Archív kategorie: 1983

ZÁPISNÍK – 27.ročník – 1983

Dnes archivované číslo časopisu ZÁPISNÍK z roku 1983 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Hozd. Veliký dík!

V tiráži časopisu se uvádí:Z´83 (Zápisník) – NOSITEL VYZNAMENÁNÍ ZA UPEVŇOVÁNÍ PŘÁTELSTVÍ VE ZBRANI. Vydává hlavní politická správa Čs. lidové armády ve vydavatelství Naše vojsko, n.p. …. Šéfredaktor Ing. Miroslav Linha. Zástupce šéfredaktora dr. Jiří Daníček. Grafická úprava Miloslav Havlíček a Pavel Frček. Vychází čtrnáctidenně, za rok vyjde 26 čísel. Rozšiřuje PNS. …. V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje vydavatelství Naše vojsko – administrace. Tiskne Naše vojsko. …. Nevyžádané rukopisy, fotografie, diapozitivy a kresby se nevracejí. Materiály tohoto čísla dány do tisku 10. 8. 1983. Vychází 2. 9. 1983″ Časopis vycházel v rozsahu 68 stran s barevně vyvedenými stranami 1-2 a 67-68, stál 3,5 Kčs.

Nakladatelství Naše vojsko vzniklo na základě rozhodnutí Ministerstva národní obrany v roce 1945 a jeho hlavním účelem byla produkce vojensko-odborné literatury a literatury určené pro prezentaci armády. K těmto účelům také sloužil časopis ZÁPISNIK. Cílovou skupinou ZÁPISNÍKU byli středoškoláci (budoucí vojíni povinné dvouleté základní vojenské služby) a starší – včetně vojáků. Proto obsah časopisu balancuje mezi poutavým „čtením“ přijatelným pro mládež, populární četbou i povinně ideologicky laděnými články. Vzhledem k vydavateli ZÁPISNÍKU i cílové skupině jeho čtenářů je pochopitelné, že většinová témata publikovaných článků se nějak dotýkala armády.

Mimo naučně-vzdělávacích článků, otiskoval ZÁPISNÍK rozhovory s populárními osobnostmi československého „showbusinessu“.

ZÁPISNÍK  se snažil profilovat jako pestrý magazín zajímavostí ze všech kontinentů i rozličných oborů lidské činnosti, informovat o úspěších vědy a techniky.

VĚDECKOFANTASTICKÉ POVÍDKY byly do ZÁPISNÍKU zařazovány pravidelně.

Nepostradatelnou pravidelnou rubrikou byl HUMOR:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ZÁPISNÍK z roku 1983, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ZÁPISNÍK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

ČTYŘLÍSTEK – 15.ročník – 1983

Dnes archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1983 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Pl. Veliký dík!

Komiksový časopis ČTYŘLÍSTEK vydávalo nakladatelství PANORAMA. Odpovědným redaktorem byl Jiří Čehovský. Rozsah časopisu byl 36 stran. Dnes archivované čísla vycházely v nákladu – 164 500 – 165 000 výtisků! Časopis ČTYŘLÍSTEK stál 7 Kčs a nedal se předplatit, dal se pouze koupit ve stáncích PNS či papírnictvích.

Příští rok bude ČTYŘLÍSTEK slavit 50 let! Mimo jiné se chystá i premiéra už druhého „čtyřlístkovského“ filmu VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ ČTYŘLÍSTKU.

V roce 1983 bylo vydáno 9 příběhů ČTYŘLÍSTKU – čísla 107-115 (Mistr Šarivari, Ovčáci čtveráci, Cesta mořských vlků, První cena Loskuták, Akce Poseidon, Ukradený pradědeček, Nezkrotná řeka, Páni opraváři, Hodina duchů). Napsala je Ljuba Štíplová (*1930  +2009)  a nakreslil Jaroslav Němeček (*1944).

Každé číslo ČTYŘLÍSTKU obsahovalo kromě ústředního komiksu (8 stran + upoutávka na titulní stránce) ještě další 3 kreslené příběhy – na třetí straně každého čísla vycházel kreslený „obsah“ s upoutávkou:

Mimo klasických kreslených příběhů na několik stran, byly otiskovány i ilustrované básničky:

Na druhé straně každého čísla byl jakýsi redakční úvodník vždy nadepsaný AHOJ DĚVČÁTKA A KLUCI:

Několik stran bylo rezervováno i výtvarné soutěži NAMALUJTE POHÁDKU:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1983, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:

 

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

ELEKTRÓN – 11.ročník – 1983

Dnes archivované čísla časopisu ELEKTRÓN z roku 1983 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval některý z uživatelů našeho webu, jehož jméno jsem si u zaslaných souborů neuložil.

V tiráži časopisu se píše: ELEKTRÓN  MESAČNÍK PRE MLADÝCH O VEDE A TECHNIKE • Vydává Slovenský ústredny výbor Socialistického zvazu mládeže vo vydavatelstve Smena • Šéfredaktor: Ing. Eduard Drobný • Zástupca šéfredaktora: RNDr. Ladislav Gyflrffy • Redakčný kolektiv: prom. biol. Milan Halčin a RNDr. Ivanka Kováčová • Grafická úprava: Jozef Trabalka • … • Cena jedného výtlačku je 3 Kčs. Štvtročné predplatné 9 Kčs. Predplatné na celý rok 36 Kčs.“

V 1.čísle ELEKTRÓNU 11. ročníku redakce mimo jiné informuje o počtu výtisků:

„V roku 1982 sa mesačne vy­tlačilo výše 44 000 exemplárov ča­sopisu. Z hradiska prvých predstáv je to hodné, lebo pri štarte boli aj také názory, že potřeby čitaterov nebudu váčšie, ako představuje 20 až 25 tisíc výtlačkov. No velký záujem o Elektron (a to hovoříme aj napriek vrodenej skromnosti s hrdosfou) nasvědčuje, že treba náklad zvýšit. Pre zaujímavosf do­ dáváme, že tých 10 ročníkov, teda všetkých 121 čišel položených na sebe predstavujú štipec vysoký 55 cm. Za uplynulých 10 rokov vyšlo dovedná okolo 5 milióna exemplárov Elektronu a ak by sme položili všetky tieto výtlačky na seba, vyrástli by do výšky 22 km.“

Na motivy povídky Jaroslava Veisa kreslil 24 stran seriálu VČERA, DNES, ZAJTRA guru slovenského komiksu Jozef Babušek (Jozef Schek).

Pro uvedení do souvislostí si dovolím citovat z webu KOMIKS.CZ, který o Jozefu Schekovi píše:

“ …od roku 1973, kdy na Slovensku vznikl čtrnáctidenní magazín ELEKTRÓN, obdoba to české Vědy techniky mládeži. Pro toto periodikum Schek stvoří typické modře tónované dvoustrany dobrodružně-vědeckofantastických komiksů, většinou podle scénářů Kamily Staškové (i zde šlo o pseudonym novinářky a publicistky Stanislavy Liptákové). Spolupráce této dvojky trvala úctyhodných 31 let (1960-1991): začali Kmenem Andromeda Michaela Crichtona, přičemž pod názvem Zelená smrť nabídli příběh ne nepodobný o pár let staršímu Pavouku Nephilovi (se zneužitou vědou,  vojenskoprůmyslovým komplexem, agenty a všemi dalšími nezbytnými rekvizitami). Vrcholem tvorby se pak v letech 1979-1982 opus magnum Ludvíka Součka Cesta slepých vtákov, Runa Rider a Slnečné jazero. Pro spisovatelův souhlas si Schek se Staškovou přijeli pár dní před jeho smrtí 27. 12. 1978 a stali se tak zřejmě posledními lidmi, kteří se Součkem hovořili o komiksu. Měřeno ábíčkovskou normou, zabírá komiks 100 stran, což si s českými kultovními díly tria Toman-Kobík-Šorel nijak nezadá. Autor si možná až příliš snadno si vypůjčil podobu postav z komiksu Rip Kirby Johna Prenticeho, jinak jde ale nepochybně o tvůrčí vrchol. Následovaly scifárny Roberta Henleina a Pithartova poradce Jaroslava Veise, až nakonec ELEKTRÓN oznámil v roce 1987 krátkým článkem Spomienky tušom zaliate, že Mistr se loučí a odchází na odpočinek. Na ranč v Povážském Inovci, anebo do Piešťan, kde ostatně stále ještě žije o dva roky starší „eso“ Režňák.

Zemětřes roku 1989 podnítil u mnoha komiksových extvůrců nostalgii i nejeden pokus o návrat. V případě Scheka jím měla být Země Zet dvorního scénáristy Svatopluka Hrnčíře, zůstalo však u jediné stránky a komiks nakonec maloval Milan Ressel. Definitivní loučení s komiksem představuje v roce 1991 pseudodisneyovská, ovšem neplagiátorská Kniha džungle, nakreslená pro dětský Ohník. Je unikátní zejména tím, že představuje třetí výrazný autorův styl (!). …“

ELEKTRON_vcera_dnes_zajtra_UKAZKA

V roce 2003 vydalo nakladatelství BB art souborné vydání velké části komiksů Jozefa Scheka. Obsahuje kreslené seriály: Zajatec (Pionýr, 1967-68), Prázdniny u zřícené tvrze (Lidová demokracie, 1971), Srub v Bílém údolí (Svobodné slovo, 1972), Dárek pro klubovnu, Cesta za pokladem, Sázka (Pionýr, 1977-78), Slovenské komiksy: Jožinko: Dieťa svojich rodičov (Roháč, 1965-88), Stretnutie v Púšti (Elektrón, 1973), Posledná hodina (Elektrón, 1973), Zelená smrť (Elektrón, 1976-77), Cesta slepých vtákov (1.) (Elektrón, 1978-80), Runa Rider (2.) (Elektrón, 1980-81), Slnečné jazero (3.) (Elektrón, 1981-82), Včera, dnes, zajtra (Elektrón, 1983), Po stopách času (Elektrón, 1984), Návrat zo zajtrajška (Elektrón, 1985-86), Bol raz jeden domček (Elektrón, 1987), Kniha Džungle (Ohník, 1989-91).

Hned na druhé straně ELEKTRÓNU vycházely rubriky ZAZNAMENALI SME  (jakési krátké redakční zprávy) a NOVINKY V+T (populární seznámení s novými trendy a přístroji):

Rubrika PO ROVNOBEŽKÁCH A POLUDNÍKOCH seznamovala s nedostupnými krajinami pro většinu čtenářů.

HVIEZDNA OBLOHA – BÁJE A SKUTOČNOST popularizovala astronomii s využitím bájí.

Časopis ELEKTRÓN vycházel podle kalendářního roku, takže v prvním lednovém čísle mohlo vyjít hezké a originální přání pro rok 1983:

ANATOMICKÝ MINIATLAS s výkladovými ilustracemi vysvětloval stavbu a činnost orgánů lidského těla.

DIGI KLUB seznamoval čtenáře ELEKTRÓNU se základy elektroniky.

Rubrika PRE KONÍČKÁROV přinášela do ELEKTRÓNU oživení typu „vyrob si sám a prakticky vyzkoušej“ – v 1.čísle to byla MONOLYŽA.

I v tak technicky a odborněji založeném časopise jako byl ELEKTRÓN, se našlo místo pro povídku:

Rubrika PORADŇA měla logo PZO (Podnik zahraničního obchodu). Pro ty později narozené malé vysvětlení k pochopení souvislostí:  PZO byl typ společnosti v socialistickém Československu, který měl (jen  s malými výjimkami) monopol na provozování dovozu zboží ze zahraničí. Tyto podniky byly řízeny státem (přesněji Ministerstvem zahraničního obchodu). Pro zásadní zaměstnanecké pozice v PZO byla podmínka členství v KSČ. Mezi nejznámější PZO patřil Tuzex, Strojexport, Škodaexport či Petrimex.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ELEKTRÓN z roku 1983, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ELEKTRÓN – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS z časopisu KVĚTY (1970-89)

Dnes archivovaný komiks z časopisu KVĚTY z let 1970-89 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Dušan O. Veliký dík!

Obrázkový týdeník KVĚTY začal sice vycházet v roce 1951, ale hlásí se k „zábavníku“ který od roku 1834 vydával Josef Kajetán Tyl. KVĚTY měly přestávky ve vycházení v letech 1847-1865, 1872-1879 a 1915-1951. Zdá se tedy, že to je zřejmě nejdéle doposud vycházející časopis :-)

Vladimír Mikiska ve své Bakalářské práci TÝDENÍK KVĚTY JEHO HISTORIE A SOUČASNOST (2007) uvádí: „Od roku 1951 začalo týdeník KVĚTY vydávat vydavatelství Rudé právo. Časopis, který byl určen pro celou rodinu, byl především nástrojem komunistické propagandy. Byl důkladně cenzurován a přinášel informace a zajímavosti z celého tehdejšího socialistického tábora. Uveřejňoval i budovatelskou prózu a poezii.  Normalizační Květy monitorovaly veškeré politické, kulturní a sportovní děv Československu. Vycházely ve vysokém nákladu, byly na kvalitním papíře, tiskly se v barvě, a nesly znaky moderního časopisu. Pro většinu rodin se staly velmi oblíbeným časopisem – snad i proto, že na silně cenzurovaném trhu jiná lepší alternativa nebyla. Komunistický režim bravurně využil značky Květů k tomu, aby jej změnil ve svůj propagandistický oslavný titul. Na některých stránkách se sice čtenář mohl dovědět o nově chystaném filmu či představení, ale převládaly informace o sovětských úspěších, plnění pětiletek či oslavčlánky o straně a vládě.“

 

KVĚTY, jako časopis, který se snažil oslovit celou rodinu (podtitul TÝDENÍK PRO CELOU RODINU), měly pochopitelně i dětskou rubriku – KVÍTEK. V rámci této rubriky vycházel i kreslený seriál MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS. V originále se švédský komiks jmenuje „Lille Rikard och hans katt“, německy „Peter und sein Kätzchen“. Autorem příběhu je švédský kreslíř Run Andréasson, který jej mezi lety 1951–1972 kreslil pro časopis Aftonbladet. Líčí příhody malého chlapce jménem Martin a jeho přítele kocoura Kolumba. V Československu vycházel komiks na pokračování v časopise KVĚTY v letech 1970–1980 (od čísla 49/1970 od čísla 41/1980), některé části vyšly opětovně v letech 1982–1989 (na straně 55). Celkem zde bylo vydáno 514 částí.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KVĚTY z let 1970-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaný komiks z časopisu KVĚTY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.