Archív kategorie: 1985

2.časť časopisov VČIELKA – 27.ročník – 1984-85

V príspevku z 20.1.2019 sme publikovali v 1.časti prvých 10 čísel časopisu VČIELKA z tohto ročníka.

Dnes publikujeme ďalšie desiatku. Spolu to je síce 20 ks, ale ako sme si uviedli, tento ročník začal historicky vydávať titul aj počas prázdnin. Zvyšné 4 čísla máme k dispozícii, ale v čase uzávierky, neboli ešte pracované. Takže niekedy nabudúce!

Hlavní ilustrátori jednotlivých čísel:

  • č.11 – Marta Hontyová
  • č.12 – Zoltán Salamon
  • č.13 – Tamara Kolenčíková
  • č.14 – Vladimír Smrčka
  • č.15 – Tatiana Žitňanová
  • č.16 – Jarmila Kaletová
  • č.18 – Jozef Cesnak
  • č.19 – Ivan Popovič
  • č.20 – Jarmila Veľká
  • č.24 – Alois Mikulka

Medzi pravidelné parila aj rubrika „PREDŠKOLÁKOM“, určená deťom, ktoré navštevovali škôlku posledný rok. Jemnou a zábavnou formou ich pripravovala k nástupu do školských lavíc.

Nezabúdala pritom ani na najmenšie dietky a venovala sa im na stránke „NAJMENŠÍM“.

Pre rozvoj detskej kreativity a estetického myslenia slúžila rubrika „UROB SI SÁM“.

Kresby a maľby detí zaslané na adresu redakcie, boli uverejňované na stránke „KRESLÍME PRE VČIELKU“.

Časopis uzatvára komiks Jozefa Pavloviča „EDKO VŠETKOBOL“, ilustrovaný Jarmilou Kaletovou.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu VČIELKA  – kliknutím na náhled strany

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu KNIHOVNA. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu VČIELKA zde >>>

1.časť časopisov VČIELKA – 27.ročník – 1984-85

V dnešnom príspevku by sme vám chceli predstaviť a publikovať prvých 10 čísel časopisu VČIELKA z 27.ročníka (1984-85).

Jednotlivé skeny sú kompletné, akurát u čísla 3 ja na strane 3-4 vystrihnutý obrázok.

V tiráži tohto ročníka sa uvádza: VČIELKA — časopis pre deti predškolského veku. Vydáva Slovenský ústredný výbor Socialistického zväzu mládeže vo vydavateľstve Smena – Bartislava. Zastupujúci Šéfredaktor: Pavol Štefánik. Tlačia Polygrafické závody, n. p., Bratislava-Krasňany. Počas Školského roku vyjde 20 čísel. Cena jedného výtlačku 0,80 Kčs. Ročné predplatné 16 Kčs.

Hlavní ilustrátori jednotlivých čísel:

  • č.1 – Ján Meisner
  • č.2 – Jozefína Horáčková
  • č.3 – Ivan Popovič
  • č.4 – Oľga Šintajová
  • č.5 – Viliam Živický
  • č.6 – Alan Lesyk
  • č.7 – Beáta Nágelová
  • č.8 – Božena Augustínová
  • č.9 – Ondrej Zimka
  • č.10 – Vojtech Kolenčík

Tak ako u iných časopisov pre deti a mládež, ani VČIELKA sa nevyhla komunistickej ideológii a zdôrazňovaniu vzťahu so ZSSR. A tak sa sem, tam na jej stránkach objavili tváre, mená a funkcie ľudí, ktoré deťom vo veku, pre ktoré bola určená, nehovorili absolútne nič.

Rôzne glosy, poviedky, ale aj rozprávky boli pravidelne uverejňované na stránke „MEDUŠKA VÁM NAZBIERALA“.

Svoju stránku v časopise mali aj rodičia. Mala názov „DOSPELÝM“ a zaoberala sa konkrétnymi rodičovskými problémami a ich usmerňovaním k správnej výchove detí.

Veľkou novinkou nielen tohto ročníka bolo rozšírenie obdobia vydávania časopisu aj na obdobie prázdnin. Počet čísel sa tak z menilo z pôvodných 20 na 24 za rok. Aj keď táto správa bola publikovaná v čísle 14, ku zmene tiráže ohľadne množstva vydaných čísel za rok, bola zmenená až v čísle 16. Samozrejme pridané čísla bolo potrebné si doobjednať a uhradiť redakcii čiastku 3,20 Kčs. Taktiež po prvý krát sa VČIELKA začala distribuovať priamo do schránok domácností a nie iba prostredníctvom škôl.

Vážené súdružky učiteľky,
milí rodičia!
Môžeme Vám s radosťou oznámiť, že naše spoločné želanie sa splnilo a počnúc rokom 1985 bude náš časopis vychádzať aj cez letné prázdniny, t. j. v mesiacoch júl a august. Všetci v redakcii i vo vydavateľstve Smena sme veľmi radi, že môžeme vyhovieť veľkému množstvu žiadostí čitateľov nášho časopisu i čitateľov ostatných detských a pionierskych časopisov, ktoré vychádzajú v našom vydavateľstve, a budeme tak môcť byť s Vami v pravidelnom kontakte i v období, keď máte najviac voľného času.
NOVINKA – POZOR!
Náš časopis po dohode s Ústredným riaditeľ­stvom spojov bude doručovaný na VAŠU DOMÁ­CU ADRESU.
Z tohto dôvodu je potrebné, aby ste do 30. marca 1985:  1. vyplnili pozorne objednávku, najmä aby ste správne uviedli svoje meno, adresu, PSČ i názov časopisu; 2. zaplatili súdružke učiteľke, ktorá vyberala predplatné za tento školský rok, predplatné za tie čísla nášho časopisu, ktoré vyjdú v priebehu letných prázdnin. U nášho časopisu to je za štyri čísla 3,20 Kčs.
Veríme, že Vám už v tomto roku budeme môcť cez prázdniny pripraviť príjemné chvíle, ktoré prežijete s naším — i Vaším — časopisom.
Redakcia i vydavateľstvo Smena

Pokračovanie nabudúce…

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu VČIELKA  – kliknutím na náhled strany

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu KNIHOVNA. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu VČIELKA zde >>>

ČTYŘLÍSTEK – 17.ročník – 1985

Dnes archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1985 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Pl. Veliký dík!

Komiksový časopis ČTYŘLÍSTEK vydávalo nakladatelství PANORAMA. Odpovědným redaktorem byl Jiří Čehovský. Rozsah časopisu byl 36 stran. Dnes archivované čísla vycházely v nákladu – 170 000 výtisků! Časopis ČTYŘLÍSTEK stál 7 Kčs a nedal se předplatit, dal se pouze koupit ve stáncích PNS či papírnictvích.

Struktura časopisu včetně pravidelných rubrik byla na tomto webu mnohokrát popsána (cca 50 článků). Seznam jednotlivých čísel plánovaných k vydání na daný kalendářní rok vycházel vždy na poslední straně.

Protože se na našem webu snažíme mapovat nejen samotné časopisy, ale i odborné publikace  které se jimi zabývají, dovoluji si zde citovat (i když se týká začátků ČTYŘLÍSTKU) z velmi objemné knihy Tomáše Prokůpka, Pavla Kořínka, Martina Foreta a Michala Jareše DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20. STOLETÍ  (2. díl 1964-200, Počátky Čtyřlístku, strany 524-528):

Prvních dvanáct sešitů 1969-1970. První sešit nejrozsáhlejšího domácího komiksového seriálu, ale zároveň i nejdéle souvisle publikované komiksové řady (či časopisu) vůbec spatřil světlo světa v květnu roku 1969. Nakladatelství a vydavatelství Orbis prvnímu svazečku s titulem Čtyřlístek a podtitulem „Veselé obrázkové čtení“ docela věřilo; poskytlo mu na premiérové vydání obstojný náklad 50 000 výtisků. Nikde uvnitř dvacetičtyřstránkového sešitu však není uveden údaj o případném číslování či připravovaném pokračování, a jak jeho hlavní tvůrce Jaroslav Němeček mnohokrát připomenul v nejrůznějších rozhovorech, nebylo v počátcích vůbec zřejmé, zda a jakou formou budou zde zahájené příběhy pokračovat. Sešit střídající plnobarevný a dvoubarevný (černá a oranžová) tisk se však setkal s velkým čtenářským ohlasem, což umožnilo vytváření dalších a dalších stejně koncipovaných svazků – do konce roku 1969 jich bylo publikováno šest.
Dominantní složkou obsahu sešitové řady byl již od prvního vydání stejnojmenný seriál 0 Čtyřlístku, který Němeček vytvářel a podnes vytváří ve spolupráci s různými scénáristy (nejvýrazněji v letech 1970-2009 s Ljubou Štíplovou). Příběhy čtveřice zvířecích kamarádů staví na dobrodružstvích důkladně antropomorfizovaných hrdinů, kteří se bezproblémově zapojují do fungování našeho světa – pobývají v lidských obydlích, zacházejí s nejrůznějšími stroji a přístroji, vstupují do kontaktu se sousedy i přespolními a překonávají nejrůznější nebezpečenství. Samotná druhová příslušnost jednotlivých protagonistů (v pořadí, ve kterém vstupují do příběhu: Myšpulín – kocour, Fifinka – fena, Bobík – vepř a Pind’a – zajíc) negeneruje výraznější humorné peripetie (nedochází k honičkám mezi psem a kočkou), případně vnitřní tenze ve čtveřici vznikají spíše na základě charakterových vlastností. V postdarwinovském sporu přirozenosti s výchovou se Čtyřlístek staví spíše na stranu výchovy, jakkoli je implicitně biologicky podmíněna – každému z charakterů jsou totiž přisouzeny jedna či dvě dominantní charakterové specifikace (Myšpulín je chytrý, ale roztržitý; Fifinka starostlivě domácká, avšak umí si vymínit svoje; Bobík bývá odvážný a silný, jen možná trochu moc jí; Pind’a se může jevit trochu bojácný, ale dobrosrdečný zajíc nakonec své běsy překoná), s nimiž je potom dále seriálově pracováno. Jakkoli lze ustálení těchto charakteristik připisovat především pozdějším dílům z počátku 70. let, stojí jistě za pozornost, že již v prvním sešitě (v příběhu nazvaném Vynález prof. Myšpulína) vstupují čtenáři do děje v okamžiku, kdy Myšpulín předvádí studentům neúspěšný vědecký pokus, načež jej ze splínu zachraňuje domácká Fifinka, v křesle a s hrnkem horké kávy.
Obsahová skladba, již se první číslo Čtyřlístku představilo, následovala v českém prostředí tradiční model časopisu s obrázkovými seriály, jak jej v předcházejících rocích a dekádách realizovaly například časopisy Punťa či Rychlé šípy.
Kromě ústředního cyklu o zvířecí čtveřici, jemuž zde byla pravidelně a bez vyjímky vždy dedikována i obálka, obsahoval hned první sešit Čtyřlístku i další komiksové a obrázkové příběhy – stránkový komentovaný seriál o kamarádství chlapce a ducha Kryštofek a Pidivízek (s. Jaroslav Němeček – Vladimír Urban, k. Jaroslav Němeček, č. 1-6, 1969, 6x), šestistránkovou povídku o Kouzelníku Huryjáši (s. Vladimír Urban- Jaroslav Němeček- Svatopluk Hrnčíř, k. Jaroslav Němeček č. 1-4, 1969, 4x) a na zadní obálce příběhy chlapce v žlutém svetru a jeho věrného psa Svetřík a Flik (s.-k. Jaroslav Němeček, č. 1-6, 1969, 6x).  Kromě nich pak sešit přetiskl i blok anekdot textem i obrazem a prozaicky příběh Z vyprávění afrického lovce z pera Aloise Junka a v ilustracích Václava Junka (po třech pokračováních vystřídal cyklus obdobně utvářený materiál Z příhod námořního plavčíka).
Stejnou materiálovou skladbu realizovalo všech šest sešitů „rocniku“ 1969; časopis Čtyřlístek se pomalu začínal usazovat v nastaveném formátu, ve třetím sešitě (Čtyřlístek v tajemném hradě) se navíc objevila i tradiční rubrika dětských časopisů, zde pojmenovaná Naše lístkárna. V ní redakce reagovala na dopisy, tipy a dotazy čtenářů, ale zároveň explicitně vyzývala k účasti a svým způsobem možná koketovala i s vytvořením volnějších čtenářských klubů na způsob Mladého hlasatele či ABC. V sešitě pátém (Čtyřlístek dobývá vesmír) a šestém (Čtyřlístek v polárních krajích) zaujaly místo Kouzelníka Huryjáše první dvě pětistránková pokračování budoucího dlouholetého seriálu o kamarádech Alence a Vaškovi (s. Svatopluk Hrnčíř, k. Adolf Born, č. 5-100, 1969-1982, 33x). Zdálo se, že se časopisecky model ustálil a osvědčil. Vydavatelství Orbis úspěch Čtyřlístku podporovalo, pro páté a šesté vydání navýšilo o deset tisíc kusů náklad a připravilo i inzerci, jež na veselé obrázkové čtení upozorňovala čtenářstvo jiných dětských časopisů. Určitým náznakem toho, že by snad Čtyřlístek mohl chtít přetiskovat i přejaté zahraniční seriály, pak bylo jednostránkové (třístripové) představení přátelského frankofonního ducha v seriálu Artur mezi námi. K přejímání zahraničních prací do Knihovničky Čtyřlístku už ale v dalších letech (až na jedinou maďarskou vyjímku) nedošlo.
Do druhého půltuctu svých sešitů Čtyřlístek vstoupil počátkem roku 1970 značně proměněný. Ty tam byly veškeré vedlejší seriály, natožpak aby se objevovaly série překladové, celá plocha sešitu, navýšená nyní z původních 24 na 32 stran, byla nově dedikována jen a jen dobrodružství ústřední čtveřice. Změnil se však i formální charakter příběhu; snad ve snaze zabránit ideologicky problematickým konotacím k západnímu komiksu kombinovaly epizody ročníku 1970 komiksové strany s pasážemi, jež příběh rozvíjely ilustrovanou prózou – vznikal tak poměrně neobvyklý hybridní útvar prozaicko-komiksového příběhu. V některých svazcích byly prozaické pasáže spíše upozaděny, když jim byla ponechána v zásadě jen rámcující dvojpozice expozice – koda (např. v sešitě č. 8, Látající koberec), jindy vytvářely ústrojnou součást celého vyprávění (v sešitě č. 11, Letem kulatým světem, zaplňují tyto pasáže prózou třetinu celkového rozsahu).
Výrazné navýšení rozsahu epizod se samozřejmě promítlo i do příběhové výstavby jednotlivých dílů. Více než předtím, ale také více než dlouho potom v těchto epizodách čtyřlístkovská čtveřice za dobrodružstvím aktivně cestuje (do pohádky, exotických zemí i vesmíru) a příběhové konstrukce mají spíše než k obvyklým pozdějším každodennostním groteskám („co se přihodilo“) blíže k typu čtyřlístkovských speciálů či knih, které se začaly objevovat ve druhé polovině 8o. let. Tomu ostatně odpovídá i rozdělení některých sešitů do více kapitol. Coby autorka scénářů se v roce 1970 poprvé představila budoucí klíčová tvůrkyně čtyrlistkovských dobrodružství Ljuba Štíplová – vytvořila příběhy poloviny sešitů z roku 1970. Známá autorka prvních večerníčků, dětských knih prózou i verši nemohla v roce 1970 pod svým jménem publikovat, oficiálně tak byly příběhy ze Čtyřlístku tohoto období připisovány jejímu manželu Miloši Štíplovi. Dvěma scénáři pak přispěla Dagmar Vránová a poslední šestý doplnila Zuzana Brodová.
Postupně se ustalovalo i výtvarné zpracování celého seriálu a jeho protagonistů. Rozkolísaný vizuál prvních epizod, jenž mnohdy neváhal v gestu exprese deformovat faciální výraz postavy, byl v zásadě ustálen sedmým číslem, kdy do té doby výrazně jednodušeji ztvárňovaná Fifinka prvně získala dvoubarevné rozložení hlavy. Oproti pozdějším epizodám disponovali hrdinové tohoto raného Čtyřlístku neproporcionálně většími hlavami, respektive jejich partiemi (u Bobíka byl například zřetelně výraznější prasečí rypák). Expresivní deformace byly postupem času utlumovány ve prospěch stabilnějšího vyobrazení, zjednodušovala se i panelová skladba stran, která se stále častěji přibližovala k pravidelné mřížce. Zatímco rané se sešity Čtyřlístku poměrně zásadně pracovaly s dynamikou kresby a sekvence, počínaje rokem 1971 a ustavením číslované ediční řady Knihovnička Čtyřlístek se seriál usadil v konvenčním a ilustraci bližším tvaru. Postavy i jejich základní interanimální vztahy byly na světě a nyní se chystaly naplno zaútočit na komiksově vyhládlého dětského čtenáře.

 

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1985, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla ČTYŘLÍSTKU zde >>>

MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS z časopisu KVĚTY (1970-89)

Dnes archivovaný komiks z časopisu KVĚTY z let 1970-89 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Dušan O. Veliký dík!

Obrázkový týdeník KVĚTY začal sice vycházet v roce 1951, ale hlásí se k „zábavníku“ který od roku 1834 vydával Josef Kajetán Tyl. KVĚTY měly přestávky ve vycházení v letech 1847-1865, 1872-1879 a 1915-1951. Zdá se tedy, že to je zřejmě nejdéle doposud vycházející časopis :-)

Vladimír Mikiska ve své Bakalářské práci TÝDENÍK KVĚTY JEHO HISTORIE A SOUČASNOST (2007) uvádí: „Od roku 1951 začalo týdeník KVĚTY vydávat vydavatelství Rudé právo. Časopis, který byl určen pro celou rodinu, byl především nástrojem komunistické propagandy. Byl důkladně cenzurován a přinášel informace a zajímavosti z celého tehdejšího socialistického tábora. Uveřejňoval i budovatelskou prózu a poezii.  Normalizační Květy monitorovaly veškeré politické, kulturní a sportovní děv Československu. Vycházely ve vysokém nákladu, byly na kvalitním papíře, tiskly se v barvě, a nesly znaky moderního časopisu. Pro většinu rodin se staly velmi oblíbeným časopisem – snad i proto, že na silně cenzurovaném trhu jiná lepší alternativa nebyla. Komunistický režim bravurně využil značky Květů k tomu, aby jej změnil ve svůj propagandistický oslavný titul. Na některých stránkách se sice čtenář mohl dovědět o nově chystaném filmu či představení, ale převládaly informace o sovětských úspěších, plnění pětiletek či oslavčlánky o straně a vládě.“

 

KVĚTY, jako časopis, který se snažil oslovit celou rodinu (podtitul TÝDENÍK PRO CELOU RODINU), měly pochopitelně i dětskou rubriku – KVÍTEK. V rámci této rubriky vycházel i kreslený seriál MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS. V originále se švédský komiks jmenuje „Lille Rikard och hans katt“, německy „Peter und sein Kätzchen“. Autorem příběhu je švédský kreslíř Run Andréasson, který jej mezi lety 1951–1972 kreslil pro časopis Aftonbladet. Líčí příhody malého chlapce jménem Martin a jeho přítele kocoura Kolumba. V Československu vycházel komiks na pokračování v časopise KVĚTY v letech 1970–1980 (od čísla 49/1970 od čísla 41/1980), některé části vyšly opětovně v letech 1982–1989 (na straně 55). Celkem zde bylo vydáno 514 částí.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KVĚTY z let 1970-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaný komiks z časopisu KVĚTY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.