Komiks ZKÁZA PLANETY ZEMĚ – ABC – 46.ročník – 2001
Dnes archivovaný kreslený seriál ze 46.ročníku časopisu ABC z roku 2001 pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Jang. Moc děkujeme!
Já osobně mám z časopisu ABC zafixoveného Václava Šorela jako scénáristu skvělých komiksů VZPOURA MOZKŮ, GALAXIA, TVRZ a OPERACE JERICHO, které maloval František Kobík.
Fakt je, že spolupráce Václava Šorela s Jiřím Petráčkem je neméně dobrá. To potvrzují jejich společná dítka, mimo dnes archivované ZKÁZY PLANETY ZEMĚ, také BIGGLES (časopis ABC) a OPERACE SLUNCE (magazín 21.STOLETÍ JUNIOR).
Dovolím si citovat ze ZLATÉ KNIHY KOMIKSŮ VÁCLAVA ŠORELA kde se o autoroovi na straně 249 píše:
„VÁCLAV ŠOREL *8.9.1937. Jeho jméno si příznivci komiksu budou nejčastěji spojovat s Františkem Kobíkem, se kterým vytvořil zejména pro časopis ABC mladých techniků a přírodovědců nezapomenutelná díla. Jeho tvůrčí záběr byl však podstatně širší a zvláště letečtí modeláři si vzpomenou na nejednu odbornou radu, kterou si mohli od tohoto autora přečíst na stránkách časopisů.
Václav Šorel, jenž je podepsán pod dvoudílnou Encyklopedií českého a slovenského letectví, měl k tomuto prostředí blízko, pracoval v letňanské Avii, kde se také setkal s již zmíněným Františkem Kobíkem. Společně začali tvořit díla, která lze dnes označit za kultovní. Výhodou bylo, že Kobík už nějaké zkušenosti s komiksy měl, a to nejen z Pionýrských novin, ale i z ABC, kde se s bývalým šéfredaktorem Vlastislavem Tomanem etabloval s dalším kultovním komiksem z prostředí Žluté planety, který je znám pod souhrnným názvem Pod paprsky Zářícího. Ale vraťme se zpět k Václavu Šorelovi: v roce 1977 vzniká dnes už legendární Vzpoura mozků, která byla inspirována nejen obavou z přetechnizované společnosti, ale i návštěvou ve výpočetním středisku, kde velikému sálu dominoval tehdy značně prehistorický počítač. Komiks se sci-fi tématikou slavil velký úspěch, proto na sebe nenechaly čekat i další příběhy – historicko-fantastická Tvrz o putování astronoma Martina Hrubého z 20. století do husitské doby, Galaxia, další vědeckofantastické dílo o cestě dvou přeživších kosmonautů vesmírem, nebo takřka dokumentární Operace Jericho, popisující vojenskou akci britského královského letectva při záchraně francouzských odbojářů z vězení v Amiensu. Václav Šorel společně s Františkem Kobíkem také vytvářeli pro ABC populární vystřihovánky, které „podepisovali“ značkou ŠOK. Jednalo se o spíše jednodušší, ovšem velmi oblíbené modely z oblasti bojové a kosmické techniky, z nichž část dokonce tvořila soubor nazvaný Muzeum kosmonautiky. Oba autoři si také oblíbili řadu experimentálních modelů, které byly vzdáleně inspirovány skutečnými stroji. Jejich společné výtvory vycházely nejen na stránkách časopisu ABC, ale i v edici Plastické vystřihovánky v Albatrosu. A samozřejmě si jako milý bonus nadělili společně i model hvězdoletu Prométheus, který figuroval v již zmíněné Vzpouře mozků.
Šorelovou doménou bylo rovněž plastikové modelářství, k němuž měl díky svému zájmu o letectví velice blízko. Když se mu splnilo jeho přání stát se právoplatným redaktorem ABC, připravoval pro modeláře články s konverzemi modelů, jejich recenze a případné úpravy – vše na vysoké odborné úrovni. Měl také přehled o novinkách na trhu plastikových modelů, podílel se i na reportážích a soutěžích s leteckou tematikou a pokusil se i formou komiksu vést tvůrce funkčních modelů ke správné stavbě. Bohužel příběh Létající parta nebyl na stránkách ABC dokončen. Šorel si vynahradil tento neúspěch zpracováním příhod známého pilota první světové války Biggleswortha zvaného Biggles, nad nímž se opět sešel s Jiřím Petráčkem, což platilo i pro následující komiks, jak jinak než z leteckého prostředí, jen z doby druhé světové války. Nesl název Vrabec a pojednávalo útěku českých pilotů z okupované vlasti do Anglie. Pamětníci si určitě připomenou i jeho krátké příběhy ze života pilotů druhé světové války, které vyšly v Leteckém speciálu ABC – zima 1988. Šlo o povídky Warhawk, Úlet či Angličan. Odborným textem opatřil Šorel známé stránky Monografie ABC, která nabízela modelářům třípohledové plánky a další detaily letadel.
Zájem o letectví podporuje Václav Šorel i mezi školní mládeží, v loňském roce podpořil kreslířskou soutěž mezi žáky letňanských škol, nad níž měl patronát starosta úřadu městské části Prahy 18 a časopis ABC. Že jeho zájem o leteétví není jen platonický, dokázal i mistrnou ukázkou řízení modelového vrtulníku v omezeném prostoru tělocvičny.
Václav Šorel je i nadále tvůrčí a zejména s Jiřím“Oskarem“ Petráčkem připravují další komiksy.“
A na straně 253 téže knihy se uvádí:
„JIŘÍ „OSKAR“ PETRÁČEK *13.1.1941. Jeden z nejpilnějších komiksových kreslířů se poprvé na stránkách tisku etabloval ve sportovním týdeníku Stadion, kde společně s Otakarem Volšičkou a Oldřichem Dudkem vytvořil kresby k dnes již téměř zapomenutému komiksu Expedice Yeti. Absolvent Hollarovy výtvarné školy, kde také díky svému eminentnímu zájmu o film přišel k přezdívce Oskar, pak musel na další komiksovou příležitost čekat téměř deset let, kdy se společně s odborníkem na kosmonautiku a záhadné jevy Pavlem Toufarem pustili do rozsáhlého příběhu dětské party Třináctka ze Staré čtvrti. Na ni téměř plynule navázala další dobrodružství jiné skupiny dětí, kterou Petráček tentokrát tvořil s redaktorem časopisu Sedmička pionýrů Jiljí Zárubou. Seriál nesl název Mimozemšťané. V tomto prostředí dětských dobrodružství strávil celých sedm let a na jeho práci se nijak nepromítl ani vážný úraz na pravé ruce. Ještě během práce pro Sedmičku pionýrů zamířil pod hlavičku časopisu ABC, kde si ho pro spolupráci vybral technický redaktor Rudolf Baudis. Společně vytvořili originální podobu legendárního Golema, která se poprvé objevila pouze na stránkách speciálu ABC (později byla reprizována i v časopise). Potom už byl velice vytěžovaným kreslířem – pro ABC vytvořil komiksy Gulliverovy cesty, Divoký Dkk, Létající parta, po revoluci sci-fi Návrat z ráje, speciálový seriál Nebe v plamenech, s V. Šorelem obsáhli první světovou válku (Biggles) i druhou světovou válku (Vrabec), zpracoval i klasického Londonova Bílého tesáka – v černobílém pérovém provedení. Když se objevily krátce po sametové revoluci dva dnes už bohužel neexistující specializované komiksové časopisy, nemohly v nich chybět ani Petráčkovy kresby. V Kometě ilustroval příběh s tématikou ochrany zvířat s názvem Goro, ochránce makaků (napsal Ivo Pechar), do Arény, která měla podstatně kratší dobu existence, kreslil seriál z leteckého prostředí, opět připravovaný Ivo Pecharem, s názvem Mistr Looping. Ten se bohužel přiřadil k Létající partě – a zůstal nedokončen. Od roku 2001 spolupracuje s časopisem SKAUT, kde spolupracoval například s historikem zabývajícím se Foglarovým dílem, Václavem Noskem – Windym, čtyři roky maloval komiksový seriál Truhla pokladů (ten vyšel v roce 2010 i jako samostatná kniha). Zajímavým pokusem, ale dle jeho vlastních slov ojedinělým, byl návrh poštovní známky ke 100. výroční založení skautské organizace. Častým počinem „Oskara“ je také ilustrace knih a učebnic.
Jiří Petráčekje u svých spolupracovníků oceňován nejen pro své kresby, ale také flexibilitu a schopnost plně akceptovat danou předlohu. Zůstává věrný klasické ruční práci, všudypřítomné počítače do jeho tvorby zasahují pouze v oblasti psaných textů.“Leccos vám ty mašinky ulehčí, ale obrázek za vás nenamalují,“ říkává.“
V předmluvě ke kreslenému seriálu ZKÁZA PLANETY ZĚMĚ, která vyšla na 147. straně ZLATÉ KNIHY KOMIKSŮ – VÁCLAV ŠOREL (vydalo v roce 2011 nakladatelství XYZ), píše autor:
„Tento seriál byl zatím posledním komiksem, který dvojici Šorel-Petráček vycházel v časopisu ABC. U jeho zrodu stála úvaha, co by asi bylo s lidskou civilizací, kdyby Tunguzský meteorit vybuchl kdesi nad centrální oblastí Evropy, a navíc byl mnohonásobně větší. Skončili bychom stejně jako kdysi dinosauři, nebo by lidstvo přežilo? Druhá úvaha si pohrávala s myšlenkou spisovatele vědecko-fantastické literatury Ludvíka Součka, že vesmír je „prošpikován“ tunely, kterými se dá snadno dostat až na samý konec galaxie, či dokonce do galaxie jiné. Já jsem si dovolil Součkovy tunely „vylepšit“ tím, že pevná tělesa se v nich pohybují různou rychlostí v závislosti na hmotnosti prolétávajícího tělesa. Čím je těžší, tím letí rychleji, a obráceně. Navíc, proletí-Ii stejným tunelem, jenže opačným směrem, a bude z nějakého důvodu lehčí, prorazí časovou bariéru a vrátí se do minulosti. Pěkně šílená myšlenka, že? Umožnila mi ale, aby takovou cestu nechtěně podstoupila kosmická loď Ikarus, hlavní hrdina příběhu si přivezl z minulosti nevěstu a posádka tohoto bitevního křižníku zabránila zániku lidské civilizace. Ten by totiž určitě nastal po výbuchu dalšího vojenského „šífu“ jménem Daidalos, který byl doslova naplněn antihmotou a dalšími“lahůdkami“, takže jeho výbuch by se rovnal dopadu obřího asteroidu, nebo spíše malé planetky. Kdysi někdo moudrý řekl: „Vaše myšlenka je sice šílená, ale zase ne tak šílená, aby nemohla být pravdivá.“ Nárok na něco podobného si rozhodně nedělám. Jen doufám, že vás příběh pobaví stejně, jako kdysi pobavil čtenáře Ábíčka.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání kresleného seriálu v ABC v roce 2001, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku vybrané archivované stránky časopisu ABC – kliknutím na náhled strany:
Především je zajímavé vidět tu své dílo, protože v rámci přípravy Encyklopedie Komiksu 2 jsem byl požádán vydavatelstvím XYZ k napsání uvedených medailonků do Zlaté knihy komiksů…
Ohledně Zkázy planety Země se ale neobjevuje fakt, že tento příběh už jednou vyšel, ovšem v jiné formě a pod jiným názvem. Na sklonku roku 1990 byl otištěn v komiksových sešitech Kometa (čísla 14-17), ovšem jako Hlídač na Ikaru, ve jiné verzi a s jiným kreslířem. O výtvarnou stránku se postaral Lubomír Hlavsa a chyběla mu závěrečná sekce týkající se Tunguzského meteoritu. Určitou raritou je, že ačkoliv byl dějově Hlídač na Ikaru kratší, co do poštu stránek převýšil Zkázu planety Země o pět (32 x 27).
1) Moc se omlouvám, že jsem Vás při citaci neuvedl jako autora. Mrzí mne to, rozhodně to nebyl úmysl. Přičítám to své nepozornosti (nemám teď Zlatou knihu komisů k dispozici, takže se ani nemůžu podívat, jak moc nepozorný jsem). Neomlouvá mne ani to, že jsem pouhý amatér. Je to pro mne impuls, abych se snažil podobný „faux pas“ nezopakovat.
2) Stejtě tak Vám děkuji za doplňující informaci ohledně publikace v KOMETÉ (tu se nám už podařilo archivovat kompletně). Pro zvídavé fandy mají tedy čísla 14-17 KOMETY další velmi zajímavou souvislost. Díky!
Omlouvat se není potřeba, protože XYZ to vůbec do tiráže neuvedlo. Občas tohle vydavatelství dělalo určité kopance, jako autor Encyklopedií komiksu s nimi mám své zkušenosti. Takže z toho nemějte těžkou hlavu.