Archív kategorie: 1927

Další kompletní ÚTĚCHA – 6.ročník – 1927-28

Přidávám další již 6.ročník (1927-28) UTĚCHY, časopis československé mládeže v Rakousku. Většina, co se dá napsat o tomto časopise základního, už byla zmíněna v článcích u předchozích tří ročníků. Časopis vycházel 1x měsíčně, mimo prázdniny, černobíle s perokresbami, v rozsahu 8 stran s průběžným číslováním, vyšlo tedy 10 čísel. Zajímavostí je, že 1. číslo vyšlo až 15.října a potom, aby se dohnal počet čísel, tak v květnu 1928 vyšlo číslo 8 a 9.

Součástí byla také příloha, kde byla „Studentská hlídka“ a také „Snadno a rychle německy“. Tyto přílohy jsem zatím nesehnal. Kdyby je někdo měl, jistě by nás obohatily o nové poznatky z té doby.

Časopis nabídl čtenářům novou rubriku – UČTE SE ESPERANTU, kterou vedl Vojtěch Klátil.

Pokračovalo povídání o československé zemi, o její historii  a lásce k ní od Milady Kalinové „PRODAVAČKA SNŮ“.

Časopis věnoval většinu prostoru české literatuře, seznamoval zejména českou  mládež v Rakousku s našimi spisovateli  a básníky, a také se věnoval formou různých slovních hádanek  a jazykolamů českému jazyku.

 

Hádankám opět patřila poslední strana. I tady došlo k menší změně. Od pátého čísla se změnilo logo hádanek. Další zajímavostí bylo, že redakce ÚTĚCHY zadala čtenářům v posledním čísle tři  soutěže o ceny, aby netrpěli nudou o prázdninách.

Přečti si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) na svém tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ÚTĚCHA  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke čtení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu KNIHOVNA. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ÚTĚCHA zde >>>

 

Premiéra časopisu ÚSVIT – 9.ročník – 1927-28

V dnešnej premiére zaraďujeme do nášho archívu kompletný ročník časopisu ÚSVIT a to konkrétne 19 výtlačkov aj s jeho obsahom.

Nakoľko boli skeny urobené zo zviazaného zväzku, tiráž ako aj prebaly časopisu k dispozícii nemáme. Z úvodnej strany sa však dá vyčítať: ÚSVIT s podtitulom Obrázkový časopis pro mládež. Šéfredaktor Adolf Wenig, redakčná rada Fr. Flos, Fr. Homolka, V F. Suk.

Časopis vychádzal v rokoch 1919 – 1931. 1.–8.ročník ako mesačník s podtitulom Listy věnované mladému pokolení a 9. – 12.ročník ako štrnásť-denník s podtitulom Obrázkový časopis pro mládež. Pre predstavu o podobe, ukážkam prebalov 6. a 8.ročníka, ktoré sa mi podarilo objaviť na internete.

   

K charakterizovaniu časopisu použijeme výstižné citáty z knihy Š.Šveca ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) zo strán 567-571:

Náročný časopis, založený po vzniku samostatného Československa Ústředním spolkem jednot učitelských, byl určen k umělecké výchově starších dětí pomocí kvalitních literárních a výtvarných děl. Jeho cílem bylo „přispět estetickou výchovou k přípravě mladé generace na život v novém zřízení.“ Ideově navázal na předválečné Jaro. Titul byl hojně oceňován soudobou kritikou, jejíž hlavní představitelé (např. redaktor Úhoru O. Svoboda či zakladatel Sukovy knihovny profesor V. F. Suk) do něj často přispívali. Sám V. F. Suk, který časopis několik let i spoluredigoval, právě v něm viděl ideál obrázkového časopisu pro děti. Vzhledem k nižšímu nákladu byl časopis distribuován za poměrně vysokou cenu, což bylo jeho zřejmě jedinou podstatnější nevýhodou. „Časopis otiskoval povídky, básně, pohádky, ale nezapomínal ani na významná jubilea, výročí a události ze světa, často se na jeho stránkách objevovaly cestopisné a zeměpisné příběhy.“
První číslo Úsvitu uvedla báseň Františka Serafínského Procházky s názvem „Dětem vítězů“, reflektující nadšení ze vzniku nového státu. Úsvit byl tištěn černobíle, na křídovém papíře Nejdůležitějším úkolem časopisu byla výchova čtenářů k umění a jeho vnímání. Každé číslo uvozovala původní báseň, následovala povídka či pohádka. V časopisu se pravidelně objevovaly kvalitní (černobílé) reprodukce významných výtvarných umělců (vedle obrazů např. i fotografie soch) spolu s životopisem autora a výkladem o jeho významu (většinou z pera Adolfa Weniga) v rubrice nejprve nazvané „Naše obrázky“, později „Naše obrazárna“. Ve výběru převažovali umělci domácí, klasičtí, jako Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek ap. Díla některých autorů se stala předmětem výkladu opakovaně (např. Mánesovy motivy z pražského orloje).

Tento ročník nám postupne predstavil: č.1. Artuš Scheiner, č.2. Mikoláš Aleš, č.3. Otto Gutfreund a Antonín Machek, č.4. Quido Mánes, č.5. Mikoláš Aleš, č.6. Antonín Slavíček, č.7. Josef Mánes, č.8. Oldřich Blažíček, č.9. Jaromír Stretti Zamponi, č.10. T. F. Šimon, č.11. Václav Brožík, č.12. Ryjec Jan Balzer, č.13. Viktor Barvitius, č.14. Ferdinand Maximilian Brokov, č.15. T. F. Šimon, č.16. Petr Brandl, č.17. Antonín Hudeček, č.18. Karel Svoboda a Josef Trenkwald, č.19.-20. Jaroslav Čermák

Od pátého ročníku časopis publikoval samostatnou „Obrazovou přílohu“. V čísle se objevovaly také „Noviny Úsvitu“, jako časová rubrika se zprávami o významných akcích a výročích, někdy doprovozené fotografií. U beletristických příspěvků se nacházely ilustrace, případně fotografie autora s životními daty. Titul se zaměřoval i na vlastní dětskou tvorbu, především však na její podporu a návody k ní v rubrice „Dílna“ (např. jak vytvořit linoryt, zhotovit věšák na oblečení, ptačí budku apod.).

Posledná strana obsahovala buď rubriku ROZMANITOSTI so zaujímavosťami z domova a zo sveta, alebo VESELÝ KOUTEK s kreslenými vtipmi a tzv. filmovými veselohrami.

Časopis se věnoval i Slovensku, v roce 1921 otiskl i celé slovenské číslo (č. 5). Od 9. ročníku časopis rozšířil obsah a zvýšil periodicitu na čtrnáctideník. Publikoval i knižní přílohy, v letech 1929-1931 románovou přílohu na pokračování. Úsvit svým obsahem reagoval na aktuální výročí, případně světové události (např. zemětřesení v Japonsku). Tiskl cestopisné, vlastivědné a přírodovědné naučné články, především byl ale zaměřen na výchovu uměním.
Výtvarná složka časopisu, redigovaná Josefem Wenigem, byla od počátku jeho významnou součástí. Obsahovala i už zmíněnou rubriku „Naše obrazárna“, která tiskla texty vztahující se k reprodukcím tištěným v čísle. Čísla se věnovala představování jednotlivých výtvarných umělců včetně přetiskování reprodukcí, životopisů a výkladů autorova díla a významu. Rubrika „Od Šumavy k Tatrám“ na obálce dávala prostor textům samotných čtenářů, jejich dopisům a slohovým pracím. Mezi další rubriky patřily „Rozmanitosti“, později rozšířené na výše zmíněné „Noviny Úsvitu“ s aktuálními drobnými materiály, dále „Sport a hry“, „Hovorna strýčkova“ určená vzkazům atd… Časopis měl také významnou beletristickou část s původními literárními texty v poezii i próze.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ÚSVIT z let 1927-28, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu ÚSVIT – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ÚSVIT zde >>>

MALÝ ČECHOSLOVÁK – 5.ročník – 1927-28

Dnes archivovaná čísla časopisu MALÝ ČECHOSLOVÁK z let 1927-28 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Damro. Veliký dík!

Časopis MALÝ ČECHOSLOVÁK začal vycházet v roce 1923. V roce 1934 nevycházel a v roce 1939 se přejmenoval na MLADÝ KŘESŤAN – pod tímto názvem vycházel až do roku 1943, kdy svou dvacetiletou existenci ukončil. Zprvu jej vydávalo Tiskové a nakladatelské družstvo církve československé, po změně názvu Církev českomoravská. Šéfredaktory byli postupně V. Lemberk, Antonín Stržínek (roč. 10), Jaroslav Halbhuber (od roku 1935) a Marie Matesová (1939-1943).

Záhlaví 5. ročníku MALÉHO ČECHOSLOVÁKA má podtitul OBRÁZKOVÝ ČASOPIS PRO MLÁDEŽ. Časopis řídil Antonín Stržínek. MALÝ ČECHOSLOVÁK vycházel 1. každého měsíce mimo červenec a srpen, v rozsahu 16 stran (+ nečíslované (barevné)  přílohy).

Časopis postupně vystřídal několik podtitulů: Obrázkový časopis pro děti (1923-1924), Obrázkový časopis pro mládež (1924-1933), Obrázkový časopis pro mládež církve československé (1935-1936), Časopis pro mládež církve československé (1937-1939), po přejmenování na MLADÉHO KŘESŤANA pak Časopis pro mládež církve českomoravské (1939-1943).

Štefan Švec v knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) píše o časopisu MALÝ ČECHOSLOVÁK na stranách 350-352:

„Časopis nově vzniklé Církve československé, jehož úvodní číslo vyšlo před Vánoci roku 1923, se nevyhnul moralistnímu tónu a nevyvážené úrovni obsahu, spojené s dětskými časopisy většiny církví. Tiskl výchovnou beletrii a poezii, a to původní i výbory z klasiků. Snažil se o pestrý obsah (včetně naučných článků a zajímavosti z exotických zemí), jednotlivá čísla se však výrazně lišila, pokud jde o kvalitu výsledku. Časopis se v úvodu na obálce svého prvního čísla programově odkazoval na Malého čtenáře v jeho starších podobách, tím však pominul aktuální vývoj dětských časopisů a působil ve své době spíše zastarale, a to přestože v období po roce 1935 tiskl např. i pokusy o vědeckofantastické povídky. Kombinace některých pokusů o fantastiku a moralistního tónu vedla z dnešního pohledu k poněkud úsměvným výsledkům. Časopis tiskl i vlasteneckou poezii, hádanky, a na zadních stranách též komiks s veršovanou legendou a nepravidelnou pestrou rubriku „Rozmanitosti„. Byl kromě ilustrací a vkládaných barevných obrázků doprovázen též fotografiemi. I on měl rubriku věnovanou dobově populárnímu Kašpárkovi.

Před přerušením svého vycházení (na počátku 30. let) už odmítal být vnímán pouze jako časopis církevní, cílil na všechny děti bez ohledu na konfesi. Později se k Církvi československé opět hrdě přihlásil už podtitulem.
Od září 1939 na Malého Čechoslováka navázal Mladý křesťan, změnu názvu si vyžádala politická situace a zánik samostatného Československa. Titul se stal časopisem pro mládež církve českomoravské (navazující během okupace na církev československou).“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČECHOSLOVÁK z let 1927-28, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MALÝ ČECHOSLOVÁK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla MALÉHO ČECHOSLOVÁKA zde >>>

MALÝ ČTENÁŘ – 46.ročník – 1927

Dnes archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1927 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík!

MALÝ ČTENÁŘ byl přední český ilustrovaný časopis pro děti a mládež, vycházející od roku 1882 do roku 1941 !

Praxe vydavatele a odpovědného redaktora Jos. R. Vilímka (dělali to tak i  jiní tehdejší nakladatelé) byla taková, že jednotlivá čísla časopisu vycházela nejprve sešitově a pak i společně jako svázaná kniha s podtitulem KNIHA ČESKÉ MLÁDEŽE. V roce 1927 vycházel MALÝ ČTENÁŘ s ilustracemi a obrázky R. Adámka, O. Cihelky, Věnceslava Černého, A. Jenneho, V. Čutty, Jos. Koblice, Jos. Ulricha, A. Wierera. 46. ročník „uspořádali“ spisovatel Fr. S. Procházka spolu s učitelem a spisovatelem Antonínem Jenne.

“ …vydavatel MČ J. R. Vilímek nijak výrazně neusilovalo vůdčí postavení mezi časopisy pro mládež, spoléhal spíše na rutinu, ověřený opatrnější postup a věrnost odběratelů, projevující se generačním dědičným čtenářstvím. Konzervatismus vydavatele se projevoval i tím, že nové prvky MČ zpravidla zaváděl až po jejich dlouhodobém ověření, dlouho zůstával imunní i vůči modernějšímu trendu ve výtvarném a technickém pojetí.“

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 359-361 uvádí:

Jeden z nejslavnějších českých časopisů pro děti všech dob Malý čtenář začal vycházet v Pardubicích zpočátku jako regionální učitelský časopis, určený „školské mládeži českoslovanské pro poučení a zábavu“. Vedli a vydávali jej tři pedagogové, Josef Zelený, Karel Vognar a Gabriel Smetana. Od počátku ho koncipovali jako náročný časopis s přitažlivým obsahem, ve kterém tvořila významnou součást domácí, ale i překladová původní tvorba.
Cílem časopisu bylo vychovávat děti k četbě. Výprava a výtvarná koncepce časopisu byly však zpočátku velmi skromné. Časopis vycházel v malém formátu, prakticky bez ilustrací kromě závěrečné rubriky „Rozmanitosti“ s úlohami a hádankami.
V sedmém ročníku (1887/88) přebral časopis pražský nakladatelský dům J. R. Vilímka a situace se změnila. Malý čtenář se po této změně více otevřel dobovým módám a žánrům a dobrodružné beletrii, nakladatel Vilímek oslovil i zahraniční vydavatelské domy, přizpůsobil titul moderním společenským trendům a nakupoval i zahraniční obsah (včetně obrázkových příběhů). Přibyly a zkvalitnily se (především technicky) také původní ilustrace. Redakce rozšířila okruh spolupracovníků a změnila vedení, časopisu se ujal redaktor Vilímkova nakladatelství Jan Klecanda a po jeho odchodu v roce 1891 zkušený F. S. Procházka. Díky změně své koncepce časopis už během prvního ročníku proměny zvýšil náklad ze 2000 na cca 35 000 výtisků a na dlouhá desetiletí si zajistil pozoruhodnou čtenářskou oblibu až do začátku II. světové války. Tuto oblibu dosvědčuje i řada svědectví. Po převzetí J. R. Vilímkem se obsah časopisu přiklonil více k dobrodružným příběhům, stále si však držel vysokou úroveň beletrie a získal kvalitnější grafickou podobu. Redaktor František Serafínský Procházka pro časopis získal přispěvatele mezi svými přáteli, špičkami domácí literární scény realistické generace a vítal i příspěvky mladších autorů. Mezi ilustrátory časopisu se objevil i mladý Zdeněk Burian.
Po etablování časopisu se jeho obsah postupně stával konzervativnějším, vydavatel MČ J. R. Vilímek nijak výrazně neusilovalo vůdčí postavení mezi časopisy pro mládež, spoléhal spíše na rutinu, ověřený opatrnější postup a věrnost odběratelů, projevující se generačním dědičným čtenářstvím. Konzervatismus vydavatele se projevoval i tím, že nové prvky MČ zpravidla zaváděl až po jejich dlouhodobém ověření, dlouho zůstával imunní i vůči modernějšímu trendu ve výtvarném a technickém pojetí.“
Časopis tiskl verše a beletristické příběhy, často ilustrované domovským kreslířem Vilímkova nakladatelství Věnceslavem Černým. Každý ročník tiskl jeden zábavný román na pokračování. Malý čtenář obsahoval také naučné články a cestopisy, doprovázené fotografiemi. Jeho poslední strana byla věnována hádankám a hlavolamům, do 20. let 20. století tu také byly žertovné obrázky beze slov. Těsně před zánikem časopisu, mezi lety 1940- 1941 tiskl v Malém čtenáři své první verše pro děti (většinou jako doprovod k fotografiím) jeho tehdejší redaktor a pozdější klasik dětské poezie František Hrubín. Do časopisu kromě poezie psal i pro titul charakteristické dobrodružné povídky, které podepisoval pseudonymy.
Časopis věnoval zvláštní rubriky módním dětským zájmům, např. filatelii (ve 20. letech 20. století), sportu a také esperantu. V roce 1898 (č. 2) časopis jako první otiskl slohové práce žaček učitele Jana Václava z Finberka, čímž započal dlouhou tradici tištění dětských textů na vlastních stránkách, a částečně v domácích dětských časopisech vůbec. Později nepravidelně otiskoval celou rubriku vlastní tvorby dětí, nazvanou „Z vlastní hlavy“ či „Práce našich čtenářů“, později „Dílna“. Organizoval i časté autorské soutěže pro děti.
Mezi pravidelnými rubrikami se postupně ustálila velmi oblíbená „Kronika“ – časové, zajímavé a srozumitelně i zábavně psané zprávy z různých oborů, dále „Beseda“ – sloupek o aktuálním problému, „Práce a hra“ – o ručních pracích a také „Dědečkovy žertíky“. Na obálce byla zábavná příloha, zprvu zvaná Rozmanitosti, později Oříšky, a rubrika „Přemýšlej a rozluštíš“ s rébusy, žerty a hádankami. V titulu se objevovaly i citáty slavných („Zlatá zrnka“). Zajímavosti z ciziny obsahovala rubrika „Panoráma“, později „Rozmanitosti“ a „Ze všech koutů světa“.
Po vzniku samostatného Československa časopis přestává stačit trendům moderních periodik pro děti, stále si však drží širokou oblibu čtenářů. Obálka je zaplněna inzercí, v časopisu se rozšiřuje jeho naučná část. Časopis přijímá se zpožděním novinky v obsahu progresivnějších periodik pro děti, změnám se ale nevyhýbá. Zavádí zmíněné rubriky zajímavostí ze světa, filatelistickou rubriku i dobově populární junáckou hlídku. Přes neutuchající zájem publika se Malý čtenář ve 20. a 30. letech nevyhnul kritice odborné veřejnosti, zejména pro přílišný konzervatismus a koncepci nedostačující měnícím se dobovým nárokům.
Malý čtenář se od počátku úzkostlivě vyhýbal politickým a společenským tématům, tiskl tematicky nadčasovou beletrii a zábavní čtení, což se v pozdější, socialistické historiografii dětské literatury stalo důvodem jeho kritiky. V posledních ročnících před svým zánikem časopis zvyšoval množství obrázků na úkor textů, stal se víceméně obrázkovým týdeníkem, v němž měla beletrie vedle publicistiky jen podružnou úlohu.
V posledních ročnících se v obrazovém doprovodu časopisu začínala stále častěji uplatňovat fotografie, např. K. Plicky či V. J. Staňka. V posledních ročnících nabral časopis výrazněji novinový ráz, tiskl řadu zpráva zajímavostí ze světa, dokumentárních fotografií, sportovní reportáže atd. Na zadní straně obálky začal také tisknout humoristické či dobrodružné komiksy.
K časopisu vycházel v letech 1891-1942 Kalendář Malého čtenáře, později Kalendář české mládeže pod vedení Františka Serafínského Procházky. Ročně Malý čtenář vydával i několik (4-6) románových příloh vlastní edice a v letech 1928-1934 mj. edici Loutkové hry Malého čtenáře.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1927, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla MALÝ ČTENÁŘ zde >>>