Category Archives: 1930

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA

Před pár dny jsem si udělal radost a pořídil si za skoro patnáct stovek výpravnou knihu DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA s podtitulem Ilustrační tvorba z let 1927-1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další. Knihu sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica.  Nádherně vyrobenou 415 stránkovou knihu v roce 2016 vydalo nakladatelství Plus.

Název knihy odkazuje i k časopisu DOBRODRUŽNÝ SVĚT, který se nám pomalu ale jistě daří na www.detske-casopisy.cz archivovat.

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA je velká monografie z počátků mistrovy dobrodružné ilustrace. Knihu tvoří povětšinou kompletní soubory ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1927–1942. Chybějící ilustrace jsou připojeny v dodatku, takže kniha poslouží rovněž jako vůbec první souborný katalog rané tvorby Zdeňka Buriana.

Vedle ilustrací a obálek ke známým knihám Alexandra Dumase, Roberta Louise Stevensona, Rudyarda Kiplinga či Alfreda Assollanta jsou v knize uvedeny i méně známí autoři Joseph Delmont, Paul Grabein, Rudolf de Haas a mnozí další. Výtvarný doprovod je uveden krátkou statí o autorovi i stručným obsahem knihy, aby čtenář měl lepší přehled, k jakému ději se ilustrace váží. Kniha též obsahuje několik raritních ilustrací z nevydaných knih nakladatelství J. R. Vilímek.

Ve fantastické předmluvě nazvané VYCHÁZKA DO SNU Ondřej Neff píše:

„Nesmrtelnost, to je asi meta, po níž přiznaně a častěji nepřiznaně touží umělec. Myslím na Mistra Buriana, do sebe uzavřeného, ostražitého proti světu, v mnohém ohledu zklamaného – takového jsem ho osobně poznal, jak by mu asi bylo u srdce, kdyby se probíral stránkami knihy, jako je tato. Burianem ilustrované knihy vycházejí a lidé je s nadšením kupují, hlavně kvůli ilustracím, méně už kvůli textu. Už to by byl důvod k uspokojení. Ovšem jak jsem poznal Buriana profesionála, měl by obrovskou radost z úrovně reprodukcí. Kvalita dnešní polygrafie předčí vše, co bylo v třicátých a čtyřicátých letech, natožpak to, co přišlo potom. Bez přehánění můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil.
Jeho talent mu byl prokletím i požehnáním. Narodil se s ním a zachované kresby zvířat, to mu bylo sedm let, prozrazují ruku suverénního kreslíře. Ve čtrnácti ho vzali na Akademii, po dvou letech ho vyhodili, protože se začal živit jako ilustrátor. Měl okamžitě úspěch, zakázka střídala zakázku a to bylo jeho prokletí. Ilustroval to, co mu zadali. Vzal mě jednou do svého depozitáře. Počet uskladněných prací odhadoval na sedm tisíc. Byla to roztodivná směsice témat. Rozpětí od pistolníků Maxe Branda po Staré Bělidlo Boženy Němcové s přívažkem neandrtálců a pterodaktylů. Bylo to v době, která Burianovi nepřála. Obrázky byly odsouzené do depozitáře jako do vězení.
Dnes je můžeme vidět v počtu a tiskové kvalitě, o jaké nemohl Mistr ani snít.
Mimoděk uvažuji, co spojuje Burianovy ilustrace. Jistě je to technika, kresebné mistrovství a malba prastarou technikou kvaše, objevenou arabskými malíři ve 12. století. Krom toho ale v nich cítím ještě něco jiného. Malíř dává jasně najevo svůj vztah k figuře.
Poznáme, které patří jeho sympatie. V jejich vzezření čteme celou škálu emocí, ovšem velmi často z nich čiší cosi jako vzdor. To je projev Burianova vnitřního postoje ke světu. Jsem realista a maluju, co vidím, to byla jeho zásada a držel se jí i v době, která mimetickým uměním pohrdala. On pohrdal dobou, tak zvláštní vztah to byl, vztah doby a umělce.
Není třeba o tom přemýšlet hořce. Za jiných, takzvaně lepších okolností by toho možná umělec nevytvořil tolik. Snad právě díky tomu všemu zde máme v rukou kolekci, cosi jako katalog výstavy vizí vzdorovitého muže, který dokázal nastoupit na cestu a nikdy z ní neuhnout ani o metr.“

Knihu uzavírá studie o ilustrační tvorbě Zdeňka Buriana z pera znalce jeho díla Rostislava Walici.

Mistr Zdeněk Burian byl, je a vždy bude nezaměnitelnou ikonou – malířem (nejen) mého dětství. Proto by se mi moc líbilo, kdyby tato kniha byla jen první ze série stejně kvalitně připravených Burianových monografií. Mistr si to nepochybně zaslouží a já, co by jeho vděčný obdivovatel také :-)

Všech 152 stran časopisu SKAUT-JUNÁK – 17.ročník – 1930-31

První číslo časopisu JUNÁK vyšlo 15. ledna 1915, od té doby se název rozšířil na SKAUT-JUNÁK a stal se nedílnou součástí skautingu v době jeho svobodného bytí. Se zákazem organizace JUNÁK vždy přišel i zákaz časopisu. Každopádně je JUNÁK nejstarším časopisem pro mládež, který  vychází dodnes.

Dnes archivovaná čísla patří do „období jednotných titulních stran“ – kresba z roku 1928 od českého secesního malíře a dekorativního umělce Alfonse Muchy, tvořila úvod každého řádného čísla 17.ročníku časopisu.

Jedno číslo časopisu SKAUT-JUNÁK stálo v letech 1930-31 přesně Kč 2, roční předplatné Kč 18. Časopis měl vycházet každý měsíc, vyjma letních prázdnin, ale nedařilo se to vždy. Napřílad 1.číslo vyšlo až 1.října 1930. Časopis měl 20 stran.

SKAUT-JUNÁK vycházel v letech 1930-31 na formátu 31 x 23 cm. Předplatné časopisu na celý rok činilo 18 Kč. V rámci 17.ročníku vyšlo 8 čísel – respektive 6 normálních čísel a jedno dvojčíslo – celkem 152 stran. Jen pro zajímavost: dvojčíslo 6-7 jsem našel na jednom aukčním potrále za vyvolávací cenu 2000 Kč!

Že je časopis jako nepostradatelný pomocník dovnitř organizace klíčovým komunikačním médiem si uvědomoval zakladatel organizace Junák – český skaut, profesor Antonín Benjamin Svojsík (*1876  +1938). Proto byl A.B.Svojsík tím, kdo od roku 1915 časopis řídil přímo nebo jako člen redakční rady.

Jeden z neslavnějších českých skautů, spisovatel Jaroslav Foglar, v době vydávání 17.ročníku SKAUTA-JUNÁKA  svoji první knihu sice ještě nevydal, ale už v roce 1923 publikoval povídku VITĚZSTVÍ. Jaroslav Foglar bývá nejčastěji spojován s časopisem MLADÝ HLASATEL (na jehož úspěchu má nepominuelnou zásluhu), ale mnohem dříve začal hojně publikovat právě v časopise SKAUT-JUNÁK.

Mezi oblíbené rubriky časopisu SKAUT-JUNÁK patřily ty ze „skautské praxe“. Třeba tyhle NÁZORNÉ TABULKY patří mezi inspiraní zdroje později slavných „déček“ a „atlasů“ které vydával časopis ABC.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu JUNÁK v roce 1930-31, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledy titulních stran.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) časopis JUNÁK do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany: