Daily Archives: 6.10.2016
Kompletní časopis ŠIRÝM SVĚTEM – 9.ročník – 1932
Jak už jsem zde několikrát psal, ŠIRÝM SVĚTEM není typický dětský časopis. Jeho cílová skupina čtenářů začínala spíše až u studentů středních škol.
Časopis ŠIRÝM SVĚTEM zaujímá v archivu tohoto webu prozatím jedno prvenství – je zde archivováno (téměř kompletně) všech jeho prvních osm ročníků – od roku 1924. A dnes přibývá do archivu www.detske-casopisy.cz devátý ročník!
Zeměpisný měsíčník ŠIRÝM SVĚTEM vydávala Česká grafická Unie a.s. v Praze. Ta formálně vznikla roku 1900 převedením postupně spojených tiskáren (J. Otta, J. R. Vilímek, Fr. Šimáčka, Jan Vilím) na akciovou společnost. Od roku 1949 se přeměnila na vydavatelství Naše vojsko a tiskárnu n. p. Polygrafia. Časopis vycházel každý měsíc kromě července a srpna. Časopis stál Kč 6,-.
9.ročník vycházel v roce 1932. Stále – jako po celou dobu jeho existence (21.ročníků) – jej řídil Stanislav Nikolau (*1878 +1950). Historii časopisu i souvislostem kolem kontraverzního šéfredaktora bylo věnováno dost prostoru v předchozích článcích-archivech, není tedy třeba informace opisovat 🙂 Nicméně dnes alespoň jedna zajímavost: 29.ledna 1922 mu vychází na titulní straně NÁRODNÍ POLITIKY fejeton SVĚT SE ZPLOŠŤUJE popisující proces, který dnes nazýváme „globalizace“.
Nespornou atraktivitu dodávaly časopisu ŠIRÝM SVĚTEM četné ilustrace Zdeněka Buriana – pokud se nemýlím, je jich v 9.ročníku aslespoň 31 – jako samostatné barevné přílohy i černobílé malby a perokresby.
Zde uvedené ukázky jsou z 1.čísla 9.ročníku ŠIRÉHO SVĚTA.
Mimo kresby a obrazy, jsou v časopise černobílé fotografie. V první části časopisu jsou reportáže a povídkyi na pokračování, v druhé části jsou pravidelné rubriky.
Rubrika BESÍDKA byla naplněna krátkými a nadčasovými příběhy k zamyšlení.
V rubrice K PŘÍLOHÁM je například v 1.čísle článek GRÓNSKO – STŘEDEM ZÁJMU MODERNÍ DOBY a souvisí s barevnou přílohou Zdeňka Buriána – obrazem Na Grónském pobřeží (první obrázek tohoto článečku) .
Cestovatelka Alexandra David-Neel (v edici Země a lidé vydalo stejné nakladatelství její poutavý cestopis „O žebrácké holi do Svatého města“) doplnila své cestopisy novou knihou o tibetshých mágech a kouzelnících, z níž ŠIRÝM SVĚTEM přinesl ukázku o záhrobním životě a o pohřbívání v Tibetu.
Šéfredaktor Stanislav Nikolau považoval v rámci seznámení s barvitostí světa za vhodné přinášet i články tohoto typu.
Rubrika ROZHLEDY HOSPODÁŘSKÉ se v 1.čísle zaměřila na Lov velryb podle statistiky lovu velryb za léta 1919-1929. “ …Největši loviště velryb je v Antarktidě (Jižní Georgie, Jižní Orkneje a Shetlandy a j. (55·2%), druhé velké loviště je u afrického pobřeží (16·2%), dále jsou to vody kolem Japonska a Koreje (8%); Tichý oceán severně od rovníku (7·1 %), severní Atlantický oceán a Severní ledové moře (6·4%). Na prvním místě mezi lovci jsou Norové (99.634 kusů) a Angličané (60.344 kusů). …“
Některé rubriky se v 9.ročníku ŠIRÝM SVĚTEM objevovaly nepravidelně – napříkad v 1.čísle byla rubrika ROZHLEDY VOJENSKÉ, která v 10.čísle není. Tam je ale rubrika LITERATURA (recenze na „cestopisné“ knihy), která naopak v 1.čísle není.
„Za jímavá změna v ročním přirozeném přírůstu obyvatelstva v Německu a ve Francii. Nízký vzrúst počtu obyvatelstva v Francii a nepomčrně vysoký v Německu byl v poměru obou států všeobecně zdůrazňován. Jak se ale vzrúst ten řídí hospodářskými poměry, vyplývá z překvapujícího zjevu, že r. 1930 německá kvota přirozeného přirostu klesla pod francouzskou. Kdežto už r. 1929 připadalo v Německu na 1.000 obyvatel 17.9 živě narozených, klesl přírost r. 1931 na 17.5 promille. Ve Francii však stoupl r. 1930 přírost na 18.1 při 1000 o byv. Tím stojíme před novým zjevem, který sluší míti v paměti. Absolutní počet porodil v Německu byl r.1929 1,147.458 a r.1 930 1,126.829 duší.“
Kdo zná předchozí archovované ročníky ŠIRÝM SVĚTEM ví, že humor nepatří k silným stránkám tohoto seriózního časopisu. Ale v 9.ročníku se objevila nepravidelná rubrika NA NITI HUMORU.
Pravidelná rubrika ZE SVĚTA přinášela i zpávy tohoto typu: „Nová výprava do Himalají se chystá v roce 1932. Jejím cílem je vystoupení na vrchol hory Nanga Parbat a v jejím čele stoj í Frank Smythe. Nanga Parbat j e v Kašmíru při horním Indu, severně od Srinagaru. Je vysoká 7.000 m a náleží mezi nejvyšší vrcholy Himalají. První výstup na ni podnikli r. 1895 A. F. Mummery, major Bruce, profesor Norman Collie a Geoffrey Hastings. Mummery za doprovodu jediného Gurkhy se dostal do výše 6.000 m. Výprava neměla dostatečné výzbroj pro tak namáhavý podnik. Mummery chtěl se pak dostati přes průsmyk Diamir. Provázeli ho dva Gurkhové. Všichni tři zmizeli beze stopy, patrně zasypáni nějakou lavinou. Od těch dob nebyl učiněn žádný pokus.
Nová britská výprava má trvati tři měsíce. Je mínění, že její zdar je závislý na dosažení průsmyku Diamiru. Ale i tak to bude velice nebezpečný podnik a hlavní obtíže se očekávají při posledních 3.000 m od vrcholu. Počítá se tu se zkušenostmi nabytými při výpravách na Kamet a Kančendžungu. Frank Smytbe byl vůdcem oddílu, který se r. 1931 dostal na vrchol Kametu, a členem Dyhrenfurthovy výpravy, jež r. 1930 vystoupila na Kančendžungu.“
Šéfredaktor ŠIRÝM SVĚTEM PhDr. Stanislav Nikolau byl politicky aktivním člověkem a v době vydávání 9.ročníku – v říjnu 1932 – se stal předsedou hnutí Vlajka (zastávala ideologii antisemitismu, antiněmectví a antikomunismu). To uvádím k pochopení souvislostí textu v rubrice OTÁZKY DNE: „Nejprve důležité upozornění. Domnívali jsme se, že žijeme v demokratickém státě, kde lze projeviti otevřeně mínění, které snad může býti nespravné, ale proto se nemusí vyhrožovati poškozováním časopisu. Ten se snaží neodvisle vycházeti ze zeměpisně-hospodářských poměrů. Zklamali jsme se v naší demokracii. Vyskytli se lidé, kteří nás napadli pro naše stanovisko, ač opačný svůj názor neodůvodnili, protože dál jejich obzor nesahá . . . Chtějíce ulomit hrot oněm útokům, prohlašujeme předem – ač neradi – že se zásadně otázkám československé politiky vyhneme, aby nemohl na nás padnout stín politického stranictví, a budeme si všímat jen cizích zahraničních událostí. Tolik na vysvětlenou.“
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání 9.ročníku ŠIRÝM SVĚTEM v roce 1932, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.
Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ŠIRÝM SVĚTEM – kliknutím na náhled strany:
