Archív kategorie: 1950

VPŘED PIONÝŘI! – 6.ročník – 1950-51 – včetně úplně posledního čísla

První číslo 6.ročníku VPŘEDU jsme sice publikovali už 6.11.2015, ale až nyní se podařilo archivovat kompletně celý ročník – obsahově sice nejméně kvalitní, ale o to sběratelsky i historicky vzácnější. Dnes archivované čísla časopisu VPŘED PIONÝŘI z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval sweetree. Veliký dík! Že to byla pořádná porce energie, kterou tahle digitalizace spolkla potvrzují i fragmenty z komunikace (poslední 6.ročník VPŘEDU jsem mu ke skenování zapůjčil): „Minulý týden jsem svazek během dvou nocí naskenoval. …. Opižlání pak trvalo asi 10 hodin so-ne …. Ořez vně by byl automatem zhruba za 30 minut, ale na hrany a mírně dovnitř je to v podstatě ruční práce s každou stránkou … Nejzáludnější bylo množství stránek, které byly svázány vprostřed, ale textový sloupek přesahoval z jedné do druhé přes prostředek. Tam jsem se snažil, aby celý sloupec textu, který by byl jinak vertikálně rozpůlený, zůstal na pravé stránce a pokud šlo o několik mm, tak jsem je ubral na stránce levé. Jinak by se to nedalo číst… Kdyby to stránku zúžilo moc, tak jsem to tam nechal, jako by to bylo skenováno klasicky. Na domácím skeneru by se s tím nikdo nemazal, páč by tam dvoustránku na sklo nepoložil… ničemu to nevadí. … Tenhle svazek vyjde na 24 GB neořezaný a na 20 zpracovaný (tiff bez komprimace). Třetina by se dala ušetřit na bezeztrátové kompresi LZW, ale zase je to pak náchylnější na snadnější poškození při skladování. …! … Takže aktuálně máme včetně desek 770 naskenovaných a ořezaných stran.“

Časopis VPŘED byl během krátké doby své existence několikrát přejmenován:

  • 1945 vznikl jako VPŘED
  • 1948 přejmenován na JUNÁCI VPŘED (byl sloučen s redakcí časopisu JUNÁK)
  • 1949 přejmenován zpět na VPŘED (potom, co organizace Junák nuceně zanikla)
  • 1950 přejmenován na VPŘED PIONÝŘI
  • 1951 časopis zaniká (48.číslem) pro nezájem. Od září 1951 sice začaly vycházet PIONÝRSKÉ NOVINY na čtyřech stranách velkého novinového formátu (ty se v roce 1968 transformovaly na SEDMIČKU a v roce 1970 na SEDMIČKU PIONÝRŮ). PIONÝRSKÉ NOVINY v roce 1951 ale jen těžko mohly nahradit časopis VPŘED. Až v roce 1954 vznikl časopis PIONÝR, který se vzdáleně snažil navázat na dříve populární VPŘED. A v roce 1957 pak vyšlo první číslo ABC, které se svojí inspirací klasickým VPŘEDEM netajilo.

Z tiráže 3.čísla časopisu lze vyčíst: VPŘED, PIONÝŘI! — časopis československých chlapců a děvčat. — Vydává ČSM v Mladé frontě. — Se spolupracovníky řídí a za redakci odpovídá Svatopluk Hauser. — Redakce v Praze II, Štěpánská 81, telefon 285-69* — Administrace v Praze II, Panská 8, telefon 241-41. — Tiskne Mladá fronta, nár. pod., Praha II, Panská 8. — Vychází každé úterý. — Předplatné na rok 140 Kčs. — Číslo šek. konta 7520*7* — Novinová sazba povolena výměrem ředitelství pošt v Praze, č. I. a – Gre – 2372 – OB. — Dohlédací poštovní úřad v Praze 22. Toto číslo vyšlo 12. září 1950.“

Mimořádný zájem komunistického režimu o působení na mladou generaci demonstruje i článek v 2. čísle časopisu – O PIONÝRSKÉM NAD OHŘÍ. Jednalo se o areál takzvaného pionýrského městečka pro nejlepší pionýry – s vizí sovětského všesvazového pionýrského tábora v Artěku na Krymu.
Forma pionýrského městečka, které by simulovalo běžný život, byla shledána jako ideální pro správnou výchovu pionýrů, pozdějších komunistů. Pionýři se měli seznamovat s různými profesemi, pod dohledem vyrábět výrobky, distribuovat je, i konzumovat to co sami vypěstovali.
PIONÝRSKÉ NAD OHŘÍ bylo tvořeno kulturním domem, 14 chatkami, cca 1 km pionýrskou železnicí s kompletně vybudovanou nádražní budovou, lokomotivou a 3 vagony. O pár let později byl areál převeden na JNV (jednotný národní výbor) Karlovy Vary a začal chátrat. Železnice byla demontována a areál začal sloužit jako dětský letní tábor.

Několik titulních stran VPŘED PIONÝŘI! maloval Zdeněk Burian – čísla 15, 18, 20, 22, 27, 31, 35 a 39. Nejvíc ilustrací uvnitř čísel je k románu na pokračování – Nikolaj Ždanov: MOŘSKÁ SŮL. Celkově bylo  6.ročníku časopisu otištěno cca 80 ilustrací Zdeňka Buriana,

Povídka JMÉNEM TŘÍDY (vyšla v posledním čísle časopisu) je ukázkově „pokroková“ a dokonale ilustrující politické působení na děti a mládež v padesátých letech.

Tehdy patnáctiletý Jiří Grygar (dnes slavný astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, držitel mnoha ocenění – několik jich odmítl převzít) coby žák jedenáctiletky, přispěl do rubriky DOPISOVATELÉ NÁM PÍŠÍ sloupkem nadepsaným MLADÍ HVĚZDÁŘI:.

Minimálně od roku 1950 začal časopis, nyní vycházející pod názvem VPŘED PIONÝŘI!,  opět ztrácet na úrovni. Obsah časopisu byl přeorientován na nedávno vzniklou organizaci PIONÝR. Komunistická strana po převzetí moci v únoru 1948 hledala organizaci, s jejíž pomocí by mohla výrazně působit na mládež. Nejprve se k tomuto účelu pokoušela vyžít JUNÁKA (jeho ústředí bylo 25. 2. 1948 násilně nahrazeno prokomunistickým „Akčním výborem ústředí Junáka“). Z výnosu Ministerstva školství a osvěty pak začaly vznikat první Pionýrské oddíly Junáka. Tato snaha ovšem nebyla příliš úspěšná, většina skautských oddílů se raději rozpadla nebo přešla do ilegality. Na slučovací konferenci ČSM dne 24. 4. 1949 vznikla PIONÝRSKÁ ORHANIZACE ČSM jako samostatná organizace. Přejmenováním oblíbeného časopisu VPŘED na VPŘED PIONÝŘI! měla organizace PIONÝR okamžitě k dispozici svůj vlastní časopis. Jenže čtenářů ubývalo a tak je redakce pod vedením Svatopluka Hausera dovedla 48. číslem časopis VPŘED PIONÝŘI! k ukončení jeho existence. Po prázdninách sedmý ročník už nevyšel – ostatně nikdo se po něm nesháněl. Tak skončil časopis, který v dobách své největší slávy (kdy jej tvořilo duo Karel Bureš a Jaroslav Foglar) dosahoval čtvrtmilionového týdenního nákladu.

V úterý 14.8.1951 tedy vyšlo poslední číslo časopisu VPŘED PIONÝŘI – na poslední straně byla sada „motivačních“ obrázků s nadpisem PŘED NÁSTUPEM DO NOVÉHO ŠKOLNÍHO ROKU.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu VPŘED PIONÝŘI z roku 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu VPŘED PIONÝŘI – kliknutím na náhled strany:

 

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Další čísla k doplnění časopisu MATEŘÍDOUŠKA – 7.ročník – 1950-51

Dnes archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Damro. Veliký dík!

V tiráži časopisu se píše: „Řídí Jaromír Průša-Míša a redakčním kruhem (Lucie Jirotková, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditnar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek a Jiří V. Svoboda), obrazovou část Zdeněk Mlčoch. Vydavatel a nakladatel Státní nakladatelství dětské knihy v Praze. Tiskne SVOBODA … Vychází 1. a 15. každého měsíce mimo školní prázdniny.“ Rozsah každého čísla byl 16 stran. Podtitul zněl: čtrnáctideník pro nejmenší čtenáře. MATEŘÍDOUŠKA stála 3 Kčs.

Protože jsme publikovali čísla 5-8 v pátek 18.5.2018, tedy před cca týdnem, je zbytečné znovu specifikovat obsah 7.ročníku MATEŘÍDOUŠKY.

Anna Sekeráková ve své knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY (2014) na stranách 30-47 nazvala léta vydávání 1948-1956 MATEŘÍDOUŠKA IDEOLOGICKÁ, dnes si dovolím další citaci:

„Radikální proměnaMateřídoušky přišla ovšem od října 1950 spolu s novým odpovědným redaktorem Jaromírem M. Průšou a jeho redakčním kruhem (Karel Černý, René Ditmar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek, Jiří Václav Svoboda, Lucie Jirotková, Jan Čeřovský) . Obrazovou část řídil Zdeněk Mlčoch (jeden z výtvarných redaktorů SNDK). Mateřídouška se výrazně zpolitizovala, komunistická ideologie ovlivnila jak textové příspěvky, tak výtvarnou stránku časopisu. Zdeněk Mlčoch, jenž se na poklesu úrovně výtvarné složky Mateřídoušky spolupodílel, tehdejší situaci charakterizoval jako „údobí výtvarného popisného realismu, který tehdy platil za rozhodující měřítko a který jsme my mladí, vychovaní moderním výtvarným projevem, dost těžko nesli“.  V obdobném duchu pokračuje od roku 1952 nový šéfredaktor Jiří Václav Svoboda (v této pozici setrvává až do počátku 60. let) se svým redakčním kruhem (Bohuslava Cimlerová, Eliška Ciprová, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditmar, Marie Fialová, Lucie Jirotková, Božena Kádnerová, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek), výtvarnou část vedl Zdeněk Kudělka. Do roku 1953 vydává Mateřídoušku nově vzniklé nakladatelství SNDK. Po roce 1953 vychází Mateřídouška nepřetržitě v nakladatelství Mladá fronta, které řídil ústřední výbor Československého svazu mládeže (vedle kolektivních nakladatelství, jako SNDK a Československý spisovatel, mají právo na vydávání beletrie nakladatelství patřící právě Národní frontě – Mladá fronta, Práce, Svoboda).

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Další čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA – 7.ročník – 1950-51

Dnes archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Milan G. Veliký dík!

V tiráži časopisu se píše: „Řídí Jaromír Průša-Míša a redakčním kruhem (Lucie Jirotková, Karel Černý, Jan Čeřovský, René Ditnar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek a Jiří V. Svoboda), obrazovou část Zdeněk Mlčoch. Vydavatel a nakladatel Státní nakladatelství dětské knihy v Praze. Tiskne SVOBODA … Vychází 1. a 15. každého měsíce mimo školní prázdniny.“ Rozsah každého čísla byl 16 stran. Podtitul zněl: čtrnáctideník pro nejmenší čtenáře. MATEŘÍDOUŠKA stála 3 Kčs.

Redaktor Jiří Václav Svoboda (*1924  +1981) byl v letech 1951-62 šéfredaktor MATEŘÍDOUŠKY a jako výrazný představidel „budovatelské poezie“ svými ideologicky poplatnými verši přispíval často:

Anna Sekeráková ve své knize PŘÍBĚH MATEŘÍDOUŠKY (2014) na stranách 30-47 nazvala léta vydávání 1948-1956
MATEŘÍDOUŠKA IDEOLOGICKÁ:

Tvář Mateřídoušky v kontextu doby a její místo mezi ostatními časopisy pro děti. Snahy komunistické strany ovlivňovat po roce 1945 společenskou a kulturní sféru byly jakýmsi prologem k další fázi upevňování státní moci. Dne 25. února 1948 se Komunistické straně Československa v čele s Klementem Gottwaldem podařilo ve vládě Národní fronty převzít moc. Národní fronta byla po únoru 1948 „obrozena“, ČSSD se sloučila s KSČ, ostatní strany ztratily svůj vliv. Přestože úmrtí Josifa Vissarionoviče Stalina a Klementa Gottwalda v roce 1953 mohla přinést uvolnění, komunistická strana si v Československu neustále udržovala své mocenské postavení. Rok 1953 znamená pro literaturu zesílení cenzorských praktik – na tajném usnesení vlády je schválena tzv. Hlavní správa tiskového dohledu, která vytváří nejobsáhlejší cenzurní index zakázaných knih. K výraznějšímu uvolnění došlo až v druhé polovině 50. let po vystoupení Nikity Sergejeviče Chruščova, který v roce 1956 na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu veřejně odhalil Stalinovy zločiny. …

… V období 1948- 956 se vývoj Mateřídoušky jevil jako souboj dvou protichůdných tendencí – buď být beletristickým periodikem pro děti s důrazem na estetickou funkci, anebo vychovávat „uvědomělého“ občana a pozdějšího čtenáře komunistického tisku. Vlivem direktivního státního řízení se v této době velkou měrou posilovala druhá tendence, tedy výchovná a persvazivní funkce. …

Skladba časopisu. Skladba Mateřídoušky se v tomto období zcela podřizuje politickým účelům. Některá čísla věnovala redakce představování politických osobností (J. V. Stalin, V. I. Lenin, Z. Nejedlý). Časopis dokonce přestal vztahovat jednotlivé příspěvky k ročnímu cyklu a uspořádával je v duchu socialistických svátků a výročí.
Pro názornost uvádíme obsah květnového čísla z roku 1951 [roč. VII, č. 17]. Próza: Oslava prvního máje (Wladyslaw Kozlowski), Vzácní hosté – myšleno ruští vojáci (Vlasta Svobodová); poezie: Fárali horníci (Josef Filgas), Horník (Maria Czerkawska), jak přijely lípy do Moskvy (Marie Pujmanová), Dva dopisy – dopisování českého chlapce s ruskou dívkou (Wanda Grodzienska); reportáž Mateřídouška v Ostravě a příspěvky dětí U nás ve Vítkovicích, Co napsaly děti o našem osvobození.
Jednostranné, politicky motivované skladbě tohoto čísla napomáhala ilustrace, přední strana obálky (tentokráte bez veršů) zobrazuje tank se sovětskými vojáky oslavujícími své vítězství.
Časopis se také zcela ochuzuje o zábavní složku. Tehdy již schematický Sekorův kreslený seriál Kousky mládence Ferdy Mravence v Mateřídoušce skončil a nový se neobjevil. Nenalézáme žádné rubriky s relaxační náplní, oproti tomu řada rubrik vybízí dětského čtenáře k pracovitosti a snaží se jej vychovávat k „uvědomělému“ životu v socialistickém státě.
Po převzetí časopisu Jaromírem M. Průšou na podzim roku 1950 se skladba Mateřídoušky radikálně zužuje. Dosud převažující beletristickou náplň nahrazují ideologicky zaměřené rubriky (Školní noviny, Kdo napsal?), dvoustránkové ilustrace podporující státní režim (například ilustrace Zdeňka Mlčocha, na které jsou sovětský tank a vojáci, jež je doplněna heslem „Sovětský voják, náš osvoboditel a přítel“ [1951, roč. VII,č. 10]). ….

MATEŘÍDOUŠKA publikovala stránky, které umožňovaly čtenářům vystřihovat, výjimečně. K výjimce patří i poslední strana dnes archivovaného dvojčísla 7-8. Navíc ještě s tématem ideologicky neutrálním:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

MATEŘÍDOUŠKA – 7.ročník – 1950-51

Dnes archivovaná čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Milan G. Veliký dík!

V tiráži časopisu se píše: „Řídí Jaromír Průša-Míša a redakčním kruhem (Lucie Jirotková, Karel Černý, Jan Čeřovský, – René Ditınar, Oldřich Kryštofek, Jaromír Matoušek a Jiří V. Svoboda), obrazovou část Zdeněk Mlčoch. Vydavatel a nakladatel Státní nakladatelství dětské knihy v Praze. Tiskne SVOBODA … Vychází 1. a 15. každého měsíce mimo školní prázdniny.“ Rozsah každého čísla byl 16 stran. Podtitul zněl: čtrnáctideník pro nejmenší čtenáře. MATEŘÍDOUŠKA stála 3 Kčs.

Olga Bezděková v knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL (2012) na straně 145 charakterizuje MATEŘÍDOUŠKU:

„Jakýmsi mezistupněm mezi poválečnými časopisy, které navazovaly na tradice titulů z první republiky, a nově vzniklými časopisy je Mateřídouška, časopis pro nejmenší čtenáře, jediný časopis, který vychází nepřetržitě už od roku 1945. Během let se vyvíjela jak po stránce obsahové, tak i formální. Několikrát změnila formát, rozsah stran i periodicitu a v jejím vedení se vystřídala řada osobnosti, například F. Hrubín, M. Holas. B. Mencák, J. Průša, J. V. Svoboda, Z. Adla, P. Černý, E. Vavruška, E. Knotová.

V roce 1950 začaly Stavby mládeže, proces s představiteli církevních řádů a většina řeholníků byla soustředěna do internačních klášterů či táborů nucené práce, byla popravena Milada Horáková, …. Pionýrská organizace Československého svazu mládeže měla mimo jiné vládnoucí Komunistické straně usnadňovat působení na mládež ve věku školáků základních škol. I MATEŘÍDOUŠKA musela držet stranickou linii.

Nadčasové a nepolitické LESNÍ NOVINY (prvně vyšly už v roce 1928), které MATEŘÍDOUŠKA otiskovala na pokračování, jsou nejznámějším dílem „sovětského“ spisovatele Vitalije Biankiho (*1894  +1959), který během říjnové revoluce bojoval na té nesprávné straně a později byl odsouzen k několikaletému vyhnanství …

Olga Bezděková ve své knize PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL strana 159, píše:

„Nejdelší setkání Ohníčku se Sekorou proběhlo v 60. letech, kdy časopis otiskoval pro další generaci čtenářů nejslavnější a nejúspěšnější Sekorův seriál Kousky mládence Ferdy Mravence (1960-63; 1969- 71), který vycházel původně v letech 1945-1951 v Mateřídoušce.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MATEŘÍDOUŠKA z let 1950-51, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MATEŘÍDOUŠKA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.