Archív kategorie: 1969

Noviny pre mládež KURÝR – 2.ročník – 1969

Dnes archivované čísla časopisu – novín KURÝR z roku 1969 pre www.detske-casopisy.cz zaslal náš spolupracovník damro. Ďakujeme krásne!

Úvodom treba povedať, že sa jedná o periodikum, ktorého je mimo knižníc, zrejme ako šafránu. Aj dohľadaných informácií z webu a publikácií bolo minimálne minimum.

K archivovaným číslam nám damro zaslal aj doprovodný text:

„Posílám avizovaný měsíčník moravskoslezské mládeže KURÝR . Bohužel mám jen čtyři čísla. (r.2-1969 číslo 4,5,7-8 a 9.) Vycházel v letech 1968-1970 v běžném novinovém vydání. Vydavatelem byl  Svaz pracující mládeže ČSM. Vycházel pro mládež Moravy a Slezska a věnoval se všem tehdějším mládežnickým organizacím, které v letech 1968-1970 působily na Moravě a ve Slezsku. Postupně jak se opět v období mormalizace sdružovaly do SSM, tak postupně zanikaly kluby a další mládežnické organizace , tak měsíčník byl následně zrušen. Ještě v roce 1969 od čísla 10 byla přílohou měsíčníku čtyřstránková příloha , určená zejména pro pracující mládež ČSR.“

K tomu dodávam. Časopis mal 8 čiernobielych strán novinovej kvality, podfarbenými červenými a modrými titulkami. Cena za výtlačok 1 Kčs, za dvojčíslo 2 Kčs. Rozmery bežného novinového priemeru 32 cm x 47 cm s oblasťou tisku 27,5 cm x 40,5 cm. Tlačilo ho RUDÉ PRÁVO, tiskařské podniky v Brně.

V jedinej dohľadanej informácii  Krátké moravské kulturní intermezzo (Dávno odvátý čas, kterým před čtyřiceti lety mládí šlo) od Ludvíka Štepána (BRNO) sa v citáciách uverejnených v tomto príspevku, uvádza:

„Časopis vydávala MLOK – Mládežnická obchodní komora v Brně, později Rada pracující mládeže brněnského krajského výboru mládežnické organizace. Jeho šéfredaktorem byl nejprve Miloš Antoš, po tlaku krajské svazácké organizace se jeho vedení ujal pro forma Karel Přikryl; ani to však nepomohlo a po několika číslech (s aplikací autocenzury) časopis musel skončit.“

 

V období 1968 -1970 vyšli 3 ročníky po 12 čísiel. V 2.ročníku dvojčíslo 7-8 a v 3.ročníku dvojčíslo 11-12. Od r.1968 vychádzal titul s podnázvom: časopis moravské mládeže. V tomto roku bol viac menej orientovaný na juhomoravskú mládež. Postupne sa však jeho dosah  rozrástol na moravsko-slezskú oblasť, dosahujúcu až do Čiech a Slovenska. V r.1969 sa podtitul zmenil na: měsíčník moravskoslezské mládeže a nakoniec v r.1970 na podnázov: měsíčník Svazu pracující mládeže.

 „Časopis Kurýr byl měsíčníkem a vycházel v roce 1969 a v první polovině roku 1970, kdy byly s konečnou platností zlikvidovány mládežnické iniciativy jako rezidua roku 1968. Nebylo to periodikum čistě kulturní a už vůbec ne literární, ale na kulturní dvojstraně dávalo prostor, jak jsem předeslal, prezentaci mladých tvůrců.“

„Rubriky obsahovaly reportáže z domova i ze světa, ze života mladých lidí, také tehdy módní horoskopy (jen pro zajímavost – Kurýr zveřejnil i autentický horoskop tehdy legendárního pana Hřebačky, který ve své předpovědi předvídal vpád cizích vojsk na naše území) a články charakteru spíše bulvárního.“

V období „kultúrneho intermezza“ v roku 1968, mladí a začínajúci umelci (literáti,  výtvarníci, hudobníci, herci a tanečníci) založili v Brne K-klub.

Jeho prostredníctvom prezentovali verejnosti svoje diela v časopise MLADÁ MÚZA, ale tiež na dvojstránke (v kultúrnej rubrike) časopisu KURÝR s názvom REVUE MLADÝCH AUTORŮ. Túto rubriku mal na starosti autor týchto citácií Ludvík Štepán.

KURÝR dával priestor aj menej známym výtvarníkom. V tomto prípade to bol surrealista Jiří Havlíček, ktorého tvorba je bohužiaľ mimo môjho chápania maliarskeho umenia.

„Časopis sledoval i dráhu slavného ostravského Divadelního klubu Waterloo, který vznikl z amatérského divadla Waterloo a začal své pořady a legendární divadelní představení uvádět od podzimu 1969. Ředitelem klubu byl zpěvák Luděk Nekuda (právě v té době ho povolali na vojnu!) a po nástupu normalizace jeho hlavní členy a autory (mj. spisovatele Ivana Binara, Josefa Fraise, herce Tomáše Slámu, tzv. ostravského Lenina16, ad.) nové Mamulovo stranické vedení kraje rozehnalo – do ústraní, vězení i emigrace.“

„Tehdy byla zrušena předběžná cenzura, při níž se vše, co se prezentovalo na veřejnosti, muselo předkládat cenzorům, kteří obsah knih, časopisů, novin, divadelních her atd. buď schválili, nebo neschválili (v takovém případě provedli tzv. zápis) či doporučili úpravy (případně obsah oklestili, někdy i nevratně zmrzačili).“

V tomto období bolo nič neobvyklého, keď sa v časopisoch a to aj mládežníckych, bežne objavovali fotky obnažených žien a dievčat.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KURÝR z roku 1969, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu KURÝR – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

LUCIE & PETR – 1.ročník – 1969

Dnešní čísla 1.ročníku časopisu LUCIE & PETR z roku 1969 pro www.detske-casopisy.cz digitalizovali Charlik a Štěpán V. Moc děkujeme!

V tiráži časopisu se uvádí: LUCE A PETR – vydává Český svaz žen ve vydavatelství MONA. Redakce: Ivan Kopecký (odpovědný redaktor), Irena Erbenová. Stálí externí spolupracovníci: Vladimír Kafka – poezie, Jiří Flíček – divadlo, Karel Steigerwald – próza,  Dr. František Novák – sport, Ivan Rössler – pop music, Karel Franta – fotografie. Grafická úprava: Eva Skalníková. Redakční rada: Olga Bojarová, Jaromír Hanzlík, Karel Malina, Milan Křen, PhDr. Karel Mácha, CSc., Věra Vašková, Luděk Nekuda, Jan Schneider, PhDr. Jiřina Šiklová, JUDr. Karel Štěpánek, Dr. Ludvík Šulc, MUDr. Roman Útrata, CSc., JUDr. Zbyněk Vokrouhlický, CSc., Lucie Žulová. ….. Cena výtisku 4 Kčs. Předplatné na čtvrt roku je 12 Kčs. Vychází měsíčně, ročník I. …

Název časopisu zjevně odkazuje na klasické dílo Romaina Rollanda, které vydal téměř o půlstoletí dříve než začal časopis vycházet (PETR A LUCIE – novela o tragické nenaplněné lásce mladých milenců za první světové války). Leckdo zřejmě namítne, že tenhle web deklaruje zaměření na „dětské časopisy“ a  LUCIE & PETR mezi ně rozhodně nepatří. Nejsem odborník na definici „dětského časopisu“, ale domnívám se, že lze jen obtížně definovat nepříliš ostře řezanou hranici mezi dětstvím a dospíváním, zvláště proto, že zřejmě vede u každého jedince jinak. Po časopisu LUCIE & PETR sahali zcela určitě více dospívající než děti a dnes si jej ze zvědavosti i nostalgie přečtou především dospělí :-)

Na 36 stranách z vydavatelství MONA je magazínové čtení zaměřené na ty „náctileté“, kteří prožívají milostný vztah. Ve srovnání s dnešními časopisy zaměřenými na stejnou cílovou skupinu je obsah LUCIE & PETR serióznější, obsahově pestřejší a literárně hodnotnější.

K tahákům časopisu patřilo i původní dílko klasika českého komiksu Káji Saudka. K většině dvoustránkových komiksů byl autorem námětu Eduard Pergner.

Prostor v časopise LUCIE & PETR dostali i pionýři českého písničkaření druhé poloviny 60. let, kteří posedávali u soch na Karlově mostě a těšili kolem jdoucí svou hrou a zpěvem (Třešňák, Neduha, ..)

Ivan Rössler (*1945) je novinář i autor písňových textů (například „Tvá žena Růžena“ z repertoáru Hany Zagorové). Na volné noze působil i v době, kdy psal pro časopis LUCIE & PETR jako stálý externí spolupracovník třeba rubriku HVĚZDNÝ ATLAS

 

… nebo GRAMO TIPY. Jen pro zajímavost – Ivan Rössler později v nakladatelství Panton (1984) založil edici Cesty (pro folkovou hudbu) a Rock. V obou edicích pomáhal zejména začínajícím interpretům anebo těm, kteří v té době desky běžně nevydávali. Vydal dokonce desku Panton na Portě live, která vyšla 24 hodin po natočení :-)

Ivan Rössler psal (na pokračování) i ENCYKLOPEDIE V MASKÁČÍCH – pro všechny, kteří absolvovali základní vojenskou službu, popisuje důvěrně známá témata (v době vydávání časopisu LUCIE & PETR trvala standardně 2 roky a muži na ní nastupovali po dosažení plnoletosti).

Zajímavým propagačním prvkem časopisu LUCIE & PETR byly VEŘEJNÉ REDAKČNÍ RADY:

V rámci normalizačního procesu bylo vydávání časopisu LUCIE & PETR ještě v roce 1969  zastaveno. Ani (údajný) kalkul s názvem časopisu odkazující na slavného autora, který byl předválečným sympatizantem Sovětského svazu, nevyšel :-(

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu LUCIE & PETR v roce 1969, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu LUCIE & PETR – kliknutím na náhled strany:

 

Samostatná stránka s přímými odkazy na všechna čísla a tituly časopisů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná po přihlášení v horním menu „STÁHNOUT

Kompletný ročník časopisu SLNIEČKO – 23.ročník – 1969

V príspevku z 12.4.2017 sme si po prvý krát predstavili časopis SLNIEČKO – 23.ročník – 1969. Dnes by sme predstavili zvyšných päť čísiel tohto ročníka a uzatvorili tak kompletný ročník.

Ako sme písali, vydávanie časopisu SLNIEČKO bolo obnovené takmer po dvoch desaťročiach a to v roku 1969. V tiráži sa uvádza: “ časopis vydávajú Mladé letá, slovenské vydavateľstvo kníh pre mládež, kolektívny člen Matice slovenskej. Vedúca redaktorka Mária Duríčková-Masaryková, redaktorka Elena Čepčeková, výtvarný redaktor Miroslav Cipár, grafická úprava Ľubomír Krátky.  Vychádza každý mesiac okrem júla a augusta. Cena výtlačku 3 Kčs, ročné predplatné 30 Kčs.“

Úvodník napísal vtedajší správca Matice slovenskej Dr. Ján Marták:

MILÉ DETI! V septembri roku 1950 malo vyjsť prvé číslo 23. ročníka Slniečka. Nevyšlo. Vo svojich záznamoch z 13. septembra 1950 mám zapísané: „Slniečko umrelo 22-ročné.“ V ten deň dostala Matica slovenská od vysokého úradu písmo, z ktorého sa dozvedela, že Slniečko už vydávať nesmie. Vyše päťdesiattisíc detí sa už nedočkalo svojho časopisu. Po toľkých rokoch sú to už dospelí ľudia a iste sa pamätajú, ako túžobne Slniečko očakávali. Veď bolo naozaj krásne. Starali sa o to naši najlepší spisovatelia pre mládež a najlepší výtvarníci. Viacerí z nich sú už národnými a zaslúžilými umelcami. A, pravda, i mŕtvi. Ale Slniečko neumrelo. Žilo a žije v pamäti mnohých svojich niekdajších čitateľov. Iste ho radi prijmú pre svoje deti a pre svoje vnúčatá. A možno i pre seba ako milú rozpomienku na mladosť. Pripomenú Vám, terajším jeho čitateľom, ako sa naň tešievali. Nuž čítajte ho v zdraví a majte ho radi. Iste sa bude veľmi usilovať, aby si Vašu lásku zaslúžilo.

Hneď druhá strana je venovaná obrazovému prierezu vývoja časopisu. Sú tam však zobrazené iba ročníky od roku 1927 do 1945.

Ako už vyplýva z tiráže, časopis SLNIEČKO bol zoskupením toho najlepšieho a najkvalitnejšieho z oblasti poézie, prózy a ilustrácií. Každé číslo ilustroval iný maliar, ktorého obrázky tvorili prevažnú časť časopisu. Bol to národný umelec Vincent Hložník (č.1)

akademický maliar Štefan Cpin (č.2)

akademický maliar Miroslava Cipár (č.3)

akademická maliarka Viera Bombová (č.4)

a maliar, grafik a ilustrátor Albín Brunovský (č.5)

Časopisy sú doslova nabité príspevkami slovenských osobností, ako prozaička, publicistka a autorka kníh pre deti a mládež Jaroslava Blažková, Mária Topoľská, Jozef Pavlovič, Rudo Móric, Mária Rázusová – Martáková, Elena Čepčeková, Vladimír Fejko, Mária Jančová, Miroslav Válek, Hana Ponická, Jozef Cíger Hronský, Karel Čapek, Krista Bendová a mnoho ďalších… Pri stručnom výpise sa mi vybavil predmet zo školy „Slovenský jazyk – slangovo Slovenčina“, kde tieto mená vytvárali pilier Slovenskej literárnej kultúry.

Najväčším ťahákom však bola určite rozprávka na pokračovanie TRI MÚDRE KOZLIATKÁ. Napísal ju nestor slovenskej literatúry pre deti a mládež Jozef Cíger Hronský a ilustroval ilustrátor, grafik, maliar, spisovateľ a výtvarný pedagóg Jaroslav Vodrážka. O obľube časopisu a tejto rozprávky hovorí list od detských čitateľov:  „Milé Slniečko. Tvoje prvé číslo sa nám veľmi páči. Prečítali sme si všetky rozprávky a básničky. Najviac sa nám páčila rozprávka Tri múdre kozliatka a Kútik pre mladšieho brata. Prosíme Ta, keby si nám posielalo podpisy spisovateľov a maliarov, ktorí sa o Teba starajú. Alenka, Mirko a Katka Kriškovci, Prievidza.“

Keďže sa jedná o časopis vydávaný Maticou Slovenska, v každom čísle nesmel chýbať článok o významných osobnostiach Slovenska.

  

V poslednom čísle tohto miniročníka sa píše:

MILÍ NAŠI PRIATELIA SLNIEČKOVÍ, vidíte, už sa nám končí prvý ročník SLNIEČKA. Pravda, tento ročník nebol úplný, iba polovičný, dá sa povedať, že prípravný . V septembri vyjde prvé číslo ďalšieho ročníka a ten už bude mať celých desať čísel.

UPOZORNENIE!!! V závere by som sa chcel veľmi ospravedlniť za nesprávne uvedené v príspevku SLNIEČKO – 23.ročník – 1969. Pôvodný názov bol SLNIEČKO – 23.ročník – 1969 – 70. Vyšlo však iba 5 čísiel + nulté číslo a to v roku 1969. Všetky nesprávne údaje som opravil.

Časopisy boli stiahnuté a upravené pre publikačné podmienky tohto webu  z http://www.litcentrum.sk/

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SLNIEČKO z roku 1969, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SLNIEČKO – kliknutím na náhled strany: