Archív kategorie: 1930

ANDĚL STRÁŽNÝ – 49.ročník – 1929-30

Pro www.detske-casopisy.cz dnešní čísla časopisu ANDĚL STRÁŽNÝ  digitalizoval jako svá „vstupní“ čísla  Jaroslav R.  Moc děkujeme!

ANDĚL STRÁŽNÝ – ČASOPIS PRO KŘESŤANSKOU MLÁDEŽ vycházel v letech 1929-30 už 49. rok. Šéfredaktorem byl Emanuel Masák (*1883  +1964) – římskokatolický kněz, biskupský rada, spisovatel a literární historik. Obsah časopisu tvoří články orientované na život ve víře a pobožnosti.

Na pokračování vycházel román KÁJOVY TRAMPOTY od Felixe Háje – umělecký pseudonym Marie Wagnerové (* 1887  +1934). O čtyři roky později vyšel knižně jako KÁJOVY RADOSTI A TRAMPOTY. Byl to právě redaktor ANDĚLA STRÁŽNÉHO Emanuel Maslák, který Marii Wagnerovou uvedl do literatury a ve vzájemné korespondenci ji povzbuzoval k další literární práci. Za první republiky (od roku 1926) byl školák Kája Mařík opravdu velmi populární četnou – především na Moravě. Praha byla tehdy silně protikatolicky založena a tato kampaň přesvědčilo mnoho katolíků k přestoupu do tehdy nově vytvořené církve československé, nebo aby se stalo ateisty. Kritici KÁJOVI MAŘÍKOVI (celkem 13 knih!) vyčítají černobílost a naivitu i vykreslování tradičního pojetí úlohy ženy. Všechno to jsou ale prvky nezastíraného výchovného charakteru, jenž je modelován v duchu tradičního českého katolicismu. Proto byl také román otiskován v časopise ANDĚL STRÁŽNÝ (a za socialismu v časopise NAŠE RODINA).

Ivo Fencl ve svém článku „Kult nad kulty. Školák Kája Mařík“ mimo jiné píše:

„…A v nejlepších pasážích a své prostotě (a antisprostotě) jsou geniální. Dlouho, dlouho jsem tomu nevěřil, nevěděl o tom. I vy mi budete v komentářích oponovat, ale jsem připraven opakovaně prohlásit, že čím přečtete první čtyři díly této ságy vícekrát, tím pro vás budou lepší…“

Ve srovnání s ostatními soudobými časopisy pro děti a mládež je v ANDĚLU STRÁŽNÉM méně ilustrací, ale o to větší prostor k vyniknutí dostávají.

Některé rubriky v časopise ANDĚL STRÁŽNÝ byly otiskovány téměř ve všech číslech, jiné se vyskytují jen občas nebo s jiným názvem – například hádanky, hlavolamy, soutěže a vtípky ZE STRÝČKOVY MOŠNIČKY ŽERTÍKŮ A VTIPŮ:

ANDĚL STRÁŽNÝ byl vydáván od roku 1882 do roku 1941 a 1945-1948. Jako následovník ANDĚLA STRÁŽNÉHO vycházel v letech 1990-1991 časopis ZVONKY.

Štefan Švec ve své rozsáhlé publikaci ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 188-191 píše:

Jeden z nejznámějších katolických časopisů pro děti a mládež vznikl jako projekt benediktinských mnichů z kláštera v Rajhradě, později se přestěhoval do Brna. Do roku 1900 byl Anděl strážný rovněž přikládán k časopisu Škola Božského Srdce Páně.
„AS začal vycházet v době, kdy došlo k podstatnějšímu rozmachu časopisů pro mládež a svým tendenčně náboženským zaměřením představoval retardační proti pól dosavadních, od náboženského vlivu se oprošťujících časopisů.“ Vychovával čtenáře ke katolické etice, pokoušel se podpořit náboženskou výchovu v rodině i ve škole. Časopis byl orientován nábožensky a vlastenecky, tiskl tendenční beletrii a poezii i katolicky orientované naučné články (životopisy svatých) apod. Většina autorů (vyjma žen) patřila mezi katolické kněze. Redaktorem, který vtiskl prvním ročníkům časopisu nejvlastnější tvář, byl katecheta Vilém Ambrož. Sám sebe nazýval v časopisu „strýčkem Ambrožem“ a časopis samotný pak „Andílkem“. V letech 1882-1892 vycházel jako měsíčník ve shodě s kalendářním rokem, od září 1892 začal nový ročník ve shodě s rokem školním.
Obsah časopisu byl podřízen jeho edukativně-náboženským cílům a výchově ke křesťanské morálce. Jeho součástí byla jednak katolicky orientovaná beletrie, výchovné články (s názvy typu Z ministranta kardinál čili Odměna radostné ochoty), dějiny církve, životopisy svatých atp. Časopis měl ale také část naučnou, která se věnovala zeměpisu, exotickým cestopisům, vědě, technice atd. V beletristické části se objevovaly texty starších českých spisovatelů, např. Boženy Němcové, Karla Václava Raise, Elišky Krásnohorské, Josefa Václava Sládka či Svatopluka Čecha, a dále překlady z evropských jazyků. Vedle nich časopis tiskl příspěvky domácích spisovatelů pro děti a mládež a také křížovky a další zábavné hádanky pro děti. Vycházely v něm i prózy Felixe Háje, autora oblíbených knih o Kájovi Maříkovi, např. jeho série 0 Řídících Márince. Anděl strážný byl bohatě ilustrován pomocí perokreseb, reprodukcí a fotografií.
Během první světové války se časopis věnoval i válečným událostem, po vzniku Československa událostem spojeným s přechodem od císařství k republice. Mezi válkami přijal některé rysy novějších dětských časopisů (měl rubriku věnovanou skautingu, tiskl komiks). Snažil se aktuálně reagovat na zájmy a potřeby svých mladých čtenářů, ve 20. a 30. letech přinášel např. články o letectví, táboření či filatelii. Jeho celkové zaměření bylo proti ostatním konfesijním časopisům modernější, v kontextu všech dětských časopisů však konzervativní.
Po druhé světové válce prošel časopis významnou proměnou, snažil se vyrovnat ostatním periodikům pro děti. Obsah i grafická podoba časopisu se zmodernizovaly, přispívaly do něj významné osobnosti katolické kultury (František Hrubín, Klement Bochořák, O. F. Babler, Jan Zahradníček), na vyšší úroveň se dostala i jeho výtvarná podoba. Obsah zůstal konfesijně vyhraněný, časopis však tiskl např. i dobrodružné povídky z války, „Junáckou stezku“, filatelistickou rubriku, anekdoty apod. Organizoval rovněž své vlastní čtenářské kluby („Eucharistické kroužky“ a „Družinky Anděla strážného“). Další vývoj titulu přerušil únor 1948.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání ANDĚLA STRÁŽNÉHO v roce 1929, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledem titulních stránek.

Prohlédni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) ve svém tabletu, pc, mobilu nebo notebooku všechny archivované čísla časopisu ANDĚL STRÁŽNÝ – kliknutím na náhled strany:

 

 

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA

Před pár dny jsem si udělal radost a pořídil si za skoro patnáct stovek výpravnou knihu DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA s podtitulem Ilustrační tvorba z let 1927-1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další. Knihu sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica.  Nádherně vyrobenou 415 stránkovou knihu v roce 2016 vydalo nakladatelství Plus.

Název knihy odkazuje i k časopisu DOBRODRUŽNÝ SVĚT, který se nám pomalu ale jistě daří na www.detske-casopisy.cz archivovat.

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA je velká monografie z počátků mistrovy dobrodružné ilustrace. Knihu tvoří povětšinou kompletní soubory ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1927–1942. Chybějící ilustrace jsou připojeny v dodatku, takže kniha poslouží rovněž jako vůbec první souborný katalog rané tvorby Zdeňka Buriana.

Vedle ilustrací a obálek ke známým knihám Alexandra Dumase, Roberta Louise Stevensona, Rudyarda Kiplinga či Alfreda Assollanta jsou v knize uvedeny i méně známí autoři Joseph Delmont, Paul Grabein, Rudolf de Haas a mnozí další. Výtvarný doprovod je uveden krátkou statí o autorovi i stručným obsahem knihy, aby čtenář měl lepší přehled, k jakému ději se ilustrace váží. Kniha též obsahuje několik raritních ilustrací z nevydaných knih nakladatelství J. R. Vilímek.

Ve fantastické předmluvě nazvané VYCHÁZKA DO SNU Ondřej Neff píše:

„Nesmrtelnost, to je asi meta, po níž přiznaně a častěji nepřiznaně touží umělec. Myslím na Mistra Buriana, do sebe uzavřeného, ostražitého proti světu, v mnohém ohledu zklamaného – takového jsem ho osobně poznal, jak by mu asi bylo u srdce, kdyby se probíral stránkami knihy, jako je tato. Burianem ilustrované knihy vycházejí a lidé je s nadšením kupují, hlavně kvůli ilustracím, méně už kvůli textu. Už to by byl důvod k uspokojení. Ovšem jak jsem poznal Buriana profesionála, měl by obrovskou radost z úrovně reprodukcí. Kvalita dnešní polygrafie předčí vše, co bylo v třicátých a čtyřicátých letech, natožpak to, co přišlo potom. Bez přehánění můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil.
Jeho talent mu byl prokletím i požehnáním. Narodil se s ním a zachované kresby zvířat, to mu bylo sedm let, prozrazují ruku suverénního kreslíře. Ve čtrnácti ho vzali na Akademii, po dvou letech ho vyhodili, protože se začal živit jako ilustrátor. Měl okamžitě úspěch, zakázka střídala zakázku a to bylo jeho prokletí. Ilustroval to, co mu zadali. Vzal mě jednou do svého depozitáře. Počet uskladněných prací odhadoval na sedm tisíc. Byla to roztodivná směsice témat. Rozpětí od pistolníků Maxe Branda po Staré Bělidlo Boženy Němcové s přívažkem neandrtálců a pterodaktylů. Bylo to v době, která Burianovi nepřála. Obrázky byly odsouzené do depozitáře jako do vězení.
Dnes je můžeme vidět v počtu a tiskové kvalitě, o jaké nemohl Mistr ani snít.
Mimoděk uvažuji, co spojuje Burianovy ilustrace. Jistě je to technika, kresebné mistrovství a malba prastarou technikou kvaše, objevenou arabskými malíři ve 12. století. Krom toho ale v nich cítím ještě něco jiného. Malíř dává jasně najevo svůj vztah k figuře.
Poznáme, které patří jeho sympatie. V jejich vzezření čteme celou škálu emocí, ovšem velmi často z nich čiší cosi jako vzdor. To je projev Burianova vnitřního postoje ke světu. Jsem realista a maluju, co vidím, to byla jeho zásada a držel se jí i v době, která mimetickým uměním pohrdala. On pohrdal dobou, tak zvláštní vztah to byl, vztah doby a umělce.
Není třeba o tom přemýšlet hořce. Za jiných, takzvaně lepších okolností by toho možná umělec nevytvořil tolik. Snad právě díky tomu všemu zde máme v rukou kolekci, cosi jako katalog výstavy vizí vzdorovitého muže, který dokázal nastoupit na cestu a nikdy z ní neuhnout ani o metr.“

Knihu uzavírá studie o ilustrační tvorbě Zdeňka Buriana z pera znalce jeho díla Rostislava Walici.

Mistr Zdeněk Burian byl, je a vždy bude nezaměnitelnou ikonou – malířem (nejen) mého dětství. Proto by se mi moc líbilo, kdyby tato kniha byla jen první ze série stejně kvalitně připravených Burianových monografií. Mistr si to nepochybně zaslouží a já, co by jeho vděčný obdivovatel také :-)

Všech 152 stran časopisu SKAUT-JUNÁK – 17.ročník – 1930-31

První číslo časopisu JUNÁK vyšlo 15. ledna 1915, od té doby se název rozšířil na SKAUT-JUNÁK a stal se nedílnou součástí skautingu v době jeho svobodného bytí. Se zákazem organizace JUNÁK vždy přišel i zákaz časopisu. Každopádně je JUNÁK nejstarším časopisem pro mládež, který  vychází dodnes.

Dnes archivovaná čísla patří do „období jednotných titulních stran“ – kresba z roku 1928 od českého secesního malíře a dekorativního umělce Alfonse Muchy, tvořila úvod každého řádného čísla 17.ročníku časopisu.

Jedno číslo časopisu SKAUT-JUNÁK stálo v letech 1930-31 přesně Kč 2, roční předplatné Kč 18. Časopis měl vycházet každý měsíc, vyjma letních prázdnin, ale nedařilo se to vždy. Napřílad 1.číslo vyšlo až 1.října 1930. Časopis měl 20 stran.

SKAUT-JUNÁK vycházel v letech 1930-31 na formátu 31 x 23 cm. Předplatné časopisu na celý rok činilo 18 Kč. V rámci 17.ročníku vyšlo 8 čísel – respektive 6 normálních čísel a jedno dvojčíslo – celkem 152 stran. Jen pro zajímavost: dvojčíslo 6-7 jsem našel na jednom aukčním potrále za vyvolávací cenu 2000 Kč!

Že je časopis jako nepostradatelný pomocník dovnitř organizace klíčovým komunikačním médiem si uvědomoval zakladatel organizace Junák – český skaut, profesor Antonín Benjamin Svojsík (*1876  +1938). Proto byl A.B.Svojsík tím, kdo od roku 1915 časopis řídil přímo nebo jako člen redakční rady.

Jeden z neslavnějších českých skautů, spisovatel Jaroslav Foglar, v době vydávání 17.ročníku SKAUTA-JUNÁKA  svoji první knihu sice ještě nevydal, ale už v roce 1923 publikoval povídku VITĚZSTVÍ. Jaroslav Foglar bývá nejčastěji spojován s časopisem MLADÝ HLASATEL (na jehož úspěchu má nepominuelnou zásluhu), ale mnohem dříve začal hojně publikovat právě v časopise SKAUT-JUNÁK.

Mezi oblíbené rubriky časopisu SKAUT-JUNÁK patřily ty ze „skautské praxe“. Třeba tyhle NÁZORNÉ TABULKY patří mezi inspiraní zdroje později slavných „déček“ a „atlasů“ které vydával časopis ABC.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu JUNÁK v roce 1930-31, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledy titulních stran.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) časopis JUNÁK do svého počítače či tabletu ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany: