Archív kategorie: 1933

Premiéra slovenského časopisu PRIATEĽ DIETOK – 8.ročník – 1932-33

Dnes do nášho archívu zaraďujeme 5 čísel jedeného z najvýznamnejších detských slovenských časopisov PRIATEĽ DIETOK s podtitulom: Obrázkový Poučno-zábavný časopis slovenských dietok.

Jeho 23 ročná púť sa začala v roku 1925. Bolo to presne 15.9.1925, kedy vyšlo jeho prvé číslo. Tak ako to však bolo u väčšiny časopisov, pochoval ho „Víťazný február“ v roku 1948. Vydavateľom bola Správa slovenských františkánov v Bratislave. Po celý čas ho redigoval Libor Mattoška.

V knihe ENCYKLOPÉDIA SLOVENSKÝCH SPISOVATEĽOV ho charakterizujú:

„Priateľ dietok bol časopis pre deti, orientovaný v buržoázne národnom a náboženskom duchu. Prinášal básne, rozprávky, poučné a výchovne zamerané články, ktoré sa najmä v prvých ročníkoch členili na tematické celky, ako občianska náuka, dejiny, ručné práce a pod. Spočiatku veľmi skromne vybavený a jednostranne konfesionálne a výchovne zameraný časopis, v ktorom sa nekládli náročné kritériá na jednotlivé príspevky, sa v priebehu vydávania zmenil na časopis literárny. Stalo sa to tým, že redaktor získal za spolupracovníkov a stálych prispievateľov produktívnych spisovateľov pre deti a mládež.“

Prvých päť, dnes publikovaných čísel pochádza z roku 1932 -1933 a to už z jeho 8.ročníka. Z tiráže vyberáme a doplňujeme bibliografické údaje:

  • hlavný a zodpovedný redaktor P. Libor J. Mattoška; 
  • vychodí v Kremnici mesačne, raz okrem júla a augusta
  • vydáva správa slovenských Františkánov v Bratislave
  • predplatné na rok 10 Kčs
  • cena jednotlivého čísla 1 Kčs
  • rukopisy a kresby posielajte na redakciu „PRIATEĽ DIETOK“ v Kremnici
  • Rozmery 235 mm x 190 mm
  • 20 strán vrátane jednofarebného prebalu

Prebaly tohto ročníka tvorili jedno-farebné obaly z tvrdšieho papiera s jednoduchou titulnou kresbou, s rôznorodým logom, bez udania čísla. Štruktúra časopisu stále rovnaká. Hneď na začiatku ročníka bola vyhlásená súťaž „Hádankárske závody“, uverejnená vždy na rubovej strane prebalu. Bola plánovaná do č.1 po č.8 a ceny pre víťazov sa pohybovali od najdrahšieho 300 korunového fotoaparátu, po zviazaný ročník „Priateľa“.

Pravidelná rubrika NA VLNÁCH VÁHU (Dúbravec) pútavou cestopisnou formou opisovala život, okolie a prírodné krásy povodia slovenskej rieky VÁH, od prameňa až po jej ústie.

Margita Kováčová pod pseudonymom TETA MARGITA , tu údajne po dlhé roky uverejňovala na pokračovanie príbehy s Ičkom, resp. Jurkom Šibalským.  Názov každého príbehu, bol originálne ilustrovaný.

Takmer v každom čísle nesmela chýbať znotovaná slovenská ľudová pesnička.

Jednoduché a pritom pôsobivé ilustrácie boli doplňované malými čiernobielymi fotografiami. Výnimku tvorili iba stránky s hromadnými zábermi žiakov zo slovenských škôl. Bola to vlastne reklama na časopis vyplývajúca z popisu:  Odberatelia „Priateľa Dietok“ ako aj z fotografií, kde aspoň jedno dieťa držalo v ruke výtlačok čísla.

SKENY SOM ZÁMERNE NEUPRAVOVAL, TAK ABY ZODPOVEDALI NÁLEZOVÉMU STAVU !!!

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PRIATEĽ DIETOK z roku 1932-33, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu PRIATEĽ DIETOK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

KAŠPÁRKOVY NOVINY – 3.ročník – 1933-34

Dnes archivované číslo časopisu KAŠPÁRKOVY NOVINY ze září roku 1933 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Břeťa. Veliký dík!

KAŠPÁRKOVY NOVINY začaly vycházet v roce 1931 s názvem KAŠPÁRKOVY NOVINY VOJTY MERTENA (1. a 2. ročník).

První rok byly měsíčníkem a pak vycházely jako čtrnáctideník. Vydavatelem byl Josef Hokr.

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) věnuje tomuto titulu strany 304-306:

KAŠPÁRKOVY NOVINY využívaly popularity postavy Kašpárka populárního herce Vojty Mertena. Byly určeny dětem předškolního a mladšího školního věku. Šlo o časopis zábavní a zřetelně komerční. Každé číslo obsahovalo divadelní scénku s hlavní postavou Kašpárka (v rubrice „Kašpárkovo divadlo“), dále se časopis zaměřoval na beletrii, anekdoty (v rubrice „Kašpárkovy žertíky“), říkanky či krátké hříčky. Ročníky měly graficky jednotnou obálku, Vojta Merten psal dětem do časopisu dopisy, vystupoval ale také v reklamách v časopise tištěných. Titul publikoval obrázkové seriály, v nichž využíval dobově populární hrdiny (kapitána Prášila, kocoura Felixe aj.), v posledních dvou ročnících román na pokračování, dále rubriku hádanek („Kašpárkovy hádanky“), návody ke kreslení a také tzv. „Veselý tělocvik“ – tělesná cvičení pro menší děti, před stavovaná např. pomocí zvířat či domácího nábytku. Vyhlašoval také čtenářské soutěže- ve skládání draka, ve sbírání adres atd. Na obálce se často objevovaly reklamy, kromě produktů pro děti, jako byla zubní pasta Thymolin, např. i na auta či motocykly.
První ročníky časopisu tiskly ještě beletrii známých autorů pro děti, v posledních ročnících převážil už spíš výhradně zábavní obsah a reklamy.

KAŠPÁRKOVY NOVINY otiskovaly v rubrice ČTVERÁCTVÍ NAŠICH ČTENÁŘŮ SLOVEM I OBRAZEM příspěvky svých čtenářů:

Na pokračování vycházela pohádka UKRADENÝ JEDINÁČEK z pera Em(m)y Tintěrové:

Veršovaný komiks PŘÍHODY A DOBRODRUŽSTVÍ JIŘÍKA S VĚRKOU A PEJSKA ŽULÍKA kreslil Václav Arnošt Jarolímek (*1897  +1951) – používal pseudonym A. V. Jarol. Po vystudování se věnoval práci akademického malíře, ilustrátora, grafika a výtvarníka. Této činnosti se profesionálně věnoval po celý život. Po první světové válce se angažoval ve filmovém průmyslu – na poli publicistickém, spisovatelském a hlavně praktickém – jako herec, autor námětu i scénáře. Podílel se na šesti filmech, ale zdá se, že jen dva se zachovaly (Děvče z Podskalí, Čertisko).

DĚJINY ČEKOSLOVENSKÉHO KOMIKSU 20. STOLETÍ – Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek, Martin Forest, Michal Jareš – strana 201:

„… Ve třetím ročníku čtrnáctideníku KAŠPÁRKOVY NOVINY se Emil Posledník v komentovaném seriálu FA-ZOLOVA NOVÁ DOBRODRUŽSTVÍ (č.1-18/1933-34, 7x) znovu vrátil ke svému černošskému hrdinovi a jeho drobným alotriím. Na zadní straně pokračoval Jarolův cyklus z předchozího školního roku, pouze s mírně rozšířeným názvem PŘÍHODY A DOBRODRUŽSTVÍ JIŘÍKA S VĚRKOU A PSA ŽULÍKA (č. 1-17/1933-34, 15x). Jeho hrdinové tentokrát dostali příležitost uniknout ze své každodenní reality a v nalezeném letadle se – poslušní dobových konvencí – vypravili do Afriky. …“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KAŠPÁRKOVY NOVINY z let 1933-34, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu KAŠPÁRKOVY NOVINY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Další čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – 52.ročník – 1933

Dnes archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík!

MALÝ ČTENÁŘ byl přední český ilustrovaný časopis pro děti a mládež, vycházející od roku 1882. V roce 1941 vyšlo pouze 38 čísel a vydávání časopisu bylo protektorátními úřady zastaveno.

V tiráži časopisu na poslední straně lze číst: MALÝ ČTENÁŘ, ročník 52., rok 1932-1933. Redigují Fr. S. Procházka a B. Schweigstill. Jednotlivá čísla: Vydání A, s románovou přílohou Kč 2.— , vydání B, bez přílohy Kč 1.40. Předplatné i s poštovným na celý rok: Vydání A KČ 42.—, vydání B Kč 30.— . Nakladatel a odpovědný redaktor Jos. R. Vilímek. Redakce a administrace v Praze, Spálená 13. Tiskem Jos. R. Vilímka v Praze. Užívání novinových známek povoleno pod čís. 241-781-VI-22. Strany časopisu MALÝ ČTENÁŘ byly číslovány průběžně.

První číslo MALÉHO ČTENÁŘE v jeho 52.ročníku otevírá povídka na pokračování s názvem MALÝ HRDINA. Má podtitul: Povídka z bojů za osvobození Slovenska. Ilustroval ji Věnceslav Černý. Jejím autorem je František Josef Čečetka (*1871  +1942) – český spisovatel historických námětů (romány, dramata, o české kultuře) pro děti a mládež. Působil jako učitel na chlapecké měšťanské škole v Nymburce. Povídka MALÝ HRDINA vyšla o pár let později, v roce 1938, v nakladatelství J.R.Vilímek samostatně jako kniha.

Celostránková rubrika PANORÁMA (v některých číslech nesla přiléhavější název ROZMANITOSTI) publikovala mix krátkých zpráv z nejrůznějších lidských oborů, včetně fotografie:

V některých číslech byl na poslední straně MALÉHO ČTENÁŘE otiskován humorný veršovaný kreslený příběh, v jiných rubrika HÁDANKY PRO MALÉ ČTENÁŘE.

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 359-361 uvádí:

Jeden z nejslavnějších českých časopisů pro děti všech dob Malý čtenář začal vycházet v Pardubicích zpočátku jako regionální učitelský časopis, určený „školské mládeži českoslovanské pro poučení a zábavu“. Vedli a vydávali jej tři pedagogové, Josef Zelený, Karel Vognar a Gabriel Smetana. Od počátku ho koncipovali jako náročný časopis s přitažlivým obsahem, ve kterém tvořila významnou součást domácí, ale i překladová původní tvorba.
Cílem časopisu bylo vychovávat děti k četbě. Výprava a výtvarná koncepce časopisu byly však zpočátku velmi skromné. Časopis vycházel v malém formátu, prakticky bez ilustrací kromě závěrečné rubriky „Rozmanitosti“ s úlohami a hádankami.
V sedmém ročníku (1887/88) přebral časopis pražský nakladatelský dům J. R. Vilímka a situace se změnila. Malý čtenář se po této změně více otevřel dobovým módám a žánrům a dobrodružné beletrii, nakladatel Vilímek oslovil i zahraniční vydavatelské domy, přizpůsobil titul moderním společenským trendům a nakupoval i zahraniční obsah (včetně obrázkových příběhů). Přibyly a zkvalitnily se (především technicky) také původní ilustrace. Redakce rozšířila okruh spolupracovníků a změnila vedení, časopisu se ujal redaktor Vilímkova nakladatelství Jan Klecanda a po jeho odchodu v roce 1891 zkušený F. S. Procházka. Díky změně své koncepce časopis už během prvního ročníku proměny zvýšil náklad ze 2000 na cca 35 000 výtisků a na dlouhá desetiletí si zajistil pozoruhodnou čtenářskou oblibu až do začátku II. světové války. Tuto oblibu dosvědčuje i řada svědectví. Po převzetí J. R. Vilímkem se obsah časopisu přiklonil více k dobrodružným příběhům, stále si však držel vysokou úroveň beletrie a získal kvalitnější grafickou podobu. Redaktor František Serafínský Procházka pro časopis získal přispěvatele mezi svými přáteli, špičkami domácí literární scény realistické generace a vítal i příspěvky mladších autorů. Mezi ilustrátory časopisu se objevil i mladý Zdeněk Burian.
Po etablování časopisu se jeho obsah postupně stával konzervativnějším, vydavatel MČ J. R. Vilímek nijak výrazně neusilovalo vůdčí postavení mezi časopisy pro mládež, spoléhal spíše na rutinu, ověřený opatrnější postup a věrnost odběratelů, projevující se generačním dědičným čtenářstvím. Konzervatismus vydavatele se projevoval i tím, že nové prvky MČ zpravidla zaváděl až po jejich dlouhodobém ověření, dlouho zůstával imunní i vůči modernějšímu trendu ve výtvarném a technickém pojetí.“
Časopis tiskl verše a beletristické příběhy, často ilustrované domovským kreslířem Vilímkova nakladatelství Věnceslavem Černým. Každý ročník tiskl jeden zábavný román na pokračování. Malý čtenář obsahoval také naučné články a cestopisy, doprovázené fotografiemi. Jeho poslední strana byla věnována hádankám a hlavolamům, do 20. let 20. století tu také byly žertovné obrázky beze slov. Těsně před zánikem časopisu, mezi lety 1940- 1941 tiskl v Malém čtenáři své první verše pro děti (většinou jako doprovod k fotografiím) jeho tehdejší redaktor a pozdější klasik dětské poezie František Hrubín. Do časopisu kromě poezie psal i pro titul charakteristické dobrodružné povídky, které podepisoval pseudonymy.
Časopis věnoval zvláštní rubriky módním dětským zájmům, např. filatelii (ve 20. letech 20. století), sportu a také esperantu. V roce 1898 (č. 2) časopis jako první otiskl slohové práce žaček učitele Jana Václava z Finberka, čímž započal dlouhou tradici tištění dětských textů na vlastních stránkách, a částečně v domácích dětských časopisech vůbec. Později nepravidelně otiskoval celou rubriku vlastní tvorby dětí, nazvanou „Z vlastní hlavy“ či „Práce našich čtenářů“, později „Dílna“. Organizoval i časté autorské soutěže pro děti.
Mezi pravidelnými rubrikami se postupně ustálila velmi oblíbená „Kronika“ – časové, zajímavé a srozumitelně i zábavně psané zprávy z různých oborů, dále „Beseda“ – sloupek o aktuálním problému, „Práce a hra“ – o ručních pracích a také „Dědečkovy žertíky“. Na obálce byla zábavná příloha, zprvu zvaná Rozmanitosti, později Oříšky, a rubrika „Přemýšlej a rozluštíš“ s rébusy, žerty a hádankami. V titulu se objevovaly i citáty slavných („Zlatá zrnka“). Zajímavosti z ciziny obsahovala rubrika „Panoráma“, později „Rozmanitosti“ a „Ze všech koutů světa“.
Po vzniku samostatného Československa časopis přestává stačit trendům moderních periodik pro děti, stále si však drží širokou oblibu čtenářů. Obálka je zaplněna inzercí, v časopisu se rozšiřuje jeho naučná část. Časopis přijímá se zpožděním novinky v obsahu progresivnějších periodik pro děti, změnám se ale nevyhýbá. Zavádí zmíněné rubriky zajímavostí ze světa, filatelistickou rubriku i dobově populární junáckou hlídku. Přes neutuchající zájem publika se Malý čtenář ve 20. a 30. letech nevyhnul kritice odborné veřejnosti, zejména pro přílišný konzervatismus a koncepci nedostačující měnícím se dobovým nárokům.
Malý čtenář se od počátku úzkostlivě vyhýbal politickým a společenským tématům, tiskl tematicky nadčasovou beletrii a zábavní čtení, což se v pozdější, socialistické historiografii dětské literatury stalo důvodem jeho kritiky. V posledních ročnících před svým zánikem časopis zvyšoval množství obrázků na úkor textů, stal se víceméně obrázkovým týdeníkem, v němž měla beletrie vedle publicistiky jen podružnou úlohu.
V posledních ročnících se v obrazovém doprovodu časopisu začínala stále častěji uplatňovat fotografie, např. K. Plicky či V. J. Staňka. V posledních ročnících nabral časopis výrazněji novinový ráz, tiskl řadu zpráva zajímavostí ze světa, dokumentárních fotografií, sportovní reportáže atd. Na zadní straně obálky začal také tisknout humoristické či dobrodružné komiksy.
K časopisu vycházel v letech 1891-1942 Kalendář Malého čtenáře, později Kalendář české mládeže pod vedení Františka Serafínského Procházky. Ročně Malý čtenář vydával i několik (4-6) románových příloh vlastní edice a v letech 1928-1934 mj. edici Loutkové hry Malého čtenáře.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ   kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

OD STŘÍBRNÝCH HOR – 6.ročník – 1933-34

Dnes archivované čísla časopisu OD STŘÍBRNÝCH HOR z let 1933-34 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Vít Š. Veliký dík!

Časopis OD STŘÍBRNÝCH HOR má podtitul ČASOPIS ŠKOLNÍ MLÁDEŽE PŘÍBRAMSKA A DOBŘÍŠSKA VĚNOVANÝ MLÁDEŽI I DOSPĚLÝM PRO POVZBUZENÍ A POSÍLENÍ LÁSKY K RODNÉMU KRAJI. Klasická tiráž v 6.ročníku není tištěna. Časopis vycházel měsíčně, podle školního roku v rozsahu 16 stran + nečíslovaná titulní strana (obálka jednotná, každé číslo tištěno na jiné barvě stránky). Stál 1 korunu.

Stejně jako obálka, tak i první číslovaná úvodní strana každého čísla měla stejné záhlaví – obrázek s názvem časopisu, označení ročníku, místo a datum vydání + pořadové číslo.

Každé číslo začínalo původní poesií – pokud byla báseň dostatečně dlouhá, zaplnila celou stranu. V případě kratší básně na ní navazoval článek, úvaha či zamyšlení.

Pro zařazení časopisu do souvislostí vydávání si dovolím citovat Štefana Švece z jeho knihy ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI 1850-1989.  Ze stran 658-660 – kapitola REGIONÁLNÍ DĚTSKÉ ČASOPISY A VLASTIVĚDNÉ SBORNÍKY (jako je dnes archivovaný OD STŘÍBRNÝCH HOR) :

„Základním impulzem pro vznik a rozvoj regionálních dětských periodik, které shrnujeme pod tradičně užívaný název vlastivědné sborníky, bylo zavedení vlastivědy jako školního předmětu (osnovy pro něj byly poprvé oficiálně vydány roku 1915).“

„Proto začaly vznikat periodicky vycházející vlastivědné sborníky určené dětem. Jejich základním účelem bylo „býti pojítkem mezi domovem a školou, mezi životem a školou pak na předním místě. Musí proto obsahovati dějepisné články, hlavně z kulturních a sociálních dějin, které vysvětlují minulými událostmi poměry nynější; zeměpisné a přírodovědné články seznamují děti s územím a přírodou domova, aby jednou mohly srovnávati cizí kraje se svou domovinou. Sborníky mají národopisnými statěmi ukazovati život všeho lidu a jeho životní názor, jeho kulturu a vliv toho všeho na poměry dneška. Mají upozorňovati na vynikající jednotlivce, kteří svou činností vtiskli jistý ráz svému okolí. Mají přinášet ukázky literární a vůbec umělecké tvorby rodáků nebo umělců, jichž život byl spjat s krajem, a tím upozorňovati mládež i dospělé na jejich díla.“

„Vlastivědných sborníků, obvykle zcela či aspoň ve výrazné části obsahu určených dětem a mládeži, se v zápětí vynořily desítky.“

„Silnou a zajímavě se rozvíjející tradici regionálních dětských časopisů a vlastivědných sborníků přerušila II. světová válka. Po jejím konci se na tuto historii už nepodařilo navázat. Nově či obnoveně vycházet začalo jen několik titulů. Bohatšímu vzkříšení tradice zabránilo budování nového, centralizovanějšího systému domácích periodik. Zlatý věk vlastivědných sborníků, vymezený trváním první československé republiky, skončil.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OD STŘÍBRNÝCH HOR z let 1933-34, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu OD STŘÍBRNÝCH HOR – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.