ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 

Kompletní JUNÁK – 10.ročník – 1923-24

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_01

JUNÁK je nejstarší časopis pro mládež, který (s 2x dvacetiletým zákazem a 1x pětiletým zákazem) vychází dodnes.

JUNÁK vycházel v roce 1923-24 zpravidla v rozsahu 16 stran, pochopitelně černobíle, ve formátu 23 x 15,5 cm.Také 10.ročník má celkem 156 stran – v osmi sešitech (10 číslech).

I v 10.ročníku časopisu JUNÁK, v letech 1923-1924, byly otiskovány fotografie a reportáže z cest, povídky i rubriky jako  OZNAMOVATEL, VESELÝ KOUTEK, ZE SKAUTSKÉHO SVĚTA, RADIOTELEGRAFICKÉ ZPRÁVY SKAUTA-JUNÁKA, ZE ŽIVOTA JUNÁKŮ, IN MEMORIAM, HLÍDKA OLD SKAUTŮ, ….

junak_10.rocnik_(1923-24)_cislo_10_medved

Časopis JUNÁK ve dvojčísle 5-6, reagoval na smrt básníka Jiřího Wokera, který se jako šestnáctiletý účastnil skautského tábora A.B.Svojsíka. TRIUMF MRTVÉHO napsal sám zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík.

Na článek navazuje Wokerova báseň MODLITBA, povídka NA POSLEDNÍ HLÍDCE a taky báseň RADOSTI.

junak_10.rocnik_(1923-24)_cislo_05-06_Wolker

Nezanedbatelnou osobností mezi tehdejšími českými skauty byl Eduard Štorch (*1878  +1956) – pedagog, spisovatel a archeolog. Proslul svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a bronzové. Jeho „čítankové“ a zřejmě nejslavnější dílo jsou LOVCI MAMUTŮ. Mezi skauty měl přezdívku Sachem.

Sachemovy praktické aktivity s mladými lidmi (sám byl bezdětný) a jeho celoživotní pedagogické působení podle mnohých převyšuje jeho spisovatelský a archeologický význam. Wikipeda uvádí:

„Napsal sociologickou studii Sociální postavení dětí v severočeském revíru, která byla otištěna v revui pro vědu, umění a život sociální Naše doba, Praha, roč. VIII, roku 1901. Psal o zdejší krajině, která má nejen vzduch zkažený dýmem, ale také o zpustlých dětech, které tu jsou postrachem vychovateli, kouří, jakmile se naučily běhat, kořalku pijí s dospělými zároveň, lžou, podvádějí, jsou do krajnosti drzé, surové, ukradnou i hodinky učiteli, z učitele si nic nedělají (vědí, že je nesmí tělesně potrestat a jiný trest na ně nepůsobí), policajtům utekou, a rodiče děti vychovávají jen bitím. Pedagogické neúspěchy v tomto prostředí jej vedly ke snaze tyto děti pochopit a převychovat. Zde se zrodila jeho myšlenka škol v přírodě a k výchově pohybovými aktivitami a manuální prací, jíž se přirozená „expanze pohybová“ nejen vybije, ale i užitečně využije.“

„Roku 1902 zveřejnil v NAŠÍ DOBĚ další studii, podle níž 12 % dětí spí na zemi, 14–18 % žáků nesnídá a 14–50 % žáků neobědvá a většina žáků bydlí v místnosti obydlené velkým počtem lidí, 5 až 14, často spolu s nemocnými. Došel k závěru, že pomoci může jen učitel, a že jeho styk s dětmi by měl být přátelského rázu, aby ho žáci přestali nenávidět. Jednou z jeho prvních speciálních metod byly besedy po vyučování, na které zpočátku bral nejvýše čtyři žáky, později více, a probíral s nimi jejich problémy. Také postupně dospěl k tomu, že školský systém je zaměřen pouze na mechanickou paměť, ale nepěstuje reflexi, pozorování, obsahovou paměť a vůli.“

7. června 1928 požádal o přeložení do dočasné výslužby z důvodu duševního zhroucení, bezúspěšnosti školní činnosti, ztroskotání jeho podniků, beznadějnosti své učitelské dráhy a neúspěšnosti žádostí o získání definitivy (kterou přednostně získávají učitelé starší nebo s vlastními dětmi) a vyčerpání způsobenému nepřetržitým nasazením, činností s dětmi i o nedělích a prázdninách. Nakonec se však k učitelské práci přece jen vrátil. 7. června 1930 jej konečně zemská školní rada ustanovila definitivním odborným učitelem v Jindřišské ulici, což jej také povzbudilo do další činnosti.“

„Ve dvacátých letech věnoval veškerý volný čas mládeži, což jej roku 1928 dovedlo k duševnímu zhroucení. Po získání definitivního učitelského místa v roce 1930 koupil roku 1933 domek v Lobči u Mělníka a spolu s manželkou se tam pravidelně v neděli rekreoval a také psal.“

„Své škole pak musel doložit přesný rozvrh hodin pro třídu vyučovanou ve škole v přírodě a jeho skloubení s rozvrhem ostatních třídy, aby bylo zřejmé, jak bude zastupován. Ve škole v přírodě Štorch vyučoval ve čtvrtek, pátek a sobotu od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin. Kolegové učící přírodopis a náboženství se také uvolili docházet vyučovat na farmu.

Štorch na svou Dětskou farmu zval a přijímal zde odborníky a kolegy, aby se s tímto přístupem seznámili. Za nejlepší odpověď na pochybovačné dotazy považoval holou skutečnost. Děti nechal při prvním příchodu na farmu nejprve dva dny vyřádit či spontánně se zabavit a teprve poté s nimi začal s prvními ochotnými zájemci systematicky pracovat, k čemuž se pak přidávali další. Třetího dne už žáci byli schopni přistoupit na návrh: „Hoši, nejdříve si odbudeme školu a pak budete míti volno!“ Místo pohrůžky „zůstaneš po škole“ tak na Farmě byla nejúčinnější poslední pohrůžka „půjdeš domů“. Farmu osobně navštívil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.“

Eduard Štorch pochopitelně publikoval i v 10.ročníku časopisu JUNÁK – tehdy mu bylo pětačtyřicet let.

junak_10.rocnik_(1923-24)_cislo_01_Eduard_storch

Propagační leták – prospekt byl opatřen na titulní straně stejnou fotografií jako dubnové – 7.číslo:

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_letak

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k dokreslení souvislostí kolem vydávání časopisu JUNÁK v roce 1923-24, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE dolů pod náhledy titulních stran.

Prohlédni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) časopis JUNÁK ve svém počítači, tabletu či notebooku – ve formátu PDF kliknutím na náhled titulní strany:

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_01

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_02

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_03

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_04

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_05-06

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_07

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_08-09

JUNAK_10.rocnik_(1923-24)_cislo_10

 

4x MARBULÍNEK – 1992 (1931)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

MARBULÍNKA pro www.detske-casopisy.cz digitalizoval Damro. Ten také poslal tento průvodní text. Veliké díky!

Kdo to byl Marbulínek? Byl to malý  nezbedný  čertí  klučina. Jeho příběhy vycházely v sešitových   vydáních, ale také v souborném vydání v knížkách. Autorem textů byl  Otakar Haering (26.11.1892- 15.10.1951), český spisovatel řady společenských románů, především pro ženy a dívky, a také autor knížek pro děti. Jako  učitel měl k dětem blízko.  Autorem obrázků byl  František  Smatka , vlastním jménem Smeták (1899-1978). Jeho kresby jako by vypadly z dílny Walta Disney. Dost ilustrací, zejména zvířátek,  dělal podle fotografií.  Pro firmu Baťa vyráběl plakáty v podobném stylu. Verše psal Haering až na jeho  hotové obrázky

Podle dnešních kritiků, zejména  Ivo Fencla  to byl  nejpokleslejší nevkus a kýč a postatný podíl na něm měly ilustrace knížete české výtvarné podbízivosti Fr. Smatka.

Viz:  http://neviditelnypes.lidovky.cz/literatura-dabelsky-marbulinek-dn0-/p_kultura.aspx?c=A090308_184346_p_kultura_wag

Ovšem pro děti, ale také jejich rodiče  byl Marbulínek  a jeho kamarádi, sestřička Lucinka, pejsek Fenek, ale také Kašpárek a další postavičky  populární  a  také dosáhli Marbulínci vysokých nákladů  a byly vydávány v dalších vydáních.  Trochu nadneseně by se dalo tvrdit, že to byl zárodek českého komiksu. První sešit vyšel  před  Vánocemi  1931 ve vydavatelství  Zmatlík a Palička. Mimo Haeringa psal také texty  později Jan Zmatlík a Vladimír Watzke (Vláďa Zika – psal též do Punti). Otakar Haering psal texty ve veršované podobě, později jeho pokračovatelé  se uplatnili i s prózou.

otakar_haering

V letech 1991-1992 vydával  Marbulínky  Jiří Zmožek ve svém   vydavatelství  a nakladatelství – Carmen v původní podobě. Uvedené   příběhy jsou  z těchto vydání.

Seznam původních vydání:

  • Marbulínek, Kašpárek, pejsek Fenek a jejich veselé příběhy (1931),
  • Marbulínek, Kašpárek a pejsek Fenek na venkově (1931),
  • Marbulínek, Kašpárek a pejsek Fenek v zoologické zahradě (1931),
  • Marbulínek, Kašpárek a Bobi ve škole (1932),
  • Zvířátka ve škole, Marbulínek s nejmilejšími zvířátky (1934),
  • Marbulínkův sen z pohádky do pohádky (1934),
  • Marbulínek v nebi (1934),
  • Marbulínek cestuje (1934),
  • Marbulínek a jeho hračky, Lucinka a Marbulínek… a další, přičemž literární štafetu převzal i Vladimír Watzke (1900-71) známější jako Vláďa Zíka a doplnil sérii o tituly
  • Marbulínek v cirkuse,
  • Marbulínek krotitel,
  • Marbulínkovo představení,
  • Marbulínkův cirkus (=souborné vydání tří předchozích),
  • Marbulínek vítá jaro (1934),
  • Marbulínkova domácí zviřátka,
  • Nejmilejší Marbulínkova domácí zviřátka či
  • Marbulínkovy veselé příběhy“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání MARBULÍNKA v letech 1931-34 i roce 1992, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu MARBULÍNKA – kliknutím na náhled strany:

MARBULINEK_(1992)_cislo_05_Marbulinek_Kasparek_a_pejsek_Fenek_v_ZOO MARBULINEK_(1992)_cislo_15_Marbulinek_vita_jaro MARBULINEK_(1992)_cislo_16_Marbulinek_v_nebi MARBULINEK_(1992)_cislo_17_Marbulinek_a_jeho_hracky