným komiksem, jehož ústřední postavou byl brontosaurus Punťa. Po roce 1989 se SEK A ZULA dočkali i v OHNÍČKU otiskování znovu. Celkem vytvořilo duo N+Š 211 stran „neandrtálského“ komiksu.

O pár let později bude v tiráži OHNÍČKU uvedeno „Vydává Mladá fronta ve spolupráci s agenturou TOJA„. Za agenturou TOJA stojí šéfredaktorka Lenka Moštěková. Přílohou OHNÍČKU byl pak i TOJÁČEK (TO JSEM JÁ). Tato  příloha byla dílem energické šéfredaktorky Lenky Moštěkové, která měla ideu, že bude děti vzdělávat hrou. TOJÁČEK se dal celý zpracovat – rozstříhat a stal se tak hračkou pro děti. Ve 45.ročníku OHNÍČKU ale TOJA vycházela samostatně:

Na pokračování ve 45.ročníku OHNÍČKU vycházel vystřihovací román TALISMAN STARÉHO INDIÁNA z pera úžasného vypravěče klukovských dobrodružství Svatopluka Hrnčíře (*1926  +2014).

V létě roku 1992 podalo nakladatelství Mladá fronta a.s. přihlášku ochranné známky OHNÍČEK (ochranná známka zapsána na konci roku 1994) pro nakladatelskou a vydavatelskou činnost včetně nového grafického ztvárnění = hlavička časopisu. Ochrannou známku má nakladatelství registrovanou dodnes.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OHNÍČEK z roku 1994, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu OHNÍČEK – kliknutím na náhled strany: