Category Archives: 1928

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA

Před pár dny jsem si udělal radost a pořídil si za skoro patnáct stovek výpravnou knihu DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA s podtitulem Ilustrační tvorba z let 1927-1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další. Knihu sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica.  Nádherně vyrobenou 415 stránkovou knihu v roce 2016 vydalo nakladatelství Plus.

Název knihy odkazuje i k časopisu DOBRODRUŽNÝ SVĚT, který se nám pomalu ale jistě daří na www.detske-casopisy.cz archivovat.

DOBRODRUŽNÝ SVĚT ZDEŇKA BURIANA je velká monografie z počátků mistrovy dobrodružné ilustrace. Knihu tvoří povětšinou kompletní soubory ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1927–1942. Chybějící ilustrace jsou připojeny v dodatku, takže kniha poslouží rovněž jako vůbec první souborný katalog rané tvorby Zdeňka Buriana.

Vedle ilustrací a obálek ke známým knihám Alexandra Dumase, Roberta Louise Stevensona, Rudyarda Kiplinga či Alfreda Assollanta jsou v knize uvedeny i méně známí autoři Joseph Delmont, Paul Grabein, Rudolf de Haas a mnozí další. Výtvarný doprovod je uveden krátkou statí o autorovi i stručným obsahem knihy, aby čtenář měl lepší přehled, k jakému ději se ilustrace váží. Kniha též obsahuje několik raritních ilustrací z nevydaných knih nakladatelství J. R. Vilímek.

Ve fantastické předmluvě nazvané VYCHÁZKA DO SNU Ondřej Neff píše:

„Nesmrtelnost, to je asi meta, po níž přiznaně a častěji nepřiznaně touží umělec. Myslím na Mistra Buriana, do sebe uzavřeného, ostražitého proti světu, v mnohém ohledu zklamaného – takového jsem ho osobně poznal, jak by mu asi bylo u srdce, kdyby se probíral stránkami knihy, jako je tato. Burianem ilustrované knihy vycházejí a lidé je s nadšením kupují, hlavně kvůli ilustracím, méně už kvůli textu. Už to by byl důvod k uspokojení. Ovšem jak jsem poznal Buriana profesionála, měl by obrovskou radost z úrovně reprodukcí. Kvalita dnešní polygrafie předčí vše, co bylo v třicátých a čtyřicátých letech, natožpak to, co přišlo potom. Bez přehánění můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil.
Jeho talent mu byl prokletím i požehnáním. Narodil se s ním a zachované kresby zvířat, to mu bylo sedm let, prozrazují ruku suverénního kreslíře. Ve čtrnácti ho vzali na Akademii, po dvou letech ho vyhodili, protože se začal živit jako ilustrátor. Měl okamžitě úspěch, zakázka střídala zakázku a to bylo jeho prokletí. Ilustroval to, co mu zadali. Vzal mě jednou do svého depozitáře. Počet uskladněných prací odhadoval na sedm tisíc. Byla to roztodivná směsice témat. Rozpětí od pistolníků Maxe Branda po Staré Bělidlo Boženy Němcové s přívažkem neandrtálců a pterodaktylů. Bylo to v době, která Burianovi nepřála. Obrázky byly odsouzené do depozitáře jako do vězení.
Dnes je můžeme vidět v počtu a tiskové kvalitě, o jaké nemohl Mistr ani snít.
Mimoděk uvažuji, co spojuje Burianovy ilustrace. Jistě je to technika, kresebné mistrovství a malba prastarou technikou kvaše, objevenou arabskými malíři ve 12. století. Krom toho ale v nich cítím ještě něco jiného. Malíř dává jasně najevo svůj vztah k figuře.
Poznáme, které patří jeho sympatie. V jejich vzezření čteme celou škálu emocí, ovšem velmi často z nich čiší cosi jako vzdor. To je projev Burianova vnitřního postoje ke světu. Jsem realista a maluju, co vidím, to byla jeho zásada a držel se jí i v době, která mimetickým uměním pohrdala. On pohrdal dobou, tak zvláštní vztah to byl, vztah doby a umělce.
Není třeba o tom přemýšlet hořce. Za jiných, takzvaně lepších okolností by toho možná umělec nevytvořil tolik. Snad právě díky tomu všemu zde máme v rukou kolekci, cosi jako katalog výstavy vizí vzdorovitého muže, který dokázal nastoupit na cestu a nikdy z ní neuhnout ani o metr.“

Knihu uzavírá studie o ilustrační tvorbě Zdeňka Buriana z pera znalce jeho díla Rostislava Walici.

Mistr Zdeněk Burian byl, je a vždy bude nezaměnitelnou ikonou – malířem (nejen) mého dětství. Proto by se mi moc líbilo, kdyby tato kniha byla jen první ze série stejně kvalitně připravených Burianových monografií. Mistr si to nepochybně zaslouží a já, co by jeho vděčný obdivovatel také :-)

Regionální časopis OD STŘÍBRNÝCH HOR – 1.ročník – 1928-29

Čísla časopisu OD STŘÍBRNÝCH HOR, která dnes archivujeme pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Oldřich Š. Veliké díky!

Časopis OD STŘÍBRNÝCH HOR má podtitul ČASOPIS ŠK MLÁDEŽE PŘÍBRAMSKA A DOBŘÍŠSKA. Pro posílení lásky k domovině, zkazkám uplynulých dob, přírodě, společenskému citu, vůli k dobru, telovýchově, národní písni a j. Vydává účitelstvo šk okresu příbramského.  Časopis vycházel měsíně, podle školnho roku. Stál 1 korunu.

Tvorbu časopisu řídil „redakční kruh: Zodpovědný redaktor Karel A. Kučera, okresní školní inspektor v Příbrami. Část obrázkovou pořádá Antonín Kabus, odborný učitel v Příbrami. Administraci vede Antonín Málek, řídící učitel na Březových Horách, kterýž přijímá předplatné, jež možno zasílati složenkami poštovního úřadu šekového. Roční předplatné na 10 čísel Kč 8·-, jednotlivá čísla po Kč 1· Výpravna časopisu jest v 1. měšranské škole dívčí v Příbrami (řed. Otilie Pelnařová), kdež přijímají se objednávky a případné reklamace časopisu“.

Časopis začal vycházet  téměř v předvečer 10. výročí vzniku Československa:

Hned na druhé straně úplně prvního čísla (22.října 1928)  redakce v úvodu píše:

Časopis bude naprosto nestranný, sledující výchovu a vzdělání mládeže školní, budící družnost a snášenlivost občanskou.
Za uvedeným účelem žádá redakce všechny přátele mládeže o zasílání příspěvků týkajících se všeho, co v našem kraji je pamětihodného, pozoruhodného, čím se náš kraj vyznačoval v dobách minulých, jak žilo se. na našem venkově a v našich městech v dobách minulých, které touhy a snahy uchovaly
duši našeho lidu, čím si náš lid oslazoval zábavy společenské.
Vyžadujeme si vylíčení společenského života v našem kraji v době přítomné, pojednání přírodopisné, národohospodářské, turisticky významné, důležité události denní, ukázky a popsání výtvarných, literárních a hudebních projevů našeho lidu (lidové umění, lidové vypravování, písně, říkanky a j).
Pro obrázkovou část vyprošujeme si kreseb, maleb a fotografií, pokud se vztahují k našemu kraji a jsou zvláště výrazné.
Přátele mládeže prosíme, aby nás upozornili na články a obrázky z našeho kraje, otištěné v jiných časopisech a knihách.
Příspěvky buďtež psány inkoustem a jen po jedné straně papíru.
Redakce vyhrazuje si případnou úpravu pro tisk. Rukopisy se nevracejí.
Rady a pokyny na zdokonalení časopisu jsou vítány!

I když časopis připravoval ctihodný sbor učitelský, neopoměl zařadit na předposlední stranu pravidelnou rubriku ??? HÁDANKY A OŘÍŠKY ????

Pro zařazení časopisu do souvislostí vydávání si dovolím citovat Štefana Švece z jeho knihy ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI 1850-1989.  Ze stran 658-660 – kapitola REGIONÁLNÍ DĚTSKÉ ČASOPISY A VLASTIVĚDNÉ SBORNÍKY (jako je dnes archivovaný OD STŘÍBRNÝCH HOR) :

„Základním impulzem pro vznik a rozvoj regionálních dětských periodik, které shrnujeme pod tradičně užívaný název vlastivědné sborníky, bylo zavedení vlastivědy jako školního předmětu (osnovy pro něj byly poprvé oficiálně vydány roku 1915).“

„Proto začaly vznikat periodicky vycházející vlastivědné sborníky určené dětem. Jejich základním účelem bylo „býti pojítkem mezi domovem a školou, mezi životem a školou pak na předním místě. Musí proto obsahovati dějepisné články, hlavně z kulturních a sociálních dějin, které vysvětlují minulými událostmi poměry nynější; zeměpisné a přírodovědné články seznamují děti s územím a přírodou domova, aby jednou mohly srovnávati cizí kraje se svou domovinou. Sborníky mají národopisnými statěmi ukazovati život všeho lidu a jeho životní názor, jeho kulturu a vliv toho všeho na poměry dneška. Mají upozorňovati na vynikající jednotlivce, kteří svou činností vtiskli jistý ráz svému okolí. Mají přinášet ukázky literární a vůbec umělecké tvorby rodáků nebo umělců, jichž život byl spjat s krajem, a tím upozorňovati mladež i dospělé na jejich díla.“

„Vlastivědných sborníků, obvykle zcela či aspoň ve výrazné části obsahu určených dětem a mládeži, se v zápětí vynořily desítky.“

„Silnou a zajímavě se rozvíjející tradici regionálních dětských časopisů a vlastivědných sborníků přerušila II. světová válka. Po jejím konci se na tuto historii už nepodařilo navázat. Nově či obnoveně vycházet začalo jen několik titulů. Bohatšímu vzkříšení tradice zabránilo budování nového, centralizovanějšího systému domácích periodik. Zlatý věk vlastivědných sborníků, vymezený trváním první československé republiky, skončil.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OD STŘÍBRNÝCH HOR v letech 1928-29, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu OD STŘÍBRNÝCH HOR  – kliknutím na náhled strany: