Archív kategorie: Kreslené seriály

ROLF ZÁLESÁK – 1.ročník – 1992

Dnes archivované čísla časopisu ROLF ZÁLESÁK z roku 1992 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Onuca a Pepan. Veliký dík!

Tiráž obsahuje informaci: ROLF ZÁLESÁK – sešit 1. Barevný kreslený seriál na motivy E. T. Setona zpracoval akad. malíř Vlastimil Toman. Vydalo nakladatelství LIPA, Vizovice, v redakci A. J. Rychlíka. Vytiskla Grafia, Zlín-Louky. I. vydáni v r. 1992. Cena 20 Kčs

Nakladatelství LÍPA ve Vizovicích vzniklo v roce 1990 – stál za ním A.J.Rychlík. I když byl zřejmě záměr nakladatele využít potenciál klasického románu ROLF ZÁLESÁK z pera Ernesta Thompsona Setona k vydávání sešitové série komiksů v podobně jako prověřené časopisy (například RYCHLÉ ŠÍPY, ČTYŘLÍSTEK, KAPITÁN KLOSS, PIF, …) zdá se, že vyšly pouze 2 čísla (sešity), každé(ý) v rozsahu 36 stran.

Akademický malíř, grafik, ilustrátor, básník a fotograf Vlastimil Toman (*1930 +2015) „pracoval v tvarově redukovaném malířském a grafickém stylu“. Narodil se, žil a zemřel v Třebíči-Týně. V letech 1968-69 publikoval kreslený seriál o DRUŽINĚ JELENŮ v časopise ZÁLESÁK (staral se i grafickou úpravu tohoto časopisu). Přiblížit akademického malíře Vlastimila Tomana se pokouší video medailonek >>>, kde u ohníčku vypráví o místech na která rád jezdil, o Jaroslavu Foglarovi …. Kreslený seriál ROLF ZÁLESÁK je patrně jeho nejrozsáhlejším komiksem – bylo otištěno celkem 64 stran + 2 titulní, a vzhledem k rozsahu Setonova románu lze předpokládat, že byly nakresleny i další strany.

Časopis ROLF ZÁLESÁK lze přirovnat k časopisu RYCHLÉ ŠÍPY, kde většinu listů zabírá samotný komiks a k němu jsou „nabaleny“ rubriky s tábornickou praxí

… i povídky či ukázky z knih (v případě ROLFA ZÁLESÁKA na ty z nakladatelství LÍPA):

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ROLF ZÁLESÁK z roku 1992 , prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ROLF ZÁLESÁK   – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Další čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – 7.ročník – 1950-51

Dnes archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Milan G. Veliký dík!

V tiráži časopisu se píše: „Řídí Jaromír Průša-Míša a redakčním kruhem (Lucie Jirotková, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditnar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek a Jiří V. Svoboda), obrazovou část Zdeněk Mlčoch. Vydavatel a nakladatel Státní nakladatelství dětské knihy v Praze. Tiskne SVOBODA … Vychází 1. a 15. každého měsíce mimo školní prázdniny.“ Rozsah každého čísla byl 16 stran. Podtitul zněl: čtrnáctideník pro nejmenší čtenáře. MATEŘÍDOUŠKA stála 3 Kčs.

Redaktor Jiří Václav Svoboda (*1924  +1981) byl v letech 1951-62 šéfredaktor MATEŘÍDOUŠKY a jako výrazný představidel „budovatelské poezie“ svými ideologicky poplatnými verši přispíval často:

Anna Sekeráková ve své knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY (2014) na stranách 30-47 nazvala léta vydávání 1948-1956
MATEŘÍDOUŠKA IDEOLOGICKÁ:

Tvář Mateřídoušky v kontextu doby a její místo mezi ostatními časopisy pro děti. Snahy komunistické strany ovlivňovat po roce 1945 společenskou a kulturní sféru byly jakýmsi prologem k další fázi upevňování státní moci. Dne 25. února 1948 se Komunistické straně Československa v čele s Klementem Gottwaldem podařilo ve vládě Národní fronty převzít moc. Národní fronta byla po únoru 1948 „obrozena“, ČSSD se sloučila s KSČ, ostatní strany ztratily svůj vliv. Přestože úmrtí Josifa Vissarionoviče Stalina a Klementa Gottwalda v roce 1953 mohla přinést uvolnění, komunistická strana si v Československu neustále udržovala své mocenské postavení. Rok 1953 znamená pro literaturu zesílení cenzorských praktik – na tajném usnesení vlády je schválena tzv. Hlavní správa tiskového dohledu, která vytváří nejobsáhlejší cenzurní index zakázaných knih. K výraznějšímu uvolnění došlo až v druhé polovině 50. let po vystoupení Nikity Sergejeviče Chruščova, který v roce 1956 na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu veřejně odhalil Stalinovy zločiny. …

… V období 1948- 956 se vývoj Mateřídoušky jevil jako souboj dvou protichůdných tendencí – buď být beletristickým periodikem pro děti s důrazem na estetickou funkci, anebo vychovávat „uvědomělého“ občana a pozdějšího čtenáře komunistického tisku. Vlivem direktivního státního řízení se v této době velkou měrou posilovala druhá tendence, tedy výchovná a persvazivní funkce. …

Skladba časopisu. Skladba Mateřídoušky se v tomto období zcela podřizuje politickým účelům. Některá čísla věnovala redakce představování politických osobností (J. V. Stalin, V. I. Lenin, Z. Nejedlý). Časopis dokonce přestal vztahovat jednotlivé příspěvky k ročnímu cyklu a uspořádával je v duchu socialistických svátků a výročí.
Pro názornost uvádíme obsah květnového čísla z roku 1951 [roč. VII, č. 17]. Próza: Oslava prvního máje (Wladyslaw Kozlowski), Vzácní hosté – myšleno ruští vojáci (Vlasta Svobodová); poezie: Fárali horníci (Josef Filgas), Horník (Maria Czerkawska), jak přijely lípy do Moskvy (Marie Pujmanová), Dva dopisy – dopisování českého chlapce s ruskou dívkou (Wanda Grodzienska); reportáž Mateřídouška v Ostravě a příspěvky dětí U nás ve Vítkovicích, Co napsaly děti o našem osvobození.
Jednostranné, politicky motivované skladbě tohoto čísla napomáhala ilustrace, přední strana obálky (tentokráte bez veršů) zobrazuje tank se sovětskými vojáky oslavujícími své vítězství.
Časopis se také zcela ochuzuje o zábavní složku. Tehdy již schematický Sekorův kreslený seriál Kousky mládence Ferdy Mravence v Mateřídoušce skončil a nový se neobjevil. Nenalézáme žádné rubriky s relaxační náplní, oproti tomu řada rubrik vybízí dětského čtenáře k pracovitosti a snaží se jej vychovávat k „uvědomělému“ životu v socialistickém státě.
Po převzetí časopisu Jaromírem M. Průšou na podzim roku 1950 se skladba Mateřídoušky radikálně zužuje. Dosud převažující beletristickou náplň nahrazují ideologicky zaměřené rubriky (Školní noviny, Kdo napsal?), dvoustránkové ilustrace podporující státní režim (například ilustrace Zdeňka Mlčocha, na které jsou sovětský tank a vojáci, jež je doplněna heslem „Sovětský voják, náš osvoboditel a přítel“ [1951, roč. VII,č. 10]). ….

MATEŘÍDOUŠKA publikovala stránky, které umožňovaly čtenářům vystřihovat, výjimečně. K výjimce patří i poslední strana dnes archivovaného dvojčísla 7-8. Navíc ještě s tématem ideologicky neutrálním:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

LUCIE & PETR – 1.ročník – 1969

Dnešní čísla 1.ročníku časopisu LUCIE & PETR z roku 1969 pro www.detske-casopisy.cz digitalizovali Charlik a Štěpán V. Moc děkujeme!

V tiráži časopisu se uvádí: LUCE A PETR – vydává Český svaz žen ve vydavatelství MONA. Redakce: Ivan Kopecký (odpovědný redaktor), Irena Erbenová. Stálí externí spolupracovníci: Vladimír Kafka – poezie, Jiří Flíček – divadlo, Karel Steigerwald – próza,  Dr. František Novák – sport, Ivan Rössler – pop music, Karel Franta – fotografie. Grafická úprava: Eva Skalníková. Redakční rada: Olga Bojarová, Jaromír Hanzlík, Karel Malina, Milan Křen, PhDr. Karel Mácha, CSc., Věra Vašková, Luděk Nekuda, Jan Schneider, PhDr. Jiřina Šiklová, JUDr. Karel Štěpánek, Dr. Ludvík Šulc, MUDr. Roman Útrata, CSc., JUDr. Zbyněk Vokrouhlický, CSc., Lucie Žulová. ….. Cena výtisku 4 Kčs. Předplatné na čtvrt roku je 12 Kčs. Vychází měsíčně, ročník I. …

Název časopisu zjevně odkazuje na klasické dílo Romaina Rollanda, které vydal téměř o půlstoletí dříve než začal časopis vycházet (PETR A LUCIE – novela o tragické nenaplněné lásce mladých milenců za první světové války). Leckdo zřejmě namítne, že tenhle web deklaruje zaměření na „dětské časopisy“ a  LUCIE & PETR mezi ně rozhodně nepatří. Nejsem odborník na definici „dětského časopisu“, ale domnívám se, že lze jen obtížně definovat nepříliš ostře řezanou hranici mezi dětstvím a dospíváním, zvláště proto, že zřejmě vede u každého jedince jinak. Po časopisu LUCIE & PETR sahali zcela určitě více dospívající než děti a dnes si jej ze zvědavosti i nostalgie přečtou především dospělí :-)

Na 36 stranách z vydavatelství MONA je magazínové čtení zaměřené na ty „náctileté“, kteří prožívají milostný vztah. Ve srovnání s dnešními časopisy zaměřenými na stejnou cílovou skupinu je obsah LUCIE & PETR serióznější, obsahově pestřejší a literárně hodnotnější.

K tahákům časopisu patřilo i původní dílko klasika českého komiksu Káji Saudka. K většině dvoustránkových komiksů byl autorem námětu Eduard Pergner.

Prostor v časopise LUCIE & PETR dostali i pionýři českého písničkaření druhé poloviny 60. let, kteří posedávali u soch na Karlově mostě a těšili kolem jdoucí svou hrou a zpěvem (Třešňák, Neduha, ..)

Ivan Rössler (*1945) je novinář i autor písňových textů (například „Tvá žena Růžena“ z repertoáru Hany Zagorové). Na volné noze působil i v době, kdy psal pro časopis LUCIE & PETR jako stálý externí spolupracovník třeba rubriku HVĚZDNÝ ATLAS

 

… nebo GRAMO TIPY. Jen pro zajímavost – Ivan Rössler později v nakladatelství Panton (1984) založil edici Cesty (pro folkovou hudbu) a Rock. V obou edicích pomáhal zejména začínajícím interpretům anebo těm, kteří v té době desky běžně nevydávali. Vydal dokonce desku Panton na Portě live, která vyšla 24 hodin po natočení :-)

Ivan Rössler psal (na pokračování) i ENCYKLOPEDIE V MASKÁČÍCH – pro všechny, kteří absolvovali základní vojenskou službu, popisuje důvěrně známá témata (v době vydávání časopisu LUCIE & PETR trvala standardně 2 roky a muži na ní nastupovali po dosažení plnoletosti).

Zajímavým propagačním prvkem časopisu LUCIE & PETR byly VEŘEJNÉ REDAKČNÍ RADY:

V rámci normalizačního procesu bylo vydávání časopisu LUCIE & PETR ještě v roce 1969  zastaveno. Ani (údajný) kalkul s názvem časopisu odkazující na slavného autora, který byl předválečným sympatizantem Sovětského svazu, nevyšel :-(

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu LUCIE & PETR v roce 1969, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu LUCIE & PETR – kliknutím na náhled strany:

 

Samostatná stránka s přímými odkazy na všechna čísla a tituly časopisů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná po přihlášení v horním menu „STÁHNOUT

ELEKTRÓN – 12.ročník – 1984

Dnes archivované čísla časopisu ELEKTRÓN z roku 1984 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval některý z uživatelů našeho webu, jehož jméno jsem si u zaslaných souborů neuložil.

V tiráži časopisu se píše: ELEKTRÓN  MESAČNÍK PRE MLADÝCH O VEDE A TECHNIKE • Vydává Slovenský ústredny výbor Socialistického zvazu mládeže vo vydavatelstve Smena • Šéfredaktor: Ing. Eduard Drobný • Zástupca šéfredaktora: RNDr. Ladislav Gyorffy • Redakčný kolektiv: prom. biol. Milan Halčin a RNDr. Ivanka Kováčová • Grafická úprava: Jozef Trabalka • Sekretariát: Marta Valková • Adresa redakcie: Elektrón. Pražská 11, 812 84  Bratislava … •  Cena jedného výtlačku je 3 Kčs. Štvtročné predplatné 9 Kčs. Predplatné na celý rok 36 Kčs.“

Šéfredaktor Ing. Eduard Drobný se v úvodníku 1. čísla mimo jiné zmiňuje o povídkách, které chodí do redakce ELEKTRÓNU:

„Keď som spomenul redakčnú poštu, nedá mi nezmieniť sa ešte o jednom druhu váčších listových zásielok, ktoré dostáváme. Sú to vedecko-fantastické poviedky. Napriek tomu, že tento žáner sa u nás veími nepestuje, dostáváme do redakcie poměrně dosť prác od našich neprofesionálnych (z hladiska vztahu k tvorbě literatúry) autorov. Žiaľ, vačšina prác nie je vhodná pre Elektron buď pre veľký rozsah, alebo pre obsah. K obsahu: nechcem hodnotiť literárnu úroveň týchto prác, tu by sa možno najma tým, čo začínajú, dalo všeličo prepáčiť. Horšie je, že autori neraz daleko prekonávajú povolenú hranicu fantázie, popisujú situácie, javy a zariadenia, ktoré sú v rozpore so základnými prirodnými zákonmi.“

Od 3. čísla 12.ročníku ELEKTRÓNU byl otiskován kreslený seriál PO STOPÁCH ČASU, navazující na dříve publikovaný komiks VČERA, DNES, ZAJTRA. Slovenský web BUBLINKY o ilustrátorovi tohoto komiksu uvádí:

Prvým SKUTOČNE výsostne KOMIKSOVÝM autorom na Slovenska sa stal Jozef SCHEK /vl. menom Babuschek/, ktorý na komiksovú scénu vstúpil v roku 1947 cez stránky humoristického časopisu ŠIDLO kresleným príbehom POLICAJT A ZLODEJ. Naša verejnosť ho pozná predovšetkým ako autora „nesmrteľného“ JOŽINKA, ktorý v rokoch 1965 – 1988 vychádzal v časopise ROHÁČ a stal sa najdlhšie uverejňovaným komiksom u nás. J. SCHEK však bol i vynikajúcim realistickým kresliarom, čo dokázal v mnohých seriáloch, uverejnených v Čechách v rokoch 1965 – 1969 /ZAJATEC, tx. Langpaul, SRUB U ZLATÉHO KLÍČE, tx. Bernard, POKLAD V BÍLÉM ÚDOLÍ, tx. Hrnčíř, PRÁZDNINY U ZŘÍCENÉ TVRZE, tx, Stegbauer/ či komiksoch, uverejnených v časopise ELEKTRÓN v rokoch 1973 – 1987: STRETNUTIE V PÚŠTI, tx. Rozochovatskij, POSLEDNÁ HODINA, tx. A.Clark, ZELENÁ SMRŤ, tx. E.Crichton, CESTA SLEPÝCH VTÁKOV, tx. L.Souček, RUNA RIDER, tx. L.Souček, SLNEČNÉ JAZERO, tx. L.Souček, VČERA, DNES, ZAJTRA, tx. J.Veis, PO STOPÁCH ČASU, tx. J.Veis, NÁVRAT DO ZAJTRAJŠKA, tx. R.Heinlein, BOL RAZ JEDEN DOMČEK, tx. R. Heinlein – /scenáre k týmto prepisom literárnych diel píše Kamila Stašková/.
Tvorbu Jozefa SCHEKA možno jednoznačne považovať za základ SLOVENSKÉHO KOMIKSU.

Protože ELEKTRÓN vydával Slovenský ústredny výbor Socialistického zvazu mládeže, musela redakce publikovat nezbytné penzum socialisticky ideologických článků a zpráv. V rámci „pětiletky nádherných pohřbů“ (překlad ironického náslovného rýmu z ruštiny) bylo takto presentováno druhé ze třech úmrtí (Brežněv – Andropov – Černěnko):

I časopis ELEKTRÓN publikoval své „obrazové školy„, které byly inspirovány prvorepublikovými i poválečnými rubrikami populárních časopisů pro děti a mládež. V „socialistické“ éře Československa „obrazové školy“ rehabilitoval časopis ABC.

ELEKTRÓN si ve svém 12. ročníku dokázal díky grafickému zpracování Štefana Šilhana vytvořit na první pohled rozpoznatelné ztvárnění „svých“ obrazových škol:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ELEKTRÓN z roku 1984, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ELEKTRÓN – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.