Archív kategorie: 1989

MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS z časopisu KVĚTY (1970-89)

Dnes archivovaný komiks z časopisu KVĚTY z let 1970-89 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Dušan O. Veliký dík!

Obrázkový týdeník KVĚTY začal sice vycházet v roce 1951, ale hlásí se k „zábavníku“ který od roku 1834 vydával Josef Kajetán Tyl. KVĚTY měly přestávky ve vycházení v letech 1847-1865, 1872-1879 a 1915-1951. Zdá se tedy, že to je zřejmě nejdéle doposud vycházející časopis :-)

Vladimír Mikiska ve své Bakalářské práci TÝDENÍK KVĚTY JEHO HISTORIE A SOUČASNOST (2007) uvádí: „Od roku 1951 začalo týdeník KVĚTY vydávat vydavatelství Rudé právo. Časopis, který byl určen pro celou rodinu, byl především nástrojem komunistické propagandy. Byl důkladně cenzurován a přinášel informace a zajímavosti z celého tehdejšího socialistického tábora. Uveřejňoval i budovatelskou prózu a poezii.  Normalizační Květy monitorovaly veškeré politické, kulturní a sportovní děv Československu. Vycházely ve vysokém nákladu, byly na kvalitním papíře, tiskly se v barvě, a nesly znaky moderního časopisu. Pro většinu rodin se staly velmi oblíbeným časopisem – snad i proto, že na silně cenzurovaném trhu jiná lepší alternativa nebyla. Komunistický režim bravurně využil značky Květů k tomu, aby jej změnil ve svůj propagandistický oslavný titul. Na některých stránkách se sice čtenář mohl dovědět o nově chystaném filmu či představení, ale převládaly informace o sovětských úspěších, plnění pětiletek či oslavčlánky o straně a vládě.“

 

KVĚTY, jako časopis, který se snažil oslovit celou rodinu (podtitul TÝDENÍK PRO CELOU RODINU), měly pochopitelně i dětskou rubriku – KVÍTEK. V rámci této rubriky vycházel i kreslený seriál MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS. V originále se švédský komiks jmenuje „Lille Rikard och hans katt“, německy „Peter und sein Kätzchen“. Autorem příběhu je švédský kreslíř Run Andréasson, který jej mezi lety 1951–1972 kreslil pro časopis Aftonbladet. Líčí příhody malého chlapce jménem Martin a jeho přítele kocoura Kolumba. V Československu vycházel komiks na pokračování v časopise KVĚTY v letech 1970–1980 (od čísla 49/1970 od čísla 41/1980), některé části vyšly opětovně v letech 1982–1989 (na straně 55). Celkem zde bylo vydáno 514 částí.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KVĚTY z let 1970-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaný komiks z časopisu KVĚTY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

MAXI PIONÝR – 36.ročník – 1988-89

Dnes archivované čísla časopisu PIONÝR z roku 1989 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslavpl. Veliký dík!

Z tiráže časopisu lze vyčíst, že: „Námět a scénář zvláštního čísla připravil redakční kolektiv časopisu Pionýr: Vladimír Klevis, Jiří Stegbauer, Viktorie Košnarová, Rostislav Křivánek, Marcela Titzlová. Výtvarné řešeni a grafická úprava Václav Rytina. Redakční práce Jarmila Váchová. Vydala Mladá fronta, nakladatelství a vydavatelství ÚV SSM. Cena výtisku 12 Kčs © Mladá fronta, 1989. Toto číslo bylo odevzdáno do tiskárny 3.listopadu 1988. Snímek na obálce Stanislav Pribík. Koláž Václav Rytina.“
Rozsah tohoto zvláštního čísla byl úctyhodných 132 stran.
V úvodu redakce píše:
„Ahoj, holky a kluci! To koukáte, to zíráte, to vyvalujete oči, co? Kdepak, marně vzpomínáte, marně se vyptáváte rodičů — tohle je opravdu úpl­ně první MAXIPIONÝR, který spatřil světlo světa. Říkáte si možná — co to tu redakci napadlo? Inu, narozeniny jsou narozeniny a měly by se jaksepatří oslavit. Časopisu PIONÝR bylo přece vloni už 35 let a pio­nýrské organizaci je 40 zase letos. Jen že … Jak na to? Doma by vám maminka nejspíš upekla dort (nebo byste si na něj troufli sami?), zapálily by se svíčky, pusti­ la hudba, dávaly dárky. Hm — ale to my nemůžeme. Jednak jste od nás moc dale­ ko a taky je vás jako máku. A tak nás na­ padlo upéct místo dortu zvláštní číslo PIONÝRA. A protože jsme vám přáli a snažili se do něj, jako kdysi Čapkův pej­sek a kočička, namíchat to nejlepší, co se kdy v časopise objevilo, a přidat navrch ještě nějaké čerstvé lahůdky — nějak nám PIONÝR vykynul, nabobtnal, zvětšil se a narostl — prostě je z něj MAXIPIONÝR. A tak doufáme, že vám udělá radost a bu­ de vám chutnat, že se po něm jen oblíz- nete a dostanete chuť na další. Pokud to­ mu tak bude, napište nám. Narozeniny jsou přece každý rok, tak proč by nemohl každý rok vyjít i MAXIPIONÝR.

Je zbytečné, abych zde presentoval cca třicítku nadpisů a titulků, která se na 132 stran MAXIPIONÝRA vlezla. Ale toto speciální číslo mi připomnělo vrchol časopisu PIONÝR, který pro mne osobně je plus mínus kolem doby, kdy tento titul volně dýchal a po dva roky se jmenoval VĚTRNÍK.

Však také redaktoři sáhli na kraj tohoto období, kdy v roce 1972 v PIONÝRU (20.ročník) bylo otištěno celkem 12 stran  (3 strany v číslech 1-4) komiksové adaptace klasiky PES BASKERVILSKÝ. Podle románu Arthura Conana Doyla scénář napsal Svatopluk Hrnčíř a nakreslil Adolf Born.

V časopise (MAXI)PIONÝR vyšel tento komiks 2x – prvně v roce 1972 a po druhé začátkem roku 1989. A po třetí byl publikován ve VELKÉ KNIZE KOMIKSŮ Z ČASOPISŮ VĚTRNÍK A PIONÝR (2002, nakladatelství BB ART).

O hvězdách showbusinessu z dětských časopisů tehdejší doby psala spíše PIONÝRSKÁ SEDMIČKA, ale i PONÝR využil na titulní stránce MAXIPIONÝRA světově populárního Michaela Jacksona.

NEUVĚŘITELÉ PŘÍHODY ŽÁKŮ 7.B KOPYTA A MŇOUKA patřily od 15.ročníku PIONÝRA (1967-68) k nejoblíbenějšímu čtení na pokračování. Typický Švandrlíkův humor a excelentní kresby Neprakty patřily k poznávacímu znamení časopisu PIONÝR v jeho nejlepším období. Je proto přirozené, že redakce do MAXIPIONÝRA vytáhla z archivu po cca dvaceti letech své „zlato“. NEUVĚŘITELÉ PŘÍHODY ŽÁKŮ 7.B KOPYTA A MŇOUKA byly jako kniha poprvé vydány v roce 1973.

 

Rubrika TAJNÁ SCHRÁNKA cílená na „problémy“ čtenářů druhého stupně základní školy, podávala zasvěcené odpovědi na dotazy typu „Je mi už čtrnáct let a pořád jsem ještě nepoznal(a) lásku. Jsem normální?“

Rubriku PÍSNIČKA S AUTOGRAMEM uvedla redaktorka Marcela Titzlová slovy:

„Když jsme přemýšleli o tom , jaké písničky s autogramem zařadit do našeho zvláštního čtení, chtěli jsme, aby opravdu zvláštní, výjimečné byly . Jak ale potěšit co nejvíc vás, našich čtenářů, a zároveň vybrat takové písničky, které by jednou něco říkaly třeba i vašim dětem, až najdou na chatě v rohu půdy zapadlý, potrhaný, ale přesto stále ještě zvláštní výtisk Pionýra. A tak jsem zapátrala v paměti. …“

Zdeněk Burian pro časopis PIONÝR maloval zejména ve „zlatém období časopisu“. Mimochodem – jeho úplně poslední (nedokončená) kresba byla publikována na titulní straně časopisu PIONÝR.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR z roku 1989, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu PIONÝR  – kliknutím na náhled strany: