Category Archives: 1942

Kompletní PAN BACIL – z přílohy KVÍTKO – 17.ročník – (1942)

Dnes archivovaný komiks z nedělní přílohy KVÍTKO deníku ČESKÉ SLOVO z roku 1942 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Pepan. Veliký dík!

Několik čísel přílohy KVÍTKO (Z ČERTOVY ZAHRÁDKY) z 1.ročníku (1925) a 2.ročníku (1926) jsme již archivovali v článečních z 20.9.2015 a 16.12.2015. Lze v nich najít i stručné informace o deníku ČESKÉ SLOVO  i stesky Josefa Lady, prvního šéfredaktora KVÍTKU.

Spolu s digitalizovaným komiksem poslal Pepan i tuto informaci: „Kreslený seriál Pan Bacil od kreslíře Rychlých šípů, od Dr. Jana Fischera, vycházel v roce 1942 v Kvítku, humoristické příloze Nedělního Českého slova. Příběhů je celkem 21 a zajímavostí je, že ke čtyřem napsal scénář Jaroslav Foglar. Jsou to: Pan Bacil ve spárech věštkyně, Pan Bacil láme rekord, Pan Bacil doplácí na laškování a Pan Bacil coby trosečník.“

Renomovaný web FOGLAROVEC.cz k PANU BACILOVI uvádí:

„Dlouho se o autorství Jaroslava Foglara na příbězích Pana Bacila nevědělo. Až se  Luboš Trkovský pochlapil a vytáhl o tomto objevu důkazy z Památníku národního písemnictví. Jaroslav Foglar napsal scénáře k celkem sedmi příběhům. Vyšly ale jen čtyři. Příběh s názvem Na kole byl už i nakreslen a připraven do tisku, ale s ohledem na atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha (4. června 1942) byl na poslední chvíli stažen. Příběhů Pana Bacila nakresil Jan Fischer více, ale není již žádný důkaz, že by byl jejich spoluautorem Jaroslav Foglar. Vzhledem k velmi dobré Foglarově evidenci bude výčet sedmi příběhů pravděpodobně kompletní.

vydal Melantrich, Praha
nakreslil Jan Fischer
rozměry 37,4 × 27,6 cm
vycházelo ve XXXIV. ročníku deníku České Slovo
v XVII. ročníku nedělní přílohy Kvítko

J. Foglar napsal scénáře k několika pokračováním:
– Pan Bacil ve spárech věštkyně (č. 18 /3. 5. 1942/) (KS1)
– Pan Bacil láme rekordy (č. 19 /10. 5. 1942/) (KS2)
Pan Bacil doplácí na laškování (č. 22 /31. 5. 1942/) (KS3)
– Pan Bacil coby trosečník (č. 25 /21. 6. 1942/) (KS4)

nezveřejněné díly:

  • na kole – přijato, ale zabaveno
  • sázka ryby – nepřijato
  • v tunelu“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu XXX z roku 19xx, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu XXX  – kliknutím na náhled strany:

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA

Před pár dny jsem si udělal radost a pořídil si za skoro patnáct stovek výpravnou knihu DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA s podtitulem Ilustrační tvorba z let 1927-1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další. Knihu sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica.  Nádherně vyrobenou 415 stránkovou knihu v roce 2016 vydalo nakladatelství Plus.

Název knihy odkazuje i k časopisu DOBRODRUŽNÝ SVĚT, který se nám pomalu ale jistě daří na www.detske-casopisy.cz archivovat.

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA je velká monografie z počátků mistrovy dobrodružné ilustrace. Knihu tvoří povětšinou kompletní soubory ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1927–1942. Chybějící ilustrace jsou připojeny v dodatku, takže kniha poslouží rovněž jako vůbec první souborný katalog rané tvorby Zdeňka Buriana.

Vedle ilustrací a obálek ke známým knihám Alexandra Dumase, Roberta Louise Stevensona, Rudyarda Kiplinga či Alfreda Assollanta jsou v knize uvedeny i méně známí autoři Joseph Delmont, Paul Grabein, Rudolf de Haas a mnozí další. Výtvarný doprovod je uveden krátkou statí o autorovi i stručným obsahem knihy, aby čtenář měl lepší přehled, k jakému ději se ilustrace váží. Kniha též obsahuje několik raritních ilustrací z nevydaných knih nakladatelství J. R. Vilímek.

Ve fantastické předmluvě nazvané VYCHÁZKA DO SNU Ondřej Neff píše:

„Nesmrtelnost, to je asi meta, po níž přiznaně a častěji nepřiznaně touží umělec. Myslím na Mistra Buriana, do sebe uzavřeného, ostražitého proti světu, v mnohém ohledu zklamaného – takového jsem ho osobně poznal, jak by mu asi bylo u srdce, kdyby se probíral stránkami knihy, jako je tato. Burianem ilustrované knihy vycházejí a lidé je s nadšením kupují, hlavně kvůli ilustracím, méně už kvůli textu. Už to by byl důvod k uspokojení. Ovšem jak jsem poznal Buriana profesionála, měl by obrovskou radost z úrovně reprodukcí. Kvalita dnešní polygrafie předčí vše, co bylo v třicátých a čtyřicátých letech, natožpak to, co přišlo potom. Bez přehánění můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil.
Jeho talent mu byl prokletím i požehnáním. Narodil se s ním a zachované kresby zvířat, to mu bylo sedm let, prozrazují ruku suverénního kreslíře. Ve čtrnácti ho vzali na Akademii, po dvou letech ho vyhodili, protože se začal živit jako ilustrátor. Měl okamžitě úspěch, zakázka střídala zakázku a to bylo jeho prokletí. Ilustroval to, co mu zadali. Vzal mě jednou do svého depozitáře. Počet uskladněných prací odhadoval na sedm tisíc. Byla to roztodivná směsice témat. Rozpětí od pistolníků Maxe Branda po Staré Bělidlo Boženy Němcové s přívažkem neandrtálců a pterodaktylů. Bylo to v době, která Burianovi nepřála. Obrázky byly odsouzené do depozitáře jako do vězení.
Dnes je můžeme vidět v počtu a tiskové kvalitě, o jaké nemohl Mistr ani snít.
Mimoděk uvažuji, co spojuje Burianovy ilustrace. Jistě je to technika, kresebné mistrovství a malba prastarou technikou kvaše, objevenou arabskými malíři ve 12. století. Krom toho ale v nich cítím ještě něco jiného. Malíř dává jasně najevo svůj vztah k figuře.
Poznáme, které patří jeho sympatie. V jejich vzezření čteme celou škálu emocí, ovšem velmi často z nich čiší cosi jako vzdor. To je projev Burianova vnitřního postoje ke světu. Jsem realista a maluju, co vidím, to byla jeho zásada a držel se jí i v době, která mimetickým uměním pohrdala. On pohrdal dobou, tak zvláštní vztah to byl, vztah doby a umělce.
Není třeba o tom přemýšlet hořce. Za jiných, takzvaně lepších okolností by toho možná umělec nevytvořil tolik. Snad právě díky tomu všemu zde máme v rukou kolekci, cosi jako katalog výstavy vizí vzdorovitého muže, který dokázal nastoupit na cestu a nikdy z ní neuhnout ani o metr.“

Knihu uzavírá studie o ilustrační tvorbě Zdeňka Buriana z pera znalce jeho díla Rostislava Walici.

Mistr Zdeněk Burian byl, je a vždy bude nezaměnitelnou ikonou – malířem (nejen) mého dětství. Proto by se mi moc líbilo, kdyby tato kniha byla jen první ze série stejně kvalitně připravených Burianových monografií. Mistr si to nepochybně zaslouží a já, co by jeho vděčný obdivovatel také :-)