Archív kategorie: 1948

Další dvě čísla časopisu BROUČEK – 3.ročník – 1947-48

Dnešní čísla 3.ročníku časopisu BROUČEK z let 1947-48 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Mfil. Děkujeme!

Většina starších časopisů pro děti má svůj jedinečný příběh. Příběh BROUČKA je spjat s jeho šéfredaktorem Antonínem Zhořem. BROUČEK – časopis nejmenších čtenářů vydávala v rozsahu 20 stran Ústřední odborová rada učitelská a Výzkumný pedagogický ústav v Praze. V letech 1947-48 časopis vycházel 2x měsíčně. Výtisk BROUČKA stál 2 Kčs. Šéfredaktorem byl spisovatel Antonín Zhoř  (*1896  +1965). Na Wikipedii se o něm lze dočíst: „Od roku 1910 studoval na učitelském ústavu v Brně. Po ukončení studia byl zatímním učitelem na obecné škole v Oslavanech. Po vypuknutí první světové války byl v roce 1915 odveden, na ruské frontě se nechal zajmout a přihlásil se do československých legií v Rusku. Po skončení války učil opět v Brně. V roce 1929 založil vlastní nakladatelství pro děti a mládež Epos. V roce 1934 se toto nakladatelství spojilo s vydavatelským odborem Ústředního sdružení jednot učitelských a vznikla knižnice Antonína Zhoře Jitro. Tato knižnice přečkala 2. světovou válku a zanikla až v roce 1948. Epos a Jitro vydalo za 18 let své existence 73 titulů …“

Štefan Švec – ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989), strana 204:

„Brněnský Brouček byl určený nejmenším čtenářům a předčtenářům. Jeho název byl inspirován Karafiátovými Broučky, obrázek broučka s lucerničkou se nacházel i v záhlaví časopisu. Časopis byl programovým titulem tzv. brněnské literární skupiny teoretiků literatury pro děti a mládež (Oldřich Audy, František Tenčík a spol.), tiskl krátkou uměleckou, ale i žertovnou beletrii (někdy na pokračování), byl ilustrovaný, jeho černobílé obrázky byly vhodné k tomu, aby si je děti obarvovaly samy. Oznámení čtenářům redakce publikovala v rubrice „Broučkova pošta“, mezi další rubriky patřil např. pravidelný koutek hádanek „Pro bystré hlavy“. Charakteristickou postavičkou v Broučkovi byl vedle titulního Broučka, oznamujícího zprávy z redakce a oslovujícího čtenáře, skřítek Popletálek s popleteným jazykem a zvláštními přeřeknutími. Náklad časopisu se pohyboval kolem 50000 výtisků. Po únoru 1948 časopis zanikl. Brouček vydával svou vlastní Broučkovu knihovnu, a to v roce 1948, vyšly v ní 2 svazky.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu BROUČEK v letech 1947-48, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny strany archivovaných čísel BROUČKA – kliknutím na náhled strany:

 

 

Samostatná stránka s přímými odkazy na všechna čísla a tituly časopisů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná po přihlášení v horním menu „STÁHNOUT

Chýbajúce číslo + obsah STUDÁNKA – 1.ročník – 1947-48

Za pár dní bude tomu presne 4 roky od uverejnenia Dazulovho príspevku Časopis, který dlouho nevycházel – STUDÁNKA.

Ku kompletizácii ročníka chýbalo jediné číslo. A toto nám aj s obsahom ročníka zaslal dlhoročný spolupracovník Damro. Ďakujeme krásne!

Jeho príspevkom uzatvárame prvú polovicu dvojročnej životnosti časopisu.

V horeuvedenom príspevku Pavel spomínal, že 2.ročník „…má knihovna Praha, Brno a Olomouc, taky to prodával antik….“ Ja k tomu dodávam, že 2.ročník skutočne existuje a obsahuje všetkých 10 čísel. Vlastní ho totiž aj Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě.

Štefan Švec ho v knihe ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) charakterizuje na strane 551-553:

Černobílý měsíčník publikoval kvalitní dobové autory literatury pro děti. Byl určen dětem mezi 9-11 lety. Časopis měl svůj „Veselý koutek“, dopisovou rubriku „Mladí nám píší“ či rubriku „O zvířátkách“. Především však tiskl beletrii, a to žertovnou i výchovnou, často se věnující vlasteneckým tradicím či osvobození země v roce 1945. Nízká grafická kvalita časopisu byla do značné míry způsobena rotačním novinovým tiskem.

Časopis byl spolu s Vlaštovičkou nahrazen od školního roku 1949/1950 Plamenem mládí, o rok později dále Ohníčkem.

Titulnú stranu T. G. MASARYKA s deťmi ilustroval pravdepodobne František Ketzka, známy –  neznámy ilustrátor a grafik. Prebal nadväzoval priamo na článok Dr. Jaromíra Doležala: T. G. MASARYK JAKO OTEC A DĚDČEK, uverejneného hneď na druhej strane časopisu. Jeho kresby dopĺňali aj ilustrácie M.Alšu, J.Lady, N.Bláhovej a O.Cihelku (viď.obrázok).

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu STUDÁNKA z let 1947-48, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu STUDÁNKA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Většina číslel časopisu VLAŠTOVIČKA – 7.ročník – 1947-48

Dnes archivované čísla časopisu VLAŠTOVIČKA z let 1947-48 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Pr. Veliký dík!

Upozornění pp. učitelům! Vlaštovička je jediný časopis, který MŠO doporučilo pro střední stupeň národních škol. (Výn. č. A-139.247-II z 19. 11. 1945; Věst. MŠO z 20. 12. 1945.)“

„Vydavatel: Svaz zaměst. školství a osvěty a Výzkumný ústav pedagogický J. A. Komenského v Praze. Administrace: KOMENIUM, učit. nakladatelství, spol. s r. o., Praha VII, třída krále Jiřího VI. 4 (pro Čechy), a Brno. Leninova č. 34 (pro Moravu). – Tiskne Práce (dř. Typia), Brno. Cejl 21. – Redakce: Brno, Leninova č. 34. – Řídí redakční rada. Odpovědný správce listu A. Zhoř. – Vychází čtrnáctidenně. Předplatné na celý ročník 40 Kčs, jednotlivé číslo 2 Kčs. – Dohlédací poštovní úřad Praha 14 a Brno 2.“

Když byl naposled v roce 1934 T. G. Masaryk zvolen prezidentem, kandidoval proti němu K. Gottwald a jeho spolustraníci při volbě prezidenta demonstrovali transparentem s nápisem ,,Ne Masaryk, ale Lenin“. Do přelomového února 1948 (VLAŠTOVIČKA č.12 vyšla 15.února 1948 a VLAŠTOVIČKA č.13 vyšla 1.března 1948 – obě jsou mezi dnes archivovanými) zbývalo při vydání 1.čísla (září 1947) ještě půl roku a šéfredaktor Antonín Zhoř mohl stále bez problémů publikovat článek se vzpomínkou na pohřeb T.G.M.

I když máme z dětství PEJSKA A KOČIČKU spojeny spíše k Josefem Čapkem, který své POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE též originálně sám ilustroval, pohádky o těchto hrdinech psal i Václav Čtvrtek – například JAK PEJSEK S KOČIČKOU STAVĚLI SKALKU :

V době vydání dnes archivované VLAŠTOVIČKY panovalo největší sucho (1947), které tehdy žijící obyvatelé ve střední Evropě kdy zažili. Město pomáhalo brigádami venkovu, který trpěl nedostatkem techniky i pracovních sil:

Na poslední straně VLAŠTOVIČKY vycházel minikomiks o třech obrázcích s hlavním hrdinou psem Střapulkou. Zde ukázka z dílu PAN HŮLEČKA, AUTO A CHYTRÝ PES STŘAPULKA.

Štefan Švec ve své obsáhlé knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850–1989) na stranách 588-589 píše:

VLAŠTOVIČKA – PODTITUL: časopis šťastných dětí, ROKY VYDÁVÁNÍ: 1937-1941, obnovena v letech 1945-1949 (do konce školního roku), PERIODICITA: Měsíčník, Čtrnáctideník (od roč. 6, po II. světové válce), VYDAVATEL: Vydavatelský odbor Ústředního spolku jednot učitelských v Brně (1937-1940), Ústřední učitelské nakladatelství a knihkupectví v Praze a v Brně (1940-1941), Ústřední výbor zaměstnanců školské a kulturní služby a Výzkumný pedagogický ústav (1945-1949), ŠÉFREDAKTOR Čl HLAVNí REDAKTOR: Přemysl Hauser. Karel Kalláb a Antonín Zhoř (1937-1940), J. Schafer. R. Obdržálek a A. Zhoř (1940-1941), A. Zhoř s redakční radou (1945-1948/1949), O. Bárta (1948/1949), VYBRANÍ SPOLUPRACOVNÁCI A PŘISPĚVATELÉ: J. Alda, F. Autrata, Oldřich Bárta, v. Bělský, B. Beneš-Buchlovan, Ivan Blatný, K. Bochořák, V. Cinybulk, P. Čermák. Václav Čtvrtek, Petr Denk. Václav Deyl. A. Gála. František Halas, Jaromír Hořejš. Jan Hostáň, Karel Hroch, František Hrubín, A. M. Janová, J. John. J. Kalenda. K. Kalláb. K. Kapoun. Josef Knotek, Antonín Kozel, J. S. Kubín, F. Kubka, A. Kutinová, Marie Majerová, Miloš Malý. Oldřich Mikulášek, M. Nádvorník, Rudolf Obdržálek, Ivan Olbracht. František Omelka, G. R. Opočenský, J. Otoupalík, Josef Pavel, B. pfleger, J. Plachetka. Mikota Pobydnyj, L. Pokorný. Karel PoIedne, Marie Pujmanová. J. Roučka, Hanuš Sedláček-Promyk, Jaroslav Seifert, J.Schafer, L. Simanov, Kamila Sojková. J. SpilJc.a, B. Stýblo. Ota Šafránek. F. Simová. J. Tomeček. J. Urbánková. M. Veselý. Z. Vořechová. Adolf Wenig, M. Zfchová, Z. Zizius aj. AUTOŘI lLUSTRACÍ A OBRAZOVÉHO DOPROVODU: Mikoláš Aleš, Cyril Bouda, J.Brukner, Vojtěch Cinybulk, Josef Capek, František Doubrava, Věra Fridrichová. Z. Galuška, Alois Hejl. F. Hlavica, Jappy, Karel Jílek, M.Jiránek, Josef Lada, Alena Ladová, D.Landrová, J.Liesler, J.Lukeš, Josef Mánes, Eduard Milén, K.Muller, Stanislav Nebenfuhr, Miroslav Netík, Bedřich Petrovan, Václav Plátek, F. Podešva, Emil Poledník, Rudolf Puchýř, Vlastimil Rada Sin, V. Sedláček, Miluše Smitková, A. Strnadel, Františe Susser, C. Vondrouš, B. Vořech, F. Vrobel, Adolf Zábranský, Otakar Zemina aj.
CHARAKTERISTIKA. CITACE ZE SEKUNDÁRNí LITERATURY: Populárni, bohatě ilustrovaný časopis s programově optimistickým obsahem. Byl určený nejprve nejmladším čtenářům, později pro děti ve věku 11 – 15 let, a po II. světové válce tak věkově navazoval na časopisy Brouček a Jiskry. Brouček vedl též Antonín Zhoř. Časopis před svým zastavením během okupace zaujal dobovou kritiku literární i výtvarnou úrovní. Tiskl řadu drobných materiálů a také kvalitnich fotografii, hlavním, úvodním a nejobsáhlejším materiálem čísla byl text na pokračování propojující celý ročník. V roce 1941 po 10. čísle 4.ročníku (květen 1941) přestal vycházet, v září 1945 byl obnoven. Po celou dobu své existence se časopis věnoval společenským tématům, před II. světovou válkou např. legionářské problematice, po ní proměně společnosti v socialistickém duchu.
Vlaštovička měla především beletristický obsah, v němž se potkávaly různé generace kvalitních autorů pro děti, otiskovala texty na pokračování, tiskla ale také „Veselou stránku“ s říkadly a hádankami či „Vlaštoviččiny promluvy“. Už před válkou publikovala významný díl překladové, zejména ruské dětské literatury . „Zábavná část byla pak soustředěna do různých zájmových rubrik (Zasmějeme se, Kouzelnický koutek, Hříčky, hádanky a žerty, Hovory se čtenáři apod.).“
Časopisy Vlaštovička a Brouček otiskovaly výběrovou poezii. Všechny tři zminěné brněnské časopisy (Jiskry, Vlaštovička, Brouček) pravidelně obsahovaly krátké divadelní scénky pro možnou inscenaci dětmi a zábavru rubriky, byly i kvalitně výtvarně vedeny. Tiskly překlady z ruštiny (jedním z úkolů, které si vytkly, bylo seznamovat čtenáře se sovětskou dětskou literaturou), Vlaštovička i zprávy ze světa. Časopisy byly ilustrovány, jejich výtvarný doprovod tvoří svéráznou kapitolu v dějinách české dětské časopisecké ilustrace. Po únoru 1948 se dosud pestře vedený obsah časopisů proměnil, „automatizovaný jazyk ovládl vše, včetně korespondence se čtenáři. V roce 1949 Brouček a Vlaštovička zanikly“.
Časopis byl spolu se Studánkou nahrazen od školního roku 1949/1950 Plamenem mládí, o rok později Ohníčkem.
Vlaštovička vydávala vlastní Knihovnu Vlaštovičky, v níž v letech 1941-1947 vyšlo 19 svazků.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu  VLAŠTOVIČKA z let 1947-48, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu VLAŠTOVIČKA – kliknutím na náhled strany: