Daily Archives: 26.5.2016
Kompletní JUNÁK – 10.ročník – 1923-24
JUNÁK je nejstarší časopis pro mládež, který (s 2x dvacetiletým zákazem a 1x pětiletým zákazem) vychází dodnes.
JUNÁK vycházel v roce 1923-24 zpravidla v rozsahu 16 stran, pochopitelně černobíle, ve formátu 23 x 15,5 cm.Také 10.ročník má celkem 156 stran – v osmi sešitech (10 číslech).
I v 10.ročníku časopisu JUNÁK, v letech 1923-1924, byly otiskovány fotografie a reportáže z cest, povídky i rubriky jako OZNAMOVATEL, VESELÝ KOUTEK, ZE SKAUTSKÉHO SVĚTA, RADIOTELEGRAFICKÉ ZPRÁVY SKAUTA-JUNÁKA, ZE ŽIVOTA JUNÁKŮ, IN MEMORIAM, HLÍDKA OLD SKAUTŮ, ….
Časopis JUNÁK ve dvojčísle 5-6, reagoval na smrt básníka Jiřího Wokera, který se jako šestnáctiletý účastnil skautského tábora A.B.Svojsíka. TRIUMF MRTVÉHO napsal sám zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík.
Na článek navazuje Wokerova báseň MODLITBA, povídka NA POSLEDNÍ HLÍDCE a taky báseň RADOSTI.
Nezanedbatelnou osobností mezi tehdejšími českými skauty byl Eduard Štorch (*1878 +1956) – pedagog, spisovatel a archeolog. Proslul svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a bronzové. Jeho „čítankové“ a zřejmě nejslavnější dílo jsou LOVCI MAMUTŮ. Mezi skauty měl přezdívku Sachem.
Sachemovy praktické aktivity s mladými lidmi (sám byl bezdětný) a jeho celoživotní pedagogické působení podle mnohých převyšuje jeho spisovatelský a archeologický význam. Wikipeda uvádí:
„Napsal sociologickou studii Sociální postavení dětí v severočeském revíru, která byla otištěna v revui pro vědu, umění a život sociální Naše doba, Praha, roč. VIII, roku 1901. Psal o zdejší krajině, která má nejen vzduch zkažený dýmem, ale také o zpustlých dětech, které tu jsou postrachem vychovateli, kouří, jakmile se naučily běhat, kořalku pijí s dospělými zároveň, lžou, podvádějí, jsou do krajnosti drzé, surové, ukradnou i hodinky učiteli, z učitele si nic nedělají (vědí, že je nesmí tělesně potrestat a jiný trest na ně nepůsobí), policajtům utekou, a rodiče děti vychovávají jen bitím. Pedagogické neúspěchy v tomto prostředí jej vedly ke snaze tyto děti pochopit a převychovat. Zde se zrodila jeho myšlenka škol v přírodě a k výchově pohybovými aktivitami a manuální prací, jíž se přirozená „expanze pohybová“ nejen vybije, ale i užitečně využije.“
„Roku 1902 zveřejnil v NAŠÍ DOBĚ další studii, podle níž 12 % dětí spí na zemi, 14–18 % žáků nesnídá a 14–50 % žáků neobědvá a většina žáků bydlí v místnosti obydlené velkým počtem lidí, 5 až 14, často spolu s nemocnými. Došel k závěru, že pomoci může jen učitel, a že jeho styk s dětmi by měl být přátelského rázu, aby ho žáci přestali nenávidět. Jednou z jeho prvních speciálních metod byly besedy po vyučování, na které zpočátku bral nejvýše čtyři žáky, později více, a probíral s nimi jejich problémy. Také postupně dospěl k tomu, že školský systém je zaměřen pouze na mechanickou paměť, ale nepěstuje reflexi, pozorování, obsahovou paměť a vůli.“
„7. června 1928 požádal o přeložení do dočasné výslužby z důvodu duševního zhroucení, bezúspěšnosti školní činnosti, ztroskotání jeho podniků, beznadějnosti své učitelské dráhy a neúspěšnosti žádostí o získání definitivy (kterou přednostně získávají učitelé starší nebo s vlastními dětmi) a vyčerpání způsobenému nepřetržitým nasazením, činností s dětmi i o nedělích a prázdninách. Nakonec se však k učitelské práci přece jen vrátil. 7. června 1930 jej konečně zemská školní rada ustanovila definitivním odborným učitelem v Jindřišské ulici, což jej také povzbudilo do další činnosti.“
„Ve dvacátých letech věnoval veškerý volný čas mládeži, což jej roku 1928 dovedlo k duševnímu zhroucení. Po získání definitivního učitelského místa v roce 1930 koupil roku 1933 domek v Lobči u Mělníka a spolu s manželkou se tam pravidelně v neděli rekreoval a také psal.“
„Své škole pak musel doložit přesný rozvrh hodin pro třídu vyučovanou ve škole v přírodě a jeho skloubení s rozvrhem ostatních třídy, aby bylo zřejmé, jak bude zastupován. Ve škole v přírodě Štorch vyučoval ve čtvrtek, pátek a sobotu od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin. Kolegové učící přírodopis a náboženství se také uvolili docházet vyučovat na farmu.
Štorch na svou Dětskou farmu zval a přijímal zde odborníky a kolegy, aby se s tímto přístupem seznámili. Za nejlepší odpověď na pochybovačné dotazy považoval holou skutečnost. Děti nechal při prvním příchodu na farmu nejprve dva dny vyřádit či spontánně se zabavit a teprve poté s nimi začal s prvními ochotnými zájemci systematicky pracovat, k čemuž se pak přidávali další. Třetího dne už žáci byli schopni přistoupit na návrh: „Hoši, nejdříve si odbudeme školu a pak budete míti volno!“ Místo pohrůžky „zůstaneš po škole“ tak na Farmě byla nejúčinnější poslední pohrůžka „půjdeš domů“. Farmu osobně navštívil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.“
Eduard Štorch pochopitelně publikoval i v 10.ročníku časopisu JUNÁK – tehdy mu bylo pětačtyřicet let.
Propagační leták – prospekt byl opatřen na titulní straně stejnou fotografií jako dubnové – 7.číslo:
Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu JUNÁK v roce 1923-24, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledy titulních stran.
Prohlédni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) časopis JUNÁK ve svém počítači, tabletu či notebooku – ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:
