Archív kategorie: 1937

TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ č.6 – ULOMENÉ UCHO

I dnešní „číslo“  TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Jang. Veliké díky!

Georges Prosper Remi (*1907  +1983), známější jako Hergé, skvěle kreslil už od mládí. První kresby mu otiskl skautský časopis BOY-SCOUT BELGE. Mezi lety 1929 a 1983 vzniklo celkem 23 velkých komiksových příběhů o Tintinovi. Ten poslední, dvacátý čtvrtý díl Tintin a alf-art nestihl Hergé dokončit, v této nedokončené podobě byl vydán až posmrtně.

Zdá se, že česky vyšly TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ ponejprv v časopise KVĚTY. TAJEMSTVÍ JEDNOROŽCE (vycházelo každý týden od 1.čísla 1995 do 11.čísla 1996), POKLAD RUDÉHO RAUBÍŘE (vycházel od 12.čísla 1996 do 21.čísla 1997), SEDM KŘIŠŤÁLOVÝCH KOULÍ (vycházelo od 22.čísla 1997 do ?.čísla 1998).

ULOMÉ UCHO z francouzského originálu „L’Oreille cassée“ vydaného nakladatelstvím Casterman, Bruxelles, přeložila Kateřina Vinšová. Odpovědným redaktorem byl  Ondřej Muller. Tento příběh TINTINOVÝCH DOBRODRUŽSTVÍ vydalo nakladatelství Albatros v roce 2006.

(wikipedie) Celý příběh začíná v etnografickém muzeu v Bruselu. Po uzavření muzea, začne správce uklízet a všimne si, že byla odcizena vzácná Arumbajská modla. Den poté je celá věc ohlášena v rádiu, kde se o ní dozví i Tintin. Okamžitě běží do muzea, kde jsou již detektivové Tkadlec a Kadlec, kteří případ vyšetřují. Příštího dne, správce objeví modlu zase na stejném místě. U modly je dopis, na kterém je napsáno, že celá krádež byla provedena kvůli jedné sázce. Policie řekne, že tímto je případ vyřešený a odejde. Tintin však zjistí, že modla je falešná(protože nemá nalomené pravé ucho, kdežto originál má kousek poškozený). Poté se z novin se dozví, že v Londýnské ulici prý zemřel známý sochař Balthazar, který se specializoval na exotické sošky. Po usilovném přemýšlení, se do ulice vypraví a po prohledání pokoje sochaře dojde k názoru, že sochař byl zabit, ale oficiální verze prohlašuje, že sochař spáchal sebevraždu. Jde domů, když vtom ho napadne, že by mohl koupit sochařova papouška (mimo jiné jediného svědka sochařovy smrti). Po doběhnutí do ulice však zjistí, že papouška si před minutou koupil muž, kterého potkal na ulici když odcházel. Rychle za ním běží, muž se však popere s jedním pánem, protože papoušek na něho krákal neslušná slova. Při rvačce se krabice rozpadne, a papoušek uletí. Muž Tintinovi poděkuje, ale Tintin si všimne, že muž lže, protože prohlašuje, že to byl dárek od strýčka. Tintina překvapí, že mu muž lže. Následně neznámý muž i Tintin podají inzerát do novin „ztratil se papoušek“. Papouška nakonec získá Tintin, ale onen neznámý muž se mu ho pokusí ukrást, přičemž málem Tintina usmrtí nožem …

V předmluvě albatrosovského vydání ULOMENÉHO UCHA (2006) se píše:

★ Ulomené ucho je prvním komiksem, jehož děj se částečně odehrává v Tintinově rodném městě – prvních dvanáct stran probíhá v Bruselu. Poprvé navštívíme Tintinův byt a můžeme sledovat jeho ranní zvyky. Komiks začíná krádeží modly, která je zdánlivě objasněna, ale Tintin tuší něco nekalého, a dobrodružství se brzy začne odvíjet na plné obrátky. Takovýmto způsobem začíná většina Tintinových příhod; zdánlivě bezvýznamná událost vede k dramatickému pronásledování či hledání nějakého předmětu. Hergé už našel vzorec, podle kterého staví své příběhy.
★ Do Tintinova vesmíru nyní vstupuje Jižní Amerika. Na rozdíl od předchozích komiksů však Hergé vytváří ve svém vyprávění fiktivní země a města. Stane se to jednou ze specialit jeho vypravěčské techniky. Autor při psaní jako obvykle pečlivě studoval výstřižky z novin a tentokrát ho upoutal jihoamerický incident, o kterém se v Evropě příliš nevědělo: válka v Gran Chacu. Tento krvavý pohraniční rozbroj mezi Bolivií a Paraguayí kulminoval roku 1932. Dvě nadnárodní naftařské společnosti využily chytře situace a snažily se ovládnout ložiska ropy v hraniční oblasti Gran Chaco. A ž po třech letech války, v níž zahynulo 100 000 lidí, bylo roku 1935 podepsáno příměří.
★ Řeč Arumbajů Hergé vytvořil z bruselského dialektu s přidáním vhodných španělských koncovek. Nové vedlejší postavy jsou originální, zejména barvitý generál Alcázar. Tento bombastický, nesmírně nebezpečný revolucionář se stále snaží získat ve své rodné zemi vůdčí postavení a objevuje se ještě ve třech pozdějších komiksech, už v exilu. Obchodník se zbraněmi Basil Bazaroff je dokonalou karikaturou řeckého obchodníka se zbraněmi Basila Zaharoffa, který neskutečně zbohatl, protože za první světové války prodával britské zbraně oběma znesvářeným stranám. Neobvyklým detailem v Ulomeném uchu je Hergého sklon zabíjet záporné hrdiny. Celých pět jich během dobrodružství zahyne. Hergé se takovým to momentům v pozdějších dílech pečlivě vyhýbal: padouši buď skončili za mřížemi, nebo zmizeli nějakým rafinovanějším způsobem.
★ Ulomené ucho (L’Oreille cassée) vycházelo poprvé v časopise Petit Vingtiěme v letech 1935-1937. Hergé komiks roku 1943 upravil a zredigoval a my vám nyní předkládáme tu to verzi o 62 stranách.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu TINTIN, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhled titulní strany.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) TINTINOVO DOBRODRUŽSTVÍ do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

„Vánoční kapr“ v premiére časopisu AHOJ – 5.ročník – 1937

Čím iným si pripomenúť dnešný, každoročne sa opakujúci deň, ako symbolom štedrovečerného stola, „vianočným kaprom“.  A to priamo v premiére časopisu AHOJ. Časopis mi zapožičal náš dlhoročný prispievateľ a kamarát damro. Ďakujeme krásne!

AHOJ – neformálny pozdrav v Česku aj na Slovensku. AHOJ – pozdrav vodákov. AHOJ – pozdrav trampov. AHOJ, ktorý sme síce už niekoľkokrát na našom webe spomenuli , ale nikdy nepublikovali. AHOJ„ilustrovaný týdeník mladých“ a názov časopisu pre milovníkov prírody a voľnosti, jeden z prvých trampských časopisov po vzniku Česko-Slovenska po roku 1918.

Časopis vychádzal v rokoch 1933 – 1943. Celkove 11 ročníkov. Najskôr to bol AHOJ s prívlastkom „na neděli“ a neskôr, ako AHOJ NA SOBOTU. To boli však už roky 1969 – 1997, keď vychádzal do 31.12.1996, ako príloha SVOBODNÉHO SLOVA , s podnázvom Týdeník na víkend.

V tiráži sa spomína:  Majitel a vydavatel „Melantrich” a. s. — Za redakci odpovídá V. Peroutka. — Redakce a administrace Praha II., Václavské nám. 42, tel. 214-51. Dohlédací pošt, úřad Praha 25, — Předplácí se i s pošt.: do Československa, Jugoslávie, Polska a Rakouska na l/4 roku Kč 12 .— na l/2 roku Kč 24 .—, na celý rok Kč 48 .— Do států sdružených v mez. pošt. Unii na 1/4 roku Kč 18,50, do ostatní ciziny na 1/4 roku Kč 25 .—  Otištěné příspěvky a fotografie se honorují, nepoužité vracejí, byla-li přiložena známka. Za nevyžádané rukopisy redakce neručí. Redakční návštěvy od 1/2 4. — do 1/2 6. hod, odp. — Tiskem vlastního závodu.

Časopis pôsobil na mňa veľmi nostalgicky, pestro a rôznorodo. Okrem pôsobivej obálky a množstva fotografií, obsahoval krátke poviedky na každý deň označených logom – naše „Ahoj“ krátka povídka na XXX…

Pravidelne sa v ňom objavoval román C.A. Ganneta PÍSEŇ OSTROVŮ.
6 dielov vydaných v tomto ročníku ilustroval Zdeněk Burian a údajne bol vo Francúzsku poctený Veľkou cenou za najlepší milostný román.

Posledné 52. číslo ročníka vyšlo 25.prosince (decmebra) 1937. Bolo to síce na druhý deň vianočný, ale stále s aktuálnymi témami, ako VÁNOCE U MAMINKY (fotoseriál o vianočnej návšteve vojaka), alebo článok napísaný na titulku obalu tohto čísla POVÍDANÍ O KAPRECH.

Aj keď som písal, ako o jednom z prvých časopisov pre trampov, ich poňatie bolo myslené skôr, ako pojem pre mládež a trampingu sa venovali iba dve stránky so skromným názvom ZPRÁVY Z OSAD.

Príspevok o tomto nádhernom, historickom a pôsobivom časopise, by som chcel ukončiť pohľadom na krásnu českú herečku Lídu Baarovú, tak ako bola zvečnená vo vianočnom prianí, tohto čísla AHOJ v roku 1937.

V závere prajem všetkým, registrovaným, ale aj neregistrovaným návštevníkom týchto stránok, v mene nášho webu, príjemné prežitie vianočných sviatkov v kruhu Vašich najbližších a šťastný Nový Rok 2019.

Totem

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) ve svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu AHOJ  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu KNIHOVNA. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu AHOJ zde >>>

PUNŤA – 3.ročník – 1937

Dnes archivované číslo časopisu PUNŤA z roku 1937 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Vít Č. Veliký dík!

PUNŤA vycházel měsíčně v rozsahu 16 stran a stál Kč 2. V tiráži časopisu je uvedeno: „V Praze v  říjnu 1937. Vydavatelka: RODINA, nakladatelská akciová společnost v Praze. Odpovědný redaktor Augustin Novák. Řídí M. Voříšková. Redakce a administrace: Praha II ., Klimentská 20-24. Tel. 658-41, 658-42. Novinová sazba povolena ředitelstvím pošt a telegrafů pod číslem 186.759-VIII-35. – Dohlédací úřad Praha 25. – Copyright 1937 by RODINA Ltd, Publishing Co., Praha. – Tiskla RODINA v Praze.“

Na pokračování vycházel v PUNŤOVI román TAJEMSTVÍ STARÉHO HRADU z pera Zdeňka Vojtěcha Peukerta (*1907  +1982)  /publikoval celkem pod čtrnácti různými pseudonymy/ ve kterém skupina anglických skautů narazí na stopu penězokazů a v kulisách starého středověkého hradu zažijí dramatické dobrodružství, ve kterém jde o život. Román byl v témže roce vydán i knižně v Nakladatelském družstvu Máje.

V úterý 14. září 1937 zemřel bývalý prezident Osvoboditel. Jeho pohřeb byl velkou národní manifestací za svobodu a demokracii. Tato událost byla reflektována ve všech časopisech, včetně těch určených dětem.       Další čtení na pokračování redakce anoncovala jako NAŠIM DĚTEM – NOVÝ ROZTOMILÝ DĚTSKÝ ROMÁNEK OD A.VYHNÁLKOVÉ.

František Plánička (* 1904  +1996) byl vzorem nejen pro svou klubovou věrnost Slávii, ale i pro svoji skromnost, příkladnou celoživotní životosprávu a profesionalismus, který provázel celou jeho sportovní dráhu. Není divu, že časopis PUNŤA využil jeho popularity k článku NÁVŠTĚVOU U NEJOPULÁRNĚJŠÍHO BRANKÁŘE SVĚTA.

Komiksové příhody PUNTI ukrajovaly rovnou čtvrtinu obsahu čísla:

Druhý komiks KOČIČÍ PRINCEZNA PUSSY zabíral 12,5% – tedy 2 stránky:

Zatím nejrozsáhlejší pojednání o časopise PUNŤA napsala Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL. Zmiňuje jej uceleně 2x. V článečku ze 4.11.2016 je citována část ze stran 30-33 a v článečku z 2.12.2016 část ze stran 91-92.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PUNŤA z roku 1937, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PUNŤA – kliknutím na náhled strany:

Speciální stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná po přihlášení v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla PUNTI zde >>>

Kompletní SKAUT-JUNÁK – 24.ročník – 1937-38

Dnes archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK z let 1937-38 pro www.detske-casopisy.cz  byla digitalizována v rámci projektu „100 let časopisu SKAUT-JUNÁK“.

Tradiční tiráž s uvedením titulu, podtitulu, šéfredaktora, … v tomto ročníku SKAUTA-JUNÁKA chybí. Jen na třetí straně od konce je uveden telefon do redakce a výše ročního předplatného.

Ve 24.ročníku SKAUTA-JUNÁKA vycházel na pokračování román ZELENÉ JEZERO od Jaroslava Nováka – Braťky (*1894  +1965).  Po SKAUTSKÁ (STATEČNÁ) SRDCE to byl jeho druhý román. V pozdějších letech vyšlo ZELENÉ JEZERO několikrát jako kniha (1939, 1942, 1946, 1991).

Dvorním kreslířem 24.ročníku SKAUTA-JUNÁKA byl kreslíř Miroslav Hryhorjiv – Mariquita. Inspirace francouzským skautským kreslířem Pierem Joubertem je sice zjevná, ale i tak mají obrázky svůj osobitý rukopis. Jen pro zajímavost – Mariquita v roce 1939 ilustroval první vydání Foglarovy CHATY V JEZERNÍ KOTLINĚ (přebal a čtyři kvaše jsou od  Zdeňka Buriana, ostatní ilustrace kreslil Mariquita).

Francouzští skauti mají ve své praxi jednu specialitu, kterou se od ostatních skautů odlišují (tak jako specialitou českých skautů je dřevěná podsada táborového stanu). V článku DŘEVĚNÁ KAMNA ji i s kresbou Piera Jouberta presentoval časopis SKAUT-JUNÁK:

Inspiraci z táborů českých vodních skautů pro SKAUTA-JUNÁKA v článku TÁBOŘÍME NA LODI připravil Mirko Vosátka:

Na posledních dvou stranách byly hlubotiskové fotografie dokumentující činnost junáků:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SKAUT-JUNÁK z let 1937-38, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK – kliknutím na náhled strany: