SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

RADOST – 6.ročník – 1929-30

Dnes archivované čísla časopisu RADOST z roku 1929 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík!

Na titulní straně je výrazně název časopisu včetně podtitulu: RADOST – PRO NEJMENŠÍ ČLENY SVÉHO DOROSTU JAKO
PŘÍLOHU „LÍPY “ VYDÁVÁ ČSL. ČERVENÝ KŘÍŽ.  Tiráž obsahuje informaci:RADOST obrázkový časopis pro nejmenší členy Dorostu Československého Červeného kříže. Vychází každého 1. v měsíci kromě července a srpna jako příloha „LÍPY “ . — Řídí Ferd. Krch . — Odp. red. Ant. Kováříková. Redakce: Praha V I., Neklanova 34. — Předplácí se na celý rok Kč 7-—, na půl roku Kč 3 50. — Majitel a vydavatel Čs.Č. kříž, Praha VI., Neklanová 34. — Tiskem Lidové knihtiskárny v Praze. …“  RADOST vycházela v roce 1929 s jednotnými obálkami, jak bylo o některých tehdejších dětských časopisů zvykem (SKAUT-JUNÁK, ….).

Československý Červený kříž dobře chápal jak je nezbytné pro jeho úspěšnou činnost si vychovávat mládež. Ač se oficiální datum vzniku Československého červeného kříže považuje 6. únor 1919, byl dorost ČSČK už v roce 1936 počtem svých členů na 2.místě v Evropě a na 4.místě ve světě – měl 840.000 členů (ve 38.000 třídách na 12.000 školách). Pro zajímavost – prvních 20 let vykonávala funkci předsedkyně ČSČK dcera prezidenta, dr. Alice Masaryková. Dva roky po svém vzniku začal ČSČK vydávat pro svůj dorost vlastní časopis  MĚSÍČNÍK DOROSTU ČERVENÉHO KŘÍŽE, který v roce 1925 přejmenoval na LÍPA. Dnes archivovaný časopis RADOST vycházel jako příloha LÍPY.

Souvislosti s vydáváním časopisu LÍPA popisuje vyčerpávajícím způsobem Štefan Švec – ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) – strany 344-346 :

Přílohu LÍPY pro nejmenší čtenáře vydával Československý červený kříž nejprve pod názvem NAŠIM NEJMLADŠÍM, posléze RADOST (1924-1942), nejprve jako osmistránkovou přílohu, od roku 1925 jako samostatný časopis s podtitulem ČASOPIS PRO NEJMLADŠÍ DOROST ČESKOSLOVENSKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE. Vycházela na menším formátu a jejím obsahem byla velkým písmem tištěná poezie a próza pro nejmenší, klasické pohádky, kašpárkovské dialogy, písně s notovými zápisy, řada obrázků, většinou kreseb a kvalitních, černobílých obrazových reprodukcí. Součásti obsahu byla i lidová slovesnost (písně, říkadla, přísloví), náměty na loutková představení a tvorba čtenářů, literární i výtvarná. Kvalitu přílohy podtrhuje i spolupráce s Josefem Ladou, který zde otiskoval příběhy svých zvířecích hrdinů, např. kocoura Mikeše. Příloha tiskla i Alšovy obrázky a mělo svou slovenskou část.

Spolu se ZLATOU BRÁNOU byla RADOST čtenářsky nejúspěšnějším a nejkvalitnějším časopisem pro mladší děti v první republice, v ročníku 1930/1931 dosáhla na svou dobu mimořádného nákladu 32 000 výtisků.

Jako další přílohu LÍPY a její slovenské obdoby SLNIEČKA vydával Československý červený kříž vedle RADOSTI také „věstník našeho dorostu“ s názvem NAŠE PRÁCE (1927-1940), vycházející měsíčně. Příloha, vedená A. Kovaříkovou, otiskovala dopisovatelské zprávy z různých skupin dorostu ČsČK, především ale články zdravovědné. Beletrii zastupovaly např. humorné dialogy s Kašpárkem jako oblíbeným dobovým dětským hrdinou. Časopis měl ještě další  přílohu VEDOUCÍ DOROSTU pro starší členy organizace a dospělé.“

 

Časopis RADOST dával velký prostor příspěvkům svých čtenářů:

Notové zápisy lidových písní byly doprovázeny poutavou ilustrací:

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu RADOST z roku 1929 , prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu RADOST – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

ROLF ZÁLESÁK – 1.ročník – 1992

Dnes archivované čísla časopisu ROLF ZÁLESÁK z roku 1992 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali Onuca a Pepan. Veliký dík!

Tiráž obsahuje informaci: ROLF ZÁLESÁK – sešit 1. Barevný kreslený seriál na motivy E. T. Setona zpracoval akad. malíř Vlastimil Toman. Vydalo nakladatelství LIPA, Vizovice, v redakci A. J. Rychlíka. Vytiskla Grafia, Zlín-Louky. I. vydáni v r. 1992. Cena 20 Kčs

Nakladatelství LÍPA ve Vizovicích vzniklo v roce 1990 – stál za ním A.J.Rychlík. I když byl zřejmě záměr nakladatele využít potenciál klasického románu ROLF ZÁLESÁK z pera Ernesta Thompsona Setona k vydávání sešitové série komiksů v podobně jako prověřené časopisy (například RYCHLÉ ŠÍPY, ČTYŘLÍSTEK, KAPITÁN KLOSS, PIF, …) zdá se, že vyšly pouze 2 čísla (sešity), každé(ý) v rozsahu 36 stran.

Akademický malíř, grafik, ilustrátor, básník a fotograf Vlastimil Toman (*1930 +2015) „pracoval v tvarově redukovaném malířském a grafickém stylu“. Narodil se, žil a zemřel v Třebíči-Týně. V letech 1968-69 publikoval kreslený seriál o DRUŽINĚ JELENŮ v časopise ZÁLESÁK (staral se i grafickou úpravu tohoto časopisu). Přiblížit akademického malíře Vlastimila Tomana se pokouší video medailonek >>>, kde u ohníčku vypráví o místech na která rád jezdil, o Jaroslavu Foglarovi …. Kreslený seriál ROLF ZÁLESÁK je patrně jeho nejrozsáhlejším komiksem – bylo otištěno celkem 64 stran + 2 titulní, a vzhledem k rozsahu Setonova románu lze předpokládat, že byly nakresleny i další strany.

Časopis ROLF ZÁLESÁK lze přirovnat k časopisu RYCHLÉ ŠÍPY, kde většinu listů zabírá samotný komiks a k němu jsou „nabaleny“ rubriky s tábornickou praxí

… i povídky či ukázky z knih (v případě ROLFA ZÁLESÁKA na ty z nakladatelství LÍPA):

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu ROLF ZÁLESÁK z roku 1992 , prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu ROLF ZÁLESÁK   – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Tři drobnosti, které nám ulehčí práci kolem www.detske-casopisy.cz

Kolem projektu „digitalizace starých časopisů pro děti a mládež“ je řada rutinních úkonů, které si snažíme ulehčit a zautomatizovat seč to lze. Samozřejmě se to netýká kontrol a oprav zatím nepublikovaných souborů (takových je asi 2-3 tisíce), editace článků, komunikace s registrovanými uživateli webu, odpovídání na četné (leckdy evidentně zlomyslné) dotazy, ….. Ale přijímání nově digitalizovaných časopisů z části ulehči lze :- )

Tady jsou konkrétní tři „drobnosti“, kterými  nám můžete pomoci i vy:

  • posílejte jen digitalizované časopisy, které splňují VŠECH 7 bodů – před odesláním je důkladně zkontrolujte
  • raději neposílejte časopisy mailem – už několikrát byla zahlcena mailová schránka desítkami mailů s patnáctimegovými přílohami a způsobilo to problémy na mailovém serveru firmy
  • posíláte-li více digitalizovaných čísel, pošlete je tak, aby šly stáhnout najednou – např. přes USCHOVNA.cz

Všechno to jsou úkony, které vám příliš času navíc nezaberou, ale nám jej ušetří v součtu hodně. Znáte to: „Tisíckrát nic umořilo vola.“ : -)

Noviny pre mládež KURÝR – 2.ročník – 1969

Dnes archivované čísla časopisu – novín KURÝR z roku 1969 pre www.detske-casopisy.cz zaslal náš spolupracovník damro. Ďakujeme krásne!

Úvodom treba povedať, že sa jedná o periodikum, ktorého je mimo knižníc, zrejme ako šafránu. Aj dohľadaných informácií z webu a publikácií bolo minimálne minimum.

K archivovaným číslam nám damro zaslal aj doprovodný text:

„Posílám avizovaný měsíčník moravskoslezské mládeže KURÝR . Bohužel mám jen čtyři čísla. (r.2-1969 číslo 4,5,7-8 a 9.) Vycházel v letech 1968-1970 v běžném novinovém vydání. Vydavatelem byl  Svaz pracující mládeže ČSM. Vycházel pro mládež Moravy a Slezska a věnoval se všem tehdějším mládežnickým organizacím, které v letech 1968-1970 působily na Moravě a ve Slezsku. Postupně jak se opět v období mormalizace sdružovaly do SSM, tak postupně zanikaly kluby a další mládežnické organizace , tak měsíčník byl následně zrušen. Ještě v roce 1969 od čísla 10 byla přílohou měsíčníku čtyřstránková příloha , určená zejména pro pracující mládež ČSR.“

K tomu dodávam. Časopis mal 8 čiernobielych strán novinovej kvality, podfarbenými červenými a modrými titulkami. Cena za výtlačok 1 Kčs, za dvojčíslo 2 Kčs. Rozmery bežného novinového priemeru 32 cm x 47 cm s oblasťou tisku 27,5 cm x 40,5 cm. Tlačilo ho RUDÉ PRÁVO, tiskařské podniky v Brně.

V jedinej dohľadanej informácii  Krátké moravské kulturní intermezzo (Dávno odvátý čas, kterým před čtyřiceti lety mládí šlo) od Ludvíka Štepána (BRNO) sa v citáciách uverejnených v tomto príspevku, uvádza:

„Časopis vydávala MLOK – Mládežnická obchodní komora v Brně, později Rada pracující mládeže brněnského krajského výboru mládežnické organizace. Jeho šéfredaktorem byl nejprve Miloš Antoš, po tlaku krajské svazácké organizace se jeho vedení ujal pro forma Karel Přikryl; ani to však nepomohlo a po několika číslech (s aplikací autocenzury) časopis musel skončit.“

 

V období 1968 -1970 vyšli 3 ročníky po 12 čísiel. V 2.ročníku dvojčíslo 7-8 a v 3.ročníku dvojčíslo 11-12. Od r.1968 vychádzal titul s podnázvom: časopis moravské mládeže. V tomto roku bol viac menej orientovaný na juhomoravskú mládež. Postupne sa však jeho dosah  rozrástol na moravsko-slezskú oblasť, dosahujúcu až do Čiech a Slovenska. V r.1969 sa podtitul zmenil na: měsíčník moravskoslezské mládeže a nakoniec v r.1970 na podnázov: měsíčník Svazu pracující mládeže.

 „Časopis Kurýr byl měsíčníkem a vycházel v roce 1969 a v první polovině roku 1970, kdy byly s konečnou platností zlikvidovány mládežnické iniciativy jako rezidua roku 1968. Nebylo to periodikum čistě kulturní a už vůbec ne literární, ale na kulturní dvojstraně dávalo prostor, jak jsem předeslal, prezentaci mladých tvůrců.“

„Rubriky obsahovaly reportáže z domova i ze světa, ze života mladých lidí, také tehdy módní horoskopy (jen pro zajímavost – Kurýr zveřejnil i autentický horoskop tehdy legendárního pana Hřebačky, který ve své předpovědi předvídal vpád cizích vojsk na naše území) a články charakteru spíše bulvárního.“

V období „kultúrneho intermezza“ v roku 1968, mladí a začínajúci umelci (literáti,  výtvarníci, hudobníci, herci a tanečníci) založili v Brne K-klub.

Jeho prostredníctvom prezentovali verejnosti svoje diela v časopise MLADÁ MÚZA, ale tiež na dvojstránke (v kultúrnej rubrike) časopisu KURÝR s názvom REVUE MLADÝCH AUTORŮ. Túto rubriku mal na starosti autor týchto citácií Ludvík Štepán.

KURÝR dával priestor aj menej známym výtvarníkom. V tomto prípade to bol surrealista Jiří Havlíček, ktorého tvorba je bohužiaľ mimo môjho chápania maliarskeho umenia.

„Časopis sledoval i dráhu slavného ostravského Divadelního klubu Waterloo, který vznikl z amatérského divadla Waterloo a začal své pořady a legendární divadelní představení uvádět od podzimu 1969. Ředitelem klubu byl zpěvák Luděk Nekuda (právě v té době ho povolali na vojnu!) a po nástupu normalizace jeho hlavní členy a autory (mj. spisovatele Ivana Binara, Josefa Fraise, herce Tomáše Slámu, tzv. ostravského Lenina16, ad.) nové Mamulovo stranické vedení kraje rozehnalo – do ústraní, vězení i emigrace.“

„Tehdy byla zrušena předběžná cenzura, při níž se vše, co se prezentovalo na veřejnosti, muselo předkládat cenzorům, kteří obsah knih, časopisů, novin, divadelních her atd. buď schválili, nebo neschválili (v takovém případě provedli tzv. zápis) či doporučili úpravy (případně obsah oklestili, někdy i nevratně zmrzačili).“

V tomto období bolo nič neobvyklého, keď sa v časopisoch a to aj mládežníckych, bežne objavovali fotky obnažených žien a dievčat.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KURÝR z roku 1969, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu KURÝR – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.