Archív kategorie: 1985

ČTYŘLÍSTEK – 17.ročník – 1985

Dnes archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1985 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Pl. Veliký dík!

Komiksový časopis ČTYŘLÍSTEK vydávalo nakladatelství PANORAMA. Odpovědným redaktorem byl Jiří Čehovský. Rozsah časopisu byl 36 stran. Dnes archivované čísla vycházely v nákladu – 170 000 výtisků! Časopis ČTYŘLÍSTEK stál 7 Kčs a nedal se předplatit, dal se pouze koupit ve stáncích PNS či papírnictvích.

Struktura časopisu včetně pravidelných rubrik byla na tomto webu mnohokrát popsána (cca 50 článků). Seznam jednotlivých čísel plánovaných k vydání na daný kalendářní rok vycházel vždy na poslední straně.

Protože se na našem webu snažíme mapovat nejen samotné časopisy, ale i odborné publikace  které se jimi zabývají, dovoluji si zde citovat (i když se týká začátků ČTYŘLÍSTKU) z velmi objemné knihy Tomáše Prokůpka, Pavla Kořínka, Martina Foreta a Michala Jareše DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20. STOLETÍ  (2. díl 1964-200, Počátky Čtyřlístku, strany 524-528):

Prvních dvanáct sešitů 1969-1970. První sešit nejrozsáhlejšího domácího komiksového seriálu, ale zároveň i nejdéle souvisle publikované komiksové řady (či časopisu) vůbec spatřil světlo světa v květnu roku 1969. Nakladatelství a vydavatelství Orbis prvnímu svazečku s titulem Čtyřlístek a podtitulem „Veselé obrázkové čtení“ docela věřilo; poskytlo mu na premiérové vydání obstojný náklad 50 000 výtisků. Nikde uvnitř dvacetičtyřstránkového sešitu však není uveden údaj o případném číslování či připravovaném pokračování, a jak jeho hlavní tvůrce Jaroslav Němeček mnohokrát připomenul v nejrůznějších rozhovorech, nebylo v počátcích vůbec zřejmé, zda a jakou formou budou zde zahájené příběhy pokračovat. Sešit střídající plnobarevný a dvoubarevný (černá a oranžová) tisk se však setkal s velkým čtenářským ohlasem, což umožnilo vytváření dalších a dalších stejně koncipovaných svazků – do konce roku 1969 jich bylo publikováno šest.
Dominantní složkou obsahu sešitové řady byl již od prvního vydání stejnojmenný seriál 0 Čtyřlístku, který Němeček vytvářel a podnes vytváří ve spolupráci s různými scénáristy (nejvýrazněji v letech 1970-2009 s Ljubou Štíplovou). Příběhy čtveřice zvířecích kamarádů staví na dobrodružstvích důkladně antropomorfizovaných hrdinů, kteří se bezproblémově zapojují do fungování našeho světa – pobývají v lidských obydlích, zacházejí s nejrůznějšími stroji a přístroji, vstupují do kontaktu se sousedy i přespolními a překonávají nejrůznější nebezpečenství. Samotná druhová příslušnost jednotlivých protagonistů (v pořadí, ve kterém vstupují do příběhu: Myšpulín – kocour, Fifinka – fena, Bobík – vepř a Pind’a – zajíc) negeneruje výraznější humorné peripetie (nedochází k honičkám mezi psem a kočkou), případně vnitřní tenze ve čtveřici vznikají spíše na základě charakterových vlastností. V postdarwinovském sporu přirozenosti s výchovou se Čtyřlístek staví spíše na stranu výchovy, jakkoli je implicitně biologicky podmíněna – každému z charakterů jsou totiž přisouzeny jedna či dvě dominantní charakterové specifikace (Myšpulín je chytrý, ale roztržitý; Fifinka starostlivě domácká, avšak umí si vymínit svoje; Bobík bývá odvážný a silný, jen možná trochu moc jí; Pind’a se může jevit trochu bojácný, ale dobrosrdečný zajíc nakonec své běsy překoná), s nimiž je potom dále seriálově pracováno. Jakkoli lze ustálení těchto charakteristik připisovat především pozdějším dílům z počátku 70. let, stojí jistě za pozornost, že již v prvním sešitě (v příběhu nazvaném Vynález prof. Myšpulína) vstupují čtenáři do děje v okamžiku, kdy Myšpulín předvádí studentům neúspěšný vědecký pokus, načež jej ze splínu zachraňuje domácká Fifinka, v křesle a s hrnkem horké kávy.
Obsahová skladba, již se první číslo Čtyřlístku představilo, následovala v českém prostředí tradiční model časopisu s obrázkovými seriály, jak jej v předcházejících rocích a dekádách realizovaly například časopisy Punťa či Rychlé šípy.
Kromě ústředního cyklu o zvířecí čtveřici, jemuž zde byla pravidelně a bez vyjímky vždy dedikována i obálka, obsahoval hned první sešit Čtyřlístku i další komiksové a obrázkové příběhy – stránkový komentovaný seriál o kamarádství chlapce a ducha Kryštofek a Pidivízek (s. Jaroslav Němeček – Vladimír Urban, k. Jaroslav Němeček, č. 1-6, 1969, 6x), šestistránkovou povídku o Kouzelníku Huryjáši (s. Vladimír Urban- Jaroslav Němeček- Svatopluk Hrnčíř, k. Jaroslav Němeček č. 1-4, 1969, 4x) a na zadní obálce příběhy chlapce v žlutém svetru a jeho věrného psa Svetřík a Flik (s.-k. Jaroslav Němeček, č. 1-6, 1969, 6x).  Kromě nich pak sešit přetiskl i blok anekdot textem i obrazem a prozaicky příběh Z vyprávění afrického lovce z pera Aloise Junka a v ilustracích Václava Junka (po třech pokračováních vystřídal cyklus obdobně utvářený materiál Z příhod námořního plavčíka).
Stejnou materiálovou skladbu realizovalo všech šest sešitů „rocniku“ 1969; časopis Čtyřlístek se pomalu začínal usazovat v nastaveném formátu, ve třetím sešitě (Čtyřlístek v tajemném hradě) se navíc objevila i tradiční rubrika dětských časopisů, zde pojmenovaná Naše lístkárna. V ní redakce reagovala na dopisy, tipy a dotazy čtenářů, ale zároveň explicitně vyzývala k účasti a svým způsobem možná koketovala i s vytvořením volnějších čtenářských klubů na způsob Mladého hlasatele či ABC. V sešitě pátém (Čtyřlístek dobývá vesmír) a šestém (Čtyřlístek v polárních krajích) zaujaly místo Kouzelníka Huryjáše první dvě pětistránková pokračování budoucího dlouholetého seriálu o kamarádech Alence a Vaškovi (s. Svatopluk Hrnčíř, k. Adolf Born, č. 5-100, 1969-1982, 33x). Zdálo se, že se časopisecky model ustálil a osvědčil. Vydavatelství Orbis úspěch Čtyřlístku podporovalo, pro páté a šesté vydání navýšilo o deset tisíc kusů náklad a připravilo i inzerci, jež na veselé obrázkové čtení upozorňovala čtenářstvo jiných dětských časopisů. Určitým náznakem toho, že by snad Čtyřlístek mohl chtít přetiskovat i přejaté zahraniční seriály, pak bylo jednostránkové (třístripové) představení přátelského frankofonního ducha v seriálu Artur mezi námi. K přejímání zahraničních prací do Knihovničky Čtyřlístku už ale v dalších letech (až na jedinou maďarskou vyjímku) nedošlo.
Do druhého půltuctu svých sešitů Čtyřlístek vstoupil počátkem roku 1970 značně proměněný. Ty tam byly veškeré vedlejší seriály, natožpak aby se objevovaly série překladové, celá plocha sešitu, navýšená nyní z původních 24 na 32 stran, byla nově dedikována jen a jen dobrodružství ústřední čtveřice. Změnil se však i formální charakter příběhu; snad ve snaze zabránit ideologicky problematickým konotacím k západnímu komiksu kombinovaly epizody ročníku 1970 komiksové strany s pasážemi, jež příběh rozvíjely ilustrovanou prózou – vznikal tak poměrně neobvyklý hybridní útvar prozaicko-komiksového příběhu. V některých svazcích byly prozaické pasáže spíše upozaděny, když jim byla ponechána v zásadě jen rámcující dvojpozice expozice – koda (např. v sešitě č. 8, Látající koberec), jindy vytvářely ústrojnou součást celého vyprávění (v sešitě č. 11, Letem kulatým světem, zaplňují tyto pasáže prózou třetinu celkového rozsahu).
Výrazné navýšení rozsahu epizod se samozřejmě promítlo i do příběhové výstavby jednotlivých dílů. Více než předtím, ale také více než dlouho potom v těchto epizodách čtyřlístkovská čtveřice za dobrodružstvím aktivně cestuje (do pohádky, exotických zemí i vesmíru) a příběhové konstrukce mají spíše než k obvyklým pozdějším každodennostním groteskám („co se přihodilo“) blíže k typu čtyřlístkovských speciálů či knih, které se začaly objevovat ve druhé polovině 8o. let. Tomu ostatně odpovídá i rozdělení některých sešitů do více kapitol. Coby autorka scénářů se v roce 1970 poprvé představila budoucí klíčová tvůrkyně čtyrlistkovských dobrodružství Ljuba Štíplová – vytvořila příběhy poloviny sešitů z roku 1970. Známá autorka prvních večerníčků, dětských knih prózou i verši nemohla v roce 1970 pod svým jménem publikovat, oficiálně tak byly příběhy ze Čtyřlístku tohoto období připisovány jejímu manželu Miloši Štíplovi. Dvěma scénáři pak přispěla Dagmar Vránová a poslední šestý doplnila Zuzana Brodová.
Postupně se ustalovalo i výtvarné zpracování celého seriálu a jeho protagonistů. Rozkolísaný vizuál prvních epizod, jenž mnohdy neváhal v gestu exprese deformovat faciální výraz postavy, byl v zásadě ustálen sedmým číslem, kdy do té doby výrazně jednodušeji ztvárňovaná Fifinka prvně získala dvoubarevné rozložení hlavy. Oproti pozdějším epizodám disponovali hrdinové tohoto raného Čtyřlístku neproporcionálně většími hlavami, respektive jejich partiemi (u Bobíka byl například zřetelně výraznější prasečí rypák). Expresivní deformace byly postupem času utlumovány ve prospěch stabilnějšího vyobrazení, zjednodušovala se i panelová skladba stran, která se stále častěji přibližovala k pravidelné mřížce. Zatímco rané se sešity Čtyřlístku poměrně zásadně pracovaly s dynamikou kresby a sekvence, počínaje rokem 1971 a ustavením číslované ediční řady Knihovnička Čtyřlístek se seriál usadil v konvenčním a ilustraci bližším tvaru. Postavy i jejich základní interanimální vztahy byly na světě a nyní se chystaly naplno zaútočit na komiksově vyhládlého dětského čtenáře.

 

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1985, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla ČTYŘLÍSTKU zde >>>

MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS z časopisu KVĚTY (1970-89)

Dnes archivovaný komiks z časopisu KVĚTY z let 1970-89 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Dušan O. Veliký dík!

Obrázkový týdeník KVĚTY začal sice vycházet v roce 1951, ale hlásí se k „zábavníku“ který od roku 1834 vydával Josef Kajetán Tyl. KVĚTY měly přestávky ve vycházení v letech 1847-1865, 1872-1879 a 1915-1951. Zdá se tedy, že to je zřejmě nejdéle doposud vycházející časopis :-)

Vladimír Mikiska ve své Bakalářské práci TÝDENÍK KVĚTY JEHO HISTORIE A SOUČASNOST (2007) uvádí: „Od roku 1951 začalo týdeník KVĚTY vydávat vydavatelství Rudé právo. Časopis, který byl určen pro celou rodinu, byl především nástrojem komunistické propagandy. Byl důkladně cenzurován a přinášel informace a zajímavosti z celého tehdejšího socialistického tábora. Uveřejňoval i budovatelskou prózu a poezii.  Normalizační Květy monitorovaly veškeré politické, kulturní a sportovní děv Československu. Vycházely ve vysokém nákladu, byly na kvalitním papíře, tiskly se v barvě, a nesly znaky moderního časopisu. Pro většinu rodin se staly velmi oblíbeným časopisem – snad i proto, že na silně cenzurovaném trhu jiná lepší alternativa nebyla. Komunistický režim bravurně využil značky Květů k tomu, aby jej změnil ve svůj propagandistický oslavný titul. Na některých stránkách se sice čtenář mohl dovědět o nově chystaném filmu či představení, ale převládaly informace o sovětských úspěších, plnění pětiletek či oslavčlánky o straně a vládě.“

 

KVĚTY, jako časopis, který se snažil oslovit celou rodinu (podtitul TÝDENÍK PRO CELOU RODINU), měly pochopitelně i dětskou rubriku – KVÍTEK. V rámci této rubriky vycházel i kreslený seriál MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS. V originále se švédský komiks jmenuje „Lille Rikard och hans katt“, německy „Peter und sein Kätzchen“. Autorem příběhu je švédský kreslíř Run Andréasson, který jej mezi lety 1951–1972 kreslil pro časopis Aftonbladet. Líčí příhody malého chlapce jménem Martin a jeho přítele kocoura Kolumba. V Československu vycházel komiks na pokračování v časopise KVĚTY v letech 1970–1980 (od čísla 49/1970 od čísla 41/1980), některé části vyšly opětovně v letech 1982–1989 (na straně 55). Celkem zde bylo vydáno 514 částí.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KVĚTY z let 1970-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaný komiks z časopisu KVĚTY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Ďalších 5 čísel časopisu MLADÝ SVĚT – 27.ročník -1985

Ako to už chodí pri číslach časopisu MLADÝ SVĚT, prinášame obsahový výpis jednotlivých čísel, aby sme potom niekedy v budúcnosti mohli vytvoriť obsah (řejstrík) pre jednoduchšie vyhľadávanie hlavných tém.

Pri spracovávaní týchto výtlačkov sa mi v čísle 21. v reportáži CVIČENKY Z RESSLOVKY pripomenula veľká udalosť, ktorá sa konala v roku 1985 a to celoštátna spartakiáda. Jednalo sa o hromadné verejné, telovýchovné vystúpenie prebiehajúce v Československu každých 5 rokov. Prvá sa konala v roku 1955 a s výnimkou roku 1970 (nekonala sa kvôli politickým udalostiam z konca sedemdesiatich rokov) prebiehala pravidelne až do roku 1985.

Na stránkach wikipédie sa charakterizuje:

Spartakiády boli gigantické propagandistické akcie vtedajšieho komunistického režimu v naozaj veľkom rozsahu, boli povinné vo viacerých stupňoch „školské“, „obvodné“, „celoštátne“ (na Strahově). Napríklad druhej spartakiády v roku 1960 sa priamo na Strahove zúčastnilo viac ako 750 000 cvičencov a pozorovalo ich viac ako 2 000 000 divákov. Ak niekto zo žiakov nej odmietol cvičiť bola mu zhoršená známka z telesnej výchovy až o dva stupne (keď odmietol aj „obvodnú“, napr. v Nuslích na Děkance), nacvičovať a zúčastniť sa „školskej“ však musel.

Pri vystúpení sa striedali jednotlivé zostavy nacvičené viacerými účastníkmi, ktorí boli rozdelení do veľkého množstva kategórií v čom sa v podstate kopírovali Všesokolské slety, avšak s väčším donucovacím mechanizmom hlavne na školách. Napríklad rodičia s deťmi, mladší žiaci, starší žiaci, mladšie žiačky, staršie žiačky, dorastenci, dorastenkyne, učni (pracovné zálohy), ženy a muži. Samostatne cvičili aj členovia Zväzarmu, svoje vystúpenia nacvičovali aj vojaci základnej služby, ktorí nacvičovali svoje vystúpenia v rámci svojej povinnej vojenskej služby. Napríklad na poslednej spartakiáde v roku 1985 vystupovalo aj 13 824 vojakov, vtedy 96 čát so 144 mužmi. Aj termín konania koncom júna a začiatkom júla kopírovalo predchádzajúcich jedenásť všesokolských sletov.

Aj keď reportáž pojednáva o študentkách stredných škôl, pre tých ktorí túto dobu nezažili, pridávam odkaz na vystúpenie mladších žiačok z roku 1985 https://www.youtube.com/watch?v=IqbwnCSqU9k

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MLADÝ SVĚT z roku 1985, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

27.ročník (1985) číslo 20

  • TURISTA NA FESTIVAL – Doporučte adepta na XII. svetový festival mládeže a studentstva do Moskvy – str.6
  • VYSOKÁ V NÍZKÝCH – Vojenská vysoká škola v Liptovskom Mikuláši – J. Dobiáš – str.8
  • PRAŽSKÉ ZASTAVENÍ WILLIAMA STYROŇA – Rozhovor s primátorom Prahy – M.Horáček str.10
  • HUMOR NA ROZVRHU – Studenti z Univerzity Palackého v Olomouci – R.Lipčík – str.12
  • VELIKONOCE NA NOHOU – Mírové akce v NSR – A.Benda – str.15
  • ZPÍVALI PRO ETIOPII – Hudbou na pomoc Etiopii – J.Tůma – str.20

27.ročník (1985) číslo 21

  • TURISTA NA FESTIVAL – Doporučte adepta na XII. svetový festival mládeže a studentstva do Moskvy – str.6
  • DRÁTKOVÁNÍ, ANEB CHMELAŘI A CHMELNICE NA JAŘE – Topiči z Přílepy na chmelu – V.Bohm – str.7
  • CVIČENKY Z RESSLOVKY – Spartakiáda a studentky z ekonomické školy v Praze – Z.Šálek – str.8
  • MINUTY PŘED ZCADLEM – Líčení – z.Zingerová – str.11
  • DRAMATA V PRÓZE – Rozhovor s prokurátorem Č.Klapalem – L.Beniak – str.12
  • TOULKY ČESKOU MINULOSTI – Kapitola 47. – p.Hora – příloha
  • NEKLIDNÉ DIALOGY – Rozhovor se spisovatelem L.Juríkem – J.Vejvoda – str.20

27.ročník (1985) číslo 40

  • POSTAVÍME HRAD? – Prázdniny s Brontosauřem a Hrad Helfštýn – L.Beniak – str.6
  • VYSLANCI V KOPAČKÁCH – UEFA pozvala do Paříže mladé fotbalisty Evropy – Z.Šálek – str.8
  • NA CHMELU – Studenti z Nikaragui na chmelu – R.John – str.10
  • LIDÉ, KTERÉ JSEM ZNAL – Senioři vzpomínají – K.Krtička – str.13
  • TRADICE, KTERÁ ZAVAZUJE – Rozhovor s ředitelem CKM M.Šutkou – A.Benda – str.14
  • CÉKÁM VÁS PROVDÁ, CÉKÁM VÁS OŽENÍ – O CKM – J.Velek – str.15
  • VYDRŽÍ ELÁNU ELÁN? – Rozhovor s kapelou Elán – P.Veselý – str.20

27.ročník (1985) číslo 41

  • BIOLOŽKA – Profesorka O.Vrbíková z gymnázia J.Fučíka v Plzni – J.Hrubý – str.6
  • TRIUMF JOKOZUNY Z HOKKAIDA – Z turnaje v zápase sumó v Tokiu – Z.Šálka – str.8
  • PÍSNIČKÁŘI DOBYLI PALÁC – Folkový koncert v v pražském Paláci kultury – J.Dobiáš – str.10
  • PAMÁTNÁ STŘEDA V DUNAJSKÉ STŘEDĚ – Fotbalový zápas Vítkovice – DAC Dunajská streda – Z.Šálek – str.12
  • TOULKY ČESKOU MINULOSTI – Kapitola 51. – p.Hora – příloha
  • NAGY K STÁNÍ – Koncert P.Nagye v Lucerně – P.Veselý – str.20

27.ročník (1985) číslo 42

  • MÍSTO, KDE ČLOVĚK BYL NIČÍM – Osvětim – J.Hrubý – str.6
  • MĚSÍC JMÉNEM RAMDÁN – Reportáž z Tuniska – R.Křesťan – str.8
  • MEXIKO V TROSKÁCH – Zemetrasenie v Mexiku – A.Benda – str.10
  • JAK CHYTIT FARAÓNA? – Mravenec faraón – P.Trojan – str.11
  • MÍČ ZA KORUNU, HŘLŠTĚ ZA „PĚTKU“ – Využitie Strahova pre občanov – Z.Šálek – str.12
  • KDYŽ SE „CHODÍ S OBRAZAMA“ – Reportáž z USA – A.Benda – str.15
  • BÝT TAK ZPĚVAČKOU – Příprava na finále Mladé písně – P.Veselý – str.19