Archív kategorie: 1979

Kompletný ročník časopisu MELODIE – 17.ročník – 1979

Dnes archivované čísla časopisu MELODIE z roku 1979 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval damro. Na jeho výzvu o zaslanie obsahu pohotovo reagoval Breta a tak ju dodatočne dopĺňame do príspevku.Veliký dík!

Keďže damro pripravil kompletný príspevok, vrátane informácií a doprovodných obrázkov, publikujeme ho pod jeho pseudonymom. 

Zároveň výzva pre vás! Nemusíte byť aktívnym spolupracovníkom, stačí ak podľa vzoru darma raz za čas pripravíte článok a my ho za vás odpublikujeme.

MELODIE byl český odborně laděný hudební měsíčník vycházející v bývalé ČSSR (později Česku) od roku 1963 do roku 2000, podrobně mapující nejen domácí a zahraniční populární hudbu, ale také jazz. Zpočátku ho vydávalo české vydavatelství Orbis, od roku 1978 Panorama a od roku 1994 agentura Goja. Byl jedním z mála periodik, kterému se dařilo informovat o dění v západní hudební produkci nezávisle a objektivně i v dobách tzv. normalizace. Více se můžete dočíst v článku na tomto webu „MELODIE 2.ročník (1964)“ ze dne 14.3.2018.

MELODIE i přes její velký počet výtisků , až 100.000 kusů, byla „nedostatkovým , podpůltovým „ zbožím.

V 17. ročník byl vedoucím redaktorem ještě  Stanislav Titzl, který v té době oslavil své padesátiny. Redaktory byli  Čestmír Klos, František Horáček a  v redakčním kruhu zasedali mimo jiné  Lubomír Dorůžka, Vlastimil Hála, Oldřich Janota, Sláva Kunst, Jiří Malásek, Jan A. Pacák, Ivan Štědrý , Karel Velebný a další osobnosti z řad hudebníků.  Do Melodie přispívali autoři, zejména : Jiří Černý, Leo Jehne, Petr Dorůžka, Jan Rejžek, Miroslav Heřmanský, Antonín Matzner , Jaromír Tůma a řada dalších.

Čísla časopisu měla 32 číslovaných stránek a lesklou obálku s fotografiemi, která nebyla číslována. Celkem  měl ročník 384 stránek, s obálkami 432 a stál 5 Kč.

Měsíčník MELODIE byl tehdy jediným periodikem, kde se, jak říká hudební publicista Jiří Černý, „nepsalo o tehdejším umění z Británie a Ameriky s pěnou u úst“, takže časopis byl stále sledován ideologickou sekcí Ministerstva kultury a kdoví kým ještě. Bylo to vcelku pochopitelné, vždyť jeho náklad činil bezmála sto tisíc, píše ve svém článku Petr Hrabalik: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/clanky/216-rozvraceni-melodie-postihy-kapel-a-boom-novych-souboru/

Samozřejmě časopis musel dělat úlitbu, tak jak ostatní tisk uveřejňováním politických článků , zde týkajících se oblasti hudby. Věnoval také velkou část článků, rozhovorů a rozborů hudby ve státech socialistického bloku. Přesto se časopis držel na této úrovni až do doby, než se stal redaktorem Miroslav Kratochvíl v roce 1984. Tehdy šla úroveň časopisu rapidně dolů. Takže někteří redaktoři byli z MELODIE vyhozeni, ti ostatní se zachovali kolegiálně a téměř všichni odešli, přičemž do měsíčníku až do roku 1988 (kdy nastala opět poněkud liberálnější doba) nikdo z nich nenapsal ani řádku. Zděšení čtenářů po přečtení čísla 1 z roku 1984 bylo více než zřejmé. „Ještě prosincové číslo roku 1983 bylo normální,“ říká Ondřej Konrád, „ale ledové číslo roku 1984, to byla katastrofa. Byly tam prázdný neotištěný stránky a nějaký články přetištěný ze sovětských novin. Prostě tragédie.“ Začala doba temna, kdy se v médiích a časopisech objevovaly tehdejší neproblémoví disco umělci a neproblémové skupiny. A samozřejmě se hodně psalo o hudebních klanech, soustředěných kolem svých bossů Janečka, Štaidla a Hanniga, nikoli jako o chobotnicích, které svými chapadly dusí a ždímou českou pop music, ale jako o souborech, které dávají šanci mladým umělcům. Měsíčník MELODIE se začal zlepšovat až někdy kolem roku 1987 a o rok později se vrátil na svou kvalitativní úroveň, kterou míval před rokem 1984,píše Petr Hrabalík. Ale to už je jiná doba.

V 17. ročníku byl tahákem dvanáctidílný seriál Jiřího Černého  : Beatles a jeho desky. Jiří Černý, známý hudební publicista a znalec této skupiny zde seznamuje čtenáře se všemi jejich gramofonovými deskami, jejich vzniku , jejich úspěchu či neúspěchu. Beatles za celou dobu do roku 1979 vydali přes 570 milionů desek.

Časopis na první stránce zahajoval úvodníkem, většinou věnovaný populární hudbě  a   jak by měla vypadat hudební scéna u nás. Pak následoval až třístránkový článek týkající se výročí  nebo hudební události měsíce u nás nebo v socialistických státech..

Ale MELODIE se věnovala také hudebním nástrojům, zvukařům a nástrojům a přístrojům týkající se oblasti hudby populárními krátkými seriály a články. Petr Dorůžka sepsal tři pokračování o elektronice v hudbě:  Ochočené decibely

Časopis cílil svým obsahem  od mládeže k dospělým čtenářům. Rok 1979 byl vyhlášen  Mezinárodním rokem dítěte, tak i k tomu se časopis přispěl články.

Časopis obsahoval hodně fotografií skupin, interpretů , autorů textů a hudby. Na první straně obálky se skvěly hvězdy českého nebe, nechyběl Karel Gott, Nada Urbánková, Petr Novák, Josef Laufer či Spiriruál Kvintet. Zadní strana obálky hostila  zahraniční interprety: Led Zeppelin, Kreis, Czeslaw Niemen, Rod Stewart, Smokie a další.

Nechyběly pravidelné rubriky „ Zprávy z domova“ a „Zprávy ze světa“, kde uváděli autoři krátkými informacemi, včetně fotografií o všem co se dělo kolem hudby, převážně populární.

Vycházela  tabulka hodnocení českých LP a SP gramodesek , rubrika „Co kde se hraje“ umístění interpretů na prvních třech místech hitparád, zejména v západní Evropě a USA, nebyly vynechány ani socialistické státy. A protože to byl hudební časopis, tak zde nechyběly ani texty písníček.

Jiří Černý  navštívil v roce 1979 Londýn a svůj článek : „Londýn 79 českýma ušima“ v 11. čísle uvedl takto: Odhodlán zmenšit během třinácti dní rozdíl mezi představou, jakou si o anglosasské pop music dělám podle desek a časopisů, a jejím skutečným stavem, znovu po pěti letech jsem se vrhnul do Londýna. Jedenáct skupin či sólistů, 22 filmů, jeden muzikál, živé vysílání BBC a prohlídky desek, knih a galerií jsem stihl především fyzicky, v hlavě se mi to chvílemi pletlo. Ted rozplétám, jak umím.

Oblíbená jednostránková rubrika:“Jak já slyším„ si nijak nekladla za cíl přinášet připravenou a promyšlenou kritiku, ale zachycuje jen a jen bezprostřední subjektivní pocity naslouchajícího, vyjadřované okamžitě během ukázky a zaznamenaná na magnetofonový pásek. Zde se vystřídalo 12 interpretů a autorů hudby  a textu F.R. Čech, Zdeněk Rytíř, Oldřich Říha, Jan Vyčítal, Lešek Semelka, Jan Neckář, Michael Kocáb, Vítězslav Hádl, Václav Neckář, František Uhlíř, Eva Svobodová a Martin Kratochvíl.

Ovšem nejnavštěvovanější  rubrikou byl „Malý oznamovatel“, někdy až na dvou stránkách nabízel vše co se dalo sehnat či prodat v oblasti hudby: gramodesky, časopisy, hudební technika, zesilovače, magnetofony, plakáty, zkrátka vše co v té době mnoho z nás shánělo. Tato placená inzerce  byla přetížena, na uveřejnění se čekalo až tři měsíce. Bylo to díky tehdejší výrobní lhůtě časopisu. A také zde šlo sehnat zpěváky a zpěvačky do kapel, autory hudby i textů, zkrátka všechno. Přečtením inzerátů budete mít velký přehled o tom co v té době „letělo“.

O trochu toho hudebního humoru se postaral osvědčený karikaturista  Renčín. Vždy jeden vtípek měsíčně.

Ale nejlépe se seznámíte s obsahem časopisu na úvodní stránce obálky, na náhledech titulních stránek dole. Tento ročník Melodie vám dá velmi dobrý přehled o hudební scéně a nejen naší v roce 1979.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MELODIE z roku 1979, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MELODIE – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

ČTYŘLÍSTEK – 11.ročník – 1979

Dnes archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1979 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Jan G. a Jaroslav Pl. Oběma patří veliký dík!

O historii ČTYŘLÍSTKU, šéfredaktorovi, vydavateli, ilustrátorech, autorech libret, obsahu, jednotlivých komiksech, …. bylo na tomto webu napsáno snad už vše, takže dnes to raději zkrátím :-)

I když se ve ČTYŘLÍSTKU úmyslně vyhýbali nazývat se „časopisem“ (oficiálně se jednalo o „sešit“ knihovničky, z našeho pohledu splňuje všechny atributy „časopisu“.  Hned na druhé straně byl úvodník – začínající „čtyřlístkovským“ oslovením „Ahoj děvčátka a kluci„. Vždy byl doplněn kresbou čtyřlístkovských postaviček tak, jak je namalovali sami čtenáři:

Na třetí straně každého čísla ČTYŘLÍSTKU následovala stránka s typicky „čtyřlístkovským“ ilustrovaným obsahem:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1979, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK  – kliknutím na náhled strany:

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS z časopisu KVĚTY (1970-89)

Dnes archivovaný komiks z časopisu KVĚTY z let 1970-89 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Dušan O. Veliký dík!

Obrázkový týdeník KVĚTY začal sice vycházet v roce 1951, ale hlásí se k „zábavníku“ který od roku 1834 vydával Josef Kajetán Tyl. KVĚTY měly přestávky ve vycházení v letech 1847-1865, 1872-1879 a 1915-1951. Zdá se tedy, že to je zřejmě nejdéle doposud vycházející časopis :-)

Vladimír Mikiska ve své Bakalářské práci TÝDENÍK KVĚTY JEHO HISTORIE A SOUČASNOST (2007) uvádí: „Od roku 1951 začalo týdeník KVĚTY vydávat vydavatelství Rudé právo. Časopis, který byl určen pro celou rodinu, byl především nástrojem komunistické propagandy. Byl důkladně cenzurován a přinášel informace a zajímavosti z celého tehdejšího socialistického tábora. Uveřejňoval i budovatelskou prózu a poezii.  Normalizační Květy monitorovaly veškeré politické, kulturní a sportovní děv Československu. Vycházely ve vysokém nákladu, byly na kvalitním papíře, tiskly se v barvě, a nesly znaky moderního časopisu. Pro většinu rodin se staly velmi oblíbeným časopisem – snad i proto, že na silně cenzurovaném trhu jiná lepší alternativa nebyla. Komunistický režim bravurně využil značky Květů k tomu, aby jej změnil ve svůj propagandistický oslavný titul. Na některých stránkách se sice čtenář mohl dovědět o nově chystaném filmu či představení, ale převládaly informace o sovětských úspěších, plnění pětiletek či oslavčlánky o straně a vládě.“

 

KVĚTY, jako časopis, který se snažil oslovit celou rodinu (podtitul TÝDENÍK PRO CELOU RODINU), měly pochopitelně i dětskou rubriku – KVÍTEK. V rámci této rubriky vycházel i kreslený seriál MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS. V originále se švédský komiks jmenuje „Lille Rikard och hans katt“, německy „Peter und sein Kätzchen“. Autorem příběhu je švédský kreslíř Run Andréasson, který jej mezi lety 1951–1972 kreslil pro časopis Aftonbladet. Líčí příhody malého chlapce jménem Martin a jeho přítele kocoura Kolumba. V Československu vycházel komiks na pokračování v časopise KVĚTY v letech 1970–1980 (od čísla 49/1970 od čísla 41/1980), některé části vyšly opětovně v letech 1982–1989 (na straně 55). Celkem zde bylo vydáno 514 částí.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KVĚTY z let 1970-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaný komiks z časopisu KVĚTY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Dvě čísla časopisu PIONÝRSKÁ ŠTAFETA – 11.ročník – 1979

Dnes archivované čísla časopisu PIONÝRSKÁ ŠTAFETA z roku 1979 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval sweetree. Veliký dík!

Pod názvem PIONÝRSKÁ ŠTAFETA začal časopis vycházel od roku 1969 po přejmenování z původního VEDOUCÍ PIONÝRŮ (v tiráži uvádí redakce ročník v závorce). Časopis otiskoval články v češtině i slovenštině a měl českou i slovenskou redakci.

V tiráži časopisu je uvedeno: PIONÝRSKA ŠTAFETA, měsíčník pro pionýrské pracovníky a vedoucí dětských kolektivů, nositelka vyznamenání Za vynikající práci. Vydává ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě. Roč. XI. (Vedoucí pionýrů XXVIII) • Šéfredaktor: Zdeněk Svatoš. Redaktoři: Olga Dobešová, Jakub Drda, Jiřina Skopková, Eva Veberová. Výtvarný redaktor: Miroslav Hrdina. Tajemnice redakce: Eva Hromádková • Členové redakční rady: Zdeněk Cecava, Hynek Gregor, Miloš Hudec, dr. Pavel Jeník, Zdeněk Kalous, Aloiz Osuch, PhDr. Bohumil Steiniger. CSc. • Adresa redakce: Na Jezerce 47, 140 00 Praha 4 — Nusle. Telefon 43 55 03. Adresa slovenské redakce: Pražská 8, 891 25 Bratislava SUV SZM • Cena jednoho výtisku 3,— Kčs, předplatné na rok 36 Kčs, na půl roku 18 Kčs •…“

PIONÝRSKÁ ŠTAFETA byla časopisem, který vydávala Pionýrská organizace pro své pionýry (bylo jich v Československu „úředně“ cca 1,5 milionu). Téměř všechny tehdejší dětské časopisy byly vydávány PO SSM, takže čtenáři v tomto ohledu na výběr v podstatě neměli. Ideologické klišé, žvásty a bláboly byly standardní (přiměřenou)  náplní každého časopisu – ABC, PIONÝRSKÉ STEZKY, SEDMIČKY PIONÝRŮ, PIONÝRA, …  a v PIONÝRSKÉ ŠTAFETĚ, jakožto časopisu určeném pro pionýrské pracovníky, bylo komunistické ideologie o poznání více.

Pro ty později narození si dovolím k pochopení níže presentovaného článku CENA LIDOVÝCH MILICÍ 1979 krátký exkurs do historie pomocí citace z wikipedie: Lidové milice (LM, nazývané též „ozbrojená pěst dělnické třídy“, slovensky Ľudové milície, ĽM) byly dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu. Vznik a existence Lidových milicí nebyly nikdy upraveny žádným zákonem.“ To je něco podobného jako by si dnes zřídila svoji ozbrojenou složku některá z politických stran či hnutí – ANO, ČSSD, KDU, OSD, TOP 09, SPD, PIRÁTI, …

Povinným koloritem tehdejších sjezdů, mítingů a výročí byly dopisy a zdravice KSČ. Opět drobná poznámky pro ty později narozené – všimni si v jakém pořadí je uvedena funkce prezidenta ČSSR:

Výchova dětí v ČSSR měla probíhat (a do jisté míry i probíhala) v linii: jiskra – pionýr – svazák – komunista. „Přijetí člena SSM do řad KSČ je nejvyšším oceněním jeho činnosti.“ Koho by to zajímalo více (a má na to žaludek), doporučuju nahlédnout do tehdejších stanov SSM.

PIONÝRSKÁ ŠTAFETA byla tištěna dvoubarevně, obálka hlubotiskem na hlazeném papíru, vnitřní strany na klasickém novinovém papíře.

Rubrika METODIČKA PIONÝRSKÉ ŠTAFETY byla vždy zaměřena na přípravu konkrétní aktivity – například oslavy MEZINÁRODNÍHO DNE DĚTÍ.

Nevím na jak úrodnou půdu dopadl článek VÝCHOVA K PROLETÁRSKEMU INTERNACIONALIZMU CEZ KLUBY PRIATEĽOV RUSKÉHO JAZYKA, ale psal se rok 1979 a „dočasnost“ pobytu okupačních vojsk na našem území trvala zatím 11 let.

V každém čísle byla otištěna písnička i s notovým záznamem. Netvrdím, že to tak bylo u každé zde otištěné písně, ale třeba POCHOD PIONÝRŮ jsem nikdy (natož spontálně) zpívat neslyšel.

Miroslav Procházka, autor fejetonku POCHOĎÁK má zřejmě rád humor a povídky ŠIMKA A GROSSMANA, neboť inspirace je zřejmá :-)

Poslední stránka PIONÝRSKÉ ŠTRAFETY nabízela inspirační témata – v tomto případě STAVÍME SI TÁBOR.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝRSKÁ ŠTAFETA z roku 1979, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu PIONÝRSKÁ ŠTAFETA  – kliknutím na náhled strany: