Archív kategorie: 1937

Kompletní SKAUT-JUNÁK – 23.ročník – 1936-37

Dnes archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK z let 1936-37 pro www.detske-casopisy.cz  byla digitalizována v rámci projektu „100 let časopisu SKAUT-JUNÁK“.

Tiráž časopisu se proti předchozímu ročníku změnila. Rozdělila se a jedna část opustila své tradiční místo na konci časopisu a přemístila se na 3. stranu. Tam je uvedeno: SKAUT-JUNÁK. Ročník 23. Číslo 1. Řídí redakční kruh. Odpovědný redaktor A. B. Svojsík. Redakce a administrace Praha II., Vodičkova 6.  Telefon 30.110. Ostatní informace (předplatné, cena. perioda vycházení, podací úřad …) jsou umístěna na místě, kde byly v předcházejících ročnících.

Spisovatel Jaroslav Foglar (*1907  +1999) začal pravidelně publikovat právě v časopise SKAUT-JUNÁK, ve “svém” 2.oddíle, který vedl získal nepřeberné množství inspirace a námětů na prakticky návodné články, fejetony, povídky i romány.

Úsměvný článek PROČ UŽ NESKAUTUJU byl publikován na dvou stranách.

Jedním z cílů časopisu bylo přinášel inspirativní články, které by nacházely odezvu ve skautských oddílech a družinách.

Z francouzského skautského časopisu přebíral český SKAUT-JUNÁK  i náměty s obrázky pro skautskou praxi.

Francouzský skaut, malíř a kreslíř Pierre Joubert (*1910  +2002) publikoval v šestnácti letech své první kresby ve francouzském skautském časopise. Jeho kresby jsou srovnatelné s americkým „skautským“ umělcem Normanem Rockwellem. Pierre Joubert ilustroval kalendáře, příručky a dobrodružné romány pro chlapce. Z francouzského skautského časopisu pravidelně přebíral jeho kresby i český SKAUT-JUNÁK :

Kresbu Pierre Jouberta použila redakce SKAUTA-JUNÁKA i pro tradiční přání k Vánocům a Novému roku.

Branné prvky patří k činnosti skautských oddílů od vzniku tohoto světového hnutí. To se promítlo i v tématech publikovaných v předválečném SKAUTU-JUNÁKU. Zde jedna z prvních fotoškol publikovaných v tomto časopise – OCHRANA PROTI BODNUTÍ NOŽEM.

Poslední dvě strany SKAUTA-JUNÁKA byly naplněny černobílými fotografiemi s popisky – jakousi mozaikou aktuálního dění ze skautských oddílů rozesetých doma i v cizině. V této souvislosti je zajímavý popisek u fotografie německých “skautů”. V prosinci 1935 byli totiž ve “Třetí říši” zákonem o státní organizaci mládeže “Hitlerjugend” rozpuštěni němečtí skauti Pfadfinderbund. A Hitlerjugend z pochopitelných důvodů nebyla členem světové skautské organizace.

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI 1850-1989 píše o časopisu SKAUT-JUNÁK na stranách 294-297:

„Měsíčník (1915- 1940), Týdeník (1945-1948), Čtrnáctideník (1968-1970)

VYDAVATEL: nakladatelství Emil Šolc v Karlíně (1915- 1920), nakladatelství Šolc a Šimáček (1920), Svaz skautů republiky československé (1921-1940), Junák, ústředí skautské výchovy v Melantrichu (1945- 1948), Mladá fronta pro Ústředí skautské výchovy (1968- 1970).

Šéfredaktory byli: Antonín Benjamín Svojsík (roč. 1-23), Jaroslav Novák (1937- 1940), Jaroslav Foglar (krátce bezprostředně po II. světové válce od října 1945 do března roku 1946), Jaroslav Novák (roč. 28- 30, 1946- 1948) Svatopluk Hauser (roč. 30), Jan Šimáně (roč. 31-32), Michal Novotný (roč. 32), Milan Skoch (roč. 32- závěr)

CHARAKTERISTIKA, CITACE ZE SEKUNDÁRNÍ LITERATURY:
Časopis, u jehož zrodu stál zakladatel českého skautingu Antonín Benjamín Svojsík, sloužil jako věstník největší domácí skautské organizace, jeho záběr i publikum však byly často širší. Věnoval se tábornickým dovednostem, životu v přírodě a pěstování dětského přátelství ve skautských oddílech. Důležitou součástí obsahu byly rubriky o skautské historii.
Titul byl založen za I. světové války a během ní vycházel s nepravidelnostmi. Publikoval také častá oznámení o úmrtí svých přispěvatelů či junáckých činovníků na frontě.
Časopis přinášel zprávy z ústředí organizace i z regionů, připomenutí důležitých jubileí a výročí úmrtí, návody pro život v přírodě a turistické dovednosti. Objevovaly se v něm komiksy, romány na pokračování (v roce 1938 např. Foglarův Tábor smůly, v roce 1946 jeho Devadesátka pokračuje), žertovná vypravování, výjimečně i poezie. Oblíbeným názvem rubriky v časopisu byla „hlídka“ (např. sportovní či vzdělávací). Pro mladší skauty, Vlčata, měl časopis vlastní oddíl. Junák vydával i knihovničku skautských románů. Jako příloha 25. ročníku (1938-1939) vycházely samostatně stránkované Skautské noviny.
Po přerušení během okupace začal časopis vycházet na podzim roku 1945. Nabídku stát se jeho šéfredaktorem dostal Jaroslav Foglar. Přijal a začal časopis koncipovat po vzoru předválečného Mladého hlasatele. Po několika měsících sporu s junáckými činovníky, především s Jaroslavem Novákem, přešel v roce 1946 za Karlem Burešem do časopisu Vpřed. Časopis převzal Jaroslav Novák a jeho „hlasatelskou“ podobu víceméně neměnil, postupně jen eliminoval čtenářské kluby, z nichž většina stejně přešla za Foglarem do Vpředu. Časopis byl vzhledem k zachování svého charakteru po Vpředu druhým největším dětským časopisem v letech 1945-1948 s nákladem kolem 120000-150000 výtisků. Podobně jako Vpřed se také nevyhnul kritice dobové odborné veřejnosti. Chválu sklízely jen výchovné rubriky jako „S chutí do toho“ (rubrika propagující dvouletku), ostatní obsah časopisu byl shledáván nevkusným a nevhodným: „Po jisté krisi, kterou způsobil osobní rozkol v redakci, zdá se, že v základě chce se i nyní Junák ubírat po cestách, předznamenaných kdysi Mladým hlasatelem, a je proto i nadále blízký ve svých kladech i záporech dnešnímu Vpředu. Nedosahuje snad v plné míře jeho pestrosti, vyrovná se mu však a mnohdy jej i předčí v jeho nevkusnostech.
Po roce 1948 byla skautská organizace postupně (na přelomu 40. a 50. let se dokonce používal název Pionýrské oddíly Junáka) včleněna do organizace pionýrské a časopis se postupně transformoval do periodik pionýrských (podrobněji viz heslo časopisu Vpřed v Kartotéce titulů) .
V letech 1968-1970 byl časopis stejně jako junácká organizace jako taková krátce obnoven. Jeho nulté číslo na velkém formátu vyšlo pod názvem Skaut Junák, úvodní slovo v něm měl předseda redakční rady Jaroslav Foglar, který jím výslovně navázal na své tituly Mladý hlasatel a Vpřed. Šéfredaktorem časopisu se stal Jan Šimáně. Necelé dva roky po vpádu vojsk Varšavské smlouvy se časopis vzhledem k novému zařazení Junáka pod Pionýr transformoval na Pionýrskou stezku, postupně se proměnila i jeho koncepce.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SKAUT-JUNÁK z let 1936-37, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK – kliknutím na náhled strany:

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA

Před pár dny jsem si udělal radost a pořídil si za skoro patnáct stovek výpravnou knihu DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA s podtitulem Ilustrační tvorba z let 1927-1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další. Knihu sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica.  Nádherně vyrobenou 415 stránkovou knihu v roce 2016 vydalo nakladatelství Plus.

Název knihy odkazuje i k časopisu DOBRODRUŽNÝ SVĚT, který se nám pomalu ale jistě daří na www.detske-casopisy.cz archivovat.

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA je velká monografie z počátků mistrovy dobrodružné ilustrace. Knihu tvoří povětšinou kompletní soubory ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1927–1942. Chybějící ilustrace jsou připojeny v dodatku, takže kniha poslouží rovněž jako vůbec první souborný katalog rané tvorby Zdeňka Buriana.

Vedle ilustrací a obálek ke známým knihám Alexandra Dumase, Roberta Louise Stevensona, Rudyarda Kiplinga či Alfreda Assollanta jsou v knize uvedeny i méně známí autoři Joseph Delmont, Paul Grabein, Rudolf de Haas a mnozí další. Výtvarný doprovod je uveden krátkou statí o autorovi i stručným obsahem knihy, aby čtenář měl lepší přehled, k jakému ději se ilustrace váží. Kniha též obsahuje několik raritních ilustrací z nevydaných knih nakladatelství J. R. Vilímek.

Ve fantastické předmluvě nazvané VYCHÁZKA DO SNU Ondřej Neff píše:

„Nesmrtelnost, to je asi meta, po níž přiznaně a častěji nepřiznaně touží umělec. Myslím na Mistra Buriana, do sebe uzavřeného, ostražitého proti světu, v mnohém ohledu zklamaného – takového jsem ho osobně poznal, jak by mu asi bylo u srdce, kdyby se probíral stránkami knihy, jako je tato. Burianem ilustrované knihy vycházejí a lidé je s nadšením kupují, hlavně kvůli ilustracím, méně už kvůli textu. Už to by byl důvod k uspokojení. Ovšem jak jsem poznal Buriana profesionála, měl by obrovskou radost z úrovně reprodukcí. Kvalita dnešní polygrafie předčí vše, co bylo v třicátých a čtyřicátých letech, natožpak to, co přišlo potom. Bez přehánění můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil.
Jeho talent mu byl prokletím i požehnáním. Narodil se s ním a zachované kresby zvířat, to mu bylo sedm let, prozrazují ruku suverénního kreslíře. Ve čtrnácti ho vzali na Akademii, po dvou letech ho vyhodili, protože se začal živit jako ilustrátor. Měl okamžitě úspěch, zakázka střídala zakázku a to bylo jeho prokletí. Ilustroval to, co mu zadali. Vzal mě jednou do svého depozitáře. Počet uskladněných prací odhadoval na sedm tisíc. Byla to roztodivná směsice témat. Rozpětí od pistolníků Maxe Branda po Staré Bělidlo Boženy Němcové s přívažkem neandrtálců a pterodaktylů. Bylo to v době, která Burianovi nepřála. Obrázky byly odsouzené do depozitáře jako do vězení.
Dnes je můžeme vidět v počtu a tiskové kvalitě, o jaké nemohl Mistr ani snít.
Mimoděk uvažuji, co spojuje Burianovy ilustrace. Jistě je to technika, kresebné mistrovství a malba prastarou technikou kvaše, objevenou arabskými malíři ve 12. století. Krom toho ale v nich cítím ještě něco jiného. Malíř dává jasně najevo svůj vztah k figuře.
Poznáme, které patří jeho sympatie. V jejich vzezření čteme celou škálu emocí, ovšem velmi často z nich čiší cosi jako vzdor. To je projev Burianova vnitřního postoje ke světu. Jsem realista a maluju, co vidím, to byla jeho zásada a držel se jí i v době, která mimetickým uměním pohrdala. On pohrdal dobou, tak zvláštní vztah to byl, vztah doby a umělce.
Není třeba o tom přemýšlet hořce. Za jiných, takzvaně lepších okolností by toho možná umělec nevytvořil tolik. Snad právě díky tomu všemu zde máme v rukou kolekci, cosi jako katalog výstavy vizí vzdorovitého muže, který dokázal nastoupit na cestu a nikdy z ní neuhnout ani o metr.“

Knihu uzavírá studie o ilustrační tvorbě Zdeňka Buriana z pera znalce jeho díla Rostislava Walici.

Mistr Zdeněk Burian byl, je a vždy bude nezaměnitelnou ikonou – malířem (nejen) mého dětství. Proto by se mi moc líbilo, kdyby tato kniha byla jen první ze série stejně kvalitně připravených Burianových monografií. Mistr si to nepochybně zaslouží a já, co by jeho vděčný obdivovatel také :-)

Malý kalendář DĚTSKÉ NEDĚLE – 1937-38

Dnes má na www.detske-casopisy.cz premiéru časopis DĚTSKÁ NEDĚLE, respektive kalendář tohoto časopisu pro tok 1937-1938.

Pro  www.detske-casopisy.cz digitalizoval všech 130 stran Damro. Veliké díky!

Štefan Švec na stranách 243-245 ve své obsáhlé publikaci ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) o časopisu DĚTSKÁ NEDĚLE píše: Katolický časopis,  který nahradil čtrnáctideník Dětský svět. Kladl si při zachování stejných výchovných záměrů vyšší literární ambice, publikoval velké množtví překladů ze světových literatur (především z pera O. F. Bablera, šlo o překlady R.Kiplinga, A.A. Milnea, J. Svenssona a dalších světových autorů knih pro děti). Jeho beletrie měla často ponurý ráz, časopis publikoval i reportáže. Tiskl výrazný obrazový doprovod, napadený dobovou kritikou pro svou barvotiskovost a nevkus.  Titul měl rubriky „Přísloví a pořekadla“, “ Dopisy a příspěvky čtenářů“,  „Esperantský koutek“, „ Filatelie“, „Hádanky“, „Hovorna redakce“, „Loutkové divadlo“‚, „Sbíráme známky“, „Naše čestná kniha“, „Obrázky Dětské neděle“ s fotografickými zpravodajskými montážemi,  „Práce a hříčky dívek“,  „Práce a hříčky hochů“ či „Skautský sloupeček“. Tiskl také nábožensky výchovnou měsíční příohu nazvanou Děti svatováclavské, v niž publikoval např. katolickou obdobu foglarovského „Modrého života“ – s denními povinnostmi, jejichž splnění dítě zaznamenávalo do předtištěného formuláře.“

DETSKA_NEDELE_ kalendar_1937-38_ukazka

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění souvislostí kolem vydávání časopisu DĚTSKÁ NEDĚLE  v letech 1937-38, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku všechny archivované stránky kalendáře časopisu DĚTSKÁ NEDĚLE – kliknutím na náhled titulní strany:

DETSKA_NEDELE_ kalendar_1937-38