Archív kategorie: 1954

MATEŘÍDOUŠKA – 10.ročník – 1953-54

Dnešní číslo časopisu MATEŘÍDOUŠKA pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Tomáš K. Veliké díky!

Dnes archivovaní číslo MATEŘÍDOUŠKY ilustroval Antonín Pospíšil. Šéfredaktorem Jiří V. Svoboda. MATEŘÍDOUŠKU v letech 1953-54 vydával ÚV ČSM (ústřední výbor českého svazu mládeže) v Mladé frontě. Cena jednotlivého čísla byla 60 haléřů.

Olga Bezděková v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL (2012) na straně 145 charakterizuje MATEŘÍDOUŠKU:

„Jakýmsi mezistupněm mezi poválečnými časopisy, které navazovaly na tradice titulů z první republiky, a nově vzniklými časopisy je Mateřídouška, časopis pro nejmenší čtenáře, jediný časopis, který vychází nepřetržitě už od roku 1945. Během let se vyvíjela jak po stránce obsahové, tak i formální. Několikrát změnila formát, rozsah stran i periodicitu a v jejím vedení se vystřídala řada osobnosti, například F. Hrubín, M. Holas. B. Mencák, J. Průša, J. V. Svoboda, Z. Adla, P. Černý, E. Vavruška, E. Knotová. Časopis nejdříve vycházel ve vydavatelství Práce, později v nakladatelství SNDK a posléze ve vydavatelství Mladá fronta.“

Štefan Švec v knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 362-367) mimo jiné uvádí:

„Na sklonku roku 1945 vyšlo první číslo dnes nejdéle kontinuálně vycházejícího dětského časopisu u nás. V prvních ročnících byl časopis koncipován jako ilustrovaný jedním malířem (každé číslo jiným). O hlavičku časopisu a ilustrace k prvnímu číslu byl požádán Josef Lada. Mezi autory Mateřídoušky se zařadily nejvýznamnější osobnosti české literatury a literatury pro děti i českého výtvarného umění.
V prvních letech vycházel časopis s nepravidelnostmi. V letech 1947-1952 byl čtrnáctideníkem, později vycházel jako měsíčník. Časopis vycházel do roku 1955 podle školního roku, v letech 1956-1963 podle roku kalendářního a od podzimu 1956 opět podle roku školního.
Mateřídouška se od počátku vymezovala vůči ostatní, především starší časopisecké produkci pro děti jako časopis programově kvalitní a esteticky náročný. Její inzerát z obálky dvojčísla 5-6 prvního ročníku kritické revue Štěpnice říká: „Dětská četba, i časopisecká, byla téměř vždy doménou anonymních pisálků, jejichž heslem bylo: snadná práce, čili nevkus oblékaný do okatých a trapných mravoučných tendencí. Jak má vypadat dobrý dětský časopis, ukazuje obsahem i úpravou sedm dosud vyšlých čísel MATEŘÍDOUŠKY … “ Od počátku až dodnes do ní skutečně psaly a výtvarně ji doprovázely nejvýznamnější osobnosti domácí tvorby pro děti a mládež.
Mateřídouška byla a je určena pro nejmladší děti, schopné číst, tedy pro děti v prvních třech ročnících základních škol. Časopis byl nazván podle básně Jaroslava Seiferta (původní titul časopisu měl znít Psaníčko). Mnohé zdroje uvádějí, že báseň Mateřídouška první číslo otevírala, ve skutečnosti však vyšla až na straně dvě, první básní na titulní straně byla lidová Koleda.
Podobu prvních ročníků časopisu určoval program estetické výchovy dětí, zaměřovaly se na kvalitní dětskou četbu i obrazový doprovod (od počátku u některých ilustrací plno barevný). Svůj obsah odvozovala od běhu ročních dob a archetypálních skutečností s dětstvím spojených (jako jsou rodiče, prarodiče, dětské hry a říkadla, příroda, hračky atd.). To svým způsobem platilo i dále, jakkoliv na počátku 50. let do časopisu výrazně zasahovala dobová propaganda. Mateřídouška tehdy tiskla oslavné články (výjimečně i celá tematická čísla) o sovětských vůdcích, domácích komunistických politicích, o chudých dětech na Západě, apoteózy pionýrské organizace. Otiskované dětské dopisy byly plné lásky k SSSR a jejím představitelům. Časopis se programově odkazoval na předválečného komunistického Kohoutka. ..“

“ … Mateřídouška byla především časopisem literárně-výtvarným, sloužícím k estetické výchově dětí mladšího školního věku. V 8o. letech vycházela v nákladu 320 000 výtisků.
Obsah Mateřídoušky byl vždy pestrý, časopis dětem nabízel mnoho žánrů. První ročníky tiskly převážně dětskou beletrii vysoké úrovně, každé z čísel, jak bylo už zmíněno, ilustroval vlastní ilustrátor …“

Anna Sekeráková ve své knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY (2014) na stranách 30-47 nazvala léta vydávání 1948-1956 MATEŘÍDOUŠKA IDEOLOGICKÁ:

„Radikální proměna Mateřídoušky přišla ovšem od října 1950 spolu s novým odpovědným redaktorem Jaromírem M. Průšou a jeho redakčním kruhem (Karel Černý, René Ditmar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek, Jiří Václav Svoboda, Lucie Jirotková, Jan Čeřovský) . Obrazovou část řídil Zdeněk Mlčoch (jeden z výtvarných redaktorů SNDK). Mateřídouška se výrazně zpolitizovala, komunistická ideologie ovlivnila jak textové příspěvky, tak výtvarnou stránku časopisu. Zdeněk Mlčoch, jenž se na poklesu úrovně výtvarné složky Mateřídoušky spolupodílel, tehdejší situaci charakterizoval jako „údobí výtvarného popisného realismu, který tehdy platil za rozhodující měřítko a který jsme my mladí, vychovaní moderním výtvarným projevem, dost těžko nesli“.  V obdobném duchu pokračuje od roku 1952 nový šéfredaktor Jiří Václav Svoboda (v této pozici setrvává až do počátku 60. let) se svým redakčním kruhem (Bohuslava Cimlerová, Eliška Ciprová, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditmar, Marie Fialová, Lucie Jirotková, Božena Kádnerová, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek), výtvarnou část vedl Zdeněk Kudělka. Do roku 1953 vydává Mateřídoušku nově vzniklé nakladatelství SNDK. Po roce 1953 vychází Mateřídouška nepřetržitě v nakladatelství Mladá fronta, které řídil ústřední výbor Československého svazu mládeže (vedle kolektivních nakladatelství, jako SNDK a Československý spisovatel, mají právo na vydávání beletrie nakladatelství patřící právě Národní frontě – Mladá fronta, Práce, Svoboda).

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z roku 1953, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „KNIHOVNA„.V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla MATEŘÍDOUŠKY zde >>>

Darovaná ZORNIČKA – 7.ročník – 1954-55

V príspevku z 26.2.2017 sme predstavili ZORNIČKU zo 6.ročníka. Dnes publikujeme jedno číslo z nasledujúceho 7.ročníka 1954–55. Obidve čísla majú niekoľko spoločných znakov. Logo, z každého ročníka mám iba jedno číslo a hlavne, že podobne ako u predchádzajúceho, bolo aj toto číslo pre náš projekt darované. Keď sa pán Marek z Brezna dozvedel na aké účely bude časopis použitý, venoval nám ho aj s úhradou poštovného. Za to sa mu chceme úprimne poďakovať. Ďakujeme!

Z tiráže sa toho veľa vyčítať nedá. Iba to, že sa zmenila hlavná redaktorka. Stala sa  ňou spisovateľka Mária Haštová, ktorá údajne na tomto poste zotrvala až do roku 1959. Zvýšila sa aj cena výtlačku. A to z 0,60 Kčs na 1 Kčs. Rozmery narástli na 225 mm x 300 mm, ale počet strán zostal nezmenený.

Pri príležitosti 30.výročia vydavateľstva SÚV SZM SMENA vychádzali v časopise ELEKTRÓN charakteristiky vydávaných časopisov pre deti a mládež. ZORNIČKU charakterizovali takto:

Keby išlo o článok z astronómie, písali by sme o Zorničke ako o hviezde, ktorá sa večer prvá objavuje na oblohe a ráno najdlhšie svieti. Dozvedeli by sme sa, že ide o druhú planétu našej slnečnej sústavy, ktorá obieha okolo Slnka v strednej vzdialenosti 108 miliónov km za 225 dní, atd.

Ale chceme vám povedať niekoľko údajov o Zorničke, ktorú ste nosili v školských aktovkách, aby ste sa aj z nej naučili prvé písmená. O Zorničke, ďalšom zo sústavy detských časopisov, ktoré vydáva vydavateľstvo Smena.

Tu sú: Zornička, nositeľka vyznamenania Za vynikajúcu prácu, je literárnym a obrázkovým časopisom pre najmladších čitateľov. Toto určuje obsah a výzor Zorničky už od jej prvého čísla, ktoré vyšlo viac ako pred tridsiatimi rokmi, v roku 1948. S počiatku až po dvadsiaty ročník vychádzala Zornička ako mesačník. Od dvadsiateho ročníka vychádza ako štrnásťdenník. Za necelých tridsaťjeden rokov vyšli milióny jej výtlačkov. Len v súčasnom XXXI. ročníku vyjde spolu 3 120 000 výtlačkov… Medzi spolupracovníkov Zorničky patrili vždy významní básnici, spisovatelia, výtvarníci a hudobní skladatelia, pričom mnohí z nich sa predstavili verejnosti práve na jej stránkach. Svojou tvorbou na vysokej umeleckej úrovni pomáhali dotvárať časopis na kultúrne noviny pre najmenších čitateľov, ktoré vedú deti adekvátnymi formami k základným hodnotám našej spoločnosti: k práci, k socialistickému u vlastenectvu, k obrane mieru, k medzinárodnej jednote a solidarite všetkých pracujúcich.

Zornička nezabúdala a nezabúda ani na polytechnickú výchovu, na súťaže a na rubriky, ktoré rozvíjajú rozumové schopnosti detí a ich fyzickú zdatnosť. Toto všetko zahŕňa aj súčasný ročník Zorničky s prevládajúcim dôrazom na Medzinárodný rok dieťaťa a 30.výročia Pionierskej organizácie. Plný farieb a hravosti vyžaduje od svojho mladého čitateľa od vstupnej básne až po obľúbený seriál o Mydlinke a maliarovi aktívnu spoluprácu pri plnení svojich úloh v systéme našej detskej a mládežníckej tlače.

Neviem aký obsah majú iné čísla tohto ročníka, ale v porovnaní z predchádzajúcim, bol tento menej agresívnejší v propagácii budovateľských ideálov. Možno že to spôsobil aktuálny mesiac vydania máj a s ním spojené ľudové zvyky. Zodpovedá tomu nie len obal (stavanie májov), ale aj celá štruktúra, ktorá sa nesie v duchu ľudovej nôty.

Aby sa nepovedalo, že sa zabudlo „na našich sovietskych priateľov“, druhá strana časopisu patrila poviedke OPRAVENÝ KONÍK, v ktorom figuroval sovietsky vojak.

Posledná strana časopisu obsahovala ľudové piesne hudobného skladateľa a Zaslúžilého umelca Janka Matušku (*25.10.1897 – +16.8.1959), podfarbené nádherným obrázkom grafičky a ilustrátorky Márie Želibskej (* 11.10.1913 – +12.12.1992).

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ZORNIČKA z roku 1954-55, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ZORNIČKA – kliknutím na náhled strany:

Prvá zo série – ZORNIČKA 6.ročník – 1953-54

Názov titulku sme naschvál sformulovali ako „Prvá zo série“. Dôvodom bol rôznorodý historický vývoj časopisu ZORNIČKA, na našom webe prezentovaný v článku pána Michala Hvoreckého „DOSPĚLÝ ČTENÁŘ DĚTSKÝCH ČASOPISŮ“ z 16.1.2017

Za originál tohto výtlačku chceme poďakovať pánovi Alexandrovi, ktorý nám toto číslo nie len daroval, ale ho aj zaslal na vlastné trovy. Veľmi ďakujeme!

ZORNIČKA – časopis pre deti od 6 do 8 rokov. Vychádzala podobne, ako ostatné detské časopisy 2 x mesačne. Vždy 1. a 15. v mesiaci, s výnimkou prázdnin. Aj keď redakcia časopisu vydavateľstva SMENA sídlila v Bratislave, tento ročník bol tlačený v tlačiarni „SVOBODA tlačiarenský závod n.p., Praha“.

Hlavnou redaktorkou bola Mária Masaryková – slovenská spisovateľka a autorka literatúry pre deti a mládež, známa pod menom Mária Ďurčíková. Ostatné mená spolupracovníkov redakčného tímu sme sa však z tiráže nedozvedeli.

Jej rozmery boli 180 mm x 260 mm a mala 16 strán. Ako je patrné z uvedených rozmerov, ZORNIČKY 5. ročníka boli menšieho formátu, ako si ich pamätáme zhruba od 60-siatich rokov až do dnes.

Logo ZORNIČKY sa v priebehu desaťročí niekoľkokrát zmenilo a pre tento ročník boli typické dve hviezdičky zakomponované do jej názvu.

Už pôsobivý obal naznačuje, v akom duchu sa bude niesť celé číslo. Podobne, ako iné detské, ale aj nedetské časopisy z 50 rokov aj ZORNIČKA bola ovplyvnená budovateľskou ideológiou komunistickej strany. V žiadnom čísle nesmeli chýbať ilustrácie znázorňujúce významné osobnosti „veľkého brata“ Sovietskeho zväzu.

V časopise boli publikované poviedky, básne a rečňovanky známych slovenských autorov, ako M.Ďurčíková, Jozef Horák, Ferdinand Gabaj, Krista Bendová, Ľudmila Podjavorinská, Karol Kuzmány a iní. Škola, usilovnosť, dobré známky. To bolo nosnou témou všetkých príspevkov.

Číslo je bohato ilustrované rôznorodými maliarmi. Okrem iných aj kresbami Martina Benku.

Posledné stránky sú venované zahraničným ľudovým rozprávkam, ktoré boli aj s ilustráciami prebrané z detských časopisov krajín bývalého socialistického bloku.

V závere čísla je uverejnená scénka, v tej dobe veľmi obľúbená súčasť rozličných vystúpení a slávností. V tomto prípade je to „poslovenčená“ scénka z Českého časopisu Mateřídouška.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu ZORNIČKA v letech 1953-54, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledy titulních stran.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) časopis ZORNIČKA do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany