Category Archives: 1982

Jedno číslo časopisu PIONÝR – 29.ročník – 1981-82

Dnes archivované číslo časopisu PIONÝR z roku 1981-82 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Pitriss. Veliký dík!

V tiráž časopisu se uvádí: „PIONÝR Zábavný měsíčník pro mládež. Vydává Česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě. Redakci řídí Vladimír Klevis.“ Rozsah časopisu byl 48 stran (strany byly číslovány v celém ročníku průběžně),  stál 2 Kčs.

Po stránce grafiky byl dle mého časopis PIONÝR téměř po celou dobu svého vydávání lídrem mezi českými dětskými časopisy. Nejvalitnější grafické zpracování míval v době, kdy v redakci působil osobitý výtvarník a ilustrátor Karel Franta. Druhého grafického vrcholu dosahoval časopis PIONÝR v době, kdy obdobnou pozici zastával Adolf Born (i když je potřeba objektivně uvést, že za grafické zpracování 29.ročníku odpovídal Karel Vilgus). Dnes archivované číslo je toho dokladem – všimni si například jen jedné z mnoha drobností – na každé stránce dominuje číslo 5 (5.číslo PIONÝRA).

Těžiště PIONÝRA bylo v próze i poesii cílené na žáky druhého stupně ZŠ. Pravidelná rubrika LITERÁRNÍ KOMPAS mířila do současné literatury:

Do PIONÝRA patří i přepis rozhovoru autora ANNY PROLETÁŘKY. I když je dnes známější spíše svým NIKOLOU ŠUHAJEM LOUPEŽNÍKEM, kterého pro brněnské divadlo Husa na provázku přepsal paradoxně Milan Uhde, stojící na jiném politickém pólu než Ivan Olbracht.

Pionýrský DĚJEPIS ZA ŠKOLOU byl propojen s rozhlasovým vysíláním, což bylo pro redakci PIONÝRA i ČRo oboustranně vhodným spojením. Časopis se ke čtenářům dostal cca 14 dnů před vysíláním avizovaného pořadu.

Na hereckou tvář Josefa Dvořáka. V časopise PIONÝR (i po jeho přejmenování na FILIP) vyšlo celkem 180 povídek Svatopluka Hrnčíře v cyklu DETEKTIVNÍ KANCELÁŘ JOSEFA DVOŘÁKA. V roce 1992 byl vydán šedesátistránkový výběr těchto povídek knižně. Hrdinou je herec Josef Dvořák, který se nechal ke každé povídce vyfotografovat v jiném převleku a postupně představoval i klasické literární detektivy

Z oblíbenosti „čerstvého“ televizního seriálu ARABELA těžila redakce převyprávěním na pokračování. První díl ARABELY (první série má 13 dílů) měl v televizi premiéru ve čtvrtek 25. prosince 1980.

Není žádným velkým tajemstvím, že některé příběhy či „dopisy“ pro rubriky jako TAJNÁ SCHRÁNKA v časopise PIONÝR (její obdobu měly i jiné tehdejší tituly) čas od času napsali sami redaktoři.

Dlouhodobá spolupráce hudebního vydavatelství Panton (statisticky vydával drtivou většinu interpretů, které jsem tehdy poslouchal) a časopisu PIONÝR se promítla do pravidelné rubriky HALÓ, TADY JE PANTON. Pro milovníky muziky nepřehlédnutelná stránka, která v sobě skrývala hezké drobné příběhy – jako třeba ten s Ladislavem Vodičkou a Johnym Cashem :-)

PIONÝR i ve svém 29.ročníku pokračoval ve fotopříbězích z filmů. V dnes archivovaném čísle to je TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR z let 1981-82, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhled titulní strany.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu PIONÝR – kliknutím na náhled strany:

Časopis pro vojáky – ZÁPISNÍK – 26.ročník – 1982

Dnes archivované číslo časopisu ZÁPISNÍK roku 1982 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Hozd. Veliký dík!

Z tiráže časopisu lze vyčíst, že časopis Z´82 (ZÁPISNÍK) je nositelem VYZNAMENÁNÍ ZA UPEVŇOVÁNÍ PŘÁTELSTVÍ VE ZBRANI. Vydává jej hlavní politická správa Čs. lidové armády ve vydavatelsví Naše vojsko, n.p. Vychází jako čtrnáctidenník a stojí 2,5 Kčs. Šéfredaktor je Ing. Miroslav Linha. ZÁPISNÍK měl rozsah 66 stran a otiskoval články v češtině i slovenštině.

Název časopisu ZÁPISNÍK se měnil podle kalendářního roku, kdy právě vycházel. Takže správný název časopisu v titulu tohoto článečku by měl znít ZÁPISNÍK 82 (vycházel v roce 1982). Podobně obměňoval svůj název i časopis MY.

Cílovou skupinou ZÁPISNÍKU byli středoškoláci (budoucí vojíni povinné dvouleté základní vojenské služby) a starší – včetně vojáků. Proto obsah časopisu balancuje mezi poutavým „čtením“ přijatelným pro mládež, populární četbou i povinně ideologicky laděnými články. Vzhledem k vydavateli ZÁPISNÍKU i cílové skupině jeho čtenářů je pochopitelné, že většinová témata publikovaných článků se nějak dotýkala armády.

S časopisem ZÁPISNÍK dlouhodobě spolupracoval Gustav Krum (*1924   +2011) – publikoval zde  kreslené seriály inspirovené klasickými romány – například TARZANŮV NÁVRAT (podle románů Tarzanovy šelmy a Tarzanův návrat Edgara Rice Burroughse), POKLAD NA OSTROVĚ (podle románu Roberta Louise Stevensona) či VINNETOU (podle Karla Maye). Ilustroval i rubriku VOJENSKÉ DĚJINY NAŠICH NÁRODŮ.

Portál iDnes.cz publikoval před šesti lety, kdy Gustav Krum zemřel, stručnou informaci o jeho životě (na www.detske-casopisy.cz lze dohledat více informací):

„Mládí Gustava Kruma bylo jako vystřižené z některého z jím ilustrovaných románů. Jako jihlavský rodák a syn německého otce musel za války narukovat do německé armády. Na východní frontě se mu podařilo přeběhnout na sovětskou stranu a přidat se ke Svobodově československé armádě. S tou absolvoval mimo jiné i boje u Dukly.

S armádou však nedoputoval až domů, byl zajat a jako „Němec“ se dostal do sovětského zajateckého tábora. Do Československa se vrátil až dva roky po válce. Nejprve pracoval jako malíř porcelánu ve Staré Roli na Karlovarsku, v roce 1949 se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze.“

Mimo naučně-vzdělávacích článků, otiskoval ZÁPISNÍK rozhovory s populátními osobnostmi československého „showbusinessu“.

Časopis býval zdarma k dispozici vojákům na každé PVS (politicko výchovná světnice) spolu s ostatním tiskem – počínaje povinným RUDÝM PRÁVEM, konče OBRANOU LIDU.  V době, kdy jsem „kroutil“ základní vojenskou službu, jsem jako první v ZÁPISNÍKU nalistoval dvojstranu HLEDÁME PÍSNIČKU MĚSÍCE, abych si mohl vystřihnut text (a naučil se písničku hrát) než mne někdo předběhne :-).

VĚDECKOFANTASTICKÉ POVÍDKY byly do ZÁPISNÍKU zařazovány pravidelně.

Jedním z pravidelných témat, které oslovily téměř každého, byla rubrika PRO VOLNÉ CHVÍLE:

V době ve které neexistoval internet, email, facebook, sms, … byly v mnohých časopisech zaměřených na mládež otiskovány rubriky typu DOPISOVAT SI CHCE :

Obrázek jednadvacetileté Kateřiny Lojdové (pozdější herečky, televizní hlasatelky a političky) byl na předchozí straně doplněn textem: „Představujeme vám Kateřinu Lojdovou, studentku DAMU, o které platí přesně to, co jsme právě řekli. Ale o adresu si nepište, nesdělujeme ji.“ 

Poslední celobarevná strana ZÁPISNÍKU byla věnována profilům populárních fotbalistů.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ZÁPISNÍK roku 1982, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu ZÁPISNÍK– kliknutím na náhled strany: