Archív kategorie: 1988

ČTYŘLÍSTEK – 20.ročník – 1988 – zbývající čísla

Dnes archivované číslo časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1988 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jarda Pl. Veliký dík!

Komiksový časopis ČTYŘLÍSTEK vydávalo nakladatelství PANORAMA. Odpovědným redaktorem byl Jiří Čehovský. Rozsah časopisu byl 36 stran. Dnes archivované číslo vyšlo v nákladu 220 000 výtisků! Časopis ČTYŘLÍSTEK stál 7 Kčs a nedal se předplatit, dal se pouze koupit ve stáncích PNS či papírnictvích.

Protože jsem o 20.ročníku ČTYŘLÍSTU psal před cca dvěma týdny, omezím se na pouhé doplnění chybějících čísel tak, aby byl i tento ročník úplný.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1988, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK zde >>>

 

8 čísel časopisu – OHNÍK – 40.ročník – 1987-88

Dnešnými 8 číslami časopisu OHNÍK otvárame jeho 40.ročník vychádzajúci v rokoch 1978-79.

V tiráži tohto ročníka sa uvádza: OHNÍK — časopis mladších pionierov. Vydáva Slovenský ústredný výbor Socialistického zväzu mládeže vo vydavateľstve Smena. Šéfredaktorka: Gabriela Rothmayerová. Tlačia Polygrafické závody, n. p., Bratislava-Krasňany. 

Počas školského roku vyjde 24 čísel. Cena jedného výtlačku je 1 Kčs

V časopise ELEKTRÓN pri príležitosti 30.výročia vzniku vydavateľstva SMENA predstavujú jeho produkciu a OHNÍK charakterizujú ako:

Pre štvrtákov a piatakov — OHNÍK

ČASOPIS pre deti od 9 ro­kov. Jeho čitateľmi sú teda žiaci štvrtých a piatych tried. Vychádza dvakrát mesačne okrem prázdnin.

Svojich čitateľov vychová­va v duchu vedeckého sveto­vého názoru, vedie ich k socialistickému vlastenec­tvu, k socialistickému prole­társkemu internacionalizmu, úprimnému vzťahu k robot­níckej triede, komunistickej strane Československa, So­vietskemu zväzu a ďalším krajinám socialistického spo­ločenstva. Pestuje v nich pria­teľské vzťahy ku všetkým deťom sveta. Medzi čitateľmi živým a zaujímavým obsahom prebúdza záujem o učebnú látku, zrozumiteľne a pútavo informuje o dôležitých uda­lostiach nášho života. Píše o najlepších pionieroch a ich práci. Upozorňuje na neustály rozvoj vedy a techniky priná­šaním vedeckých a technic­kých novostí z celého sveta.

Význačné miesto v Ohníku majú rozprávky, poviedky a básne. Po niekoľkých ro­koch vychádzania sa k nim pridružili aj novinárske žánre, a to reportáže, cestopisy, črty a podobne. Spestrujú profil časopisu a sú prostriedkom priamej reakcie na každoden­ný život. Reportáže sa zame­riavajú tak, aby deti nielen pobavili, ale zároveň aj zoznámili s každodenným ži­votom, kultúrou a technický­mi novosťami u nás i v zahra­ničí.

Uverejňovaním pestrých námetov pre pioniersku čin­nosť v rubrike „Radíme pio­nierskym družinám“ zvyšuje Ohník záujem detí o prácu v Pionierskej organizácii.

Okrem toho časopis propa­guje verejno-prospešné prá­ce; poukazuje na veľký význam zberu železného šrotu a staré­ho papiera, výsadbu parkov, skrášľovanie miest a dedín a pod. Teda vedie deti k poz­natku, že raz práca ich rúk bude slúžiť k zveľaďovaniu nášho socialistického štátu.

Prebaly jednotlivých čísel ilustrovali rôzni autori. Bola to vlastne upútavka na rozprávku, poviedku, glosu, alebo tematický okruh básni publikovaných v danom čísle.

  • č.9 – Koloman Leššo
  • č.10 – Martin Kellebenger
  • č.11 – Pavol Rehák
  • č.12 – Ľuba Končeková – Veselá
  • č.15 – Daniela Ondrejičková
  • č.16 – Jaroslava Kolačková
  • č.17 – Oľga Bajusová
  • č.20 – Ľubomír Mika

Tretia strana a jej rubrika DNES, obsahovala rozhovory so známymi osobnosťami, hercami, športovcami, odborníkmi a špecialistami. Námet, prípadne otázky zasielali žiaci základných škôl.

Celým ročníkom nás sprevádza vedecko-fantastický seriál knihy Jozefa Žarnaya – ČASOLET. Hlavní hrdinovia v boji o záchranu ihriska dostanú nečakaného spojenca z iného storočia. S ČASOLETOM sa dostanú do minulosti, kde zažívajú napínavé dobrodružstvá.

Posledná strana bola venovaná komiksovému seriálu G. Rothmayerovej  – MY VRABČATÁ, písaného na základe rovnomennej knihy bulharského spisovateľa J. Radičkova a ilustrovaného B. Plocháňovou.

Okrem neho sa v tomto ročníku objavoval tiež seriál Oľgy Keltošovej – KATA A BETA, kreslený Petrom Stankovičom.

Spodnú polovicu 10 strany tvoril vystrihovací ALBUM ZBERATEĽOV, kvôli ktorému bohužiaľ nie sú dnes publikované čísla  9, 10, 11, 12 a 20 kompletné. Snáď sa nájde niekto, kto časom uvedené stránky doplní.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OHNÍK z let 1987-88, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu OHNÍK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu OHNÍK zde >>>

ČTYŘLÍSTEK – 20.ročník – 1988

Dnes archivované číslo časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1988 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Sebastian. Veliký dík!

Komiksový časopis ČTYŘLÍSTEK vydávalo nakladatelství PANORAMA. Odpovědným redaktorem byl Jiří Čehovský. Rozsah časopisu byl 36 stran. Dnes archivované číslo vyšlo v nákladu 220 000 výtisků! Časopis ČTYŘLÍSTEK stál 7 Kčs a nedal se předplatit, dal se pouze koupit ve stáncích PNS či papírnictvích.

Podobně jako Jaroslav Foglar nikdy neprozradil, kde leží pověstmi opředená Stínadla v nichž jeho rychlošípáčtí komiksoví hrdinové prožívali nespočet dobrodružství, reagovala redakce ČTYŘLÍSTKU na existenci Třeskoprsk:

„Ahoj, děvčátka a kluci, tak se nám to přece nepodařilo … I ptáte se co? Utajit! Utajit polohu Třesko­prsk! Rosťa Býček z Brna nám poslal mapu Třeskoprsk, prý „města Třesko­prsk“, kam zakreslil náš dům, ulice, náměstí, silnice, železnice i hřiště a hrad. Devítiletý Rosťa se musel vloudit do našeho města, ale jak to udělal, když na žádných mapách nejsme ani vpravo ani vlevo, ani nahoře ani dole, ani před zrcadlem ani za zrcadlem? Říkáte si asi, k čemu vlastně dělat takové tajnosti? Je­nomže … to je ten hlavní důvod … k nám přijíždějí často na návštěvu různé pohádkové postavy – třeba Honza, ten k nám často jezdí! – a to asi víte, že když je taková postava spatřena dětmi, přestává existovat, mizí … A teď si představte, jaké mezery, jaké díry by vznikly ve vašich knihovničkách, kdyby na­ jednou odevšad zmizel Honza! To by byla pohroma! A právě proto, aby se tohle nestávalo, jsou Třeskoprsky postaveny v jiné dimenzi!!! Co to je, ta „jiná dimen­ze“? Myšpulín, dotázán takto, něco si bručel, pak zkoušel zazpívat, což nikdy nedělá, protože je ohleduplný, škrábal se levou prackou na pravé zadní, což dě­lává pouze, když je ve velikých rozpacích, a pak nám objasnil: ,,To je, jako když rok sedíte doma, koukáte se jenom z okna, a najednou – na jaře – vyjdete ven, nevěříte vlastním očím, vzduch jinak voní, a vůbec -· nic nepoznáváte, všechno je jakoby na svém místě, ale přesto jiné, trošku posunuté … Tak to jste v jiné dimenzi… “ „Anebo zamilován,“ řekla Fifinka.“

Dnes archivované číslo 153 obsahuje čtyřlístovský příběh DO KAŽDÉ KAPSY (Fifinka čte dopis od dětí – na táboře se jim ztrácejí véci, děti se podezírají navzájem. Kdyby přijel Čtyřlístek na besedu… Myšpulína napadne, že si nechají ukrást UMÍKa. Čtyřlístek se vydá na tábor. Myšpulín dětem předvádí, jak malá krabička UMÍK – Univerzální MIniroboteK umí spoustu věcí: otevřít konzervu laserovým otvírákem a pak ohřát mikrovlnami, porazit strom, naštípat na polínka a zapálit z nich oheň a vysbírat poházené hřebíky. Děti žasnou …). Příběh je na 8 stran, napsala jej  Ljuba Štíplová a nakreslil Jaroslav Němeček.

Na dalších šesti stranách je kreslený seriál KOKO A TCHOŘ (celkem bylo otištěno 19 dílů), tentokrát s názvem ROMANTICKÝ VANDR – na námět Pavla Šruta napsala Marta Pintrová a nakreslila Sylvie Vodáková.

Stejný rozsah má příběh JÁCHYM A TISKAŘSKÝ ŠOTEK s názvem JAK SE DĚLÁ PAPYRUSnapsal Leo Pavlát a nakreslila Věra Faltová.

Na šesti stranách je taktéž POLDA A OLDA v příhodě BIG BANGnapsal Petr Chvojka a nakreslil Jaroslav Malák.

Na čtyřech stranách jsou doplňovací básničky Věry Provazníkové s kresbami Michaely Pavlátové.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1988, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK zde >>>

PIONÝR – 35.ročník -1987-88

Dnes archivované číslo časopisu PIONÝR z roku 1988 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Ch. Veliký dík!

V tiráži časopise můžeme číst: PIONÝR zábavný měsíčník pro mládež. Vydává Česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě. Šéfredaktor Vladimír Klevis. Zástupce šéfredaktora Jiří Stegbauer. Redakce Viktorie Košnarová, Rostislav Křivánek, Marcela Titzlová. Sekretariát Jarmila Váchová. Grafická úprava Václav Rytina. Redakční rada: Adolf Born, Zdeněk Bouček, zasl. umělec Ota Hofman, Magdalena Huleová, Otakar Chaloupka, Vratislav Kubálek, Jan A. Pacák, Petr Slovák.“

Článečků s archivy již digitalizovaných čísel časopisu PIONÝR (včetně těch z dob jeho přejmenování na VĚTRNÍK či FILIP) bylo na tomto webu publikováno kolem sedmdesáti, takže vše podstatné o tomto časopiseckém titulu zde již je.

Dnes ale přinášíme zatím jediné číslo 35. ročníku (1987-88). Dvanácté číslo je posledním číslem tohoto ročníku. Je tištěno na první pohled rozeznatelném čtvercového formátu – vychází takto již jedenáctým rokem (od 24. ročníku).

Jedna ze zajímavých inovátorských rubrik se jmenuje PIONÝRSKÁ MANŽELSTVÍ (v tomto čísle manželé Drbohlavovi). Píše se rok 1988 a tak očekávaného ideologického balastu je článek NIKDY NEJSME TROSEČNÍCI (vyjma deseti odvozenin slova „pionýr“)  prost. Jeho nadčasové pojetí patří jednoznačně k tomu lepšímu, co bylo v PIONÝRU publikováno.

Na časopise PIONÝR bylo pozitivní, že ze všech svých souputníků určených stejné cílové skupině čtenářů (ABC, PIONÝRSKÁ STEZKA, …), pravidelně publikoval poesii přístupnou dané věkové skupině. Navíc byly verše vždy velmi vkusně zasazeny do fotografie, které měla sama o sobě vypovídající hodnotu. Pokud si někdo ze spolupracovníků tohoto webu dá někdy tu práci a udělá z takovýchto básniček samostatný soubor (podobně jako je tomu u některých komiksů či čtení na pokračování), budu první, kdo si jej barevně vytiskne : -) Při pátrání po autoru básničky PAST NA PRINCE  jsem od tehdejšího zástupce šéfredaktora Jiřího Stegbauera (*1949) vyzvěděl, že „… Ty veršíky k fotu nejspíš napsal redaktor Rostislav Křivánek …“ Fotografii pořídil Otto Dlabola (*1944).

Název rubriky PIONÝRSKÁ KLUBOVNA trochu evokuje výrazně slavnější foglarovskou rubriku BOBŘÍ HRÁZ (tak nazývali svoji klubovnu románoví HOŠI OD BOBŘÍ ŘEKY)  z předválečného MLADÉHO HLASATELE. Zde ovšem nutně okořeněno „falešným socialistickým optimismem“.

Pravidelná rubrika textaře a básníka Pavla Vrby (*1938 +2011) SUPRAPHONSKÁ ŠKOLA GRAMODESKOVÁ přináší i po letech vhled do popmusic produkce jednoho ze dvou tehdejších českých hudebních vydavatelů.

Komiks, který měl v časopise PIONÝR své místo (jedny z nejlepších komiksů zde byly otisknuty v jeho „zlatém období“ cca 1967-1972). Rubrika KDO SE SMĚJE NA POSLEDNÍ STRÁNCE zabředávala do komiksu jen okrajově.

V kontextu prestižního obsazení redakční rady i samotné redakce „pionýrského“ časopisu, stojí za pozornost pro vnímání širších souvislostí doby slova tehdejší zástupce šéfredaktora Jiřího Stegbauera, který po cca čtvrtstoletí vzpomínal:

„…. Opojen Foglarem jsem si vždy přál být redaktorem dětského časopisu, a to již jako žák základní školy.  …

…. Je to dětský svět, který má svá pravidla. Doba ty možnosti limituje, rozvíjí, nebo jim dává větší šanci. I my jsme na tom byli podobně…

… Pionýr, jako součást Československého svazu mládeže, naprosto sloužil komunistické ideologii. Děti vedl stádním způsobem k totalitně limitovanému jednání, myšlení. Již jsem to naznačil. My jsme byli svým způsobem odkojeni i Foglarovými předválečnými a krátce poválečnými časopisy Mladý hlasatel, Junák, Vpřed, ač jsme se narodili v době, kdy už nevycházely a mocensky byly tabuizovány. S nadšením jsme je hledali po sklepích, půdách, pátrali u pamětníků, ve sběrnách starého papíru…

….Osobně jsem byl vychováván v rodině, kdy se v mých dětských letech například poslouchala Svobodná Evropa. Z rodiny jsme věděli, že se o tom nesmí hovořit. Lze říci, že se nám dostávalo poměrně hodně informací, které byly kritické vůči totalitnímu systému. Pomohly mi nahlížet na systém, v němž jsem žil, byť nám byl malován od dětství socialistický optimismus, jenž byl falešný. Dítě tomu spíše podlehne. Rodina měla vliv, že jsem se na to mohl dívat kritičtěji a s odstupem. Bylo by však iluzorní si myslet, že by se mě to socialistické vymývání mozků nedotklo. Samozřejmě, že jsme jistému optimismu podléhali, a to vlivem školy i vlivem celé dobové propagandy….

… Sám jsem patřil do skupiny úspěšných žáků základní školy. V roce 1958, když mně bylo devět let, mě silně ovlivnila četba knih komunistickým režimem zakázaného autora Jaroslava Foglara. Je nutné připomenout, že dílo Jaroslava Foglara bylo počátkem padesátých let odstraněno ze všech veřejných knihoven včetně školních, a proto kolovalo jen mezi lidmi. Možná o to víc se četlo. Půjčil jsem si od kamaráda první foglarovku a ta mě ovlivnila na celý život. Mohu to říci s jistým úsměvem. Zachránila mi dětství. ..

… v roce 1987 jsem odcházel z časopisu Květy na vlastní žádost. Došlo k mé vnitřní konfrontaci, neztotožnění se s režimem a za těchto okolností jsem se rozhodl odejít. …. V té době jsem se s tím svěřil známému dětskému spisovateli Svatopluku Hrnčířovi, jenž dělal v dětských časopisech. On mi řekl, abych neutíkal, že se tam uvolnilo místo v jednom dětském časopisu. Zlákalo mě to, řekl jsem si, že opětovně půjdu mezi děti, tam že bych mohl něco pozitivního prosadit. Bylo to však iluzorní. Opětovně jsem naletěl své iluzornosti, také i psychickému rozkolísání, které bylo dáno i mou osobní nespokojeností, jež byla spojena s dobou. Šel jsem to zkusit. Nastoupil jsem do dětského časopisu, který vydávala Mladá fronta, ale ten jsem po roku a půl musel opustit, jelikož jsem tam kritizoval mimo jiné honorářové podvody, jichž se opakovaně dopouštěl šéfredaktor časopisu ve spolupráci se svou sekretářkou…..  >>>

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR v letech 1987-88, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PIONÝR – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.  V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu PIONÝR zde >>>