Category Archives: 1985

Další komplení ABC – 29.ročník – 1984-85

Dnes archivované číslo časopisu ABC z let 1984-85 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Martin H. Veliký dík!

V tiráži časopisu se mimo jiné píše:ABC mladých techniků a přírodovědců – zábavně naučný čtrnáctidenník pro chlapce a děvčata, nositel  vyznamenáni Za vynikající práci, vyznamenaný zapsáním do Knihy cti ÚV SSM, čestným odznakem Julia Fučíka a zlatou medailí Pionýrské organizace Ernsta Thalmanna. Vydává Ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě • Šéfredaktor V. Toman • Zástupce šéfredaktora prom biol K. Dunda.  Cena výtisku 3 Kčs

Každé číslo ABC mělo 32 standardních stran + 16 stran příloh (vystřihovací „déčka“, Atlas ABC, Obrazová škola, komiks …) – takže ve skutečnosti 48 stran formátu A4.

Tiráž časopisu byla tištěna na 2. straně – pod stripem.Tím se redakce snažila poutavým způsobem „prodat“ svým dětským čtenářům absolutně nezajímavá témata. Svižné a nezaměnitelné karikatury (občas s nezbytným pionýrským šátkem) kreslil Vladimír Pergler (*1933 +2001). Ten taky i ve 29.ročníku ABC spolu s Jiřím Bartošem (legendární autorská dvojice BAPE) stále tvořil seriál ÉDA A BÉDA.

 

 

Josef Ládek a Robert Pavelka ve své ENCYKLOPEDII KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 na stranách 140-141 píší:

„Po pěti letech se na stránkách příloh ABC objevila druhá série několikadílných seriálů nazvaná stejně jako v prvním případě Příběhy psané střelným prachem. Vlastislav Toman stejně jako v první sérii pokračuje v představování různých zbraní v rozličných dobových etapách od konce 18. století až po II. světovou válku.
Seriál Osm kulí situoval autor na počátek 18. století a jeho děj si nezadá s romantickými příběhy o statečném mladíkovi, zachránci bezbranných dam před bezohlednou partou ničemů. Toman však daleko větší dúraz klade na prezentaci jemu oblíbených palných zbraní – samotný osud mladého puškaře Filipa Legrela je tomu pouze podřízen. Zmíněná epizoda se odehrává v rozpětí pouhých několika hodin. Legrel se v hostinci dozvídá, že v blízkém Sovím lese řádí loupežná banda vedená padouchem Rybím okem. Ve stejné době, kdy se mladík vydává lupiče hledat, pře padne šestice zlosynú kočár hraběnky Amélie z Křížova, se kterou cestuje její neteř Lucie. Legrel se dostává na místo právě včas, aby zasáhl. Má sice proti sobě mnohačetnou přesilu, ale jeho trumfem jsou novátorské čtyřhlavňové pistole, které jeho početní handicap prakticky vymažou. V závěrečném zúčtování Legrela s Rybím okem se také čtenář dozví důvod puškařova počínání.
Původní vydání v ABC bylo opatřeno doprovodnými texty v záhlaví a zápatí, přičemž druhé Toman využívá nejen k vylíčení doby, ve které se příběh odehrává, ale především k dalšímu popisu zbraní a jejich funkcí, jež by v kresleném podání púsobily v příběhu rušivě. Rozvádí tu také podrobněji útočné počínání loupeživých band. V příběhu samotném nechybí vyobrazení pistolí podobných těm v příběhu, jejichž výskyt se datuje od 15. do 19. století.
V Osmi kulích se na stránkách ABC poprvé jako kreslíř představuje Milan Víšek, jehož projev se vyznačuje čistou úsporností – až na tři výjimky se dúsledně drží pětiřádkové linie. Jak už bylo zmíněno v úvodu, v knižní předloze Toman propojil tento příběh se Střílející rukou.
Seriál byl reprintován v Zimním speciálu ’89, kde však nejsou uvedeny názvy jednotlivých epizod, byly odstraněny doprovodné texty, takže očíslované zbraně v posledním obrázku nemají názvy. Jako autor kreseb je chybně uveden Miloš Novák (navíc s letopočtem copyrightu 1989, ačkoliv v té době už tento malíř nežil). Ve VKK 3 je kreslíř uveden správně, záhlaví a zápatí však chybí i zde, proto se názvy zbraní opět nedozvíme.

Josef Ládek a Robert Pavelka ve své ENCYKLOPEDII KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 na stranách 168-171 píší:

„Pokud se budeme pídit, co stálo za vznikem seriálu Galaxia, pak jde o to, jaký pramen si vezmete za vlastní. Podle jednoho to bylo okouzlení tvůrce příběhu Václava Šorela modelem kosmické lodi Battlestar Galactica, v níž si představil vlastní kolotající život, z něhož ovšem (dost možná i pod vlivem filmu Planeta opic) zbylo jen torzo v podobě dvou průzkumníků. Jiná verze se váže ke zmutovanému hmyzu, se kterým si musí na neznámé planetě oba kosmonauté poradit. Šorel dle vlastních slov neměl pavouky vůbec v lásce, a proto se pokusil vypořádat se s touto fobií z nich, poněkud neobvyklou cestou.

Tak tedy kosmická loď Galaxia. Podobně jako hvězdolet Prométeus z dřívějšího seriálu Vzpoura mozků vyslaná na dalekou cestu, která však končí blíže neurčenou havárií, v jejímž důsledku je loď nehybná a prakticky celá posádka mrtvá. Zázrakem a shodou okolností přežijí druhý pilot Petr a biolog Jan, podaří se jim zachránit Galaxii před formací meteoritů a hodlají se vrátit zpět na planetu Zemi. Místo toho je plavidlo nedobrovolně vtaženo skrze pověstnou červí díru do jiné vesmírné soustavy, v níž oba překvapení kosmičtí Robinsoni objevují nejen planetární systém podobný naší sluneční soustavě včetně planety s atmosférou, ale i jednoznačný výtvor inteligentních bytostí. Po krátké návštěvě na kosmické orbitální meteorologické stanici se rozhodnou prozkoumat onu nedalekou planetu, která se tak nápadně podobá té pozemské. Uvítání však není vůbec milé, zaútočí na ně obrovské vosy, takže jen díky dostatečně kvalitním ochranným prostředkům oba uniknou a mohou se dále věnovat průzkumu zemského dvojčete.
Zmíněný nástin děje zachycuje první část seriálu, který byl podobně jako již zmíněná Vzpoura mozků rozložen na plochu dvou ročníků. Autorům, kteří volili obdobnou formu spolupráce jako na předchozím sci -fi komiksu, se tak podařilo vystupňovat napětí a nechat spoustu otázek otevřených.
V následujícím ročníku se už koncepce vyprávění příhod hrdinů Galaxie začíná rozvíjet ve dvou rovinách. Po osvobození domorodé dívky Ma a napadení nejen zmutovanými vosami, ale také pavouky, se blíže seznamujeme s původními obyvateli planety, kteří doslova živoří v jednom z mnoha podzemních skladišť. Právě příchod Pozemšťanů (i když zatím jenom v podobě Jana) může pro skupinu lidí, decimovanou přerostlým hmyzem, znamenat zásadní obrat v boji za zachování identity a života vůbec. Jenže i přes vydatnou pomoc obou členů Galaxie se situace nakonec vyvíjí poněkud odlišně od jejich představa především krajně nepříznivě.
Děj celého komiksu působí, jako kdyby byl fragmentem nějakého rozsáhlejšího díla, z něhož máme možnost si přečíst dvě kapitoly Lze si celkem snadno představit příhody z paluby Galaxie, nastíněné v úvodním díle poměrně dlouhým seznamujícím textem, v kreslené podobě, včetně blíže nevysvětlené havárie. Konec seriálu je pak natolik otevřený, že přímo volá po dalším pokračování, kterého se ovšem už čtenáři nedočkali. Tím nesnižujeme nikterak kvalitu díla, které nepostrádá dramatičnost, napětí a nečekané dějové zvraty. ..“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z let 1984-85, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhled titulní stránky.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ABC zde >>>