Category Archives: Kde lze najít skenované časopisy

Další číslo časopisu MLADÝ TECHNIK – 3.ročník – 1949

Dnes archivované čísla časopisu MLADÝ TECHNIK z roku 1949 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslavpl. Veliký dík!

Tiráže časopisů nepatří k těm nejčtenějším :-) Existuje pár titulů, které ji proto úplně vypustily. Ale pro nás je „tiráž“ základním zdrojem informací. A z tiráže dnes archivovaného časopisu lze vyčíst: „Mladý technik, čtrnáctideník pro technickou výchovu, vydává Svaz české mládeže v Mladé frontě. S redakčním kolektivem řídí a za redakci odpovídá red. Kamil Zoufalý. … Mladý technik vychází každou druhou středu. Cena jednoho výtisku Kčs 5 – , předplatné na rok Kčs 120 — .  …. Toto číslo vyšlo 12 . ledna 1949.“

Netroufám si tvrdit, že uvědomělý „dopis čtenáře K.Z. z Prahy“ je či není dílem redakce, ale ta k němu aktuálně připisuje:

To nám napsal čtenář K. Ž. z Prahy. Co k tomu ještě dodat? Snad jen to, že je stále méně těch, kteří svoje poslání nechápou, kteří vidí vrchol života v tom, jak co nejpohodlněji utratit čas při práci a co nejlépe „užít“ po práci. (A užívání života vidí v alkoholu.) Stále rostou řady těch skutečných „hospodářů své země“, kteří v úderkách libčicko-myjavského hnutí v továrnách a ve studijních kroužcích ve školách ukazují cestu ke krásné budoucnosti pro všechny — cestu k socialismu.
Těmto průkopníkům je určen náš časopis. Bude jim pomáhat v továrně i vé Škole a oni s ním budou prožívat to nádherné technické dobrodružství, nazvané: PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ PĚTILETKA.

Časopis MLADÝ TECHNIK je prošpikován drobnými článečky typu MODELÁŘSTVÍ, UDĚLEJTE SI a návodnými ilustracemi i černobílámi fotografiemi.

Původní povídky pro časopis MLADÝ TECHNIK byly zasazeny do prostředí, kde technika hrála dominantní roli – jako například v příběhu polského letce OCHRANA PŘECHODU.

František Škoda (*1931 +1988), přezdívaný „mistr didaktické ilustrace“ pro časopis MLADÝ TECHNIK kreslil (jako osmnáctiletý) tehdy populárního „pana Vrtáčka“.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MLADÝ TECHNIK z roku 1949, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MLADÝ TECHNIK  – kliknutím na náhled strany:

MAXI PIONÝR – 36.ročník – 1988-89

Dnes archivované čísla časopisu PIONÝR z roku 1989 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslavpl. Veliký dík!

Z tiráže časopisu lze vyčíst, že: „Námět a scénář zvláštního čísla připravil redakční kolektiv časopisu Pionýr: Vladimír Klevis, Jiří Stegbauer, Viktorie Košnarová, Rostislav Křivánek, Marcela Titzlová. Výtvarné řešeni a grafická úprava Václav Rytina. Redakční práce Jarmila Váchová. Vydala Mladá fronta, nakladatelství a vydavatelství ÚV SSM. Cena výtisku 12 Kčs © Mladá fronta, 1989. Toto číslo bylo odevzdáno do tiskárny 3.listopadu 1988. Snímek na obálce Stanislav Pribík. Koláž Václav Rytina.“
Rozsah tohoto zvláštního čísla byl úctyhodných 132 stran.
V úvodu redakce píše:
„Ahoj, holky a kluci! To koukáte, to zíráte, to vyvalujete oči, co? Kdepak, marně vzpomínáte, marně se vyptáváte rodičů — tohle je opravdu úpl­ně první MAXIPIONÝR, který spatřil světlo světa. Říkáte si možná — co to tu redakci napadlo? Inu, narozeniny jsou narozeniny a měly by se jaksepatří oslavit. Časopisu PIONÝR bylo přece vloni už 35 let a pio­nýrské organizaci je 40 zase letos. Jen že … Jak na to? Doma by vám maminka nejspíš upekla dort (nebo byste si na něj troufli sami?), zapálily by se svíčky, pusti­ la hudba, dávaly dárky. Hm — ale to my nemůžeme. Jednak jste od nás moc dale­ ko a taky je vás jako máku. A tak nás na­ padlo upéct místo dortu zvláštní číslo PIONÝRA. A protože jsme vám přáli a snažili se do něj, jako kdysi Čapkův pej­sek a kočička, namíchat to nejlepší, co se kdy v časopise objevilo, a přidat navrch ještě nějaké čerstvé lahůdky — nějak nám PIONÝR vykynul, nabobtnal, zvětšil se a narostl — prostě je z něj MAXIPIONÝR. A tak doufáme, že vám udělá radost a bu­ de vám chutnat, že se po něm jen oblíz- nete a dostanete chuť na další. Pokud to­ mu tak bude, napište nám. Narozeniny jsou přece každý rok, tak proč by nemohl každý rok vyjít i MAXIPIONÝR.

Je zbytečné, abych zde presentoval cca třicítku nadpisů a titulků, která se na 132 stran MAXIPIONÝRA vlezla. Ale toto speciální číslo mi připomnělo vrchol časopisu PIONÝR, který pro mne osobně je plus mínus kolem doby, kdy tento titul volně dýchal a po dva roky se jmenoval VĚTRNÍK.

Však také redaktoři sáhli na kraj tohoto období, kdy v roce 1972 v PIONÝRU (20.ročník) bylo otištěno celkem 12 stran  (3 strany v číslech 1-4) komiksové adaptace klasiky PES BASKERVILSKÝ. Podle románu Arthura Conana Doyla scénář napsal Svatopluk Hrnčíř a nakreslil Adolf Born.

V časopise (MAXI)PIONÝR vyšel tento komiks 2x – prvně v roce 1972 a po druhé začátkem roku 1989. A po třetí byl publikován ve VELKÉ KNIZE KOMIKSŮ Z ČASOPISŮ VĚTRNÍK A PIONÝR (2002, nakladatelství BB ART).

O hvězdách showbusinessu z dětských časopisů tehdejší doby psala spíše PIONÝRSKÁ SEDMIČKA, ale i PONÝR využil na titulní stránce MAXIPIONÝRA světově populárního Michaela Jacksona.

NEUVĚŘITELÉ PŘÍHODY ŽÁKŮ 7.B KOPYTA A MŇOUKA patřily od 15.ročníku PIONÝRA (1967-68) k nejoblíbenějšímu čtení na pokračování. Typický Švandrlíkův humor a excelentní kresby Neprakty patřily k poznávacímu znamení časopisu PIONÝR v jeho nejlepším období. Je proto přirozené, že redakce do MAXIPIONÝRA vytáhla z archivu po cca dvaceti letech své „zlato“. NEUVĚŘITELÉ PŘÍHODY ŽÁKŮ 7.B KOPYTA A MŇOUKA byly jako kniha poprvé vydány v roce 1973.

 

Rubrika TAJNÁ SCHRÁNKA cílená na „problémy“ čtenářů druhého stupně základní školy, podávala zasvěcené odpovědi na dotazy typu „Je mi už čtrnáct let a pořád jsem ještě nepoznal(a) lásku. Jsem normální?“

Rubriku PÍSNIČKA S AUTOGRAMEM uvedla redaktorka Marcela Titzlová slovy:

„Když jsme přemýšleli o tom , jaké písničky s autogramem zařadit do našeho zvláštního čtení, chtěli jsme, aby opravdu zvláštní, výjimečné byly . Jak ale potěšit co nejvíc vás, našich čtenářů, a zároveň vybrat takové písničky, které by jednou něco říkaly třeba i vašim dětem, až najdou na chatě v rohu půdy zapadlý, potrhaný, ale přesto stále ještě zvláštní výtisk Pionýra. A tak jsem zapátrala v paměti. …“

Zdeněk Burian pro časopis PIONÝR maloval zejména ve „zlatém období časopisu“. Mimochodem – jeho úplně poslední (nedokončená) kresba byla publikována na titulní straně časopisu PIONÝR.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR z roku 1989, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu PIONÝR  – kliknutím na náhled strany: