Archív kategorie: 1972

Chybějící číslo ABC – 16.ročník – 1971-72

Dnes archivované číslo časopisu ABC z let 1971-72 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Karel E. Veliký dík!

V tiráži časopisu lze číst: ABC MLADÝCH TECHNIKŮ A PŘÍRODOVĚDCŮ – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata. Vydává Ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě – Šéfredaktor V. Toman. Zástupce šéfredaktora prom. biolog K. Dunda. Přírodní vědy – prom. biol. H. Kholová, CSc. Technika – M. Kazimourová, M. Pilný. Zájmová činnost – L. Kolářová, prom. hist. J. Tůma, ext. Výtvarný redaktor – J. Drahokoupil. Technický redaktor – J. Sovová, ext. Sekretariát – M. Kunová, L. Jeřábková. „

Tradiční rubrika KOMPAS byla zpočátku určená „klubům ABC“ – v letech 1964-65 ji vedl dokonce Jaroslav Foglar. Díky výtvarníkovi J. Tesařovi získala na první pohled rozeznatelnou podobu.

Olga Bezděková v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – 2.DÍL, strana 30: „V 16. ročníku otiskoval časopis opět fantastický kreslený seriál Zajatec ptáka Mauk (1971-73), který na motivy příběhů L. Platova napsal V. Toman a kreslil O. Procházka. Poutavý příběh se podařilo stejně poutavě přiblížit v podobě kresleného seriálu. Barevný seriál s různě velkými obrázky s textem v bublinkách zaujímal pravidelně celou stránku. Jednou pronikl i na titulní stranu výjev z příběhu s bublinkou, která se vznášela nad obrázkem s otázkou Proč je Petr Vetlugin zajatcem ptáka Mauk? Každé jednotlivé pokračování nese vlastní název a shrnutí předchozího děje. V závěru každé části několik vět epizodu dovypráví.
Děj se odehrává v letech 1916-1936 v Rusku. Ruský vědec Petr Arianovič Vetlugin poslaný do vyhnanství se při pokusu o útěk dostává do podivné teplé neznámé oázy, kde dokonce žijí lidé, ovšem způsobem připomínajícím zvyky kočovníků z tundry z dávných let. Lidé – Děti slunce – jak je začal nazývat, zcela podléhají staré šamance a jejímu muži, kteří udržují Děti slunce v nevědomosti a závislosti na tajemném ptáku Maukovi. Vetlugin se snaží odhalit příčiny tajemství oázy a navázat kontakt se světem. Sžívá se s Dětmi slunce, zápasí se šamankou a jejími intrikami a učí domorodce vyrábět nástroje a ovládat přírodu. Příčina teploty v oáze jej oprávněně znepokojuje, obává se činnosti sopky. Po desítkách let přijíždí záchranná výprava.“

Poslední strana ABC patřila klasické OBRAZOVÉ ŠKOLE:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z let 1971-72, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Kompletní ABC – 17.ročník – 1972-73

Dnes archivované čísla časopisu ABC z let 1972-73 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Petr M. a Martin S. Veliký dík!

V tiráži časopisu můžeme číst:ABC mladých techniků a přírodovědců – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata. Vydává Ústřední rada Pionýrské organizace SSM v Mladé frontě • Šéfredaktor V. Toman • Zást . šéfredaktora prom . biol. K. Dunda • Přírodní vědy – prom. biol. H. Kholová, CSc. • Technika – M. Kazimourová . M. Pilnv • Přílohy – déčka  – P. Šindelářová • Zpravodajství a zájmová činnost PO – L. Kolářová, prom. hist . J.Tůma, ext. • Grafická úprava – J. Drahokoupil, J. Sovová, ext . • Sekretariát – M. Kunová, L. Jeřábková.“

Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC – ÁBÍČKEM (na stranách 99-100 a 132) o 17.ročníku píše:

V září 1972 začal vycházet 17. ročník ABC s Déčky, navíc s větším počtem stran – a cena se ze dvou korun zvýšila na 3 Kčs. Nakonec o tu jednu korunu byl boj největší a velký dík za vítězství patřil ekonomickému náměstku MF Josefu Mikešovi, který s využitím našich argumentů dokázal přesvědčit všechny patřičné instance až po cenový úřad. Byl už tenkrát těžce nemocný, ale ještě než „uzavřel svůj poslední účet“ (+4. 10. 1972), přinesli jsme mu do nemocnice první číslo ábíčka s déčkem. I po letech si při různých příležitostech připomínám, jak mě vlastně coby začínajícího šéfredaktora učil ekonomickému myšlení a hledání cest k dosažení potřebného výsledku. A právě spolu jsme i později mnohokrát hledali strategii i taktiku pro jednání s „úředními místy“. Naštěstí i v dalších letech jsem našel na ekonomickém úseku Mladé fronty „dobré duše“, které měly porozumění pro mé nápady a požadavky, ať už to byl vedoucí tohoto úseku Slávek Kšáda nebo pozdější ekonomický náměstek Ing. Standa Trykar.
Dá se říci, že tou dobou byl už vyřešen kardinální problém – ruční zakládání příloh do časopisu, který měl náklad kolem 135 000 výtisků. Předchozí pokusy jsme totiž řešili vlastními silami, kdy do tiskárny nastoupili lidé z redakce, mladší spolupracovníci (např. kluboví stovkaři), ba i manželští partneři a děti pracovníků redakce. Tiskárna totiž volné pracovníky neměla. A tak nám později pomoc nabídla expedice Poštovní novinové služby v Jindřišské ulici s tím, že její pracovníci mohou po své pracovní směně brigádničit pro nás – samozřejmě za peníze. Takhle to potom fungovalo několik let do té doby, než se expedice PNS přestěhovala do nových budov v Praze-Malešicích, hned vedle tiskárny Svoboda, kde už tou dobou na nové rotačce tiskli i ABC. Měli jsme přísliby, že i tady se budou přílohy zakládat, že k tomu účelu budou vyhrazené prostory a pásové transportéry, ale sliby chyby …
O tom všem jsme naštěstí v roce 1972 neměli sebemenší tušení. Zbývalo dořešit, jak prezentovat přílohy čtenářům. Tihle kluci a děvčata potřebují něco vtipného, lákavého, zrovna jako byla proměna ABC na kamarádské ábíčko a ábécéčko. Nakonec nám pomohli vtipálkové. Jací? Ale ti, co už nás po řadu let hecovali, kdy že budeme ABCD. No jasně! Chtějí k ABC přidat D, tak ho mají mít! Rozhodnutí padlo, sice zprvu nejednoznačně, ale vykrystalizovalo se to. Přílohy se budou nazývat „déčka“, něco jako doplněk, dárek, drobnost. Vždyť ty věci, které do ábíčka chystáme, opravdu takové budou.
Ujalo se to, a déčka se stala populární součástí ABC, která spolu s jinými vylepšeními nastartovala naši cestu k vrcholu. Od roku 1972 se už náš náklad rok od roku jen a jen zvyšoval! Škoda že jen tak pomalu – ročně přibývalo pět, deset tisíc výtisků, výjimečně patnáct tisíc. Až v druhé polovině osmdesátých let došlo ke zlomu a během čtyř let se náklad ábíčka zvedl o celých osmdesát tisíc na celkových 300 000 výtisků! Stali jsme se největším dětským časopisem ve věkové skupině 10-15 let.
Byli jsme o celých 100 000 výtisků nad slavnými časopisy Mladý hlasatel a Vpřed. Už když jsme na rozhraní sedmdesátých a osmdesátých let dosáhli oněch 200 000 výtisků Vpředu, kterými se vždy chlubil Jaroslav Foglar, oznámil jsem mu to telefonicky. Jen si povzdechl: „Víš, Vlastíku, ty holt máš štěstí! Já když jsem někde něco začal, tak mi to vždycky někdo zkazil. S Mladým hlasatelem Němci, když ho za okupace zavřeli, a se Vpředem zase komunisti v osmačtyřicátém… “ Mluvil ještě o časopisech Správný kluk a poválečném Junáku, který začal skautům vydávat, než odešel do redakce Vpředu….

… Horší už to bylo se zvyšujícím se tlakem „shora“, aby časopis byl výrazněji pionýrský! Vraceli jsme se tedy k dřívějším taktikám, třeba i tím, že jsme tradiční rubriku KOMPAS upravili na Kompas pionýrských kolektivů. V platnosti pro klubovou činnost zůstal požadavek registrace u pionýrské skupiny či oddílu. A tak se to, co dělali skauti, když se dříve „maskovali“ do pionýrských oddílů nebo turistických oddílů mládeže (TOM), začalo uplatňovat i u zájmových klubů ABC. Další takovou malou daní požadavkům se stal kreslený sloupek na straně 2, kde Vladimír Pergler veselými kresbami připomíná některé události i úkoly, případně různá ta nešťastná a stále omílaná výročí.“

Na straně 146 Vlastislav Toman komentuje také ATLAS ABC:

„Také série kartiček Atlasu už se tou dobou počítaly na tisícovky. Těch prvních, jednostranných (od 10. ročníku) napočítal Karel Dunda na 1360 a další, již vylepšené oboustranné od 18. ročníku, jen u přírodovědného atlasu (zvířata a rostliny) dosáhly počtu 2558 kusů. Když připočteme technický atlas a další varianty, nastoupá číslo kartiček přes tři tisíce. Vznikl tak unikátní atlas, který sběratelům poskytl mnoho zajímavých i potřebných informací, jak pro školní výuku, tak i pro zájmovou činnost. Možná by měl své opodstatnění i v době, kdy nastala éra počítačů a informací na různých obrazových a zvukových nosičích. Na rozdíl od hotových encyklopedií dává tento systém možnost vlastního uspořádání podle potřeby a zájmů. A je k dispozici i těm, kteří počítač nevlastní, a těch je stále dost.“

OBRAZOVÁ ŠKOLA vyšla v ABC prvně ve třetím ročníku. Srozumitelnou grafickou formou, doplněnou jen nejnutnějším množstvím textu, přibližovala nejrůznější témata.

Na pokračování vycházel v 17. ročníku ABC „vystřihovací“ román KLUK Z IRSKÝCH MOČÁLŮ, který „volně převyprávěl“ podle románu Charlese Levera klasik českého humoru Miloslav Švandrlík a ilustroval Neprakta.

Tradiční rubrika KOMPAS byla zpočátku určená „klubům ABC“ – v letech 1964-65 ji vedl Jaroslav Foglar. Díky výtvarníkovi J. Tesařovi získala na první pohled rozeznatelnou podobu. S tlakem na redakci, aby se ABC stalo více pionýrským časopisem (vydavatelem ABC byla Ústřední rada Pionýrské organizace SSM), se v KOMPASU začaly objevovat více zprávy z „pionýrských kolektivů“ a upozornění na aktivity a činnost PO SSM.

K povídce FÁIKA A FÁIZA (ABC č.1, strana 18-19) vybrala redakce ukázku z oblíbeného časopisu iráckých dětí, který se jmenuje „Můj časopejsek“.  Epizoda V ZOOLOGICKÉ ZAHRADĚ se čte zprava doleva ( jak je ostatně naznačeno šipkami):

Francouzský komiks PIFÍK publikovala redakce v ABC dlouhá léta. Vlastislav Toman o něm ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC na straně 96 píše:

„Už v prvním ročníku se v ábíčku objevila jeho hlavní komiksová postavička – pes Pif, a později i malý Pifík. Oba patřili k francouzskému časopisu Vaillant (Chrabrý, Udatný) a domovem byli v Paříži. Vydavatelství Éditions Vaillant totiž přistoupilo na dohodu o proplácení úhrady za publikování v ABC v korunách. Což bylo vynikající. Ta vstřícnost byla dána jistě i tím, že vydavatelství mělo „dobré vztahy“ k francouzské komunistické straně, a proto i k Československu. To jsem poznal už na mezinárodních konferencích redaktorů dětských a pokrokových časopisů, jichž jsem se zúčastnil v Praze a pak ještě v Moskvě.“

Podle kroniky GRP Strážci píše V. Toman, kresli F. Kobík – je uvedeno v zápatí 1. části komiksu STRÁŽCI. Znovuuvedení úspěšného kresleného seriálu, který dříve kreslila Libuše (Libka) Kovaříková, uvedl Vlastislav Toman slovy: „Kde jinde mohla Teryna hledat pomoc , než u dobrých přátel, jakými jsou Vlaštovkám chlapci z pionýrského klubu Strážci. Zatím jste poznali jen Zrzka, ale snad jsou v klubovně i ostatní Strážci. Pamatujete se ještě na ně? Zalistujte si zatím ve starých číslech ábíčka anebo počkejte na příští číslo, kde se seznámíte s celou pěticí. Pro věrné čtenáře ábíčka je návrat Strážců jen splněním jejích velkého přání! A novým čtenářům se jistě budou příhody klubu Strážců líbit …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z let 1972-73, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany:

 

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

POSLEDNÝ MOHYKÁN z časopisu KAMARÁT – 4.ročník – 1971-72

Dnes archivovaný komiks z čísel časopisu KAMARÁT z let 1971-72 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Nemo. Veliký dík!

KAMARÁT byl cílený na žáky druhého stupně základní školy. Jeho posláním bylo vychovávat dospívajícího čtenáře, rozvíjet jeho zájmy v rozličných oblastech společenského života, vědy, techniky, kultury, umění, sportu a informovat jej o aktuálním dění  doma i ve světě. Zaměřoval se na rozhovory s populárními herci, zpěváky a sportovci, zajímavosti ze světa, povídky a zábavné čtení.

Časopis KAMARÁT – pioniersky týždenník pre chlapcov a dievčatá vydával ÚV SZMS a ÚR POS ve vydavatelství SMENA. Jak je z podtitulu časopisu zřejmé, byl KAMARÁT pionýrským časopisem se všemi nezbytnými atributy. Nezbytná dávka tehdejší státní ideologie socialismu mezi ně patřila.

Přesto se i do tohoto časopisu dařilo (podobně jako třeba SEDMIČCE PIONÝRŮ) dostat „americký“ komiks – přesněji formulováno: na námět americké „klasiky“ Jamese Fenimore Coopera (*1789  +1951) vytvořili dva maďarští (tedy „spřátelení“) klasici – scénář Tibor Cs. Horvath (*1925  +1993) a kresba Ernö Zorad (*1911  +2004). Jen pro zajímavost – ve slovenském vydání komiksu není na žádné ze 41 stran uveden ani scénárista ani ilustrátor. A ještě jedna drobnůstka, která možná měla vliv na publikování komiksu ve slovenském časopisu KAMARÁT – komiks vycházel o rok dříve i v polském časopise SWIAT MLODYCH (1970-71).

I když možná jen nepatrná část čtenářů KAMARÁTA by sáhla po knižní podobě této „klasiky“, je docela pravděpodobné, že přečtení komiksu bylo k tomu tím správným impulsem :-)

Pro upřesnění – ve 4. ročníku KAMARÁTA vycházely tři komiksy současně. Prvním byl barevný komiks HUĽA, který kreslil Jozef Cesnak. Další dva byly černobílé – TAJOMSTVO WEPOLISU (autorů I. Szabó a Pavol Moravčík) a POSLEDNÝ MOHYKÁN (Tibor Cs. Horvath a Ernö Zorad).

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KAMARÁT  v letech 1971-72, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivován komiks časopisu KAMARÁT  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS z časopisu KVĚTY (1970-89)

Dnes archivovaný komiks z časopisu KVĚTY z let 1970-89 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Dušan O. Veliký dík!

Obrázkový týdeník KVĚTY začal sice vycházet v roce 1951, ale hlásí se k „zábavníku“ který od roku 1834 vydával Josef Kajetán Tyl. KVĚTY měly přestávky ve vycházení v letech 1847-1865, 1872-1879 a 1915-1951. Zdá se tedy, že to je zřejmě nejdéle doposud vycházející časopis :-)

Vladimír Mikiska ve své Bakalářské práci TÝDENÍK KVĚTY JEHO HISTORIE A SOUČASNOST (2007) uvádí: „Od roku 1951 začalo týdeník KVĚTY vydávat vydavatelství Rudé právo. Časopis, který byl určen pro celou rodinu, byl především nástrojem komunistické propagandy. Byl důkladně cenzurován a přinášel informace a zajímavosti z celého tehdejšího socialistického tábora. Uveřejňoval i budovatelskou prózu a poezii.  Normalizační Květy monitorovaly veškeré politické, kulturní a sportovní děv Československu. Vycházely ve vysokém nákladu, byly na kvalitním papíře, tiskly se v barvě, a nesly znaky moderního časopisu. Pro většinu rodin se staly velmi oblíbeným časopisem – snad i proto, že na silně cenzurovaném trhu jiná lepší alternativa nebyla. Komunistický režim bravurně využil značky Květů k tomu, aby jej změnil ve svůj propagandistický oslavný titul. Na některých stránkách se sice čtenář mohl dovědět o nově chystaném filmu či představení, ale převládaly informace o sovětských úspěších, plnění pětiletek či oslavčlánky o straně a vládě.“

 

KVĚTY, jako časopis, který se snažil oslovit celou rodinu (podtitul TÝDENÍK PRO CELOU RODINU), měly pochopitelně i dětskou rubriku – KVÍTEK. V rámci této rubriky vycházel i kreslený seriál MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS. V originále se švédský komiks jmenuje „Lille Rikard och hans katt“, německy „Peter und sein Kätzchen“. Autorem příběhu je švédský kreslíř Run Andréasson, který jej mezi lety 1951–1972 kreslil pro časopis Aftonbladet. Líčí příhody malého chlapce jménem Martin a jeho přítele kocoura Kolumba. V Československu vycházel komiks na pokračování v časopise KVĚTY v letech 1970–1980 (od čísla 49/1970 od čísla 41/1980), některé části vyšly opětovně v letech 1982–1989 (na straně 55). Celkem zde bylo vydáno 514 částí.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KVĚTY z let 1970-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaný komiks z časopisu KVĚTY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.