Archív kategorie: Kde lze najít skenované časopisy

ČTYŘLÍSTEK – 19. ročník – 1987

Dnes archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1987 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Plesnik. Konkrétně se jedná o čísla 143 – 151. Veliký dík!

O časopisu Čtyřlístek již toho bylo hodně napsáno, velké množství informací nalezneš i na těchto stránkách. Co říci k dnes archivovaným číslům. I když časopis vycházel v nákladu 170 000 výtisků a jeho cena byla 7 Kčs (v té době poměrně vysoká částka, za stejnou cenu se dala koupit dvě čísla časopisu ABC a ještě koruna zůstala!), bylo velice obtížné jej sehnat. Jak již bylo uvedeno, nedal se předplatit a byli jste tak odkázáni na nákup ve stáncích PNS či papírnictvích, kde byl velice rychle vyprodán.

Celkem v roce 1987 vyšlo 9 čísel:

  • 143. Zelená je tráva
  • 144. Velké čarování
  • 145. Bílá past
  • 146. Rytíř
  • 147. Cesta do neznáma
  • 148. Přízrak v domě
  • 149. Kraslík se neztratí
  • 150. Dort
  • 151. Černý den

V tiráži časopisu s číslem 143 nalezneme: „Obálku navrhla Soňa Valoušková. Kresba Jaroslav Němeček. Vydalo nakladatelství Panorama v Praze 1987. Knihovnička Čtyřlístek, seš. 143. Odpovědný redaktor Jiří Čehovský. Výtvarná redaktorka Vendula Typoltová. Grafická úprava Josef Paukert. 1. vydání. Náklad 170000 výtisků. Tisk Severografia, Červený Kostelec. Cena 7,-

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1987, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla ČTYŘLÍSTKU zde >>>

MALÝ ČTENÁŘ – 46.ročník – 1927

Dnes archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1927 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík!

MALÝ ČTENÁŘ byl přední český ilustrovaný časopis pro děti a mládež, vycházející od roku 1882 do roku 1941 !

Praxe vydavatele a odpovědného redaktora Jos. R. Vilímka (dělali to tak i  jiní tehdejší nakladatelé) byla taková, že jednotlivá čísla časopisu vycházela nejprve sešitově a pak i společně jako svázaná kniha s podtitulem KNIHA ČESKÉ MLÁDEŽE. V roce 1927 vycházel MALÝ ČTENÁŘ s ilustracemi a obrázky R. Adámka, O. Cihelky, Věnceslava Černého, A. Jenneho, V. Čutty, Jos. Koblice, Jos. Ulricha, A. Wierera. 46. ročník „uspořádali“ spisovatel Fr. S. Procházka spolu s učitelem a spisovatelem Antonínem Jenne.

“ …vydavatel MČ J. R. Vilímek nijak výrazně neusilovalo vůdčí postavení mezi časopisy pro mládež, spoléhal spíše na rutinu, ověřený opatrnější postup a věrnost odběratelů, projevující se generačním dědičným čtenářstvím. Konzervatismus vydavatele se projevoval i tím, že nové prvky MČ zpravidla zaváděl až po jejich dlouhodobém ověření, dlouho zůstával imunní i vůči modernějšímu trendu ve výtvarném a technickém pojetí.“

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 359-361 uvádí:

Jeden z nejslavnějších českých časopisů pro děti všech dob Malý čtenář začal vycházet v Pardubicích zpočátku jako regionální učitelský časopis, určený „školské mládeži českoslovanské pro poučení a zábavu“. Vedli a vydávali jej tři pedagogové, Josef Zelený, Karel Vognar a Gabriel Smetana. Od počátku ho koncipovali jako náročný časopis s přitažlivým obsahem, ve kterém tvořila významnou součást domácí, ale i překladová původní tvorba.
Cílem časopisu bylo vychovávat děti k četbě. Výprava a výtvarná koncepce časopisu byly však zpočátku velmi skromné. Časopis vycházel v malém formátu, prakticky bez ilustrací kromě závěrečné rubriky „Rozmanitosti“ s úlohami a hádankami.
V sedmém ročníku (1887/88) přebral časopis pražský nakladatelský dům J. R. Vilímka a situace se změnila. Malý čtenář se po této změně více otevřel dobovým módám a žánrům a dobrodružné beletrii, nakladatel Vilímek oslovil i zahraniční vydavatelské domy, přizpůsobil titul moderním společenským trendům a nakupoval i zahraniční obsah (včetně obrázkových příběhů). Přibyly a zkvalitnily se (především technicky) také původní ilustrace. Redakce rozšířila okruh spolupracovníků a změnila vedení, časopisu se ujal redaktor Vilímkova nakladatelství Jan Klecanda a po jeho odchodu v roce 1891 zkušený F. S. Procházka. Díky změně své koncepce časopis už během prvního ročníku proměny zvýšil náklad ze 2000 na cca 35 000 výtisků a na dlouhá desetiletí si zajistil pozoruhodnou čtenářskou oblibu až do začátku II. světové války. Tuto oblibu dosvědčuje i řada svědectví. Po převzetí J. R. Vilímkem se obsah časopisu přiklonil více k dobrodružným příběhům, stále si však držel vysokou úroveň beletrie a získal kvalitnější grafickou podobu. Redaktor František Serafínský Procházka pro časopis získal přispěvatele mezi svými přáteli, špičkami domácí literární scény realistické generace a vítal i příspěvky mladších autorů. Mezi ilustrátory časopisu se objevil i mladý Zdeněk Burian.
Po etablování časopisu se jeho obsah postupně stával konzervativnějším, vydavatel MČ J. R. Vilímek nijak výrazně neusilovalo vůdčí postavení mezi časopisy pro mládež, spoléhal spíše na rutinu, ověřený opatrnější postup a věrnost odběratelů, projevující se generačním dědičným čtenářstvím. Konzervatismus vydavatele se projevoval i tím, že nové prvky MČ zpravidla zaváděl až po jejich dlouhodobém ověření, dlouho zůstával imunní i vůči modernějšímu trendu ve výtvarném a technickém pojetí.“
Časopis tiskl verše a beletristické příběhy, často ilustrované domovským kreslířem Vilímkova nakladatelství Věnceslavem Černým. Každý ročník tiskl jeden zábavný román na pokračování. Malý čtenář obsahoval také naučné články a cestopisy, doprovázené fotografiemi. Jeho poslední strana byla věnována hádankám a hlavolamům, do 20. let 20. století tu také byly žertovné obrázky beze slov. Těsně před zánikem časopisu, mezi lety 1940- 1941 tiskl v Malém čtenáři své první verše pro děti (většinou jako doprovod k fotografiím) jeho tehdejší redaktor a pozdější klasik dětské poezie František Hrubín. Do časopisu kromě poezie psal i pro titul charakteristické dobrodružné povídky, které podepisoval pseudonymy.
Časopis věnoval zvláštní rubriky módním dětským zájmům, např. filatelii (ve 20. letech 20. století), sportu a také esperantu. V roce 1898 (č. 2) časopis jako první otiskl slohové práce žaček učitele Jana Václava z Finberka, čímž započal dlouhou tradici tištění dětských textů na vlastních stránkách, a částečně v domácích dětských časopisech vůbec. Později nepravidelně otiskoval celou rubriku vlastní tvorby dětí, nazvanou „Z vlastní hlavy“ či „Práce našich čtenářů“, později „Dílna“. Organizoval i časté autorské soutěže pro děti.
Mezi pravidelnými rubrikami se postupně ustálila velmi oblíbená „Kronika“ – časové, zajímavé a srozumitelně i zábavně psané zprávy z různých oborů, dále „Beseda“ – sloupek o aktuálním problému, „Práce a hra“ – o ručních pracích a také „Dědečkovy žertíky“. Na obálce byla zábavná příloha, zprvu zvaná Rozmanitosti, později Oříšky, a rubrika „Přemýšlej a rozluštíš“ s rébusy, žerty a hádankami. V titulu se objevovaly i citáty slavných („Zlatá zrnka“). Zajímavosti z ciziny obsahovala rubrika „Panoráma“, později „Rozmanitosti“ a „Ze všech koutů světa“.
Po vzniku samostatného Československa časopis přestává stačit trendům moderních periodik pro děti, stále si však drží širokou oblibu čtenářů. Obálka je zaplněna inzercí, v časopisu se rozšiřuje jeho naučná část. Časopis přijímá se zpožděním novinky v obsahu progresivnějších periodik pro děti, změnám se ale nevyhýbá. Zavádí zmíněné rubriky zajímavostí ze světa, filatelistickou rubriku i dobově populární junáckou hlídku. Přes neutuchající zájem publika se Malý čtenář ve 20. a 30. letech nevyhnul kritice odborné veřejnosti, zejména pro přílišný konzervatismus a koncepci nedostačující měnícím se dobovým nárokům.
Malý čtenář se od počátku úzkostlivě vyhýbal politickým a společenským tématům, tiskl tematicky nadčasovou beletrii a zábavní čtení, což se v pozdější, socialistické historiografii dětské literatury stalo důvodem jeho kritiky. V posledních ročnících před svým zánikem časopis zvyšoval množství obrázků na úkor textů, stal se víceméně obrázkovým týdeníkem, v němž měla beletrie vedle publicistiky jen podružnou úlohu.
V posledních ročnících se v obrazovém doprovodu časopisu začínala stále častěji uplatňovat fotografie, např. K. Plicky či V. J. Staňka. V posledních ročnících nabral časopis výrazněji novinový ráz, tiskl řadu zpráva zajímavostí ze světa, dokumentárních fotografií, sportovní reportáže atd. Na zadní straně obálky začal také tisknout humoristické či dobrodružné komiksy.
K časopisu vycházel v letech 1891-1942 Kalendář Malého čtenáře, později Kalendář české mládeže pod vedení Františka Serafínského Procházky. Ročně Malý čtenář vydával i několik (4-6) románových příloh vlastní edice a v letech 1928-1934 mj. edici Loutkové hry Malého čtenáře.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1927, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla MALÝ ČTENÁŘ zde >>>

Premiéra časopisu SOKOLSKÉ BESEDY – 6.ročník – 1911

Niekedy sa aj v slovenských antikvariátoch objavia staré detské časopisy z Čiech. Takto sa mi podarilo za nepatrnú cenu zohnať aj pár čísel dnes publikovaného časopisu SOKOLSKÉ BESEDY zo 6.ročníka 1911.

Bohužiaľ iba 10 čísiel. Snáď sa nájde niekto, kto doplní chýbajúce výtlačky č.7 a č.11.

Na definíciu „Sokola“ som si požičal charakteristiku z Wikipedie, kde sa okrem iného o tomto spolku píše: 

Sokol (Česká obec sokolská) je označením českého telocvičného spolku, ktorý v histórii českej a slovenskej telovýchovy zaujal pozíciu nielen najväčšej, ale tiež najúspešnejšej telovýchovnej organizácie. Za zakladateľa Sokola sú považovaní Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner.

Vznikla 16. februára 1862. Česká obec sokolská bola založená vo verejnom záujme, jej účelom a cieľom bolo zvyšovať telesnú zdatnosť svojich členov, organizovať a vykonávať telovýchovnú, športovú, kultúrnu a spoločenskú činnosť, podporovať rozvoj osobnosti a vychovávať k čestnému rokovaniu v živote súkromnom, aj verejnom, k národnostnej, rasovej a náboženskej znášanlivosti, k láske k rodnej krajine a úcte k duchovnému dedičstvu nášho národa.

Spolok sa rýchlo rozširoval, dosiahol 150 000 členov a vďaka českým emigrantom a sokolskej misii sa hnutie rozšírilo do západnej Európy, USA a ostatných slovanských zemí. Pri množstve členov bolo prirodzené, že si čoskoro ČOS (Česká obec sokolská) začala vydávať vlastné noviny a časopisy. Jedným z mnohých boli aj SOKOLSKÉ BESEDY s podtitulom LIST DOROSTU Č. O. S. Vychádzali v rokoch 1906 – 1941. Prvá svetová vojna však podobne ako to bolo aj u iných časopisov, prerušila v roku 1914 ich vydávanie. Obnoviť sa ich podarilo až v roku 1916, kedy úspešne nadviazali na predvojnovú dobu a tlačili sa nepretržite až do roku 1941.

V tiráži 6.ročníka sa uvádza: LIST DOROSTU Č. O. S. VYCHÁZÍ 1. KAŽDÉHO MĚSÍCE. Redakční kruh: R. V. Novák, zodp. redaktor V. Kukaň, J. Kutina, A. Očenášek, J. Pelikán, prof. dr. H. Pražák, O. Stivín, Dr. F. Tichý, M. Zach. Uzávěrka listu 20. každého měsíce. Předplatné: na rok 2 K 50 h. Číslo 24 h, do ciziny 3 K 50 h. Při hromadném odběru výhody. Rukopisů nevracíme. Předplatné zasílejte peněžní poukázkou.

Časopis mal vrátane prebalu 42 strán. Boli čiernobiele a iba prebaly boli tlačené na jednofarebnom pozadí. V niektorých číslach bola na kriedovom papieri vlepená fotografia z rozličných akcií  ČOS.

Časopis obsahoval samozrejme rozličné správy, aktuality a reportáže Sokolského spolku nielen z domova, ale aj zo sveta. Ilustrácie boli minimálne, jednoduché, obmedzené iba na neustále sa opakujúce logá jednotlivých rubrík. Prvú stránku pod prebalom tvorilo zvyčajne logo periodika, číslo výtlačku, dátum, spolu s fotografiou významnej osobnosti ČOS. Tej boli venované aj nasledujúce dve – tri strany.

Medzi pravidelné rubriky patrila HLÍDKA SOKOLSKÁ so správami a aktualitami, HLÍDKA ZDRAVOTNÍ prinášala pohľad na vplyv cvičenia na zdravie, ZPRÁVY DOROSTU s dopismi od čitateľov z jednotlivých regiónov, SLOVANSTVO A CIZINA s článkami o konkrétnych zahraničných organizáciách, LETEM SVĚTEM s aktualitami zo sveta. K ďalším patril HISTORICKÝ KALENDÁR, KRONIKA, HlÍDKA LITERÁRNÍ a sem tam sa v časopise objavila nejaká rozprávka, esej, prípadne báseň. Výsledok vstupu do ČSO a niekoľkoročné pôsobenie v tejto organizácii charakterizujú dve fotografie z príspevku OBRAZY.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SOKOLSKÉ BESEDY v roce 1911, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu SOKOLSKÉ BESEDY – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla SOKOLSKÉ BESEDY zde >>>

RODOKAPS – 1.ročník -1935-36

Dnes archivovaná čísla časopisu RODOKAPS z let 1935-36 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Václav N., Nemo a Jaromír K. Veliký dík!

Na začátek citace z nejkomplexnější a nejserióznější publikace, která se tématu RODOKAPSU věnuje – Pavel Janáček, Michal Jareš – SVĚT RODOKAPSU, strana 13-14: „Obecné jméno rodokaps – jako označení pro druh četby, nikoli jednu určitou románovou řadu – má čeština zaznamenáno nejpozději od září 1937, kdy se v nakladatelské revue Panorama objevila úvaha o zásluhách Družstevní práce na pozadí „inflace různé »literatury« otiskované v obchodních týdenících a rodokapsech“.

Stručně několik základních informací o „časopiseckém“ titulu ROMÁNY DO KAPSY: „Edice začala vycházet v polovině roku 1935. Prvním vydavatelem byl Zdeněk Holfeld, počínaje číslem 97 převzala edici společnost Sběratel, do té doby obchod poštovními známkami a potřebami pro filatelisty. V listopadu 1941 se tato firma přejmenovala na Kvádr (zkratka ze sloganu Knihy vynikajících autorů dobrodružných románů); do tiráže byla změna promítnuta v č. 232. RODOKAPS byl zastaven z úředního rozhodnutí ze srpna 1944. Celkem vyšlo 407 průběžně číslovaných sešitů.“

Šéfredaktor Jaroslav Josef Svoboda (mimo jiné též autor románu DĚTI KRIZE (č.4) – pod pseudonymem Vlad. Zeman) propagoval RODOKAPS textem: „Každý sešit vyzdoben krásnými uměleckými obrázky a obsáhne na 48 stranách s pěknou dvoubarevnou obálkou a titulním obrazem zajímavé zprávy ze světa a též uvedený román. Každý sešit za Kč 1.50 u všech knihkupců a ve všech prodejnách novin. Deset tisíc stran poutavé četby ročně za 78 Kč. Doporučujte a pravdivě řekněte všem, že týdeník Romány do kapsy je nejlevnější hodnotnou týdenní četbou. ČETBA PRO KAŽDOU CHVÍLI, do vlaku, do čekáren, na nedělní odpoledne v lese a u vody, na cesty, pro dlouhé večery – krátce četba určená pro oddech i rozptýlení. Podle toho jsou voleny romány, jež do týdeníku zařazujeme: společenské a milostné romány, detektivky, romány humoristické, fantastické, reportážní, historické, memoárové – lehká literatura původní i přeložená.

Fandům RODOKAPSU doporučuji přečíst obsáhlejší citaci z knihy SVĚT RODOKAPSU – KOMENTOVANÝ SOUPIS SEŠITOVÝCH ROMÁNOVÝCH EDIC 30. A 40.LET 20.STOLETÍ z pera Pavla Janáčka a Michala Jareše (v roce 2003 vydala Univerzita Karlova ve svém nakladatelství Karolinum) – strany 71-74 >>>

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu RODOKAPS z let 1935-36 , prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu RODOKAPS – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla RODOKAPSU zde >>>