Archív kategorie: 1936

TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ č.6 – ULOMENÉ UCHO

I dnešní „číslo“  TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Jang. Veliké díky!

Georges Prosper Remi (*1907  +1983), známější jako Hergé, skvěle kreslil už od mládí. První kresby mu otiskl skautský časopis BOY-SCOUT BELGE. Mezi lety 1929 a 1983 vzniklo celkem 23 velkých komiksových příběhů o Tintinovi. Ten poslední, dvacátý čtvrtý díl Tintin a alf-art nestihl Hergé dokončit, v této nedokončené podobě byl vydán až posmrtně.

Zdá se, že česky vyšly TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ ponejprv v časopise KVĚTY. TAJEMSTVÍ JEDNOROŽCE (vycházelo každý týden od 1.čísla 1995 do 11.čísla 1996), POKLAD RUDÉHO RAUBÍŘE (vycházel od 12.čísla 1996 do 21.čísla 1997), SEDM KŘIŠŤÁLOVÝCH KOULÍ (vycházelo od 22.čísla 1997 do ?.čísla 1998).

ULOMÉ UCHO z francouzského originálu „L’Oreille cassée“ vydaného nakladatelstvím Casterman, Bruxelles, přeložila Kateřina Vinšová. Odpovědným redaktorem byl  Ondřej Muller. Tento příběh TINTINOVÝCH DOBRODRUŽSTVÍ vydalo nakladatelství Albatros v roce 2006.

(wikipedie) Celý příběh začíná v etnografickém muzeu v Bruselu. Po uzavření muzea, začne správce uklízet a všimne si, že byla odcizena vzácná Arumbajská modla. Den poté je celá věc ohlášena v rádiu, kde se o ní dozví i Tintin. Okamžitě běží do muzea, kde jsou již detektivové Tkadlec a Kadlec, kteří případ vyšetřují. Příštího dne, správce objeví modlu zase na stejném místě. U modly je dopis, na kterém je napsáno, že celá krádež byla provedena kvůli jedné sázce. Policie řekne, že tímto je případ vyřešený a odejde. Tintin však zjistí, že modla je falešná(protože nemá nalomené pravé ucho, kdežto originál má kousek poškozený). Poté se z novin se dozví, že v Londýnské ulici prý zemřel známý sochař Balthazar, který se specializoval na exotické sošky. Po usilovném přemýšlení, se do ulice vypraví a po prohledání pokoje sochaře dojde k názoru, že sochař byl zabit, ale oficiální verze prohlašuje, že sochař spáchal sebevraždu. Jde domů, když vtom ho napadne, že by mohl koupit sochařova papouška (mimo jiné jediného svědka sochařovy smrti). Po doběhnutí do ulice však zjistí, že papouška si před minutou koupil muž, kterého potkal na ulici když odcházel. Rychle za ním běží, muž se však popere s jedním pánem, protože papoušek na něho krákal neslušná slova. Při rvačce se krabice rozpadne, a papoušek uletí. Muž Tintinovi poděkuje, ale Tintin si všimne, že muž lže, protože prohlašuje, že to byl dárek od strýčka. Tintina překvapí, že mu muž lže. Následně neznámý muž i Tintin podají inzerát do novin „ztratil se papoušek“. Papouška nakonec získá Tintin, ale onen neznámý muž se mu ho pokusí ukrást, přičemž málem Tintina usmrtí nožem …

V předmluvě albatrosovského vydání ULOMENÉHO UCHA (2006) se píše:

★ Ulomené ucho je prvním komiksem, jehož děj se částečně odehrává v Tintinově rodném městě – prvních dvanáct stran probíhá v Bruselu. Poprvé navštívíme Tintinův byt a můžeme sledovat jeho ranní zvyky. Komiks začíná krádeží modly, která je zdánlivě objasněna, ale Tintin tuší něco nekalého, a dobrodružství se brzy začne odvíjet na plné obrátky. Takovýmto způsobem začíná většina Tintinových příhod; zdánlivě bezvýznamná událost vede k dramatickému pronásledování či hledání nějakého předmětu. Hergé už našel vzorec, podle kterého staví své příběhy.
★ Do Tintinova vesmíru nyní vstupuje Jižní Amerika. Na rozdíl od předchozích komiksů však Hergé vytváří ve svém vyprávění fiktivní země a města. Stane se to jednou ze specialit jeho vypravěčské techniky. Autor při psaní jako obvykle pečlivě studoval výstřižky z novin a tentokrát ho upoutal jihoamerický incident, o kterém se v Evropě příliš nevědělo: válka v Gran Chacu. Tento krvavý pohraniční rozbroj mezi Bolivií a Paraguayí kulminoval roku 1932. Dvě nadnárodní naftařské společnosti využily chytře situace a snažily se ovládnout ložiska ropy v hraniční oblasti Gran Chaco. A ž po třech letech války, v níž zahynulo 100 000 lidí, bylo roku 1935 podepsáno příměří.
★ Řeč Arumbajů Hergé vytvořil z bruselského dialektu s přidáním vhodných španělských koncovek. Nové vedlejší postavy jsou originální, zejména barvitý generál Alcázar. Tento bombastický, nesmírně nebezpečný revolucionář se stále snaží získat ve své rodné zemi vůdčí postavení a objevuje se ještě ve třech pozdějších komiksech, už v exilu. Obchodník se zbraněmi Basil Bazaroff je dokonalou karikaturou řeckého obchodníka se zbraněmi Basila Zaharoffa, který neskutečně zbohatl, protože za první světové války prodával britské zbraně oběma znesvářeným stranám. Neobvyklým detailem v Ulomeném uchu je Hergého sklon zabíjet záporné hrdiny. Celých pět jich během dobrodružství zahyne. Hergé se takovým to momentům v pozdějších dílech pečlivě vyhýbal: padouši buď skončili za mřížemi, nebo zmizeli nějakým rafinovanějším způsobem.
★ Ulomené ucho (L’Oreille cassée) vycházelo poprvé v časopise Petit Vingtiěme v letech 1935-1937. Hergé komiks roku 1943 upravil a zredigoval a my vám nyní předkládáme tu to verzi o 62 stranách.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu TINTIN, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhled titulní strany.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) TINTINOVO DOBRODRUŽSTVÍ do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Premiéra novín MLADÝ SVĚT – 7.ročník – 1935-36

Dnešných 38 čísel časopisu sme pripravili z voľne dostupných zdrojov DIGITÁLNÍ KNIHOVNY.

Časopisy sú už síce stiahnuteľné, no tak či tak ich bolo potrebné upraviť, aby vyhovovali našim podmienkam publikovania.

Noviny MLADÝ SVĚT vychádzali v rokoch 1929 – 1945. Od 1. do 13. ročníka s podtitulom  Týdenní noviny pro mládež a neskôr už iba Noviny pro mládež. Cena bežného výtlačku bola 0,25  a dvojčísla 0,50 halierov.

V tiráži sa uvádza: Majitel a vydavatel Státní nakladatelství v Praze II., Ostrovní 24. – Tištěno v Státním nakladatelství v Praze. –  Řídí redakční sbor: Oktáv Mikan, odb. učitel Jan HostáňJar. Růžička a prof. Dr. Alois Majer. – Odpovědný redaktor Oktáv Mikan. – Vychází v úterý mimo prádniny. – Předplatné na VII. ročník (40 čísel) Kč 10;  — Redakce, administrace a expedice v Státním nakladatelství, Praha II.

Štefan Švec vo svojej knihe ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na str. 407-409 píše:

Časopis začal vycházet čtyři roky po zaniklém Mladém světě Josefa Přibyla a Františka Pražáka, navazoval i na starší Děti republiky a Mladého republikána. Stejně jako ony měl Mladý svět novinový ráz i obsah obsah a vycházel týdenně. Byl tištěn černobíle na velkém formátu, doprovázely ho především černobílé fotografie, příležitostně kresby. „Pestrost obsahu, přinášející přehled soudobého politického, kulturního i sportovního dění, byla dána stručnými úvodníky, fejetony, besídkami, zpravodajstvím, populárně naučnou prózou a zajímavostmi z vědy, techniky, kultury, umění, historie, geografie, pojednáními o spisovatelích, umělcích, malířích, cestovatelích, vynálezcích, ukázkami z literární tvorby a drobnou beletrií, původní povídkou-románem na pokračování (…), články a zprávami s výchovnou tematikou a kaleidoskopem koutků a rubrik naučného zaměření (Co nového, Z cizích zemí, Člověk a stroj, Technika, Jak lidé pracují, Z přírody, Jazykový koutek, Zdraví, O našich spisovatelích a umělcích, Učíme se těsnopis ad.), zájmových a informačních (Filmový koutek, Rozhlasový koutek, Sbíráme známky, Šachy, Turistika, Sport, Dívčí koutek, Poradíme vám, Z dopisů našich čtenářů, Kalendář) i zábavných (Do ouška, Hlavolamy, Kdo to ví, písně, anekdoty, křížovky aj.). Texty byly doprovozeny četnými fotografiemi, občas i kresbami.
Aktuálním událostem byla věnována rubrika „Stát a občan“, zdravému životnímu stylu rubrika „Sport, turistika a zdraví“. Tiskl beletristickou rubriku zvanou „Besídka“, většinu obsahu však tvořily zeměpisné, technické a vědecké zajímavosti a biografie slavných postav historie. Podtitulu „týdenní noviny pro mládež“ dostávala „Černá kronika“ a také fotografie, které časopis otiskoval místo ilustrací. Časopis se věnoval i moderním zájmům soudobé mládeže, jako byla např. zmíněná filatelie. Během okupace zasahovala do časopisu čím dál víc protektorátní propaganda a na jeho stránkách publikovali kolaborantští novináři. Titul publikoval oslavné články a fotografie říškých a protektorátních představitelů (či např. Benita Mussoliniho), stejně jako válečnou propagandu německých sil či překlady německých aktivistických povídek. Redakce se snažila tento trend vyvážit důrazem na národní klasiku a články o národní minulosti, vlastivědě a významných osobnostech českých dějin. Titul měl zároveň zábavný obsah, jako např. křížovky, vtipy či krátké ukázky z beletrie různých žánrů. Vydával také přílohy jako „Mladý svět pro sedmileté“ či „Zápisník čtenářů Mladého světa“. Na samém konci války časopis přestal vycházet (v dubnu 1945). Záhy po osvobození bylo jeho vydávání obnoveno pod názvem Mladý hlas.

Ako je uvedené v citáte, noviny mali pravidelné rubriky s krátkymi príspevkami a sem tam sa v nich objavila pesnička s notami, dokonca aj zo Slovenska.

Na štvrtej a zároveň aj poslednej strane vychádzal na pokračovanie seriál Bedřicha Rosenfelda – „DUHA“ JEDE DO MASAGARY. Dobrodružný príbeh dvoch chlapcov, preložil Jaroslav Růžička pravdepodobne z nemeckého jazyka. Následne v roku 1937 vyšiel aj v knižnej podobe a údajne bol ilustrovaný iba šestnásťročnou Alenou Hrebenovou.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání novin MLADÝ SVĚT v letech 1935-36, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla novin MLADÝ SVĚT – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla novin MLADÝ SVĚT zde >>>

RODOKAPS – 1.ročník -1935-36

Dnes archivovaná čísla časopisu RODOKAPS z let 1935-36 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Václav N., Nemo a Jaromír K. Veliký dík!

Na začátek citace z nejkomplexnější a nejserióznější publikace, která se tématu RODOKAPSU věnuje – Pavel Janáček, Michal Jareš – SVĚT RODOKAPSU, strana 13-14: „Obecné jméno rodokaps – jako označení pro druh četby, nikoli jednu určitou románovou řadu – má čeština zaznamenáno nejpozději od září 1937, kdy se v nakladatelské revue Panorama objevila úvaha o zásluhách Družstevní práce na pozadí „inflace různé »literatury« otiskované v obchodních týdenících a rodokapsech“.

Stručně několik základních informací o „časopiseckém“ titulu ROMÁNY DO KAPSY: „Edice začala vycházet v polovině roku 1935. Prvním vydavatelem byl Zdeněk Holfeld, počínaje číslem 97 převzala edici společnost Sběratel, do té doby obchod poštovními známkami a potřebami pro filatelisty. V listopadu 1941 se tato firma přejmenovala na Kvádr (zkratka ze sloganu Knihy vynikajících autorů dobrodružných románů); do tiráže byla změna promítnuta v č. 232. RODOKAPS byl zastaven z úředního rozhodnutí ze srpna 1944. Celkem vyšlo 407 průběžně číslovaných sešitů.“

Šéfredaktor Jaroslav Josef Svoboda (mimo jiné též autor románu DĚTI KRIZE (č.4) – pod pseudonymem Vlad. Zeman) propagoval RODOKAPS textem: „Každý sešit vyzdoben krásnými uměleckými obrázky a obsáhne na 48 stranách s pěknou dvoubarevnou obálkou a titulním obrazem zajímavé zprávy ze světa a též uvedený román. Každý sešit za Kč 1.50 u všech knihkupců a ve všech prodejnách novin. Deset tisíc stran poutavé četby ročně za 78 Kč. Doporučujte a pravdivě řekněte všem, že týdeník Romány do kapsy je nejlevnější hodnotnou týdenní četbou. ČETBA PRO KAŽDOU CHVÍLI, do vlaku, do čekáren, na nedělní odpoledne v lese a u vody, na cesty, pro dlouhé večery – krátce četba určená pro oddech i rozptýlení. Podle toho jsou voleny romány, jež do týdeníku zařazujeme: společenské a milostné romány, detektivky, romány humoristické, fantastické, reportážní, historické, memoárové – lehká literatura původní i přeložená.

Fandům RODOKAPSU doporučuji přečíst obsáhlejší citaci z knihy SVĚT RODOKAPSU – KOMENTOVANÝ SOUPIS SEŠITOVÝCH ROMÁNOVÝCH EDIC 30. A 40.LET 20.STOLETÍ z pera Pavla Janáčka a Michala Jareše (v roce 2003 vydala Univerzita Karlova ve svém nakladatelství Karolinum) – strany 71-74 >>>

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu RODOKAPS z let 1935-36 , prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu RODOKAPS – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla RODOKAPSU zde >>>

SRDÍČKO – 4. ročník – 1935-36

Dnes archivovaná čísla časopisu SRDÍČKO z let 1935-36 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Nemo. Veliký dík!

SRDÍČKOKRÁSNÉ ČTENÍ PRO MALÉ – týdeník, který vycházel v letech 1932-1942 – mimo prázdniny. Odpovědným redaktorem 8.ročníku byl Bohumil Schweigstill (*1875 +1964) a ilustrátorem akademický malíř Cyril Kotyšan (*1899 +1978).

V tiráži časopisu je uvedeno: SRDÍČKO, ročník IV., rok 1935—1936. Rediguje B. Schweigstill. Cena jednotliv. čís. o 12 str. 80 hal. Časopis vychází týdně a předplácí se za Kč 36.— na celý rok (40 Čísel) i s poštovným . — Nakladatel a odpovědný redaktor Jos. R. Vilímek. Redakce a administrace v Praze, Spálená 13. — Tiskem Jos. R. Vilímka v Praze. — Užívání novinových známek povoleno řed. pošt a telegrafů pod čís. 186.286-VII.-32. Podací úřad Praha 25. Rozsah tohoto 1. čísla výjimečně 16 stran“

 

Štefan Švec – ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989), strana 550:

„Bohatě vypravený, celobarevný, ilustrovaný týdeník tiskl pohádky, říkanky, loutkové hry a hádanky o soutěž s knižními odměnami (v jediné pravidelné rubrice „Oříšky pro louskání – pro radost a zasmání“) pro mladší děti. Časopis programově publikoval radostné, optimistické texty: „… veselé, rozmarné; žádné bolesti a trudy!“ Pravidelné místo v něm měly příběhy či loutkové hry o Kašpárkovi od různých autorů, často od jeho propagátora a autora divadelních kašpárkovských her, redaktora časopisu B.Schweigstila.

V titulu se líbivost mísila s ,,přehnaným vemlouváním se a vtíravou sentimentalitou“. Jeho obsah nebyl náročný, pojetí se dá označit za spíš konzervativní, časopis však dosáhl solidního komerčního úspěchu.

Dobová kritika ho nehodnotila příliš pozitivně: „Srdíčko (…) podřizuje se zálibám dětí bezvýhradně a jeho obsah je ve znamení líbivosti a konvence. Série básniček, v nichž se pod primitivní formou lidové poesie skrývá často bezradnost, postrádá básnické hodnoty. Pohádky neprokazují vnitřní ukázněnosti klasických pohádek, podle nichž jsou tvořeny, a neprojevují snahy o tvůrčí úsilí. Stejně i příběhy ze života dětí nám předvádějí věčně stejné, šablonovité postavy, které ostře kontrastují s pestrostí typů dětských, s nimiž se setkáváme v denním životě. Ilustrace, prováděné v jednotném stylu, jsou sice výtvorem zručného kreslíře, ale jejich neproměnná tvářnost v komposici a koloritu svědčí o výrazové schematičnosti. K tomu přistupuje i nevkusná, plakátovitě pestrá reprodukce.“

 

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SRDÍČKO z let 1935-36, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu SRDÍČKO  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla SRDÍČKA zde >>>