Archív kategorie: 1934

Zatím jen 4 čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – 52.ročník – 1933

Dnes archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík! Snad se díky čtenářům tohoto webu podaří brzy digitalizovat i zbývající čísla tohoto ročníku :-)

V tiráži časopisu na poslední straně lze číst: MALÝ ČTENÁŘ, ročník 52., rok 1932-1933. Redigují Fr. S. Procházka a B. Schweigstill. Jednotlivá čísla: Vydání A, s románovou přílohou Kč 2.— , vydání B, bez přílohy Kč 1.40. Předplatné i s poštovným na celý rok: Vydání A KČ 42.—, vydání B Kč 30.— . Nakladatel a odpovědný redaktor Jos. R. Vilímek. Redakce a administrace v Praze, Spálená 13. Tiskem Jos. R. Vilímka v Praze. Užívání novinových známek povoleno pod čís. 241-781-VI-22. Strany časopisu MALÝ ČTENÁŘ byly číslovány průběžně.

Autorem titulních stran u dnes archivovaných čísel 1-4 je Zdeněk Burian.

První číslo MALÉHO ČTENÁŘE v jeho 52.ročníku otevírá povídka na pokračování s názvem MALÝ HRDINA. Má podtitul: Povídka z bojů za osvobození Slovenska. Ilustroval ji Věnceslav Černý. Jejím autorem je František Josef Čečetka (*1871  +1942) – český spisovatel historických námětů (romány, dramata, o české kultuře) pro děti a mládež. Působil jako učitel na chlapecké měšťanské škole v Nymburce. Povídka MALÝ HRDINA vyšla o pár let později, v roce 1938, v nakladatelství J.R.Vilímek samostatně jako kniha.

Redaktor MALÉHO ČTENÁŘE Bohumil Schweigstill je autorem poetické reportáže KDYŽ HOŘÍ AFRICKÁ STEP, kterou ilustroval Z.Burian (1.číslo 52.ročníku – strany 4-6).

V číslech 1-15 MALÉHO ČTENÁŘE vycházel na pokračování román V.Kolariče a S.Bernolaka ŽULOVÝ NÁROD. Ilustroval jej také Zdenek Burian.

Celostránková rubrika PANORÁMA (v některých číslech nesla přiléhavější název ROZMANITOSTI) publikovala mix krátkých zpráv z nejrůznějších lidských oborů, včetně fotografie:

Jaroslav Hubálek (*1886  +1961) vystudoval lesnickou školu a po první světové válce byl zaměstnán až do roku 1938  na lesní správě na Podkarpatské Rusi. Je autorem více než desítky knih o přírodě a zvířatech, kde zúročuje své zkušenosti z divokých lesů nejvýchodnějšího cípu naší tehdejší republiky. Na čtyřech stranách MALÉHO ČTENÁŘE + upoutávka na titulní straně 1.čísla publikoval povídku MEDVĚD ŽUPAN.

V některých číslech byl na poslední straně MALÉHO ČTENÁŘE otiskován humorný veršovaný kreslený příběh.

MALÝ ČTENÁŘ byl přední český ilustrovaný časopis pro děti a mládež, vycházející v letech 1882 – 1941. Na wikipedii lze dohledat:

Počátky časopisu

Cílem zakladatelů časopisu, poděbradských učitelů, bylo dosáhnout vyšší úrovně české četby pro děti po všech stránkách – umělecké, myšlenkové a jazykové.

V prvních letech časopis vydávali vlastním nákladem redaktoři, zejména Gabriel Smetana, učitel v Poděbradech a Josef Zelený, ředitel měšťanské školy v Polné.

První číslo vyšlo roku 1882 s podtitulem Školské mládeži českoslovanské pro poučení a zábavu. V prvních ročnících byl rozsah i obsah časopisu skromný. Jednotlivá čísla měla 14-16 stránek, časopis vycházel měsíčně, s výjimkou prázdninových měsíců. Z počátku chyběl i výtvarný doprovod nebo byla otištěna jedna ilustrace na titulní stránce. Nenáročný byl i obsah, přesto se objevily i příspěvky Adolfa Heyduka a Karla Václava Raise.

Rozvoj časopisu v nakladatelství J. R. Vilímek

Od ročníku (1887-1888) se vydavatelem stalo nakladatelství Josef Richard Vilímek (firmu vedl nejprve Josef Richard Vilímek otec, později syn). Počínaje osmým ročníkem se z časopisu stal bohatě ilustrovaný čtrnáctideník, a rozšířil se okruh autorů. Přitom zůstávala zachována kvalita. Rozvoji Malého čtenáře přispěla dobře vedená reklama nakladatelství J. R. Vilímek, které časopis propagovalo v jím vydávaných periodikách.

Od ročníku 1929-1930 se počet stran rozšířil na 24, v ročníku 1939-1940 se časopis proměnil na týdeník (40 čísel po 16 stranách).

Zánik Mladého čtenáře

V roce 1941 vyšlo pouze 38 čísel a vydávání časopisu bylo protektorátními úřady zastaveno.

 

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ   kliknutím na náhled strany:

Kompletní SKAUT-JUNÁK – 21.ročník – 1934-35

Dnes archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK z let 1934-35 byla digitalizována v rámci projektu „100 let časopisu SKAUT-JUNÁK“.

Tiráž časopisu obsahuje tuto informaci: SKAUT-JUNÁK. Řídí Redakční kruh. — Odpovědný redaktor Ant. B. Svojsík. — Redakce a administrace: Praha II., Vodičkova ulice číslo 6. – Palác „Skaut“. — Adresa dopisů: Praha, Hlavní pošta, schránka 571. — Telefon 30-110. — Roční předplatné Kč 20, pro nečleny Svazu Kč 25, jednotlivá čísla 2 Kč, pro nečleny Kč 2.50. — Vychází měsíčně, vyjma školní prázdniny. …

I 21. ročník SKAUTA-JUNÁKA plně využíval možnosti na tehdejší dobu kvalitního tisku a 4 strany (20%) byly vyhrazeny kvalitním černobílým (barevně tónovaným) fotografiím. Na titulní straně jedna celostránková a zbývajících 3 stranách „obálky“ vždy cca 6-10 menších fotek, dokumentujících bohatou činnost skautských oddílů.

Na pokračování v časopise SKAUT-JUNÁK vycházel román TÁBOR V ÚDOLÍ MYŠÍHO ŘEVU. Napsali jej manželé Neumannovi. V roce 1936 vyšel knižně pod názvem ÚDOLÍ MYŠÍHO ŘEVU. Z databazeknih.cz cituji informaci o K. T. Neumannovi.  Karel Tomy Neumann (*1888  +1966)

Narodil se 9. listopadu 1888 ve mlýně Přemýšlení u Prahy. Vystudoval učitelský ústav a potom učil na Příbramsku, v Lučenci na Slovensku a v Praze na Žižkově. Ve třiceti letech musel pro značnou hluchotu opustit učitelskou službu. Přesto hrál výborně na housle a čelo, nějaký čas vedl pěvecký dětský soubor v Jedličkově ústavu. Po první světové válce až do třicátých let byl činný v Junáku jako vedoucí vlčat. S mládeží jezdíval na Podkarpatskou Rus a náklady na cestu hradil ze svých honorářů za ilustrace dětských knih. Byl malířem, karikaturistou, sochařem. Napsal několik úspěšných dětských knih: Údolí myšího řevu (spolu se svou ženou Ninou), Pohádky pro vlčata a několik dalších, které pro svou skautskou tématiku nesměly po roce 1948 vycházet. Do roku 1947 vycházely jeho práce pod původním jménem K.T. Neumann. V souvislosti s jeho vyšetřováním na gestapu za války a poválečných narážkách na jeho německé jméno mu byla v roce 1947 povolena změna jména na Neklan (jeho původní skautská přezdívka). Poslední knížečka, kterou vydala posmrtně v roce 1984 Lyra pragensis, se jmenuje CON UMORE a jsou to velice půvabné karikatury vášnivých hudebníků. Zemřel po autonehodě dne 8. března 1966.

V roce 1934 vyšla Jaroslavu Foglarovi – jinak též vůdci 2.oddílu Junáka v Praze – jeho první kniha PŘÍSTAV VOLÁ. Wikipedie o tomto období píše: “ …V té době stále působil jako úředník. V roce 1935 přesvědčil nakladatelství Melantrich o koncepci nového časopisu pro mládež, a tak v červnu téhož roku vyšlo nulté číslo časopisu MALÝ HLASATEL s odpovědným redaktorem dr. Břetislavem Mencákem. Název byl brzy změněn na MLADÝ HLASATEL. Foglar s časopisem začal spolupracovat jako externí redaktor. …“ Ale pro časopis SKAUT-JUNÁK píše pravidelně  články z činnosti své DVOJKY:

Časopis SKAUT-JUNÁK přinášel inspirativní články, které nacházely odezvu v mnoha skautských oddílech a družinách.

Francouzský skaut, malíř a kreslíř Pierre Joubert (*1910  +2002) publikoval v šestnácti letech své první kresby ve francouzském skautském časopise. Jeho kresby jsou srovnatelné s americkým „skautským“ umělcem Normanem Rockwellem. Pierre Joubert lustroval kalendáře, příručky a dobrodružné romány pro chlapce. Z francouzského časopisu převzal jeho kresby i český SKAUT-JUNÁK :

Poslední dvě stany SKAUTA-JUNÁKY byly naplněny menšími černobílými fotografiemi s popisky – jakousi mozaikou aktuálního dění ze skautských oddílů rozesetých po celé republice:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SKAUT-JUNÁK z let 1934-35, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK  – kliknutím na náhled strany:

Kompletní SKAUT-JUNÁK – 20.ročník – 1933-34

Dnes archivovaný kompletní ročník časopisu SKAUT-JUNÁK z roku 1933-34 byl pro www.detske-casopisy.cz  použit z projektu „100 let časopisu SKAUT-JUNÁK“ (na digitalizaci se někteří uživatelé tohoto webu aktivně podíleli).

Tiráž časopisu obsahuje tuto informaci: SKAUT-JUNÁK. Řídí Redakční kruh. — Odpovědný redaktor Ant. B. Svojsík. — Redakce a administrace: Praha II., Vodičkova ulice číslo 6. – Palác „Skaut“. — Adresa dopisů: Praha, Hlavní pošta, schránka 571. — Telefon 30-110. — Roční předplatné Kč 20.—, pro nečleny Svazu Kč 25.—, jednotlivá čísla Kč 2.—, pro nečleny Kč 2.50. — Vychází měsíčně, vyjma školní prázdniny. — Užívání novinových známek povoleno pod Číslem 209.550. — Knihtiskárna „Blahoslav“, Praha I I

20.ročník SKAUTA-JUNÁKA plně využíval možnosti na tehdejší dobu kvalitního tisku a 4 strany (25%) byly vyhrazeny kvalitním černobílým fotografiím. Na titulní straně jedna celostránková a zbývajících 3 stranách „obálky“ vždy cca 6-10 menších fotek, dokumentujících bohatou činnost skautských oddílů.

Zprávy a vyprávění o pozoruhodných a inspirujících akcích, které se podařilo oddílům uskutečnit, tvořily důležitou část časopisu.

Je známo, že „již před první světovou válkou doporučoval mládeži Baden-Powelovy práce a skauting také profesor Tomáš Garrigue Masaryk, jako činnost novou a všeobecně prospěšnou. President T.G.Masaryk byl později oficiálním protektorem (ochráncem) československých skautů. Není divu, že požíval patřičné úcty, která je patrná i v časopise SKAUT-JUNÁK.

Mezinárodní rozměr skautingu byl připomínán téměř v každém čísle časopisu, třeba fotoreportáží ze světového setkání skautů (jamboree) v Maďarsku:

V posledním, 10.čísle, byla na straně 148 uveřejněna malá bilance DVACET LET „SKAUTA-JUNÁKA“.

„…. Dvacet let udržovati časops, starati se o něj nejen po stránce literární, ale i finanční, a to bez nejmenší hmotné odměny, to je jistě práce a obětavost, hodná uznání. Výsledkem úsilí jmenovaných bratří je dnešní ,,Skaut-Junák“ budovaný bez subvencí, vedený příkazem soběstačnosti po všech stránkách. Má-li dnešní nesporně vysokou úroveň, je to jistě jeho tvůrcům radostným zadostiučiněním. …“

Do prvního zákazu SKAUTA-JUNÁKA zbývá 6 let :-(

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SKAUT-JUNÁK z roku 1933-34, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK  – kliknutím na náhled strany: