Category Archives: 1940

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA

Před pár dny jsem si udělal radost a pořídil si za skoro patnáct stovek výpravnou knihu DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA s podtitulem Ilustrační tvorba z let 1927-1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další. Knihu sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica.  Nádherně vyrobenou 415 stránkovou knihu v roce 2016 vydalo nakladatelství Plus.

Název knihy odkazuje i k časopisu DOBRODRUŽNÝ SVĚT, který se nám pomalu ale jistě daří na www.detske-casopisy.cz archivovat.

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA je velká monografie z počátků mistrovy dobrodružné ilustrace. Knihu tvoří povětšinou kompletní soubory ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1927–1942. Chybějící ilustrace jsou připojeny v dodatku, takže kniha poslouží rovněž jako vůbec první souborný katalog rané tvorby Zdeňka Buriana.

Vedle ilustrací a obálek ke známým knihám Alexandra Dumase, Roberta Louise Stevensona, Rudyarda Kiplinga či Alfreda Assollanta jsou v knize uvedeny i méně známí autoři Joseph Delmont, Paul Grabein, Rudolf de Haas a mnozí další. Výtvarný doprovod je uveden krátkou statí o autorovi i stručným obsahem knihy, aby čtenář měl lepší přehled, k jakému ději se ilustrace váží. Kniha též obsahuje několik raritních ilustrací z nevydaných knih nakladatelství J. R. Vilímek.

Ve fantastické předmluvě nazvané VYCHÁZKA DO SNU Ondřej Neff píše:

„Nesmrtelnost, to je asi meta, po níž přiznaně a častěji nepřiznaně touží umělec. Myslím na Mistra Buriana, do sebe uzavřeného, ostražitého proti světu, v mnohém ohledu zklamaného – takového jsem ho osobně poznal, jak by mu asi bylo u srdce, kdyby se probíral stránkami knihy, jako je tato. Burianem ilustrované knihy vycházejí a lidé je s nadšením kupují, hlavně kvůli ilustracím, méně už kvůli textu. Už to by byl důvod k uspokojení. Ovšem jak jsem poznal Buriana profesionála, měl by obrovskou radost z úrovně reprodukcí. Kvalita dnešní polygrafie předčí vše, co bylo v třicátých a čtyřicátých letech, natožpak to, co přišlo potom. Bez přehánění můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil.
Jeho talent mu byl prokletím i požehnáním. Narodil se s ním a zachované kresby zvířat, to mu bylo sedm let, prozrazují ruku suverénního kreslíře. Ve čtrnácti ho vzali na Akademii, po dvou letech ho vyhodili, protože se začal živit jako ilustrátor. Měl okamžitě úspěch, zakázka střídala zakázku a to bylo jeho prokletí. Ilustroval to, co mu zadali. Vzal mě jednou do svého depozitáře. Počet uskladněných prací odhadoval na sedm tisíc. Byla to roztodivná směsice témat. Rozpětí od pistolníků Maxe Branda po Staré Bělidlo Boženy Němcové s přívažkem neandrtálců a pterodaktylů. Bylo to v době, která Burianovi nepřála. Obrázky byly odsouzené do depozitáře jako do vězení.
Dnes je můžeme vidět v počtu a tiskové kvalitě, o jaké nemohl Mistr ani snít.
Mimoděk uvažuji, co spojuje Burianovy ilustrace. Jistě je to technika, kresebné mistrovství a malba prastarou technikou kvaše, objevenou arabskými malíři ve 12. století. Krom toho ale v nich cítím ještě něco jiného. Malíř dává jasně najevo svůj vztah k figuře.
Poznáme, které patří jeho sympatie. V jejich vzezření čteme celou škálu emocí, ovšem velmi často z nich čiší cosi jako vzdor. To je projev Burianova vnitřního postoje ke světu. Jsem realista a maluju, co vidím, to byla jeho zásada a držel se jí i v době, která mimetickým uměním pohrdala. On pohrdal dobou, tak zvláštní vztah to byl, vztah doby a umělce.
Není třeba o tom přemýšlet hořce. Za jiných, takzvaně lepších okolností by toho možná umělec nevytvořil tolik. Snad právě díky tomu všemu zde máme v rukou kolekci, cosi jako katalog výstavy vizí vzdorovitého muže, který dokázal nastoupit na cestu a nikdy z ní neuhnout ani o metr.“

Knihu uzavírá studie o ilustrační tvorbě Zdeňka Buriana z pera znalce jeho díla Rostislava Walici.

Mistr Zdeněk Burian byl, je a vždy bude nezaměnitelnou ikonou – malířem (nejen) mého dětství. Proto by se mi moc líbilo, kdyby tato kniha byla jen první ze série stejně kvalitně připravených Burianových monografií. Mistr si to nepochybně zaslouží a já, co by jeho vděčný obdivovatel také :-)

První číslo časopisu ROJ – 9.ročník – 1940

Dnešní číslo časopisu ROJ z roku 1940 pro www.detske-casopisy.cz upravil Noonian. Velmi děkujeme!

Dnešní titul patří k těm, které do archivu vkládáme přesto, že jeho kvalita není z nejlepších. Ale jeho dokumentační hodnota převažuje a pokud se nám nepodaří sehnat kvalitnější exemplář, jsme rádi i za něj. Třeba se díky čtenářům tohoto webu …. :-)

Měsíčník ROJ měl podtitul „časopis nových dětí„. Šéfredaktorem byl Josef Spilka (*1899  +1986) – prozaik, básník, sběratel a adaptátor lidové slovesnosti, autor knih pro děti. Časopis ROJ vycházel „tiskem a nákladem České grafické Unie a.s.“.

Archivovaný ROJ je z doby Protektorátu, období kdy vládla cenzura tisku a redakce dětských časopisů s delší tradicí se snažily stavět i na dobré české literatuře pro děti. Reportáž o návštěvě české spisovatelky Marie Majerové ve zlínské škole, patří mezi tento typ příspěvků.

roj_09-rocnik_1940_cislo_04_marie_majerova

Naučný článek o vynálezci knihtisku – muži, který pomáhal měnit svět, patří mezi články, které zapadají do všeobecného vědomostního rozhledu mladých lidí.

roj_09-rocnik_1940_cislo_04_pribeh_jana_gutenberga

Ani v ROJI nemohla chybět  stránka s rébusy a hádankami, kde si čtenáři procvičovali mozek.

roj_09-rocnik_1940_cislo_04_hadanky

Štefan Švec v knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) mimo jiné o časopisu ROJ uvádí:

Roj byl určen starším dětem. Původně měl tisknout zejména tvorbu žáků reformních škol, postupně se však jeho záběr i publikum značně rozšířily, titul dostal téměř novinovou podobu s fotografiemi a trojsloupcovou sazbou. Dál především podporoval tvorbu starších žáků, ale vychovával své čtenářstvo i k solidaritě (informovalo akcích ve prospěch nemajetných spolužáků, rodin s nezaměstnaným živitelem atd.). Publikoval prózu, poezii a naučené články.
Roj by se dal svým obsahem a zaměřením na dětské a dospívající publikum do jisté míry přirovnat k dnešnímu ABC (časopisu). Na jeho stránkách byly uveřejňovány povídky a pohádky pro děti a mládež, populárně naučné články z oblasti fyziky, přírodopisu a zeměpisu, nechyběly ani cestopisy a biografie slavných českých osobností. Jako zpestření byly dětem nabízeny rébusy, křížovky a soutěže. Články byly doplňovány fotografiemi, kresbami a plánky. Na své si přišli i příznivci kutilství, modelářství a šachů.“
Skvělou úroveň prokazoval časopis především po stránce textové, a to v původních příspěvcích i ve výběru ukázek z děl cizích i domácích spisovatelů, klasických i moderních. Časopis publikoval ve své Knihovničce Roje i literární přílohy uvnitř čísla, k některým číslům přidával též knižní prémie. Od roku 1937 obsahoval i články ve slovenštině. Tiskl také články z jiných, starších časopisů pro děti a mládež (Klas, Vzhůru na stráž, Zora, … ), dopisové zprávy ze samospráv reformních škol „Z naší samosprávy“ a rubriku rébusů a hádanek „Udice kamaráda Otazníka“.
„Časopis dosáhl vyváženosti v jednotlivých složkách, přesto nejvyšší úroveň měla část zahrnující oblast techniky, vědy a umění, prezentované zajímavě ztvárněnými literárními formami (reportáž, fejeton, medailon, rozhovor, beseda, úvaha, esej). Jeho pořadatelé se s úspěchem pokusili ovlivňovat práci žáků ve školách (žákovské samosprávy) i mimo školu (kluby Roje).“
Časopis vycházel černobíle, publikoval mnoho fotografií. Měl rubriky jako „Zajímavý svět“, „Veselý koutek“ či „Naše práce a zábava“. Byl ceněn dobovou kritikou literatury pro děti.
Protektorátní úřady zastavily jeho vycházení v roce 1942.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu ROJ v roce 1940, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulní stránky.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny strany archivovaného čísla ROJ – kliknutím na náhled strany:

roj_09-rocnik_1940_cislo_04