Archív kategorie: 1970

OHNÍČEK – 21. ročník – 1970-71

Dnes archivovaná čísla kompletního 21. ročníku  časopisu OHNÍČEK z let 1970-71 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Kosodo z podkladů dodaných FerryH. Veliký dík!

V tiráži archivovaných čísel je napsáno: OHNÍČEK, zábavný čtrnáctideník. — Vydává česká rada Pionýra v Mladé frontě. — šéfredaktor Jiří Binek. — Zástupce šéfredaktora Marie Lapáčková. Redaktoři Jiří Červin, Ivo Pechar, Vojtěch Steklač. — Výtvarná redaktorka Věra Faltová. … Cena 1,60 Kčs … „. OHNÍČEK vycházel v netypickém formátu „naležato“ – byl tak na první pohled k rozeznání mezi ostatními dětskými časopisy..

Protože o OHNÍČKU bylo na tomto webu napsáno cca 130 článečků, zmíním se dnes výhradně o kreslených seriálech, které byly v tomto ročníku otiskovány. Ze 32 stran časopisu se objevovaly na 12 stranách – tvořily tedy cca 38% obsahu.

Kreslený seriál o neandrtálských sourozencích a jejich zvířecích přátelích nesl název SEK A ZULA. Stála za ním geniální dvojice Neprakta-Švandrlík. Tato česká verze amerických Flintstonů (které v době vzniku komiksu údajně ani jeden z dvojice neznal) měla velký úspěch, ale s nástupem normalizace dostala stopku.  Do té doby bylo v OHNÍČKU otištěno 79 příhod. Poslední vyšla 16. srpna 1971. Popularita SEKA A ZULY byla ale tak veliká, že Švandrlík a Nepraka mohli o 11 let později (1982-1983) přispívat do OHNÍČKU podobně laděným komiksem, jehož ústřední postavou byl brontosaurus Punťa. Po roce 1989 se SEK A ZULA dočkali i v OHNÍČKU otiskování znovu. Celkem vytvořilo duo N+Š 211 stran „neandrtálského“ komiksu.

Kreslený seriál KOUSKY MLÁDENCE FERDY MRAVENCE komentuje Olga Bezděková ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL na straně 159:

„Nejdelší setkání Ohníčku se Sekorou proběhlo v 60. letech, kdy časopis otiskoval pro další generaci čtenářů nejslavnější a nejúspěšnější Sekorův seriál Kousky mládence Ferdy Mravence (1960-63; 1969- 71), který vycházel původně v letech 1945-1951 v Mateřídoušce.“

O komiku REX STAR bylo na tomto webu zmínka několikrát, odkazuji tedy například na článeček z 28.7.2017 >>>

Kreslený seriál BIVOJ … byl tištěn v OHNÍČKU pět ročníků. O.Bezděková ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL na straně 164 píše:

„…vychází po dalších pět let seriál pod názvem Bivojova rytířská dobrodružství (1970-75, 114x ). Je to příklad seriálu, který vzniká nesměle, postupně se rozjíždí a konečně dosahuje nepřetržitého vycházení. Všimla si ho i kritička J. Hrabáková, která napsala, že seriál si svým zaměřením především na kresebnou situaci zachovává jednotný ráz a prokazuje stále živou nápaditost a vtip.  To dokazuje například situace, kdy Kazi, nesená na královských nosítkách, mrská nohama, aby se šlo rychleji, pes kouše rytíře do brnění a Bivoj zase bojuje s kancem a nakonec se zachraňuje nevšedním způsobem: zasekne cep do stromu a přitáhne se k němu (známý gag z grotesek).“

Komiks ŠIBALOVÉ TAŠKÁŘI DAREBOVÉ na námět Jaroslava Tichého kreslil František Foltýn. Bylo otištěno 24 dvoustránkových pokračování :

I ve 21.ročníku OHNÍČKU vycházel komiks MOŘŠTÍ VLCI A DÁBELSKÝ DOKROR QQ. Olga Bezděková ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ – I. DÍL na straně 168 uvádí:

„Spolupráce populární kreslířky V. Faltové (Kocour Vavřinec, Mateřídouška) s V. Steklačem (Růžek) přinesla sérii několikaletých zábavných pohádkových seriálů: Mořští vlci a ďábelský doktor QQ, Mořští vlci ve vesmíru, Mořští vlci a sedm trpaslíků, Mořští vlci a poklad trpasličího krále, Sněhurka a trpaslík Dodo (1969-74). Seriálu předcházela soutěžní akce „Vysílání Velkého Piráta“ v minulém ročníku (č. 1-16/1968-69). Poslední šestnácté pokračování už bylo ve formě kresleného seriálu. Postavy seriálu – Velký Pirát, Šilhavý Leo a rorýs Emil se na stránkách Ohníčku na palubě Bouřliváka toulají po oceánu. Sytě barevné disneyovské obrázky jsou opatřeny bublinkami s textem.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OHNÍČEK z let 1970-71, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu OHNÍČEK z let 1970-71 – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu OHNÍČEK zde >>>

Další dvě čísla časopisu OHNÍČEK – 20.ročník – 1969-70

Dnes archivovaná dvě čísla časopisu OHNÍČEK z let 1969-70 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Jaroslav Ch. a Honza H. Veliký dík!

V tiráži dnes archivovaných čísel je napsáno: OHNÍČEK, zábavný čtrnáctideník. — Vydává česká rada Pionýra v Mladé frontě. — šéfredaktor Jiří Binek. — Zástupce šéfredaktora Marie Lapáčková. Redaktoři Jiří Červin, Ivo Pechar, Vojtěch Steklač. — Výtvarná redaktorka Věra Faltová.“

Podrobnější informace o obsahu 20. ročníku časopisu OHNÍČEK jsem sepsal v článečku z 28.7.2017.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OHNÍČEK z let 1969-70, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu OHNÍČEK z let 1969-70 – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu OHNÍČEK zde >>>

Prvně ABC – 15.ročník – 1970-71

Dnes archivované (zatím jediné) číslo časopisu ABC z let 1970-71 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval některý z více než dvě stě registrovaných uživatelů našeho webu – bohužel jsem si nepoznačil kdo (moc se za to omlouvám). Ale i tak –  veliký dík!

Snad se brzy podaří některému ze čtenářů tohoto webu digitalizovat všech 23 zbývajících čísel 15. ročníku ABC : -).

Z tiráže: ABC MLADÝCH TECHNIKŮ A PŘÍRODOVĚDCŮ – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata. Vydává Česká rada Pionýra v Mladé frontě – Šéfredaktor V. Toman • Zást. šéfredaktora prom. biolog. K. Dunda • Přírodní vědy – prom. biol. H. Kholová, CSc • Technika – M. Kazimourová, M. Pilný • Zájmová činnost – L. Kolářová, prom. hist. J. Tůma, ext. • Výtvarný redaktor – J. Drahokoupil • Technický redaktor – J. Sovová, ext • Sekretariát – M. Kunová, A. Rundová. Nevyžádané rukopisy a obrázky se nevracejí. Za původnost příspěvku ručí autor. Rozšiřuje PNS, předplatné a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel; do zahraničí zasílá PNS, ústř. exp. tisku, odd. vývozu tisku, Jindřišská 14, Praha 1. Cena výtisku Kčs 2,-; roční předplatné Kčs 48. Tiskne Svoboda, graf. závody. n. p., závod 1. Praha 5, S. M. Kirova 43.“

Redakce pravidelně přinášela návody na drobné výrobky, které si mohli manuálně zruční čtenáři sami vyrobit – jako například oblíbené HLAVOLAMY Z DRÁTU:

Pravidelná rubrika KOMPAS byla postupně měněna co do názvu i obsahu. Vznikla jako rubrika věnovaná klubům ABC a postupně vystřídala názvy KOMPAS PIONÝRSKÝCH KOLEKTIVŮPIONÝRSKÝ KOMPAS, KOMPAS PIONÝRŮ aby se v roce 1990 vrátila opět k původnímu názvu KOMPAS. Vizuální kontinuitu KOMPASU dlouhá léta držel minikomiks TIKI TOM A BOB PUŠKVOREC jemuž vtiskl tvář výtvarník J. Tesař.

O komiksu DOBRODRUŽSTVÍ THUVIE Z PTARHU píší Josef Ládek a Robert Pavelka v knize ENCYKLOPEDIE KOMIKSU V ČESKOSLOVENSKU 1945-1989 na stranách 84-85:

„Příznivý ohlas čtenářů ABC na Carterovy příhody vedl Vlastislava Tomana k napsání scénáře pro další celoročníkový komiks, v němž jsou v popředí postavy Carterova syna Carthorise a princezny Thuvie, dcery vládce Ptarhu. Předlohou nového seriálu byla již zmíněná Burroughsova kniha Thuvia, děvče z Marsu.
Děj je oproti Carterovým příhodám přímější a méně spletitý, což je vzhledem ke scénáři postaveném na jedné knize pochopitelné. Carthoris je nařčen z únosu princezny Thuvie a při snaze se obhájit shodou okolností unesenou ženu nalézá. Dozvídá se, že za činem jsou osobní cíle představitelů Dusaru, krále Nutuse a jeho syna Astoka. Při útěku před únosci nalézá dvojice tajemné a vymírající město Lothar, jehož obyvatelé umí myšlenkami vytvořit přesvědčivou iluzi lidí podle svých přání. Carthoris a Thuvia se pokoušejí uniknout z moci obyvatel města a netuší, že Nutus zatím využil Thuviiina zmizení a poštval proti sobě Hélium a Ptarh. V dramatickém vyvrcholení se Carthorisovi a Thuvii podaří nejen překonat telepatickou sílu obyvatel Lotharu, ale za výrazné pomoci Johna Cartera zažehnat rodící se válečný konflikt a odhalit pravé viníky únosu.
I přes soustředění děje na Carthorise a Thuvii se tu opět setkáváme se známými postavami z předchozího seriálu Dobrodružství Johna Cartera, ať je sám John Carter se svou ženou Dejah Thoris, jeddak zelených Tharků Tars Tarkas a černý princ prvorozených Marťanů Xodar. Samotné prostředí Dobrodružství Thuvie z Ptarhu je méně výpravné a omezuje se prakticky jen na putování prchající dvojice. Větší prostor dostávají proradný Jav z Lotharu a zhmotnělý lučištník Kar Kormak, díky jehož schopnostem se Carthoris s Thuvií ubrání útoku nepřátelských zelených hord. Proti jejich výskytu je přítomnost záporných postav Nutuse a Astoka vlastně epizodní.
Seriál byl celobarevný, tentokrát byl jeho autorem Milan Ressel, pro nějž to byl na stránkách ABC komiksový debut. V úvodu a závěru stránek byly opět krátké doplňující texty. Raritou je, že 7. pokračování s názvem Uprostřed bojů vyšlo pouze dvoubarevné- důvodem byla snaha dohnat značný skluz ve vydávání časopisu, proto se zvolila jen dvoubarevná verze. Závěrečná dvě pokračování vyšla najednou v posledním čísle ročníku. V původním „ábíčkovém“ vydání se objevila chyba v 16. a 17. pokračování – obě nesou název V Astokově moci. Seriál se dočkal reprízy až ve VKK I, kde byl sice výše uvedený přehmat opraven, ale poněkud méně šťastným způsobem: 17. díl dostal název Hrozí válka, což je téměř shodné s názvem epizody 15 – Hrozba války. Stejně jako u Dobrodružství Johna Cartera ani zde nebyly při reprintu zařazeny doprovodné texty.
Realizací tohoto seriálu skončila spolupráce s agenturou zastupující autorská práva na díla Edgara Rice Burroughse. Další zamýšlené projekty nebyly kvůli vysokým finančním nárokům realizovány. Netýkalo se to jenom eventuálního zpracování zbylých knih o Johnu Carterovi, Toman uvažoval i o dalších postavách. Můžeme však říci, že to čtenářům později bohatě vynahradil.“

OBRAZOVÁ ŠKOLA je tradiční stránka, která bezpodmínečně patřila do každého čísla ABC.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z let 1970-71, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.  V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla ABC zde >>>

Chybějící čísla ABC – 14.ročník – 1969-70

Dnes archivovaná čísla časopisu ABC z let 1969-70 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Flon. Veliký dík!

V tiráži 14. ročníku se uvádí:ABC MLADÝCH TECHNIKŮ A PŘIRODOVĚDCŮ – zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata. Vydává Česká rada Pionýra v Mladé frontě – Šéfredaktor V. Toman. Zást. šéfredaktora prom. biolog. K. Dunda. Přírodní vědy – prom. biol. H. Kholová, CSc. Technika – M. Kazimourová, M. Pilný. Zájmová činnost – prom. hist. J. Tůma, L. Kolářová. Výtvarný redaktor J. Drahokoupil. Technický redaktor – J. Sovová, ext. Sekretariát – M. Kunová, J. Bieliková. …. Cena výtisku Kčs 2,-.“

Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC – ÁBÍČKEM (na straně 106) zmiňuje mimo jiné i  jedno jméno z výše uvedené tiráže – redaktora Martina Pilného:

„Martin na tomhle úseku udělal opravdu velký kus práce poté, co jsem mu ho předal. Připomínám, že jsme ho nejdříve poznali jako nadšeného čtenáře ábíčka na našich prvních srazech, pak byl jedním z klubových stovkařů-guvernérů. Když si odbyl vojenskou základní službu, pracoval nějaký čas jako nakladatelský redaktor – a od roku 1969 na mnoho let zakotvil v oddělení techniky redakce ABC. Však jsem se při besedách se čtenáři často chlubil, že se Martin stal ze čtenáře redaktorem. Většinou jsem tím odpovídal na dotaz, jak se stát redaktorem.

Řekl bych, že právě Martin Pilný, i když sám snad ani jeden papírový model nezkonstruoval, dokázal to, co má dělat správný redaktor – vytvářet koncepci, pracovat s autory, vyhledávat tipy a zvažovat nápady, udržovat kolektiv stálých spolupracovníků. Velice si rozuměl s architektem Vyškovským, i když pak někdy u ostatních bral jako měřítko kvality právě Vyškovského práce. Některé z nich tím možná odradil, zatímco by bývali potřebovali jakýsi „záběhový čas“, poradit nebo dát do party s některým z těch zkušených.“

Na stranách 127-128 zase píše o souvislostech s publikováním komiksu LENIN A VELKÁ REVOLUCE:

„Významnou událostí se naopak stalo 100. výročí narození V. I. Lenina, které UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) vyhlásilo jako výročí pro rok 1970! A u nás doma už se zase „dbalo“ na to, aby se takové výročí řádně oslavilo. Nu, a nám se to povedlo velmi neobvyklým způsobem – komiksem o Leninovi!
Docela náhodou jsem si vzpomněl, že jsem před časem v Pifovi viděl kreslený seriál s názvem Lenin a Velká revoluce. Autorská práva vlastnil nakladatel Éditions Vaillant v Paříži, takže tady by problém s přetiskováním nebyl. Ale co na to v Československu, kde právě začínala tzv. normalizace? Musel jsem hledat a najít nějaké dobré politické krytí, jinak bude průšvih – a velký! Začal jsem tedy v pražském Muzeu V. I. Lenina, a kupodivu pochodil. Souhlasili s doložkou: … ve spolupráci s Muzeem V. I. Lenina v Praze. O překlad a úpravu české verze se postarali M. Hašková a J. Rocco.
Dostal jsem radu, abych zkusil získat souhlas i na „nábřeží“, kde už zase pilně pracovali nejvyšší funkcionáři. Pro Českou socialistickou republíku (byli jsme už federálním státem!) fungovalo jakési „byro“, aby se vyrovnala asymetrie se Slovenskem, kde měli Slovenský ÚV KSČ. Putoval jsem na byru od jedněch dveří ke druhým, a ne a ne dostat platný souhlas. Až konečně padlo sladké „ano, můžete to tisknout“. (Jméno a funkci onoho odvážlivce si bohužel už nepamatuji.)
Začali jsme lednovou devítkou a skončili v patnáctce. Ještě štěstí, že jsme to „krytí“ měli, ozvaly se hlasy „kovaných“ nespokojenců, kteří se rozčilovali nad takovým hanobením Lenina.“

Inspirací rubrice POKLADY ČTYŘ SLUNCÍ byla nepochybně BOBŘÍ HRÁZ z předválečného „foglarovského“ MLADÉHO HLASATELE:

Olga Bezděková, Milan Krejčí – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ (2. DÍL) – strana 91-92:

STRÁŽCI. Objevili se v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců v druhé polovině 60.let, přesně v 5.čísle 11.ročníku (1966-67). V dosavadní historii poúnorových seriálů, kdy byl žánr z časopisů téměř vymýcen, to byl po KULIŠÁCÍCH další kreslený seriál, který se udržel po řadu let a redakce se k němu na přání čtenářů v reminiscencích vracela. Jestliže KULIŠÁKY vystřídala dobrodružná tématika v seriálech typu vědecko-fantastického, detektivního a špionážního, čas ukázal opět potřebu chlapeckého příběhu. Návrat k tradici nebyl v případě STRÁŽCŮ krokem zpět. Čas a zejména výsledky čtenářské ankety v lednu 1969 ukázaly, že to byl v dosavadní historii časopisu první kreslený seriál (ovšem i KULIŠÁCI vycházeli po tři roky), který se udržel po několik let a zachoval si přízeň čtenářů. A že tedy tematika chlapeckých seriálů neomrzela … “

„Zemědělec dnes už není prostý rolník. Zemědělec dnes, to je odborník na slovo vzatý, zemědělec dnes, to je specialista!“  – tak redakce ABC uvedla vystřihovací kartičky ve stylu „Atlasu ABC“ nazvané POVOLÁNÍ PRO TEBE:

OBRAZOVÁ ŠKOLA (ve 14. ročníku ABC tištěna na poslední stránce) sice není originálním vynálezem redakce ABC, ale právě v ABC se dočkala několika set stran.

Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC – ÁBÍČKEM (na stranách 110-111)  se o 14.ročníku zmiňuje i takto:

„K další změně došlo po rozšíření ábíčka o nebarevnou (černobílou) vložku v rozsahu 16 stran formátu A5. Využili jsme ji dvojnásobně – půl na půl, osm stran dostal román Karla Maye Mezi supy, upravený Lukášem Tejnorem a s původními ilustracemi Zdeňka Buriana (1968-69), a z druhé poloviny vznikl minimagazín ABC do kapsy s komiksem uprostřed a různými návody, náměty, zajímavostmi, rébusy atp.
Následoval román Rájem i peklem z pera Otakara Batličky (1968-70) upravený Bohumilem Jírkem a s ilustracemi Karla Přibyla. Jako další příběh (1969-70) vyšel Žlutý markýz Knuda Gatzwillera upravený Libuší Kolářovou a opět s ilustracemi Karla Přibyla. Protože se oba romány střídaly na přechodu ze 13. do 14. ročníku, zůstal v jeho závěru prostor na známý krátký příběh G. S. Erskina Poslední jezdec Pony Expresu ilustrovaný Jirkou Vraštilem.“

„Když jsem znovu zalistoval 14. ročníkem, přece jen jsem jednu dobrou akci objevil: 10 splněných přání našich čtenářů! Ve spolupráci s televizní Vlaštovkou si pak o nich mohli čtenáři nejen přečíst v ábíčku, ale zhlédnout reportáž také v televizi.
Nebylo lehké vybrat z toho velkého počtu přání, která bychom dokázali splnit. Nebyli jsme všemocní. První přání jsme splnili Janě Škramovské z Prahy a Michalu Svobodovi z Rakovníka. Chtěli se podívat do zákulisí televizního studia a naši přátelé z televize nám to umožnili. Druhé přání jsme splnili hned čtyřem pražským čtenářům, Katce Mlčouchové, Ivo Hingarovi, Jardovi Jelínkovi a Mirkovi Spilkovi, a to v Březce u Valnovky. Chtěli vidět hodně krásných zvířat v nějaké oboře.
Za třetím přáním jsme vyrazili do Plzně a jeli s námi dva kluci, které zajímala práce strojvedoucího elektrické lokomotivy a jak se takový stroj vyrábí. Láďa Oliberius to neměl daleko, byl z Plzně, zato Petr Slavík přijel až z Chrudimi. Plzeň, to byla moje parketa, vždyť jsem ve Škodovce skoro dva roky pracoval, a nádražní depo nám také vyšlo vstříc. Škoda jen, že si nevzpomínám, který z těch dvou se později skutečně stal strojvedoucím. Myslím však, že to byl Petr Slavík a připomněl se nám později dopisem i fotografií, že svého snu dosáhl.
Čtvrté přání jsme splnili v pražských botanických zahradách Vláďovi Hlaváčkovi ze Solnice a Hance Chalupové z Jihlavy. Pro splnění pátého přání jsme museli zajet až do Tatry Kopřivnice, i když Libor Vávra bydlel nedaleko ve Frenštátu pod Radhoštěm. Bohužel v továrně naší akcí příliš nadšení nebyli. Šesté přání třem děvčatům doslova propršelo. S dvojčaty Alenou a Miroslavou Erbanovými a Olgou Golubcovou z Tábora jsme zajeli do výcvikového střediska Pohraniční stráže, protože se zajímaly o psy a jejich výcvik. Hana Odvářková ze Svitav, Alena Přichystalová z Pardubic, Albert Simon z Hradce Králové a Kateřina Šauerová z Prahy chtěli blíže poznat tajemný svět filmu.
Za sedmým přáním jsme proto vyrazili do filmových ateliérů na Barrandov. Zrovna se natáčely filmy Čtyři vraždy stačí, drahoušku a Kdo chce zabít krále. S Pražáky Michalem Vávrou a Dáňou Menšíkem jsme při osmém přání putovali na Státní závodiště ve Velké Chuchli v Praze. Přáli si svézt se na koni, a vyšlo jim to. To Zdeněk Macourek ze Zborovic na Kroměřížsku a Jan Tluka ze Slavičína měli pro deváté přání jinou touhu – vidět, jak se v Aeru ve Vodochodech vyrábějí proudová letadla L-29 Delfín. I to se povedlo. Zato na splnění desátého přání už se nedostalo, tak je čtenáři našli až ve 3. čísle dalšího ročníku. Helena Bretfeldová z Brna a dva Pražáci, Charalambas Metallidis a Karel Štěpán, chtěli poznat zákulisí pražské zoo. To pro nás nebyl problém, protože i tam ábíčko mělo kamarády. Potom jsme všem čtenářům slíbili novou možnost, a to reportáž na přání, které se někteří možná zúčastní.
Čtrnáctý ročník skončil, a my jsme už v několika číslech slibovali, jaký bude jubilejní patnáctý.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z let 1969-70, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla ABC zde >>>