Category Archives: Kreslené seriály

Další číslo časopisu VERONIKA – 2.ročník – 1969

Dnes archivované čísla časopisu VERONIKA z roku 1969 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Damro. Veliký dík!

Z tiráže časopisu dnes vyčteme: „Řídí a redigují Věra Adlová a Jana Škroblová, výtvarní redaktoři Luděk Vimr a Jaromír Zápal, grafický úpravce Václav Kabát …“

Časopis VERONIKA vydávalo nakladatelství Albatros. Rozsah časopisu byl 68 stran (téměř čtvercového formátu). VERONIKA stála 7 Kčs.

Ve SLOVNÍKU ČESKÉ LITERATURY lze o VERONICE dohledat informaci:

Sešitová a posléze knižní edice Veronika (1968–1972 sešitová edice, 22 sv., red. Věra Adlová, Jana Štroblová; 1972–1994 knižní edice, 94 sv., red. Alena Benešová, Zuzana Ceplová, Eva Dolejšová, Jitka Minaříková, Jarmila Rosíková, Kristián Suda, Tamara Sýkorová, Jan Petr Velkoborský aj.), pro kterou vytvořil logo Ivan Steiger, dokládala akceptování dívčího románu jako plnohodnotného žánru.“

V tiráži dnes archivovaného čísla jsou uvedeni všichni autoři:

Básník Jiří Pištora (*1932  +1970) po „osvobození“ vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odešel se spisovatelem Karlem Michalem (Pavlem Buksou) do emigrace, ale vrátil se zpět. Díky němu se časopis MATEŘÍDOUŠKA dostal v říjnu 1969 otištěním básničky LAPKOVÉ „do problémů“ ( „Žije, žije ve stepi / jeden v suché olepi. / Druhý v láptich pod pařezem, / třeti v díře mezi bezem. / Ať si jsou, lam kde jsou. / Ať sem na nás / nelezou.“). Jiří Gruša to popisuje takto:

„… Osm veršů s titulem Lapkové. Osm řádek morgensternovské pregnance a pištorální ironie. Mateřídouška zmizela ze stánků během odpoledne. Lidé si Lapky opisovali a recitovali. Smáli se. Chodili po redakcích a sháněli básníkovu adresu. Časopis nešlo konfiskovat, ale vrátit autorovi odevzdaný rukopis bylo snadné…“

Jiří Pištora je i autorem ROZHOVORU VERONIKY S CHMELEM:

Hlavní obsahovou náplní VERONIKY číslo 3 v roce 1969, byla MALÁ LETNÍ ROMANCE Václava Čtvrtka (*1911  +1976 – původním jménem Václav Cafourek – příjmení si změnil v roce 1959), kterého většina  čtenářů znala jako autora pohádkových příběhů.

Druhým publikovaným příběhem, v dnes archivované VERONICE, byli STARCI NA CHMELU:

Zřejmě nejznámější český filmový muzikál STARCI NA CHMELU natočil Ladislav Rychman v roce 1964 podle námětu a scénáře Vratislava Blažka. Pět let po uvedení do kin, vyšlo ve VERONICE jeho literátní zpracování.

Dnes je Jára Cimrman neoficiálním „Největším Čechem“. Kdo si ale pamatuje na časy, kdy byl pár let po svém „stvoření“ presentován jako Jára da Cimrman?

Když komiks ve VERONICE, tak jiný! A skutečně – výrvarné pojetí dvojice Hanzlík x Kabát do VERONIKY 100% zapadá.

Na poslední straně VERONIKY musela být „klasika“ –  v roce 1969 i mladí lidé poslouchali W+V :-)

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu VERONIKA z roku 1969, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu VERONIKA – kliknutím na náhled strany:

Poslední ročník časopisu RAJSKÁ ZAHRÁDKA – 52.ročník – 1942-43

Dnes archivované čísla časopisu RAJSKÁ ZAHRÁDKA z roku 1942 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Pr. Veliký dík!

Časopis RAJSKÁ ZAHRÁDKA vycházel v letech 1892 – 1942. Zprvu měl podtitul „obrázkový časopis pro mládež„, v letech 1930-31 „nejstarší časopis pro katolickou mládež v Čechách“ a v posledním ročníku (dnes archivované číslo) vycházel bez podtitulu. U založení časopisu byl řídící učitel Václav Špaček, který z Počátků vydával časopis prvních sedm let. Od roku 1899 až do jeho zániku byl časopis v režii vydavatelů a knihkupců Václava Kotrby mladšího a Václava Kotrby nejmladšího (vydávali zejména katolickou literaturu).

Ročník 52. (1942) vydával Václav Kotrba nejmladší a za redakci odpovídala Pavla Herynková. Časopis měl rozsah 16 stran, stál K 1,2 a měl v plánu vycházet 10x do roka.

Jako každý časopis vycházející v Protektorátu Čechy a Morava, musela i RAJSKÁ ZAHRÁDKA vyjadřovat loajalitu k Říši – viz fotografie a popisek na titulní straně dnes archivovaného čísla, či článeček HITLER-JUGENT (HJ) POZNÁVÁ SVOU VLAST.

