Category Archives: 1932

Všech 10 čísel ŠIRÝM SVĚTEM – 10.ročník – 1932-33

Dnes archivované čísla časopisu ŠIRÝM SVĚTEM z roku 1932-33 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Carlas. Veliký dík!

ŠIRÝM SVĚTEM není typický dětský časopis. Jeho cílová skupina čtenářů začínala spíše až u studentů středních škol – po celou dobu existence tohoto periodika. 10.ročník vycházel v letech 1932-33. Stále – jako po celou dobu jeho existence (21.ročníků) – jej řídil Stanislav Nikolau (*1878  +1950). Historii časopisu i souvislostem kolem kontraverzního šéfredaktora bylo věnováno dost prostoru v předchozích článcích – byl politicky aktivním člověkem a v říjnu 1932 se stal předsedou hnutí Vlajka (zastávala ideologii antisemitismu, antiněmectví a antikomunismu).

Barevnou přílohu časopisu ŠIRÝM SVĚTEM často plnily obrazy Zdeňka Buriana, které dodávaly časopisu atraktivitu.

Ilustrace Zdeňka Buriana pro titul ŠIRÝM SVĚTEM začala už při jeho vydávání v roce 1924 a pokračovala až do roku 1944.

Pro 10.ročník ŠIRÉHO SVĚTA namaloval Zdeněk Burian rovných 30 perokreseb (3x), kvašů (24x) i barevných příloh (3x).

Mimo kresby a obrazy, jsou v časopise černobílé fotografie. V první části časopisu jsou reportáže a povídky, v druhé části jsou pravidelné rubriky (BESÍDKA, ROZHLEDY PO NÁBOŽENSTVÍ, TECHNICKÉ ROZHLEDY, O PRÁVECH A ÚSTAVÁCH, KOUTEK ZVLÁŠTNOSTÍ, LITERATURA, ZE SVĚTA, OTÁZKY DNE!).

ŠIRÝM SVĚTEM přinášel zajímavé vhledy třeba na 45 000 čínských znaků nahrazujících písmo tak, jak jej známe v evropském kontextu.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ŠIRÝM SVĚTEM z roku 1932-33, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ŠIRÝM SVĚTEM – kliknutím na náhled strany:

 

Kompletní SKAUT-JUNÁK – 19.ročník – 1932-33

Dnes archivované čísla časopisu SKAUT – JUNÁK z let 1932-33 pro www.detske-casopisy.cz  byly digitalizovány v rámci projektu „100 let časopisu Junák“, na kterém aktivně spolupracovali i někteří registrovaní uživatelé tohoto webu.

Šéfredaktorem 19.ročníku časopisu SKAUT – JUNÁK byl stále Antonín Benjamin Svojsík. Vydavatelem byl Svaz skautů republiky československé. Časopis vycházel měsíčně (kromě prázdnin) a měl rozsah 16 stran. Formát časopisu byl 31 x 23 cm a 19.ročník má celkem 162 stran. Tento ročník potvrdil změnu, která počala před rokem – zmizely jednotné titulní strany a na obálkách časopisu byly otiskovány velmi povedené černobílé celostránkové fotografie.

Na každé titulní stránce byla řádková reklama na THYMOLIN.Martin Fojtík na svém blogu o starých reklamách uvádí:

Thymolin je značka zubní pasty, kterou od roku 1925 vyráběla pražská firma Schnöbling. V roce 1948 roce byla značka zabavena a v roce 1951 ji získal národní podnik Setuza v Ústí nad Labem. Před lety byla její výroba přesunuta do Olomouce. V roce 2005 došlo k prodeji značky Thymolin britské farmaceutické firmě GlaxoSmithKline (GSK).

O podobnou podporu se snažil časopis (respektive se snažila organizace Junák) po své třetí obnově, kolem roku 1995, kdy byla propagována značka COLGATE.

V 19.ročníku SKAUTA-JUNÁKA vycházel na pokračování román STANY U JEZERA. Jeho autorem je tehdy osmnáctiletý Kimi Walló – Karel Michael Walló – vlastním jménem Ladislav Walló (*1914  +1990). Později byl znám jako autor her pro mládež, rozhlasových a divadelních her, adaptací a dramatizací, operetní libretista, filmový scenárista, básník, překladatel.

To Jaroslavu Foglarovi – Jestřábovi (*1907  +1999), vůdci 2.oddílu z Prahy, bylo pětadvacet let, když v 19.ročníku SKAUTA-JUNÁKA publikoval své povídky, později souborně vydané pod názvem TÁBOR SMŮLY.

V úvodníku 19.ročníku SKAUTA-JUNÁKA, oslovila redakce své čtenáře (převážně skauty) těmito slovy:

„Dnes není na místě ohlíželi se do minulosti. Mluvili dlouze o tom, co bylo vykonáno. Byla to veliká práce a jsme hluboce vděčni mužům, kteří byli na svém místě. Dnes musíme však hleděli dopředu a pracovati.
Československý skauting je na postupu. Veliká myšlenka světového hnutí zapustila u nás pevně své kořeny. Vzrůstáme každým rokem.
Musíme stále vpřed. Zastavili se nyní bylo by strašlivým omylem. Kdo stojí, jde zpět — poněvadž postupují ostatní.
Nelze ani dosti ocenili význam tisku. Časopis je nejmocnější zbraní, je páteří každého hnutí. Dovoluje mluvili současně k všem jeho vyznavačům.
,,Skaut-Junák‘ ‘ je od počátku mluvčím našeho hnutí. Zahajujeme jeho devatenáctý ročník.
Naším úkolem je vydávali časopis, který vede. baví i poučuje. Musí býti krásný a musí býti náš — skautský.
Chceme, aby byl obrazem našeho života. Zařadili jsme do tohoto ročníku knihu „Stany u jezera“, která bude postupně otiskována. Zařadili jsme ji proto, že je psána láskou k životu v přírodě, radostí ze slunce a mládí.
Vyzýváme všechny své čtenáře ke kritice a spolupráci. Napište nám, co se vám nelíbí — ale nezapomeňte poradit, jak bychom to mohli udělat lépe. Posílejte nám co nejvíce příspěvků.
Ještě nikdy nespadl z nebe hotový spisovatel a dobrá vůle a upřímnost má větší cenu než chladná zručnost.
Pomozte nám upevnit časopis i finančně. Není to nic nesnadného — jen chtíti. Dbejte, aby v každém oddílu bylo co nejvíce odběratelů, a hlavně — aby opravdu platili předplatné. Pracujte ve prospěch svého Časopisu.
Věříme vám — a vy můžete důvěřovali v nás. Toto číslo má býti výrazem naší snahy vybudovali nejlepší skautský časopis celého světa. Může se nám to podařit — nyní je řada na vás, abyste dokázali svoji nejlepší vůli. REDAKCE SKAUTA-JUNÁKA.“

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI 1850-1989 píše o časopisu SKAUT-JUNÁK na stranách 294-297:

„Měsíčník (1915- 1940), Týdeník (1945-1948), Čtrnáctideník (1968-1970)

VYDAVATEL: nakladatelství Emil Šolc v Karlíně (1915- 1920), nakladatelství Šolc a Šimáček (1920), Svaz skautů republiky československé (1921-1940), Junák, ústředí skautské výchovy v Melantrichu (1945- 1948), Mladá fronta pro Ústředí skautské výchovy (1968- 1970).

Šéfredaktory byli: Antonín Benjamín Svojsík (roč. 1-23), Jaroslav Novák (1937- 1940), Jaroslav Foglar (krátce bezprostředně po II. světové válce od října 1945 do března roku 1946), Jaroslav Novák (roč. 28- 30, 1946- 1948) Svatopluk Hauser (roč. 30), Jan Šimáně (roč. 31-32), Michal Novotný (roč. 32), Milan Skoch (roč. 32- závěr)

CHARAKTERISTIKA, CITACE ZE SEKUNDÁRNí LITERATURY:
Časopis, u jehož zrodu stál zakladatel českého skautingu Antonín Benjamín Svojsík, sloužil jako věstník největší domácí skautské organizace, jeho záběr i publikum však byly často širší. Věnoval se tábornickým dovednostem, životu v přírodě a pěstování dětského přátelství ve skautských oddílech. Důležitou součástí obsahu byly rubriky o skautské historii.
Titul byl založen za I. světové války a během ní vycházel s nepravidelnostmi. Publikoval také častá oznámení o úmrtí svých přispěvatelů či junáckých činovníků na frontě.
Časopis přinášel zprávy z ústředí organizace i z regionů, připomenutí důležitých jubileí a výročí úmrtí, návody pro život v přírodě a turistické dovednosti. Objevovaly se v něm komiksy, romány na pokračování (v roce 1938 např. Foglarův Tábor smůly, v roce 1946 jeho Devadesátka pokračuje), žertovná vypravování, výjimečně i poezie. Oblíbeným názvem rubriky v časopisu byla „hlídka“ (např. sportovní či vzdělávací). Pro mladší skauty, Vlčata, měl časopis vlastní oddíl. Junák vydával i knihovničku skautských románů. Jako příloha 25. ročníku (1938-1939) vycházely samostatně stránkované Skautské noviny.
Po přerušení během okupace začal časopis vycházet na podzim roku 1945. Nabídku stát se jeho šéfredaktorem dostal Jaroslav Foglar. Přijal a začal časopis koncipovat po vzoru předválečného Mladého hlasatele. Po několika měsících sporu s junáckými činovníky, především s Jaroslavem Novákem, přešel v roce 1946 za Karlem Burešem do časopisu Vpřed. Časopis převzal Jaroslav Novák a jeho „hlasatelskou“ podobu víceméně neměnil, postupně jen eliminoval čtenářské kluby, z nichž většina stejně přešla za Foglarem do Vpředu. Časopis byl vzhledem k zachování svého charakteru po Vpředu druhým největším dětským časopisem v letech 1945-1948 s nákladem kolem 120000-150000 výtisků. Podobně jako Vpřed se také nevyhnul kritice dobové odborné veřejnosti. Chválu sklízely jen výchovné rubriky jako „S chutí do toho“ (rubrika propagující dvouletku), ostatní obsah časopisu byl shledáván nevkusným a nevhodným: „Po jisté krisi, kterou způsobil osobní rozkol v redakci, zdá se, že v základě chce se i nyní Junák ubírat po cestách, předznamenaných kdysi Mladým hlasatelem, a je proto i nadále blízký ve svých kladech i záporech dnešnímu Vpředu. Nedosahuje snad v plné míře jeho pestrosti, vyrovná se mu však a mnohdy jej i předčí v jeho nevkusnostech.“
Po roce 1948 byla skautská organizace postupně (na přelomu 40. a 50. let se dokonce používal název Pionýrské oddíly Junáka) včleněna do organizace pionýrské a časopis se postupně transformoval do periodik pionýrských (podrobněji viz heslo časopisu Vpřed v Kartotéce titulů) .
V letech 1968-1970 byl časopis stejně jako junácká organizace jako taková krátce obnoven. Jeho nulté číslo na velkém formátu vyšlo pod názvem Skaut Junák, úvodní slovo v něm měl předseda redakční rady Jaroslav Foglar, který jím výslovně navázal na své tituly Mladý hlasatel a Vpřed. Šéfredaktorem časopisu se stal Jan Šimáně. Necelé dva roky po vpádu vojsk Varšavské smlouvy se časopis vzhledem k novému zařazení Junáka pod Pionýr transformoval na Pionýrskou stezku, postupně se proměnila i jeho koncepce.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu SKAUT-JUNÁK z let1932-33, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu SKAUT-JUNÁK  – kliknutím na náhled strany: