MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

 

ČTYŘLÍSTEK – 14.ročník – 1982

Dnes archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1982 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Nemo a Satok. Veliký dík!

Komiksový časopis ČTYŘLÍSTEK vydávalo nakladatelství PANORAMA. Odpovědným redaktorem byl Jiří Čehovský. Standardní rozsah časopisu byl 36 stran (100. číslo mělo stran 52). Dnes archivované čísla vycházely v nákladu – 141500 – 163000 výtisků! Časopis ČTYŘLÍSTEK stál 7 Kčs (100. číslo stálo 9,50 Kčs) a nedal se předplatit, dal se pouze koupit ve stáncích PNS či papírnictvích.

Na rok 1982 naplánovala redakce vydání 9 čísel. Vzhledem k počtu jednotlivých výtisků ČTYŘLÍSTKU (v té době to byl také jediný pravidelně vycházející komiksový časopis), bylo v roce 1982 vytištěno celkově více než milion a čtvrt sešitů!

I když se ve ČTYŘLÍSTKU úmyslně vyhýbali nazývat se „časopisem“ (oficiálně se jednalo o „sešit“ knihovničky), z našeho pohledu splňuje všechny atributy „časopisu“.  Hned na druhé straně každého čísla byl úvodník – začínající „čtyřlístkovským“ oslovením „Ahoj děvčátka a kluci„. Vždy byl doplněn kresbou čtyřlístkovských postaviček tak, jak je namalovali sami čtenáři:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ČTYŘLÍSTEK z roku 1982, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ČTYŘLÍSTEK zde >>>

Premiéra časopisu ÚSVIT – 9.ročník – 1927-28

V dnešnej premiére zaraďujeme do nášho archívu kompletný ročník časopisu ÚSVIT a to konkrétne 19 výtlačkov aj s jeho obsahom.

Nakoľko boli skeny urobené zo zviazaného zväzku, tiráž ako aj prebaly časopisu k dispozícii nemáme. Z úvodnej strany sa však dá vyčítať: ÚSVIT s podtitulom Obrázkový časopis pro mládež. Šéfredaktor Adolf Wenig, redakčná rada Fr. Flos, Fr. Homolka, V F. Suk.

Časopis vychádzal v rokoch 1919 – 1931. 1.–8.ročník ako mesačník s podtitulom Listy věnované mladému pokolení a 9. – 12.ročník ako štrnásť-denník s podtitulom Obrázkový časopis pro mládež. Pre predstavu o podobe, ukážkam prebalov 6. a 8.ročníka, ktoré sa mi podarilo objaviť na internete.

   

K charakterizovaniu časopisu použijeme výstižné citáty z knihy Š.Šveca ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) zo strán 567-571:

Náročný časopis, založený po vzniku samostatného Československa Ústředním spolkem jednot učitelských, byl určen k umělecké výchově starších dětí pomocí kvalitních literárních a výtvarných děl. Jeho cílem bylo „přispět estetickou výchovou k přípravě mladé generace na život v novém zřízení.“ Ideově navázal na předválečné Jaro. Titul byl hojně oceňován soudobou kritikou, jejíž hlavní představitelé (např. redaktor Úhoru O. Svoboda či zakladatel Sukovy knihovny profesor V. F. Suk) do něj často přispívali. Sám V. F. Suk, který časopis několik let i spoluredigoval, právě v něm viděl ideál obrázkového časopisu pro děti. Vzhledem k nižšímu nákladu byl časopis distribuován za poměrně vysokou cenu, což bylo jeho zřejmě jedinou podstatnější nevýhodou. „Časopis otiskoval povídky, básně, pohádky, ale nezapomínal ani na významná jubilea, výročí a události ze světa, často se na jeho stránkách objevovaly cestopisné a zeměpisné příběhy.“
První číslo Úsvitu uvedla báseň Františka Serafínského Procházky s názvem „Dětem vítězů“, reflektující nadšení ze vzniku nového státu. Úsvit byl tištěn černobíle, na křídovém papíře Nejdůležitějším úkolem časopisu byla výchova čtenářů k umění a jeho vnímání. Každé číslo uvozovala původní báseň, následovala povídka či pohádka. V časopisu se pravidelně objevovaly kvalitní (černobílé) reprodukce významných výtvarných umělců (vedle obrazů např. i fotografie soch) spolu s životopisem autora a výkladem o jeho významu (většinou z pera Adolfa Weniga) v rubrice nejprve nazvané „Naše obrázky“, později „Naše obrazárna“. Ve výběru převažovali umělci domácí, klasičtí, jako Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek ap. Díla některých autorů se stala předmětem výkladu opakovaně (např. Mánesovy motivy z pražského orloje).

Tento ročník nám postupne predstavil: č.1. Artuš Scheiner, č.2. Mikoláš Aleš, č.3. Otto Gutfreund a Antonín Machek, č.4. Quido Mánes, č.5. Mikoláš Aleš, č.6. Antonín Slavíček, č.7. Josef Mánes, č.8. Oldřich Blažíček, č.9. Jaromír Stretti Zamponi, č.10. T. F. Šimon, č.11. Václav Brožík, č.12. Ryjec Jan Balzer, č.13. Viktor Barvitius, č.14. Ferdinand Maximilian Brokov, č.15. T. F. Šimon, č.16. Petr Brandl, č.17. Antonín Hudeček, č.18. Karel Svoboda a Josef Trenkwald, č.19.-20. Jaroslav Čermák

Od pátého ročníku časopis publikoval samostatnou „Obrazovou přílohu“. V čísle se objevovaly také „Noviny Úsvitu“, jako časová rubrika se zprávami o významných akcích a výročích, někdy doprovozené fotografií. U beletristických příspěvků se nacházely ilustrace, případně fotografie autora s životními daty. Titul se zaměřoval i na vlastní dětskou tvorbu, především však na její podporu a návody k ní v rubrice „Dílna“ (např. jak vytvořit linoryt, zhotovit věšák na oblečení, ptačí budku apod.).

Posledná strana obsahovala buď rubriku ROZMANITOSTI so zaujímavosťami z domova a zo sveta, alebo VESELÝ KOUTEK s kreslenými vtipmi a tzv. filmovými veselohrami.

Časopis se věnoval i Slovensku, v roce 1921 otiskl i celé slovenské číslo (č. 5). Od 9. ročníku časopis rozšířil obsah a zvýšil periodicitu na čtrnáctideník. Publikoval i knižní přílohy, v letech 1929-1931 románovou přílohu na pokračování. Úsvit svým obsahem reagoval na aktuální výročí, případně světové události (např. zemětřesení v Japonsku). Tiskl cestopisné, vlastivědné a přírodovědné naučné články, především byl ale zaměřen na výchovu uměním.
Výtvarná složka časopisu, redigovaná Josefem Wenigem, byla od počátku jeho významnou součástí. Obsahovala i už zmíněnou rubriku „Naše obrazárna“, která tiskla texty vztahující se k reprodukcím tištěným v čísle. Čísla se věnovala představování jednotlivých výtvarných umělců včetně přetiskování reprodukcí, životopisů a výkladů autorova díla a významu. Rubrika „Od Šumavy k Tatrám“ na obálce dávala prostor textům samotných čtenářů, jejich dopisům a slohovým pracím. Mezi další rubriky patřily „Rozmanitosti“, později rozšířené na výše zmíněné „Noviny Úsvitu“ s aktuálními drobnými materiály, dále „Sport a hry“, „Hovorna strýčkova“ určená vzkazům atd… Časopis měl také významnou beletristickou část s původními literárními texty v poezii i próze.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ÚSVIT z let 1927-28, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu ÚSVIT – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu ÚSVIT zde >>>

VEDOUCÍ PIONÝRŮ – 18. ročník – 1967-68

Dnes archivované číslo časopisu VEDOUCÍ PIONÝRŮ z roku 1967 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jakubzi z originálu, který našemu projektu věnoval Satok. Veliký dík! V článečku ze 6.3.2018 se nám podařilo archivovat dvě čísla 12. ročníku (1961) – takže si můžeš udělat vlastní názor zda a jak se časopis změnil. Na výše uvedený článek odkazuji i proto, že je v něm citována jediná zmínka o časopise VEDOUCÍ PIONÝRŮ, kterou jsem v odborné literatuře zatím našel –  DĚJINY ČESKÝCH MÉDIÍ: OD POČÁTKU DO SOUČASNOSTI, autoři Petr Bednařík, Jan Jirák a Barbara Köpplová.

V tiráži na straně 31 se uvádí: VEDOUCÍ PIONÝRŮ měsíčník ÚV ČSM a Ústřední rady PO ČSM pro pionýrské vedoucí a pracovníky v mimoškolní výchově. Vychází koncem měsíce ve vydavatelství Mladá fronta. Tiskne Svoboda, grafické závody, n. p., závod 1, Praha 5 – Smíchov, S. M. Kirova 43. Ročník XVIII. Cena výtisku 1,20 Kčs. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS – ústřední expedice tisku, oddělení vývozu tisku, Jindřišská 14, Praha 1. REDAKCE: Vedoucí redaktorka Milada Rampasová. Zást. vedoucí red. Eliško Knotová (obsah činnosti PO). Redaktorka Věra Fedorová (slovenská část časopisu). Redaktorka Hana Lišková (estetická výchova). Sekretářka redakce Libuše Volejníková. Grafická úprava Jaroslav Weigel. REDAKČNÍ RADA O. Husník, P. Jeník, J. Ludvíček, I. Rajecký, J. Rothová, H. Samková, V. Straka, V. Valentová.“

Na první pohled jsou mezi 12. a 18. ročníkem patrné dvě změny – logo názvu časopisu a celobarevnost titulní strany. Ale i uvnitř čísla rezonuje tušení změn:

V časopise bylo tištěn0 6 stran „naležato“ – byly „vystřihovací“ a šlo z nich poskládat příručku PIONÝRSKÉ CESTY:

Zaměření časopisu bylo dáno už jeho názvem a v tiráži uvedeným podtitulem „pro pionýrské vedoucí a pracovníky v mimoškolní výchově„. Pionýrská organizace má prapůvod v Sovětském svazu, a ve své historii má (z dnešního pohledu), temné okamžiky. Už její založení mělo značný politicko-ideový podtext a bylo cílené tak, aby po válce organizace utlumila konkurenční Junák, který svojí demokratičností nevyhovoval tehdy nastupujícímu režimu. Ve své diplomové práci SROVNÁNÍ PŘÍPRAVY SKAUTSKÝCH A PIONÝRSKÝCH VEDOUCÍCH K VÝCHOVĚ DĚTÍ A PRÁCI S NIMI (2011) píše Robert Homolka:

„Skautská organizace si své vedoucí pěstuje už od prvního příchodu do oddílu, což může být třeba v pěti letech věku. Pokud má jedinec vlohy pro práci s lidmi a vedení, dostává se velice brzy na vedoucí pozici v rámci družiny (skupiny). Takový člověk je dále v maximální možné míře motivován, aby pokračoval ve svém vzdělávání a kvalifikaci si zvyšoval. Toto je zachyceno hned ve třech bodech skautské výchovné metody. U Pionýra není možnost takového „karierního růstu“ jako v Junáku. Jedinec, byť talentovaný, není k nastoupení vedoucí role příliš motivován, pokud se o to nebude snažit přímo vedoucí jeho oddílu.“

DÁLKOVÁ ŠKOLA ODDÍLOVÝCH VEDOUCÍCH byla pravidelnou rubrikou, které měla ambici vzdělávat vedoucí pionýrských oddílů:

Z tradiční skautské metodiky si (nejen) PIONÝR vypůjčil klasické tábornické prvky – např. rubrika ABECEDA TÁBOROVÉ ŠKOLY:

Příprava kvalitního letního tábora začíná nejpozději už na přelomu roku. Časopis VEDOUCÍ PIONÝRŮ věnoval inspiraci k takovéto přípravě rubriku PĚŠKY NA PRÁZDNINY:

V oblasti kulturního vzdělávání pionýrských vedoucích byla přínosem stránka ESTETICKÁ  VÝCHOVA – DĚTI. Výběr kvalitní poezie neměla na starosti redaktorka Hana Lišková, ale Olga Pražáková.

Olga Pražáková se narodila roku 1922 v Rakousku. Po roce 1948 upadla její vlastní tvorba v nemilost a filozofická studia ji byla zakázána. Pokoušela se psát alespoň pro děti, což byl nejčastější způsob „fungování“ mnoha básníků, kteří byli omezováni ve svobodné tvůrčí činnosti. V roce 1972 emigrovala do Švédska.

Soutěž o atraktivní ceny měla samostatnou stránku ZNÁTE JE ?

Notový a akordový záznam americké lidové písně by v padesátých letech v časopise VEDOUCÍ PIONÝRŮ zřejmě nevyšel, ale v roce 1967 to nebylo nic zvláštního : -)

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu VEDOUCÍ PIONÝRŮ z roku 1967-68, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu VEDOUCÍ PIONÝRŮ  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu VEDOUCÍ PIONÝRŮ zde >>>

august ’68/3.časť – MLADÝ SVĚT – 10.ročník – 1968

Dnešnými šiestimi číslami uzatvárame miniseriál august ’68 pripravený na našich stránkach k 50. výročiu okupácie Československa.

august ’68/2.časť
august ’68/1.časť

Mrzí ma, že pôvodne som ich sľúbil sedem, bohužiaľ číslo 52 mi v zväzku chýbalo. Možno sa nájde niekto z Vás, kto toto číslo vlastní a zdigitalizuje ho.

Od vpádu vojsk Varšavskej zmluvy uplynuli už viac ako dva mesiace a pozornosť MLADÉHO SVĚTA sa podobne, ako to bolo aj u iných periodik, zamerala na nedávno ukončené XIX. letné olympijské hry, ktoré sa uskutočnili od 12. do 27. októbra roku 1968 v Ciudad de México, hlavnom meste Mexika. Ich rekapitulácii je venovaných hneď 12 strán prílohy č.46. Tu je nutné si spomenúť na našu skvelú československú športovú gymnastku Věru Čáslavskú, ktorá tu získala zlato za viacboj, preskok, bradla a prostné, striebro za kladinu a družstvá. Bohužiaľ táto olympiáda ukončila aj jej kariéru, keď neskôr dostala zákaz reprezentácie za gesto protestu proti okupácii Československa. Počas hrania sovietskej hymny sklonila hlavu smerom dole do zeme.

Tak ako každý rok aj tohto roku vyhlásil MLADÝ SVĚT anketu „ZLATÝ  SLAVÍK 1968“. Na www.extrastory.cz o tom píšu:

„Pro svého oblíbeného zpěváka a zpěvačku v roce 1968 hlasovalo 22 688 čtenářů časopisu Mladý svět. S velkým přehledem tehdy vyhráli Marta Kubišová a Karel Gott. Gott tehdy sesadil ze slavičího trůnu vítěze z roku 1967 Waldemara Matušku a od té doby této soutěži až na pár výjimek suverénně kraluje. To Marta Kubišová si šla pro svého Zlatého slavíka tehdy naposledy, další rok organizátoři soutěže kvůli ní kategorii zpěvaček zrušili. Od roku 1970 pak Kubišová nesmí z politických důvodů veřejně vystupovat.“

No a úplne na záver miniseriálu anketa vytlačená v č.50 s názvom „MÁME, NEBO NEMÁME NÁRODNÍ HRDOST?“. Jednotlivé odpovede sú veľmi zaujímavé a odrážajú národné povedomie a hrdosť českého národa. A tu sú jej vyhodnotené výsledky:

Kdyby ses znovu narodil a mohl sis vybrat stát nebo národ, který by sis zvolil?
– ČESKOSLOVENSKO

Pocítil jsi někdy národní hrdost?
– PO LEDNU. PO 21. SRPNU

V kterém okamžiku ti byla československá vlajka nej bližší?
– V SRPNOVÍCH DNECH

Kdyby se té přítel z ciziny zeptal, na co československého jsi hrdý, co bys odpověděl?
– NA LID A JEHO CHOVÁNÍ V SRPNU

S kterými příslušníky cizích národů jsi se osobné setkal a za jakých okolností?
– HLAVNĚ S VOJÁKY

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MLADÝ SVĚT z roku 1968, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované číslo časopisu MLADÝ SVĚT – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu MLADÝ SVĚT zde >>>