Když zahájilo svou činnost Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, informovala RAJSKÁ ZAHRÁDKA :

„Až do nedávná byla větší část české mládeže buď ponechávána sama sobě, nebo byla vedena špatně. Byla tak připravována o skutečnou radost ze života, kterou poskytuje mládí. Nebylo jí – až na malé výjimky – popřáno ušlechtilých zábav, při nichž by se mohla tělesně i duševně zotavovali a zároveň poznávati krásy přírody i života a seznamovati se při tom s vědomostmi pro život nutnými. Neměla také příležitosti, aby seznala ušlechtilé pospolitosti a mohla zápoliti mezi sebou v ušlechtilých činech a statečnosti k radosti své i svých rodičů, za moudrého řízení starších kamarádů a vychovatelů. …“

Po válce bylo „Kuratorium“ pochopitelně zavrženo a byl ustanoven jednotný Československý svaz mládeže. Troufám si tvrdit, že po roce 1948 lze obdobně laděné články najít téměř ve všech časopisech pro děti a mládež. Totalitní režimy se chovají podobně, je jedno jak se oficiálně jmenují.

Dvorním kreslířem RAJSKÉ ZAHRÁDKY byl Jan Fischer, jehož nezaměnitelný styl vynikl už v MLADÉM HLASATELI (od května 1941 zakázaném).

K. J. Baby (RNDr. Josef Kratochvil *1915 +2001, „Baby“ byla jeho skautská přezdívka) psal pro RAJSKOU ZAHRÁDKU, stejně tak pro ANDĚLA STRÁŽNÉHO. J. K. Baby byl pozoruhodnou osobností. Mimo své přírodovědecké a pedagogické aktivity byl za války spojkou mezi partyzány a podzemním hnutím, pilně psal příručky, knihy i povídky, v roce 1951 ilegálně přešel na západ …

Mravoučná próza i základní katolické atributy tvořily páteř časopisu i v posledním roce jeho existence.

Na poslední, 16.straně RAJSKÉ ZAHRÁDKY vycházel komiks, který psal Jaroslav Mácha (*1892  +1971) a kreslil Dr. Jan Fischer (*1907  +1960) – nejznámější první kreslíř Rychlých šípů.

U předchozích článků o RAJSKÉ ZAHRÁDCE jsem citoval Štefana Švece z jeho knihy ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989), kde věnuje titulu RAJSKÁ ZAHRÁDKA strany 500-503. Aby nebylo citaci nutno vyhledávat na webu, uvádím ji znovu:

„Pražská Rajská zahrádka byla do roku 1918 jedním z nejrozšířenějších domácích dětských časopisů. Byla určena dětem všech věkových stupňů. Zaměření jejího obsahu bylo konzervativně katolické a proti např. Andělu strážnému výrazně chudší.
Vedle mravoučné prózy a poezie a vzdělávacích článků převážně o církevních reáliích časopis tiskl modlitby a náboženské a lidové písně. Stálou rubrikou byly „Rozmanitosti“ s hlavolamy a hádankami, v 10. letech 20. století se objevila černá kronika pod názvem „Pro výstrahu“ (s drobnými výstražnými zprávami jako Potrestaný nezbeda, Těžký úraz hošíka, Spadl do mlátičky, Výbuchem vojenské patrony zmrzačený hoch, vhodil náboj do kamen, Usmrcen elektřinou apod.). Základem časopisu byla výchovná katolická beletrie, většinou ve formě poezie a drobných prozaických exempel ze života idealizovaných (chudých, skromných, pobožných a štědrých), či naopak démonizovaných (neopatrných, svéhlavých, lakomých) dětí, jejich odměny a potrestání. Od 10. ročníku časopis tiskl delší texty na pokračování. Titul obsahoval i naučné články, většinou životopisy světců, články z dějin církve, ale i architektury či literatury, po roce 1918 rovněž materiály ve slovenštině. Měl v obsahu také např. předlohy pro dětské kresby. Rajská zahrádka se pro svůj rigidně náboženský obsah a špatnou kvalitu ilustrací stávala pravidelně předmětem ostré odborné kritiky (zejména v Úhoru), a dokonce i parodizace. Teorie dětské literatury se od dob Úhoru až do konce 20. století nedokázala srovnat s jejím čtenářským úspěchem. „Literární cena tohoto časopisu nebyla prakticky vůbec žádná, a přitom časopis vycházel ve značně vysokém nákladu a dosáhl dvaapadesáti ročníků. Pro oblast uměleckou i výchovnou představoval brzdící prvek na cestě hledání a rozvoje časopisecké tvorby pro děti v tomto období.“ „Pohádky a příběhy, inspirované vroucím citem lásky k bližnímu a úcty k Bohu a člověku, trpí zřejmě neskrývanou užitkovostí příběhů. Nové formy nábožensko-výchovných povídek tu marně hledáme. Vše tu běží už po léta stejnou cestou, po známkách vývoje ani stopy.“
V roce 1932 došlo po výměně hlavního redaktora k proměně listu ve snaze vydávat jej nadále jako moderní dětský časopis (začaly se objevovat např. fotografie). Tento pokus však nebyl příliš úspěšný.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu RAJSKÁ ZAHRÁDKA z roku 1942, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu RAJSKÁ ZAHRÁDKA – kliknutím na náhled strany: