Category Archives: 1934

Kompletní SKAUT-JUNÁK – 20.ročník – 1933-34

Dnes archivovaný kompletní ročník časopisu SKAUT-JUNÁK z roku 1933-34 byl pro www.detske-casopisy.cz  použit z projektu „100 let časopisu SKAUT-JUNÁK“ (na digitalizaci se někteří uživatelé tohoto webu aktivně podíleli).

Tiráž časopisu obsahuje tuto informaci: SKAUT-JUNÁK. Řídí Redakční kruh. — Odpovědný redaktor Ant. B. Svojsík. — Redakce a administrace: Praha II., Vodičkova ulice číslo 6. – Palác „Skaut“. — Adresa dopisů: Praha, Hlavní pošta, schránka 571. — Telefon 30-110. — Roční předplatné Kč 20.—, pro nečleny Svazu Kč 25.—, jednotlivá čísla Kč 2.—, pro nečleny Kč 2.50. — Vychází měsíčně, vyjma školní prázdniny. — Užívání novinových známek povoleno pod Číslem 209.550. — Knihtiskárna „Blahoslav“, Praha I I

20.ročník SKAUTA-JUNÁKA plně využíval možnosti na tehdejší dobu kvalitního tisku a 4 strany (25%) byly vyhrazeny kvalitním černobílým fotografiím. Na titulní straně jedna celostránková a zbývajících 3 stranách „obálky“ vždy cca 6-10 menších fotek, dokumentujících bohatou činnost skautských oddílů.

Zprávy a vyprávění o pozoruhodných a inspirujících akcích, které se podařilo oddílům uskutečnit, tvořily důležitou část časopisu.

Je známo, že „již před první světovou válkou doporučoval mládeži Baden-Powelovy práce a skauting také profesor Tomáš Garrigue Masaryk, jako činnost novou a všeobecně prospěšnou. President T.G.Masaryk byl později oficiálním protektorem (ochráncem) československých skautů. Není divu, že požíval patřičné úcty, která je patrná i v časopise SKAUT-JUNÁK.

Mezinárodní rozměr skautingu byl připomínán téměř v každém čísle časopisu, třeba fotoreportáží ze světového setkání skautů (jamboree) v Maďarsku:

V posledním, 10.čísle, byla na straně 148 uveřejněna malá bilance DVACET LET „SKAUTA-JUNÁKA“.

„…. Dvacet let udržovati časops, starati se o něj nejen po stránce literární, ale i finanční, a to bez nejmenší hmotné odměny, to je jistě práce a obětavost, hodná uznání. Výsledkem úsilí jmenovaných bratří je dnešní ,,Skaut-Junák“ budovaný bez subvencí, vedený příkazem soběstačnosti po všech stránkách. Má-li dnešní nesporně vysokou úroveň, je to jistě jeho tvůrcům radostným zadostiučiněním. …“

Do prvního zákazu SKAUTA-JUNÁKA zbývá 6 let :-(

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SKAUT-JUNÁK z roku 1933-34, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK  – kliknutím na náhled strany:

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA

Před pár dny jsem si udělal radost a pořídil si za skoro patnáct stovek výpravnou knihu DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA s podtitulem Ilustrační tvorba z let 1927-1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další. Knihu sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica.  Nádherně vyrobenou 415 stránkovou knihu v roce 2016 vydalo nakladatelství Plus.

Název knihy odkazuje i k časopisu DOBRODRUŽNÝ SVĚT, který se nám pomalu ale jistě daří na www.detske-casopisy.cz archivovat.

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA je velká monografie z počátků mistrovy dobrodružné ilustrace. Knihu tvoří povětšinou kompletní soubory ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1927–1942. Chybějící ilustrace jsou připojeny v dodatku, takže kniha poslouží rovněž jako vůbec první souborný katalog rané tvorby Zdeňka Buriana.

Vedle ilustrací a obálek ke známým knihám Alexandra Dumase, Roberta Louise Stevensona, Rudyarda Kiplinga či Alfreda Assollanta jsou v knize uvedeny i méně známí autoři Joseph Delmont, Paul Grabein, Rudolf de Haas a mnozí další. Výtvarný doprovod je uveden krátkou statí o autorovi i stručným obsahem knihy, aby čtenář měl lepší přehled, k jakému ději se ilustrace váží. Kniha též obsahuje několik raritních ilustrací z nevydaných knih nakladatelství J. R. Vilímek.

Ve fantastické předmluvě nazvané VYCHÁZKA DO SNU Ondřej Neff píše:

„Nesmrtelnost, to je asi meta, po níž přiznaně a častěji nepřiznaně touží umělec. Myslím na Mistra Buriana, do sebe uzavřeného, ostražitého proti světu, v mnohém ohledu zklamaného – takového jsem ho osobně poznal, jak by mu asi bylo u srdce, kdyby se probíral stránkami knihy, jako je tato. Burianem ilustrované knihy vycházejí a lidé je s nadšením kupují, hlavně kvůli ilustracím, méně už kvůli textu. Už to by byl důvod k uspokojení. Ovšem jak jsem poznal Buriana profesionála, měl by obrovskou radost z úrovně reprodukcí. Kvalita dnešní polygrafie předčí vše, co bylo v třicátých a čtyřicátých letech, natožpak to, co přišlo potom. Bez přehánění můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil.
Jeho talent mu byl prokletím i požehnáním. Narodil se s ním a zachované kresby zvířat, to mu bylo sedm let, prozrazují ruku suverénního kreslíře. Ve čtrnácti ho vzali na Akademii, po dvou letech ho vyhodili, protože se začal živit jako ilustrátor. Měl okamžitě úspěch, zakázka střídala zakázku a to bylo jeho prokletí. Ilustroval to, co mu zadali. Vzal mě jednou do svého depozitáře. Počet uskladněných prací odhadoval na sedm tisíc. Byla to roztodivná směsice témat. Rozpětí od pistolníků Maxe Branda po Staré Bělidlo Boženy Němcové s přívažkem neandrtálců a pterodaktylů. Bylo to v době, která Burianovi nepřála. Obrázky byly odsouzené do depozitáře jako do vězení.
Dnes je můžeme vidět v počtu a tiskové kvalitě, o jaké nemohl Mistr ani snít.
Mimoděk uvažuji, co spojuje Burianovy ilustrace. Jistě je to technika, kresebné mistrovství a malba prastarou technikou kvaše, objevenou arabskými malíři ve 12. století. Krom toho ale v nich cítím ještě něco jiného. Malíř dává jasně najevo svůj vztah k figuře.
Poznáme, které patří jeho sympatie. V jejich vzezření čteme celou škálu emocí, ovšem velmi často z nich čiší cosi jako vzdor. To je projev Burianova vnitřního postoje ke světu. Jsem realista a maluju, co vidím, to byla jeho zásada a držel se jí i v době, která mimetickým uměním pohrdala. On pohrdal dobou, tak zvláštní vztah to byl, vztah doby a umělce.
Není třeba o tom přemýšlet hořce. Za jiných, takzvaně lepších okolností by toho možná umělec nevytvořil tolik. Snad právě díky tomu všemu zde máme v rukou kolekci, cosi jako katalog výstavy vizí vzdorovitého muže, který dokázal nastoupit na cestu a nikdy z ní neuhnout ani o metr.“

Knihu uzavírá studie o ilustrační tvorbě Zdeňka Buriana z pera znalce jeho díla Rostislava Walici.

Mistr Zdeněk Burian byl, je a vždy bude nezaměnitelnou ikonou – malířem (nejen) mého dětství. Proto by se mi moc líbilo, kdyby tato kniha byla jen první ze série stejně kvalitně připravených Burianových monografií. Mistr si to nepochybně zaslouží a já, co by jeho vděčný obdivovatel také :-)