Archív kategorie: 1947

Většina číslel časopisu VLAŠTOVIČKA – 7.ročník – 1947-48

Dnes archivované čísla časopisu VLAŠTOVIČKA z let 1947-48 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Pr. Veliký dík!

Upozornění pp. učitelům! Vlaštovička je jediný časopis, který MŠO doporučilo pro střední stupeň národních škol. (Výn. č. A-139.247-II z 19. 11. 1945; Věst. MŠO z 20. 12. 1945.)“

„Vydavatel: Svaz zaměst. školství a osvěty a Výzkumný ústav pedagogický J. A. Komenského v Praze. Administrace: KOMENIUM, učit. nakladatelství, spol. s r. o., Praha VII, třída krále Jiřího VI. 4 (pro Čechy), a Brno. Leninova č. 34 (pro Moravu). – Tiskne Práce (dř. Typia), Brno. Cejl 21. – Redakce: Brno, Leninova č. 34. – Řídí redakční rada. Odpovědný správce listu A. Zhoř. – Vychází čtrnáctidenně. Předplatné na celý ročník 40 Kčs, jednotlivé číslo 2 Kčs. – Dohlédací poštovní úřad Praha 14 a Brno 2.“

Když byl naposled v roce 1934 T. G. Masaryk zvolen prezidentem, kandidoval proti němu K. Gottwald a jeho spolustraníci při volbě prezidenta demonstrovali transparentem s nápisem ,,Ne Masaryk, ale Lenin“. Do přelomového února 1948 (VLAŠTOVIČKA č.12 vyšla 15.února 1948 a VLAŠTOVIČKA č.13 vyšla 1.března 1948 – obě jsou mezi dnes archivovanými) zbývalo při vydání 1.čísla (září 1947) ještě půl roku a šéfredaktor Antonín Zhoř mohl stále bez problémů publikovat článek se vzpomínkou na pohřeb T.G.M.

I když máme z dětství PEJSKA A KOČIČKU spojeny spíše k Josefem Čapkem, který své POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE též originálně sám ilustroval, pohádky o těchto hrdinech psal i Václav Čtvrtek – například JAK PEJSEK S KOČIČKOU STAVĚLI SKALKU :

V době vydání dnes archivované VLAŠTOVIČKY panovalo největší sucho (1947), které tehdy žijící obyvatelé ve střední Evropě kdy zažili. Město pomáhalo brigádami venkovu, který trpěl nedostatkem techniky i pracovních sil:

Na poslední straně VLAŠTOVIČKY vycházel minikomiks o třech obrázcích s hlavním hrdinou psem Střapulkou. Zde ukázka z dílu PAN HŮLEČKA, AUTO A CHYTRÝ PES STŘAPULKA.

Štefan Švec ve své obsáhlé knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850–1989) na stranách 588-589 píše:

VLAŠTOVIČKA – PODTITUL: časopis šťastných dětí, ROKY VYDÁVÁNÍ: 1937-1941, obnovena v letech 1945-1949 (do konce školního roku), PERIODICITA: Měsíčník, Čtrnáctideník (od roč. 6, po II. světové válce), VYDAVATEL: Vydavatelský odbor Ústředního spolku jednot učitelských v Brně (1937-1940), Ústřední učitelské nakladatelství a knihkupectví v Praze a v Brně (1940-1941), Ústřední výbor zaměstnanců školské a kulturní služby a Výzkumný pedagogický ústav (1945-1949), ŠÉFREDAKTOR Čl HLAVNí REDAKTOR: Přemysl Hauser. Karel Kalláb a Antonín Zhoř (1937-1940), J. Schafer. R. Obdržálek a A. Zhoř (1940-1941), A. Zhoř s redakční radou (1945-1948/1949), O. Bárta (1948/1949), VYBRANÍ SPOLUPRACOVNÁCI A PŘISPĚVATELÉ: J. Alda, F. Autrata, Oldřich Bárta, v. Bělský, B. Beneš-Buchlovan, Ivan Blatný, K. Bochořák, V. Cinybulk, P. Čermák. Václav Čtvrtek, Petr Denk. Václav Deyl. A. Gála. František Halas, Jaromír Hořejš. Jan Hostáň, Karel Hroch, František Hrubín, A. M. Janová, J. John. J. Kalenda. K. Kalláb. K. Kapoun. Josef Knotek, Antonín Kozel, J. S. Kubín, F. Kubka, A. Kutinová, Marie Majerová, Miloš Malý. Oldřich Mikulášek, M. Nádvorník, Rudolf Obdržálek, Ivan Olbracht. František Omelka, G. R. Opočenský, J. Otoupalík, Josef Pavel, B. pfleger, J. Plachetka. Mikota Pobydnyj, L. Pokorný. Karel PoIedne, Marie Pujmanová. J. Roučka, Hanuš Sedláček-Promyk, Jaroslav Seifert, J.Schafer, L. Simanov, Kamila Sojková. J. SpilJc.a, B. Stýblo. Ota Šafránek. F. Simová. J. Tomeček. J. Urbánková. M. Veselý. Z. Vořechová. Adolf Wenig, M. Zfchová, Z. Zizius aj. AUTOŘI lLUSTRACÍ A OBRAZOVÉHO DOPROVODU: Mikoláš Aleš, Cyril Bouda, J.Brukner, Vojtěch Cinybulk, Josef Capek, František Doubrava, Věra Fridrichová. Z. Galuška, Alois Hejl. F. Hlavica, Jappy, Karel Jílek, M.Jiránek, Josef Lada, Alena Ladová, D.Landrová, J.Liesler, J.Lukeš, Josef Mánes, Eduard Milén, K.Muller, Stanislav Nebenfuhr, Miroslav Netík, Bedřich Petrovan, Václav Plátek, F. Podešva, Emil Poledník, Rudolf Puchýř, Vlastimil Rada Sin, V. Sedláček, Miluše Smitková, A. Strnadel, Františe Susser, C. Vondrouš, B. Vořech, F. Vrobel, Adolf Zábranský, Otakar Zemina aj.
CHARAKTERISTIKA. CITACE ZE SEKUNDÁRNí LITERATURY: Populárni, bohatě ilustrovaný časopis s programově optimistickým obsahem. Byl určený nejprve nejmladším čtenářům, později pro děti ve věku 11 – 15 let, a po II. světové válce tak věkově navazoval na časopisy Brouček a Jiskry. Brouček vedl též Antonín Zhoř. Časopis před svým zastavením během okupace zaujal dobovou kritiku literární i výtvarnou úrovní. Tiskl řadu drobných materiálů a také kvalitnich fotografii, hlavním, úvodním a nejobsáhlejším materiálem čísla byl text na pokračování propojující celý ročník. V roce 1941 po 10. čísle 4.ročníku (květen 1941) přestal vycházet, v září 1945 byl obnoven. Po celou dobu své existence se časopis věnoval společenským tématům, před II. světovou válkou např. legionářské problematice, po ní proměně společnosti v socialistickém duchu.
Vlaštovička měla především beletristický obsah, v němž se potkávaly různé generace kvalitních autorů pro děti, otiskovala texty na pokračování, tiskla ale také „Veselou stránku“ s říkadly a hádankami či „Vlaštoviččiny promluvy“. Už před válkou publikovala významný díl překladové, zejména ruské dětské literatury . „Zábavná část byla pak soustředěna do různých zájmových rubrik (Zasmějeme se, Kouzelnický koutek, Hříčky, hádanky a žerty, Hovory se čtenáři apod.).“
Časopisy Vlaštovička a Brouček otiskovaly výběrovou poezii. Všechny tři zminěné brněnské časopisy (Jiskry, Vlaštovička, Brouček) pravidelně obsahovaly krátké divadelní scénky pro možnou inscenaci dětmi a zábavru rubriky, byly i kvalitně výtvarně vedeny. Tiskly překlady z ruštiny (jedním z úkolů, které si vytkly, bylo seznamovat čtenáře se sovětskou dětskou literaturou), Vlaštovička i zprávy ze světa. Časopisy byly ilustrovány, jejich výtvarný doprovod tvoří svéráznou kapitolu v dějinách české dětské časopisecké ilustrace. Po únoru 1948 se dosud pestře vedený obsah časopisů proměnil, „automatizovaný jazyk ovládl vše, včetně korespondence se čtenáři. V roce 1949 Brouček a Vlaštovička zanikly“.
Časopis byl spolu se Studánkou nahrazen od školního roku 1949/1950 Plamenem mládí, o rok později Ohníčkem.
Vlaštovička vydávala vlastní Knihovnu Vlaštovičky, v níž v letech 1941-1947 vyšlo 19 svazků.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu  VLAŠTOVIČKA z let 1947-48, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu VLAŠTOVIČKA – kliknutím na náhled strany:

Premiéra slovenského časopisu PLAMEŇ – 12.ročník – 1946-47

V dnešnom príspevku si predstavíme časopis slovenskej mládeže PLAMEŇ. Vydával ho Spolok sv,Vojtecha. Vychádzal 2x mesačne, okrem prázdnin. Ročné predplatné tohto ročníka činilo 70 Kčs, na pol roka 40 Kčs a jednotlivé číslo vyšlo na 4 Kčs.

Redakčná rada: Prof. Gustáv Bakoš, Zlata Dônčová, Ľudo Fischer, Ignác Gašparec, Michal Gaváč, František Hroš, prof. Michal Jurišič, Jur Koza Matejov, Ján Kresánek, Viktor Maar, prof. Imrich Mišík, Ján Motulko, Valéria Motulková, Laco Obuch, Mária Petrášková, Janko Silan, Ján Vojtech. Zodpovedný redaktor: Valér Vnuk.

Časopis bol určený študentskej, remeselníckej, roľníckej a robotníckej mládeži. Bol čiernobiely, novinového formátu o rozmeroch 227 mm x 305 mm. Obsahoval 16 v podstate bohato ilustrovaných strán. Prvé číslo vyšlo 1.1.1934 a s výnimkou rokov 1944–1945 vychádzal až do 15.12.1948.

V knihe ENCYKLOPÉDIA SLOVENSKÝCH SPISOVATEĽOV  ňom píšu:

Bol to nábožensky orientovaný časopis, programovo chcel medzi mládežou rozširovať a upevňovať ideológiu katolicizmu. V každom čísle prinášal takto zameraný úvodník a zvyčajne dva ďalšie príspevky na náboženskú alebo mravno-výchovnú tému, pričom v rokoch ľudáckeho režimu sa zvýraznila jeho nacionalistická orientácia. V 11. roč., a najmä po porážke klérofašizmu, sa odklonil od aktívneho politickovýchovného zamerania. V rokoch po oslobodení (keď sa stal redaktorom Ján Motulko) sa zvýšila starostlivosť redakcie o otázky kultúry, literatúry a umenia. Časopis uverejňoval úvahy o mládeži, články z okruhu prírodných vied, kultúrnych dejín, techniky, jazykovedy, z divadelnej a filmovej problematiky, mal poradňu lekára, poradňu pre voľbu povolania, rubriku pre dievčatá, roľnícku mládež, telovýchovu, šport, šachy a záujmové krúžky (už r. 1940 odtláčal kurz televízie) atď. Prinášal aj dosť beletristických príspevkov, básní, krátkej prózy a v prílohe (Knižnica Plameňa) uverejňoval aj romány (pôvodné i preklady) na pokračovanie. V povojnových ročníkoch mal kultúrnu rubriku a venoval pozornosť literárnej a kultúrnej publicistike. Úroveň literárnych príspevkov, najmä poézie, nezaostávala za inými literárnymi časopismi pre mládež. Najproduktívnejšími prispievateľmi boli Janko Silan, Ivan Javor, neskoršie Ján Motulko a po r. 1945 mnoho mladších a začínajúcich autorov. Najproduktívnejšími prozaikmi Plameňa boli Celestín Radványi (Ercé), Ján Domasta, J. H. Čajka a v prílohách Alexander Vaško, ktorý uverejňoval na pokračovanie dlhšie prózy, zväčša dobrodružné romány (Tajomstvo jaskýň, 1936, Slovensko m poschodiach, 1941, a i.), poznačené nacionalistickou a religióznou tendenčnosťou.

Tento výtlačok je prvým po dvojročnej nútenej prestávke vydávania časopisu. Hluché miesto v jeho existencii zapríčinilo neprívetivé obdobie druhej svetovej vojny. Tým pádom došlo opäť k jeho formovaniu a hľadaniu si cesty. Cítiť to na každej stránke. Redakcia vyzýva k nadviazaniu opätovnej spolupráce so svojimi čitateľmi:

Všetkým básnickým prispievateľom: Na veľkú radosť Plameň po dlhých dvojročných prázdninách znova vychádza. Iste sa prihlá­sia všetci jeho starí známi básnickí prispievatelia (niektorí sa už prihlásili ešte pred jeho vyjdením), aj noví adepti poézie. Plameň vychoval niekoľko básnikov, ktorých mená dnes už zavážia a iste v nasledujúcich rokoch z radov jeho básnických prispievateľov vyrastú aj noví takí, ktorých meno s úctou sa bude vyslovovať v slovenskej literatúre.

Jedným z navrátených bol aj slovenský básnik, publicista, prekladateľ, spisovateľ, autor literatúry pre deti a mládež Miroslav Válek.

K navráteniu sa k časopisu vyzýva aj vtedajší biskup Jozef Čársky v článku s výstižným názvom ZA SVETLOM „PLAMEŇA“:

» P l a m e ň « vyhasený na čas víchricou vojny, znovu zaplápolal, aby svietil na cestu, ktorou má slk. kat. mládež kráčať, a aby v nej zapaľoval á udržoval nadšenie za všetko ušľachtilé a krásne.

Časopis sa rozhodol prinášať mladým aj praktické rady a návody na výrobu v tej dobe nedostatkových zariadení. V tomto prípade sa jedná o ohrievač do akvária, o ktorého bezpečnosti však môžeme len polemizovať.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PLAMEŇ z roku 1946-47, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.