Archív kategorie: 1965

Zbývající čísla ABC – 10.ročník – 1965-66

V článečku ze 6.5.2015 se podařilo archivovat 8.číslo 10.ročníku ABC, 22.7.2017 se podařilo archivovat 10.číslo. Dnes archivovaná čísla časopisu ABC z let 1965-66 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval skvěle Hozd. Veliký dík za kompletaci 10.ročníku! Pro větší přehled zde dávám i odkazy na dříve archivované dvě čísla.

Šéfredaktorem 10.ročníku ABC mladých techniků a přírodovědců byl Vlastislav Toman (zřejmě nejdéle sloužící šéfredaktor jednoho časopisu – více než 30 let (!) – viz jeho kniha MŮJ ŽIVOT S ABC). Rozsáhlou citaci o 10. ročníku ABC z této knihy najdeš právě v článku z 22.7.2017.

Na pokračování vycházel v 10.ročníku ABC vystřihovací román NA VÁLEČNÉ STEZCE – s barevnou úvodní fotografií filmového Vinnetoua. Sázka na filmové mayovky přinesla redakci ABC údajně více předplatitelů než spolupráce s Jaroslavem Foglarem.

První číslo 10. ročníku ABC vyšlo v září 1965 a tak se v době postupného politického oteplování mohla publikovat i povídka PROJEKT MANHATTAN, v níž hraje hlavní roli americký skaut – tedy člen celosvětové organizace, která byla v roce 1965, v socialistickém Československu pořád ještě zakázaná. Upoutávkou k povídce byla i barevná kresba Zdeňka Buriana na titulní straně (jeho čtvrtá titulka v časopise ABC).

Pravidelná dvojstrana – rubrika – KOMPAS patřila ke klíčovým pro činnost tehdejších klubů ABC. Jakási obdoba BOBŘÍ HRÁZE v předválečném MLADÉM HLASATELI.

Celostránkovou rubriku NAŠE SOUTĚŽ připravoval Jaroslav Foglar (*1907  + 1999):

Kreslený Foglarův seriál KULIŠÁCI (přepracované příběhy Rychlých šípů) nedosáhl takového věhlasu jako legendární RYCHLÉ ŠÍPY, ale jsou druhým nejrozsáhlejším publikovaným komiksem Jaroslava Foglara.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z roku 1965-66, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Dve čísla časopisu PRÚD – 1.ročník – 1965-66

V príspevku z 18.5.2017  sme si po prvý krát predstavili „záhadný“ časopis PRÚD. Časopis, o ktorom som vedel len z bibliografií a článkov z internetu. Ako som písal, sklamal moje očakávania, no napriek tomu publikujem ďalšie dve čísla z prvého ročníka.

Z tiráže sa dozvedáme. Vedúca redaktorka: J. Znášiková – Heroldová. Členovia redakčného kolektívu: E.Majerová, R.Sloboda. Grafická úprava: I.Popovič. Redačná rada: N.Dedeková CSc., J.Kuba, V. Mazák, V.Mišíková, S.Odstrčilková, V.Šikula

Jedno číslo stálo 2 Kčs a v rámci 10 mesiacov vyšiel celkovo 12x. Jedno číslo obsahovalo až 52 strán A5 formátu.

Hneď v prvom výtlačku na druhej strane sa k nám prihovára známy 81 ročný slovenský básnik, prozaik, dramatik a prekladateľ Ľubomír Feldek. A to v básni „SILVESTROVSKÁ“.

Šesťdesiate roky, či už v Čechách, alebo na Slovensku sa niesli v duchu „Vinnetuoviek“ a všetkého čo súviselo s ich autorom Karlom MayomTak to bolo aj v tomto prípade a to v preklade Dr. Teofila Ušáka, v seriály na pokračovanie DÉMON ZLATA. A vlastne sa to týkalo celého ročníka, kde aj napriek grafickému deficitu prevládal Divoký západ.

Veľmi zaujímavá bola rubrika „Kým sa staneš detektívom“.  Okrem pútavého kriminálneho príbehu sa tu mladí detektívi popasovali  s logickým myslením a naučili sa aj základné vyšetrovateľské postupy, ako je napríklad porovnávanie odtlačkov prstov. Táto rubrika pokračovala ešte z predchádzajúceho slovenského časopisu ABC PIONIEROV. Takto to charakterizujú jej autori:

Začalo sa to ešte v bývalom ABC pionierov. Tam sme totiž prvý raz uverejnili príbeh s titulkom KÝM SA STANEŠ DETEKTÍVOM. Vo všetkých ďalších pokračovaniach sme chceli čitateľovi aspoň zhruba povedať, čo všetko treba vedieť a poznať, aby — ak má záujem a schopnosti — sa mohol stať vyšetrovateľom , detektívom. V prvom ročníku Prúdu z času na čas sme uverejnili pokračovanie nášho seriálu. Čitateľ by teda mal už všeličo vedieť. A preto si môže dnes preveriť nielen svoju pamäť, ale aj pozorovacie schopnosti.

Zvyšok časopisu bol už tradične venovaný piesňam,

rozličným návodom a postupom. Aj jednoduchým zobrazením strihov pre ušitie, v tej dobe nedostatkového módneho oblečenia.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PRÚD z roku 1965-66, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu PRÚD – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Chybějící čísla ABC – 9.ročník – 1964-65

Dnes archivovaná chybějící čísla časopisu ABC z let 1964-65 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Pl. Veliký dík!

Štefan Švec – ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) – str. 184-185 : „Časopis ABC (původně se měl jmenovat ABC VĚDY A TECHNIKY, název byl však shledán příliš podobným VĚDĚ A TECHNICE MLÁDEŽI) vyplnil mezeru vzniklou po přeměně MLADÉHO TECHNIKA právě v technicky ještě odbornější VTM. Titul se od počátku orientoval na články s technickým a přírodovědným zaměřením. Šlo o zábavný, populárně-naučný časopis s přesahy do společenského a spolkového života dětí (v rámci Pionýrské organizace a částečně i mimo ni), posléze sám organizující pro své čtenáře řadu aktivit a společenských akcí. První číslo časopisu vyšlo na počátku roku 1957, mělo náklad 50 000 výtisků, který se v následujících dvou letech podařilo téměř zdvojnásobit. Během šesti let se náklad časopisu vyšplhal z 50 000 na 120 000 výtisků, do roku 1989 se pak stále zvyšoval a v roce 1989 dosáhl 310 000 výtisků.“ 

V tiráži ABC na 2. straně se uvádí: ABC MLADÝCH TECHNIKŮ A PŘÍRODOVĚDCŮ Zábavně naučný měsíčník pro chlapce a děvčata. Vydává ÚV ČSM v Mladé frontě. …  Pokračování tiráže je na straně 31:

Osmé číslo 9. ročníku bylo 100 číslem ABC, které bylo vydáno od vzniku časopisu v roce 1957.

Tuto událost redakce připomněla i ve fiktivním rozhovoru CO BYLO A CO BUDE, kde 100. číslo ABC odpovídá tomu prvnímu – i když jen pro upřesnění – 1.číslo ABC vyšlo v lednu 1957, ne v říjnu 1957 :-)

Redakce ABC organizovala pod názvy „Raketové posádky“, „Hlídky přírody“ a „Dívčí kluby“, čtenářské kluby, jejichž projekt byl úspěšný – i když ne tak jako u klubů MLADÉHO HLASATELE, které před válkou organizoval Jaroslav Foglar. S „kluby“ souvisela i pravidelná tábornická rubrika KOMPAS.

Redakce se vzhledem k nesporné oblibě časopisu u čtenářů mohla pouštět i do delších a časově
náročných projektů typu OBRAZOVÁ ŠKOLA:

U úspěšných zaniklých časopisů se redakce inspirovala a publikovala vystřihovací romány na pokračování – tady od „otce science fiction“ Herberta George Wellse (*1866  +1946).

ABC se už v 1. čísle 9. ročníku (1964-65)  „svezlo“ na vlně popularity filmových májovek. Vlastislav Toman, tehdejší redaktor se v této souvislosti zmiňuje „…Pokud by se však někdo domníval, že Foglar tenkrát přivedl ábíčku nějaký velký počet nových zájemců o časopis, pak ho musím zklamat. Nic takového se nestalo. Zvýšit náklad nám pomohl někdo úplně jiný – Mayovi hrdinové z Divokého západu, Old Shatterhand a Vinnetou, kteří tenkrát vtrhli na plátna kin.“

Nejzasvěcenější informace o souvislostech vydávání ABC přináší šéfredaktor Vlastislav Toman ve své knize MŮJ ŽIVOT S ABC. Na straně 110 vzpomíná:

„… Do hry vstoupili, jak už jsem dříve vzpomínal, Vinnetou s Old Shatterhandem a k tomu i vylepšení ábíčka o osmistránkovou obálku s přílohou. Už jsme si mohli dovolit věnovat románu celých osm stran knižního formátu (A5), čili čtyři běžné strany z formátu A4. Pod názvem Na válečné stezce (1965-66) připravila Helena Beckerová (naše redaktorka) výběr ze 3. dílu původního cyklu Karla Maye Vinnetou. K ilustrování posloužily fotografie z uváděných filmů.“

Celý 9.ročník ABC byl na zadních stranách otiskován kreslený seriál KULIŠÁCI. Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1 DÍL:

„V. Toman také přivedl do časopisu Jaroslava Foglara a začal otiskovat jeho nový seriál Kulišáci (1963-1966), kreslený J. Kráslem. Byl to první dlouhodobější chlapecký seriál časopisu ABC.“

„Všechny tyto seriály připravovaly půdu pro první dlouhodobější seriál, který začal vycházet v 7. ročníku (1963) a po osmi pokračováních dostal sympatický název Kulišáci. Autorem je nestor chlapeckých seriálů, proslulý Jaroslav Foglar* (Rychlé šípy), od roku 1948 „na indexu“. Politická situace se počátkem 60. let začala pomalu uvolňovat, došlo již k částečné amnestii politických vězňů, žalářovaných více než desetiletí. Do kulturní politiky vnikaly první paprsky světla a s nimi i Jaroslav Foglar se svým novým seriálem. Jeho spolupracovník, kreslíř J. Fischer, však už byl mrtev. Obrázky tentokrát kreslil Jiří Krásl, bohužel stylem pro kreslený seriál tohoto typu nepříliš vhodným.
Kulišáci byli tehdy seriálem s nejdelším počtem pokračování v dosavadní historii časopisu ABC. Objevil se celkem 46x , naposled v 10. čísle 10. ročníku (1966), kdy byl podle výsledků čtenářské ankety dočasně (budoucnost ukázala, že navždy) přerušen na přímou žádost J. Foglara. Redakce měla v úmyslu jej vystřídat seriály s fantastickou, špionážní, detektivní a cestopisnou tematikou.
Kulišáci navazovali na tradici věhlasného Foglarova chlapeckého seriálu Rychlé šípy. Autor měl jistě náměty dávno připravené pro Rychlé šípy a v době pro tento seriál nepříznivé je uplatnil jinde. Samotnému seriálu Kulišáci věnujeme zvláštní
kapitolu. Zde jen zmíníme, že V. Toman, šéfredaktor časopisu ABC, později ve svých vzpomínkách napsal, že tímto seriálem jsme vlastně zahájili mnohaletý rozvoj kreslených příběhů – českých komiksů na stránkách ABC.“

* poznámka O.Bezděkové (Ovšem J. Foglar už spolupracoval s časopisem ABC v roce 1958, kdy čtenářům-pionýrům předával rady, jak trávit čas v přírodě a jaké hry mohou hrát (č. 3, 8), a jeho články byly signované. V roce 1959 však redakce vystoupila tvrdě proti lovení Foglarových bobříků. Reagovala tak na čtenářský dopis dvou chlapců: Milí soudruzi! Chtěl bych Vám i se svým kamarádem napsat nějaké připomínky. Mohly by se například založit takové kluby, ve kterých by mohli být nejméně tři chlapci, kteří by pořádali různé výpravy. Měli by také své legitimace, deníky, mohli by lovit bobříky odvahy, šlechetnosti, rostlin a jiné … Miroslav Švehla a Jiří Marek, Blažovice. Dovolíme si ocitovat několik vět z obskurního až zvrhlého článku „Závidíme vám“, kterým redakce (vedoucí redaktor Jan Čeřovský, zástupce vedoucího redaktora Vlastislav Toman a výtvarný redaktor Sláva Jílek) odpověděla na tento dopis. My v redakci jsme mladí lidé … Třem redaktorům je dohromady 88 let. Když jsme vyrůstali a byli kluky – zažili jsme všelijakých spolků, klubů habaděj. Rozplynuly se jako dým. Nebyly k ničemu. A my vám dnes závidíme. Chtěli bychom být ve vašich letech. Mít velkou organizaci, která má porozumění pro klukovská i dívčí přání. Mít důvěru dospělých a především Komunistické strany Československa. – Ano důvěru. Jinak by vám Československý svaz mládeže nemohl propůjčovat symboly nejdražší: rudé šátky, praporky, skupinové vlajky a pěticípé hvězdičky … Ta rudá hvězdička bude totiž říkat, že se statečně připravujete na obrovský a jedinečný úkol: vytvořit komunistickou společnost … Nač tedy kluby s bobříky? Bobr se stal ubohou obětí a byl bezohlednými lidmi téměř vyhlazen. Proč by měl být naším znamením? My máme znamení jiné. Znak práce a boje, odvahy a vytrvalosti, spravedlnosti a štěstí. Je to rudá pěticípá hvězda, která vedla a vede milióny lidí z celého světa … (ABC, 1959, Č . 3.) A to se psal rok 1959 .. Rázem jsme se octli v roce 1948 …“

 

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu ABC v letech 1964-65, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Další číslo časopisu ABC – 10.ročník – 1965-66

Dnes archivované číslo časopisu ABC z roku 1966 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval skvěle Hozd. Veliký dík!

V článečku ze 6.5.2015 se podařilo archivovat 8.číslo 10.ročníku ABC, dnes 10.číslo – chybí nám tedy digitalizovat podstatná část 10.ročníku. Ale třeba někdo z náctěvníků tohoto webu … :-)

Šéfredaktorem 10.ročníku ABC mladých techniků a přírodovědců byl Vlastislav Toman (zřejmě nejdéle sloužící šéfredaktor jednoho časopisu – více než 30 let (!) – viz jeho kniha MŮJ ŽIVOT S ABC).

Vlastislav Toman – MŮJ ŽIVOT S ABC na stranách 121-122 o 10.ročníku ABC píše:

„Už ve dvanáctém čísle devátého ročníku jsme upozorňovali, co bude v příštím, jubilejním, a stálo to za to! Se čtyřiceti stránkami (včetně obálky) jsme se stali – v té době – největším časopisem pro chlapce a děvčata v Československu. Zvýšení ceny o padesátník čili na 2,50 Kčs žádný negativní vliv nepřineslo. Naše jubileum však přineslo radost dvaačtyřiceti pracovníkům a spolupracovníkům ABC, kteří byli na slavnostním shromáždění odměněni a vyznamenáni čestnými odznaky a diplomy ÚV ČSM. Většina patřila k těm, kteří časopis provázeli po celé první desetiletí.

Jisté však je, že desátý ročník byl ve vývoji časopisu historickým předělem! Od tohoto okamžiku už začínala série postupných změn, které ábíčku nakonec vtiskly punc jedinečnosti a originality. Není to přehnané hodnocení, i když zní z úst člověka, který byl při tom a podílel se spolu s ostatními na zrození takového časopisu od jeho vzniku.

Nebylo jednoduché rozhodnout o náplni osmi stran, které jsme získali. Rozhodující bylo, že šlo o silnější a kvalitnější papír, především bělejší. (Koncem ročníku občas dostal lepší papír i vnitřek čísla. ) A tak se rozdělovalo i podle zájmů – techniků a přírodovědců, ba i děvčat. Zavedli jsme kartičky s technickým a přírodovědným atlasem, zatím jen jednostranné, protože rub jsme vyhradili většinou technickým návodům a plánkům. Na třetí a čtvrté straně obálky se objevily Obrazové školy a šlágrem se stal i vložený román Karla Maye Na válečné stezce, ilustrovaný fotografiemi z filmových mayovek.

Na tu práci nás bylo v redakci o pár kolegů více, i když šlo – pro začátek – jen o externí spolupracovníky. Jan Šimáně přibral Hanku Matuškovou, na literární žánry nastoupila Helena Beckerová. Na konci ročníku však už byla řádnou redaktorkou. A také Jenda Šimáně dostal posilu, byla jí Líba Kolářová. Aktiv pro práci se čtenáři se přejmenoval na Radu zájmových klubů. Trochu se měnilo i na místě sekretářky, když se Eva Kárová provdala za redaktora Čs. rozhlasu Jirku Hromádko. Za tu dobu, co u nás pracovala, se ze začátečnice stala schopná pracovnice se zájmem o novinářské řemeslo. A tak není divu, že se z ní v průběhu let stala redaktorka.
Koncem roku 1965 Evu nahradila Marcela Bártová (Kunová). Ta se nám sice v průběhu příštích let také vdala a stala se dvakrát maminkou, ale vždy se vrátila. U Marcelky jsem si cenil, že byla spolehlivou a správnou sekretářkou. Pokud jsem jí dal úkol, ať ho měla splnit za hodinu nebo za měsíc, vždy to klaplo. A to platilo i při styku s podnikem, při hospodaření, které k redakci náleželo – autorské honoráře, objednávky kancelářských potřeb, náklady na cestovné atp.

Ještě bych se měl zmínit o tom, že jsme se s redakcí přestěhovali do nových prostor na Senovážné ulici 2. Bylo to vlastně přes Gorkého náměstí z jedné strany na druhou. Získali jsme tím přece jen nějaké metry navíc, ale musel jsem se o ně dohadovat s hospodářským tajemníkem ÚV ČSM Jurajem Varholíkem (pozdějším předsedou ÚV SSM). Snad poprvé jsem svazákům argumentoval tím, že časopis je nejen úspěšný, ale i výdělečný. Dělalo to sice necelých sedm set tisíc korun, proti budoucím milionům málo, ale přece. Navíc jsme tenkrát získali již zmíněnou malou místnost, kde bylo i ve dne šero, protože oknem do dvora sem moc světla nepadalo. Byla tu naše klubovna a také sklad všeho možného.
V této klubovně zasedala redakční rada časopisu, konaly se tady některé porady, sedávali tu stovkaři-guvernéři při vyřizování pošty a proběhlo tu i malé mezinárodní setkání s našimi kolegy. Vzpomínám si také, jak při jedné redakční radě, kde jsem hovořil o plánech na rozvoj ábíčka, položil mi její člen, prom. biolog Jan Čeřovský, CSc., otázku, zda chci z ABC udělat nějaký Vpřed nebo seriózní časopis. Nechci rozebírat, co ho k tomu vedlo, ale vím, co jsem mu řekl: Seriózní Vpřed – čili časopis pestrý, jako byl Vpřed, ale hodnotný a seriózní. Budoucnost, jak jsem dodnes přesvědčen, potvrdila, že se nám to povedlo, a redakční rada tenkrát toto stanovisko přijala.“

O kresleném seriálu KULIŠÁCI wikipedie uvádí:

Ze strany autora se jednalo o „nechtěné dítě„. Foglar, kterému bylo v té době znemožněno publikovat, navštívil kolem září 1962 redakci ABC a nabídl spolupráci. Šéfredaktor Toman do konce roku na zkoušku otiskl dvě krátké Foglarovy hry, a když se neobjevily žádné protesty, svěřil mu od následujícího roku hlavní komiks. Nabízené Rychlé šípy však byly politicky neprůchodné, a tak dostal autor nabídku psát příběhy jiné party dětí pod dvěma podmínkami: budou to pionýři a budou mezi nimi děvčata. Foglar zdráhavě souhlasil.

V lednu 1963 začal vycházet nový komiks o družině Míši Kulicha, nazvaný od následujícího ročníku 1963/64 Kulišáci (ABC tehdy přešlo na vydávání podle školního roku). Zpočátku byly texty pod obrázky, protože kreslíř Jiří Krásl neměl s komiksem zkušenosti, teprve po nějaké době se přesunuly do „bublin“ v obrázcích. Kulišáci byli pionýrskou družinou a zároveň „raketovou posádkou“, tedy čtenářským klubem ABC. Náměty reflektovaly obsah časopisu a činnost skutečných čtenářských klubů.

V 10.ročníku ABC vycházel ještě jeden celostránkový kreslený seriál – ZAJATCI TORŮ. Komiks začal vycházet právě v dnes archivovaném čísle a naposledy vyšel ve 4.čísle 11.ročníku. Děj seriálu nás přenáší na Jupiterův měsíc Kallisto, jehož obyvatelé v 18. století navštívili Zemi…

Než v roce 1969 emigroval do Norska malíř Jan Kristofori, stihl „ZAJATCE“ nakreslit na základě scénáře Vlastislava Tomana.

Pravidelná dvojstrana KOMPAS přinášela čtenářům praktické kreslené návody Jiřího Tesaře, který se na dlouhou dobu stal dvorním kreslířem této rubriky (později i méně zajímavějšího PIONÝRSKÉHO KOMPASU).

ABC v 10.ročníku, po přidání dalších osmi stran, mělo v podstatě dvě „titulní strany“ s logem a záhlavím časopisu.

Navýšení rozsahu ABC na 40 stran umožnilo vydávat i praktické technické návody a plánky – jako například OSOBNÍ DÁLKOMĚR.

Kartičky s přírodovědným atlasem byly v 10.ročníku ABC zatím jen jednostranné:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ABC z roku 1966, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ABC  – kliknutím na náhled strany: