PROSÍM, AVIZUJTE SVOJI ÚČAST !

PROSÍM, AVIZUJTE SVOJI ÚČAST !

Už v roce 2013 jsem zaznamenal ojedinělé podněty k setkání registrovaných uživatelů www.detske-casopisy.cz, ale při pár desítkách dobrovolníků mi připadalo, že na takové setkání ještě není čas. Až nás bude pár stovek, pak by mohlo mít takové setkání smysl. čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

 

PUNŤA – 3.ročník – 1937

Dnes archivované číslo časopisu PUNŤA z roku 1937 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Vít Č. Veliký dík!

PUNŤA vycházel měsíčně v rozsahu 16 stran a stál Kč 2. V tiráži časopisu je uvedeno: „V Praze v  říjnu 1937. Vydavatelka: RODINA, nakladatelská akciová společnost v Praze. Odpovědný redaktor Augustin Novák. Řídí M. Voříšková. Redakce a administrace: Praha II ., Klimentská 20-24. Tel. 658-41, 658-42. Novinová sazba povolena ředitelstvím pošt a telegrafů pod číslem 186.759-VIII-35. – Dohlédací úřad Praha 25. – Copyright 1937 by RODINA Ltd, Publishing Co., Praha. – Tiskla RODINA v Praze.“

Na pokračování vycházel v PUNŤOVI román TAJEMSTVÍ STARÉHO HRADU z pera Zdeňka Vojtěcha Peukerta (*1907  +1982)  /publikoval celkem pod čtrnácti různými pseudonymy/ ve kterém skupina anglických skautů narazí na stopu penězokazů a v kulisách starého středověkého hradu zažijí dramatické dobrodružství, ve kterém jde o život. Román byl v témže roce vydán i knižně v Nakladatelském družstvu Máje.

V úterý 14. září 1937 zemřel bývalý prezident Osvoboditel. Jeho pohřeb byl velkou národní manifestací za svobodu a demokracii. Tato událost byla reflektována ve všech časopisech, včetně těch určených dětem.       Další čtení na pokračování redakce anoncovala jako NAŠIM DĚTEM – NOVÝ ROZTOMILÝ DĚTSKÝ ROMÁNEK OD A.VYHNÁLKOVÉ.

František Plánička (* 1904  +1996) byl vzorem nejen pro svou klubovou věrnost Slávii, ale i pro svoji skromnost, příkladnou celoživotní životosprávu a profesionalismus, který provázel celou jeho sportovní dráhu. Není divu, že časopis PUNŤA využil jeho popularity k článku NÁVŠTĚVOU U NEJOPULÁRNĚJŠÍHO BRANKÁŘE SVĚTA.

Komiksové příhody PUNTI ukrajovaly rovnou čtvrtinu obsahu čísla:

Druhý komiks KOČIČÍ PRINCEZNA PUSSY zabíral 12,5% – tedy 2 stránky:

Zatím nejrozsáhlejší pojednání o časopise PUNŤA napsala Olga Bezděková – PO STOPÁCH KRESLENÝCH SERIÁLŮ 1.DÍL. Zmiňuje jej uceleně 2x. V článečku ze 4.11.2016 je citována část ze stran 30-33 a v článečku z 2.12.2016 část ze stran 91-92.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PUNŤA z roku 1937, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PUNŤA – kliknutím na náhled strany:

Speciální stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná po přihlášení v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla PUNTI zde >>>

PIONÝR – 35.ročník -1987-88

Dnes archivované číslo časopisu PIONÝR z roku 1988 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Jaroslav Ch. Veliký dík!

V tiráži časopise můžeme číst: PIONÝR zábavný měsíčník pro mládež. Vydává Česká ústřední rada PO SSM v Mladé frontě. Šéfredaktor Vladimír Klevis. Zástupce šéfredaktora Jiří Stegbauer. Redakce Viktorie Košnarová, Rostislav Křivánek, Marcela Titzlová. Sekretariát Jarmila Váchová. Grafická úprava Václav Rytina. Redakční rada: Adolf Born, Zdeněk Bouček, zasl. umělec Ota Hofman, Magdalena Huleová, Otakar Chaloupka, Vratislav Kubálek, Jan A. Pacák, Petr Slovák.“

Článečků s archivy již digitalizovaných čísel časopisu PIONÝR (včetně těch z dob jeho přejmenování na VĚTRNÍK či FILIP) bylo na tomto webu publikováno kolem sedmdesáti, takže vše podstatné o tomto časopiseckém titulu zde již je.

Dnes ale přinášíme zatím jediné číslo 35. ročníku (1987-88). Dvanácté číslo je posledním číslem tohoto ročníku. Je tištěno na první pohled rozeznatelném čtvercového formátu – vychází takto již jedenáctým rokem (od 24. ročníku).

Jedna ze zajímavých inovátorských rubrik se jmenuje PIONÝRSKÁ MANŽELSTVÍ (v tomto čísle manželé Drbohlavovi). Píše se rok 1988 a tak očekávaného ideologického balastu je článek NIKDY NEJSME TROSEČNÍCI (vyjma deseti odvozenin slova „pionýr“)  prost. Jeho nadčasové pojetí patří jednoznačně k tomu lepšímu, co bylo v PIONÝRU publikováno.

Na časopise PIONÝR bylo pozitivní, že ze všech svých souputníků určených stejné cílové skupině čtenářů (ABC, PIONÝRSKÁ STEZKA, …), pravidelně publikoval poesii přístupnou dané věkové skupině. Navíc byly verše vždy velmi vkusně zasazeny do fotografie, které měla sama o sobě vypovídající hodnotu. Pokud si někdo ze spolupracovníků tohoto webu dá někdy tu práci a udělá z takovýchto básniček samostatný soubor (podobně jako je tomu u některých komiksů či čtení na pokračování), budu první, kdo si jej barevně vytiskne : -) Při pátrání po autoru básničky PAST NA PRINCE  jsem od tehdejšího zástupce šéfredaktora Jiřího Stegbauera (*1949) vyzvěděl, že „… Ty veršíky k fotu nejspíš napsal redaktor Rostislav Křivánek …“ Fotografii pořídil Otto Dlabola (*1944).

Název rubriky PIONÝRSKÁ KLUBOVNA trochu evokuje výrazně slavnější foglarovskou rubriku BOBŘÍ HRÁZ (tak nazývali svoji klubovnu románoví HOŠI OD BOBŘÍ ŘEKY)  z předválečného MLADÉHO HLASATELE. Zde ovšem nutně okořeněno „falešným socialistickým optimismem“.

Pravidelná rubrika textaře a básníka Pavla Vrby (*1938 +2011) SUPRAPHONSKÁ ŠKOLA GRAMODESKOVÁ přináší i po letech vhled do popmusic produkce jednoho ze dvou tehdejších českých hudebních vydavatelů.

Komiks, který měl v časopise PIONÝR své místo (jedny z nejlepších komiksů zde byly otisknuty v jeho „zlatém období“ cca 1967-1972). Rubrika KDO SE SMĚJE NA POSLEDNÍ STRÁNCE zabředávala do komiksu jen okrajově.

V kontextu prestižního obsazení redakční rady i samotné redakce „pionýrského“ časopisu, stojí za pozornost pro vnímání širších souvislostí doby slova tehdejší zástupce šéfredaktora Jiřího Stegbauera, který po cca čtvrtstoletí vzpomínal:

„…. Opojen Foglarem jsem si vždy přál být redaktorem dětského časopisu, a to již jako žák základní školy.  …

…. Je to dětský svět, který má svá pravidla. Doba ty možnosti limituje, rozvíjí, nebo jim dává větší šanci. I my jsme na tom byli podobně…

… Pionýr, jako součást Československého svazu mládeže, naprosto sloužil komunistické ideologii. Děti vedl stádním způsobem k totalitně limitovanému jednání, myšlení. Již jsem to naznačil. My jsme byli svým způsobem odkojeni i Foglarovými předválečnými a krátce poválečnými časopisy Mladý hlasatel, Junák, Vpřed, ač jsme se narodili v době, kdy už nevycházely a mocensky byly tabuizovány. S nadšením jsme je hledali po sklepích, půdách, pátrali u pamětníků, ve sběrnách starého papíru…

….Osobně jsem byl vychováván v rodině, kdy se v mých dětských letech například poslouchala Svobodná Evropa. Z rodiny jsme věděli, že se o tom nesmí hovořit. Lze říci, že se nám dostávalo poměrně hodně informací, které byly kritické vůči totalitnímu systému. Pomohly mi nahlížet na systém, v němž jsem žil, byť nám byl malován od dětství socialistický optimismus, jenž byl falešný. Dítě tomu spíše podlehne. Rodina měla vliv, že jsem se na to mohl dívat kritičtěji a s odstupem. Bylo by však iluzorní si myslet, že by se mě to socialistické vymývání mozků nedotklo. Samozřejmě, že jsme jistému optimismu podléhali, a to vlivem školy i vlivem celé dobové propagandy….

… Sám jsem patřil do skupiny úspěšných žáků základní školy. V roce 1958, když mně bylo devět let, mě silně ovlivnila četba knih komunistickým režimem zakázaného autora Jaroslava Foglara. Je nutné připomenout, že dílo Jaroslava Foglara bylo počátkem padesátých let odstraněno ze všech veřejných knihoven včetně školních, a proto kolovalo jen mezi lidmi. Možná o to víc se četlo. Půjčil jsem si od kamaráda první foglarovku a ta mě ovlivnila na celý život. Mohu to říci s jistým úsměvem. Zachránila mi dětství. ..

… v roce 1987 jsem odcházel z časopisu Květy na vlastní žádost. Došlo k mé vnitřní konfrontaci, neztotožnění se s režimem a za těchto okolností jsem se rozhodl odejít. …. V té době jsem se s tím svěřil známému dětskému spisovateli Svatopluku Hrnčířovi, jenž dělal v dětských časopisech. On mi řekl, abych neutíkal, že se tam uvolnilo místo v jednom dětském časopisu. Zlákalo mě to, řekl jsem si, že opětovně půjdu mezi děti, tam že bych mohl něco pozitivního prosadit. Bylo to však iluzorní. Opětovně jsem naletěl své iluzornosti, také i psychickému rozkolísání, které bylo dáno i mou osobní nespokojeností, jež byla spojena s dobou. Šel jsem to zkusit. Nastoupil jsem do dětského časopisu, který vydávala Mladá fronta, ale ten jsem po roku a půl musel opustit, jelikož jsem tam kritizoval mimo jiné honorářové podvody, jichž se opakovaně dopouštěl šéfredaktor časopisu ve spolupráci se svou sekretářkou…..  >>>

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu PIONÝR v letech 1987-88, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu PIONÝR – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.  V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla časopisu PIONÝR zde >>>

Dve čísla časopisu MLADÉ ROZLETY – 4.ročník – 1990

Je tomu zhruba už rok, čo sme si v príspevku z 4.9.2017 predstavili časopis MLADÉ ROZLETY.

Vtedy sa jednalo o propagačné čísla z nultého ročníka a už v tom čase som mal pripravené, dnes publikované čísla zo 4.ročníka z roku 1990.

Z tiráže sa dozvedáme aj podnázov: TÝŽDENNÍK PRE MLÁDEŽ, MLADÉ ROZLETY.

VYCHÁDZA VO VYDAVATEĽSTVE SMENA. Redakčná rada – Ľubomir Štancel: šéfredaktor; Alena Kemá: zástupkyňa šéfredaktora; František Rajecký: zástupca šéfredaktora; Naďa Ondrišová: sekretár; Gejza Pinter: tajomník; Ivana Bánová: reportérka; Pavol Juračka: reportér; Marta Moravčíková: reportérka; Táňa Veselá: reportérka; Mária Abrahámová: pracujúca mládež; Felícia Boronkayová: listy; Eva Colotková: kultúra; Eva Frická: voľný čas mládeže; Viera Hojsíková: zdravotníctvo, soc.témy; Peter Kasalovský: komentátor; Mikuláš Kočan: šport; Oľga Nágelová: školstvo, mládež; Emma Tekelyová: tipy; Andrej Bán: fotoreportér; Vladimír Gloss: fotoreportér; Peter Šimčisko: fotoreportér; Monika Kralovičová: grafička; Jana Krivošová: grafička; Viera Tešlárová: grafička; Nevyžiadané rukopisy, kresby a fotografie nevraciame.
Cena jedného výtlačku 4 Kčs ročné predplatné 208 Kčs polročné 104 Kčs štvrťročné 52 Kčs Tlač: Polygrafické závody, z. p., Bratislava

Hlavnú štruktúru tohto ročníka tvorili reportáže zo života mladých ľudí a z rôznych akcií, rozhovory, oblasť hudby, obliekanie a móda. Medzi pravidelné rubriky, ktoré mi padli do oka patrí napríklad STOPA. Venuje sa skautingu, trampingu, country hudbe a všetkému čo ťahalo mladých k pobytu v prírode.

Rubrika „TAMTAMY“  – 2 stránky o hudbe, kapelách, spevákoch. V spodnej tretine týchto stránok vychádzal obojstranne tlačený seriál na pokračovanie „DEJINY ROCKU“.

Strana 30 s názvom „fór/ÁTRIUM/“ bola venovaná kolekcii kreslených vtipov, spravidla od jedného autora.

Citujem: Rubrika Fór(átrium) si podľa reakcií čitateľov získala svojich priaznivcov. Neprejde deň, aby sa v našej redakčnej pošte neobjavili príspevky renomovaných autorov, ale aj nových, začínajúcich výtvarníkov. Je to iste potešiteľný fakt, dokazujúci, že kreslený humor na Slovensku sa o budúcnosť nemusí báť. Medzi tých, ktorí predstavujú jeho mladú krv patrí aj dnešný autor nášho fór(átria)

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MLADÉ ROZLETY z roku 1990, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu MLADÉ ROZLETY – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla MLADÉ ROZLETY zde >>>

DIVOKÝ BILLY – 1926 – číslo 89: JEZERO DUCHŮ V HORÁCH SIERRY

Dnes archivované číslo časopisu (či spíše sešitové knižnice – ale i ty mají v ojedinělých případech místo na našem webu) DIVOKÝ BILLY z roku 1926 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Květoslav K. Veliký dík za premiérový sešit tohoto titulu!

V Databázi Národní knihovny jsem dohledal, že by toto číslo mělo vyjít v roce 1926, i když jsem se podle jiných (méně důvěryhodných) zdrojů dopočítal roku 1927. Ale protože dnes archivovaný svazek (číslo) 89 s povídkou JEZERO DŮCHŮ V HORÁCH SIERRY nemá klasickou tiráž a rok vydání není na digitalizovaných stranách uveden, spoléhám na údaj Národní knihovny. Vzhledem k tomu, že je digitalizováno 33 stran (tedy lichý počet), evidentně několik stránek chybí.

Z titulní barevné obálky lze vyčíst údaje: DIVOKÝ BILLY nové povídky z Divokého Západu. Sv. 89. Jezero duchů v horách Sierry. Kč 1.5. Na další straně je navíc uvedeno: Knihovna povídek z divokého západu. Přeložil Jul. Adler. Autorisované vydání. Nakladatelství „Novela“ Praha XII.

Sešit je mimo obálky tištěn černobíle a bez ilustrací.

Ivo Fencl píše ve svém článku LEGENDÁRNÍ SEŠITOVÉ EDICE z 23.3.2018:

“ Spolužák na obecné škole Pavel „Pida“ Pirner mi kdys půjčil ve Starém Plzenci na Malé Straně i pár svazečků Divokého Billyho, nových povídek z Divokého Západu a již jako dítě jsem se dostal takřka do šoku. Z toho, jak jsou brakové. Edice se nazývá Knihovna povídek z Divokého Západu a dosáhla – pro mě nepochopitelných – 113 svazků. Šlo, pravda, o překlady z němčiny a v letech 1926-1930 je asi musely české děti vskutku číst. Jinak by se to přece nevydávalo. První se jmenuje Divoký Billy a Orlí Oko, poslední Úhlavní nepřátelé Divokého Billyho. A teď rapidní otázka: vyšly i svazky 114 až 130? Spíš ne. Pokud ano, patřily by mezi ně i Ostrov duchů na řece Gile, Démon ze Sonory, Ďábelské údolí Sierry Madre a Boj proti Skalnímu Srdci. Hledejte. Ale kde, nevím. Půdy jsou prohledány či přestavěny. Dávno. Sklepy zmokvaly. Hodně těch sešitků bylo i spáleno pyromany. Nebo to nemuseli ani být pyromané. Mohli to být učitelé.“

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu DIVOKÝ BILLY z roku 1926 , prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaná čísla časopisu DIVOKÝ BILLY – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„. V našem souborném katalogu najdeš všechna doposud archivovaná čísla KNIHOVNY POVÍDEK Z DIVOKÉHO ZÁPADU zde >>>