SPOLUPRACOVNÍCI

SPOLUPRACOVNÍCI

kteří pomohou s editací tohoto webu - projektu dobrovolnické digitalizace starých dětských časopisů ... čti více »

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

MLADÝ HLASATEL - meziválečná legenda.

Časopis, který pozvedlo redaktorské duo Bureš - Foglar. Původní název časopisu Malý hlasatel byl změně na Mladý hlasatel. Před svým zánikem (zakázali jej fašisti) vycházel týdenním nákladem 210.000 výtisků!. čti více »

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

JUNÁK - vůbec nejstarší časopis - od roku 1915!

Začal vycházet v době 1.světové války a jeho existence kopírovala dobu svobody - jeho vydávání bylo 3x přerušeno (1x fašisti, 2x komunisti) - dnes vychází i v internetové variantě na www.teepek.cz čti více »

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

VPŘED - úspěšný poválečný pokus.

Na tradici foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele se snažil po 2.světové válce navázat VPŘED. Inspirací tímto časopisem přiznal i dlouholetý šéfredaktor ABC Vlastislav Toman. čti více »

PIONÝRSKÁ STEZKA

PIONÝRSKÁ STEZKA

Po posledním zákazu časopisu JUNÁK tu přešla část redakce a vyšly tu na pokračování pozdější úspěšné romány Miloše Zapletala. čti více »

OHNÍČEK

OHNÍČEK

OHNÍČEK vycházel od roku 1950 střídavě jako čtrnáctideník a měsíčník Jednotlivé ročníky se vycházely v návaznosti na školní rok s výjimkou let 1956-1962. čti více »

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ

MALÝ ČTENÁŘ vycházel od roku 1882 až do roku 1941 - tedy přes 60 let! I dnes poskytuje solidní náhled na literaturu pro děti a mládež na konci 19. století. čti více »

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK

ČTYŘLÍSTEK je nepominutelný dětský „časopis“ – a také jediný nepřetržitě vycházející „český komiks“. Od roku 1969 – do února 2014 vyšlo 563 čísel! čti více »

TRAMP

TRAMP

V původním plánu bylo, aby TRAMP vyšel už 1.listopadu 1967. Ale vynořily se otazníky – ideové, kompetenční, okruhu půsovení TRAMPA, o jeho obsahu, …. čti více »

PIONÝR

PIONÝR

PIONÝR - i když byl časopis hlásnou troubou tehdejšího režimu pro děti, bylo by hloupé a nespravedlivé upřít autorům a redaktorům snahu o dobrou grafickou podobu časopisu, o dobrý kreslený seriál, o dobré povídky o přirozený úvod do klasiků dětských povídek a knih ... čti více »

 ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

ABC - vycházelo v nákladu 310.000 výtisků!

Časopis vycházející od roku 1957, který významně ovlivňoval už generaci dnešních dědečků a babiček. 35 let stál v čele časopisu Vlastislav Toman - zajímavě tento čas popisuje v knize MŮJ ŽIVOT S ABC. čti více »

 

MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS z časopisu KVĚTY (1970-89)

Dnes archivovaný komiks z časopisu KVĚTY z let 1970-89 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizoval Dušan O. Veliký dík!

Obrázkový týdeník KVĚTY začal sice vycházet v roce 1951, ale hlásí se k „zábavníku“ který od roku 1834 vydával Josef Kajetán Tyl. KVĚTY měly přestávky ve vycházení v letech 1847-1865, 1872-1879 a 1915-1951. Zdá se tedy, že to je zřejmě nejdéle doposud vycházející časopis :-)

Vladimír Mikiska ve své Bakalářské práci TÝDENÍK KVĚTY JEHO HISTORIE A SOUČASNOST (2007) uvádí: „Od roku 1951 začalo týdeník KVĚTY vydávat vydavatelství Rudé právo. Časopis, který byl určen pro celou rodinu, byl především nástrojem komunistické propagandy. Byl důkladně cenzurován a přinášel informace a zajímavosti z celého tehdejšího socialistického tábora. Uveřejňoval i budovatelskou prózu a poezii.  Normalizační Květy monitorovaly veškeré politické, kulturní a sportovní děv Československu. Vycházely ve vysokém nákladu, byly na kvalitním papíře, tiskly se v barvě, a nesly znaky moderního časopisu. Pro většinu rodin se staly velmi oblíbeným časopisem – snad i proto, že na silně cenzurovaném trhu jiná lepší alternativa nebyla. Komunistický režim bravurně využil značky Květů k tomu, aby jej změnil ve svůj propagandistický oslavný titul. Na některých stránkách se sice čtenář mohl dovědět o nově chystaném filmu či představení, ale převládaly informace o sovětských úspěších, plnění pětiletek či oslavčlánky o straně a vládě.“

 

KVĚTY, jako časopis, který se snažil oslovit celou rodinu (podtitul TÝDENÍK PRO CELOU RODINU), měly pochopitelně i dětskou rubriku – KVÍTEK. V rámci této rubriky vycházel i kreslený seriál MARTIN A KOCOUR KOLUMBUS. V originále se švédský komiks jmenuje „Lille Rikard och hans katt“, německy „Peter und sein Kätzchen“. Autorem příběhu je švédský kreslíř Run Andréasson, který jej mezi lety 1951–1972 kreslil pro časopis Aftonbladet. Líčí příhody malého chlapce jménem Martin a jeho přítele kocoura Kolumba. V Československu vycházel komiks na pokračování v časopise KVĚTY v letech 1970–1980 (od čísla 49/1970 od čísla 41/1980), některé části vyšly opětovně v letech 1982–1989 (na straně 55). Celkem zde bylo vydáno 514 částí.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu KVĚTY z let 1970-89, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivovaný komiks z časopisu KVĚTY  – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Kompletní OHNÍČEK – 46.ročník – 1995

Dnes archivované čísla časopisu OHNÍČEK z roku 1995 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovali OnucaHonza H. Veliký dík!

Na Wikipedii lze o časopisu najít: OHNÍČEK – českojazyčný časopis pro děti a mládež, vycházející od 2.9.1950. Časopis vydával Československý svaz mládeže v Mladé frontě. Od roku 1974 vycházel v nakladatelství Mladá fronta, od roku 1999 se k ní přidala agentura Toja. Časopis byl určený pro děti od 8 do 12 let. Časopis měl formu humornou, zábavnou a přinášel rovněž některé zajímavosti. Časopis vycházel jako čtrnáctideník, v letech 1952-1968 byl měsíčníkem.“

V tiráži časopisu se píše: „OHNÍČEK – zábavný měsíčník. – Vydává Mladá fronta ve spolupráci s nakladatelstvím TOJA – šéfredaktorka: Lenka Moštěková. Výtvarný redaktor: Lucie Seifertová.“  Cena jednoho čísla byla 11 Kč, rozsah 36 stran.

Na pokračování ve 46.ročníku OHNÍČKU vycházel vystřihovací román KOZA LÍZA V AFRICE z pera Jany Šimkové.

Po revoluci OHNÍČEK (rozdíl od některých dříve zavedených dětských časopisů) nezanikl a snažil se neustále hledat novou přitažlivou tvář pro své čtenáře, které lákaly nově vzniklé či obnovené dětské časopisy. Redakce neváhala sáhnout do svého archivu a „recyklovat“ úspěšné kreslené seriály, které v dřívějších ročnících u čtenářů bodovaly. V případě MOŘSKÝCH VLKŮ to byla sázka na jistotu.

Nová rubrika FOTOHÁDANKY – PORAŤE SE S RODIČI sázela na populární herecké, sportovní i pěvecké osobnosti:

Pravidelná rubrika SLUŠNÉ CHOVÁNÍ vycházela z tehdejších „velkých“ dětských časopisů pouze v OHNÍČKU. Přístupné seznámení jak se chovat v divadelní šatně, při představení …. bylo doprovázeno originálnílmi kresbami výtvarné redaktorky Lucie Seifertové.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu OHNÍČEK z roku 1995, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu OHNÍČEK – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Slovenský unikát DETSKÝ HLAS-1.ročník-1938

Dnes by som chcel predstaviť časopis, alebo skôr novinovú prílohu s názvom DETSKÝ HLAS, ktorá je unikátom hneď z dvoch dvôvodov.

Ten prvý je subjektívny a zároveň sentimentálny. Publikovanú štvorstránku som našiel v starom zväzku zviazaných časopisov CHOVATEĽ po mojom starom otcovi. Nechal som si ho na pamiatku v dobe, keď sme sa sťahovali a vyhadzovali všetko nepotrebné. V dobe, keď som ani len netušil, že sa raz detské časopisy stanú mojou duševnou záležitosťou.

Druhá jedinečnosť časopisu súvisí s jeho dostupnosťou. Totižto najväčšia a najstaršia knižnica v  Slovenskej republike, Univerzitná knižnica v Bratislave, uvolnila k nahliadnutiu všetky dostupné výtlačky DETSKÉHO HLASU. Podľa dostupných informácií jej z celkového počtu vydaných čísel chýbajú dva. A toto je jedno z nich!

Aj toto je jeden z dôvodov, ktorý ma presviedča o výnimočnosti a jedinečnosti tohto projektu – STARÉ DETSKÉ ČASOPISY.

1.januára 1938 začal na Slovensku vyhádať nezávislý, politický, kultúrny a hospodársky denník SLOVENSKÝ HLAS. Skupinu jeho zakladateľov tvorili zvučné mená osobností slovenského umeleckého a kultúrneho života. Jazykovedci, profesori, spisovatelia, herci a maliari sa rozhodli založiť periodikum, ktorého úlohou by bolo vyzdvihnutie svojbytnosti Slovenského národa v Československej republike, pri zachovaní bratského spolužitia Čechov a Slovákov.

Životnosť periodika sa však pod tlakom fašizujúcich tendencií Hlinkovej slovenskej ľudovej strany skončila dňa 8. januára 1939.

Hneď jeho prvom vydanie obsahovalo samostatnú prílohu pre deti – DETSKÝ HLAS. Vychádzala spravidla v nedeľnom výtlačku, v rozsahu 4 – 8 strán. Tiráž chýbala a tak podľa dohľadaných informácií bol zodpovedným redaktorom Milan Hanko a  neskôr Fedor Jesenský. Vydával ho Knihospol Bratislava a tlačil sa v Kníhtlačiarni Knihospolu v Žiline. Rozmery 32 x 23 cm.

Na 4 stranách sa toho veľa publikovať nedalo. Väčšinou, teda aspoň v tomto čísle, sa jednalo o preklady rozprávok, poviedok a bájok väčšinou zo zahraničných zdrojov. Hlavne českých a ruských. Ilustráciu obsahovala každá strana, avšak bez podpisu autora. Podľa môjho názoru sa o ne postaral pravdepodobne Jaroslav Vodrážka. Obrázky na poslednej strane boli zrejme prevzaté zo zdrojov prekladov.

Nechýbalo v ňom, ani pár vtipov pre rozveselenie, návod na výrobu papierového stromčeka a inštrukcie pre výrobu a používanie „Plachetnice na korčuľovanie“.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu DETSKÝ HLAS z roku 1938, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu DETSKÝ HLAS – kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.

Další čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ – 52.ročník – 1933

Dnes archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933 pro www.detske-casopisy.cz  digitalizovala Věra D. Veliký dík!

MALÝ ČTENÁŘ byl přední český ilustrovaný časopis pro děti a mládež, vycházející od roku 1882. V roce 1941 vyšlo pouze 38 čísel a vydávání časopisu bylo protektorátními úřady zastaveno.

V tiráži časopisu na poslední straně lze číst: MALÝ ČTENÁŘ, ročník 52., rok 1932-1933. Redigují Fr. S. Procházka a B. Schweigstill. Jednotlivá čísla: Vydání A, s románovou přílohou Kč 2.— , vydání B, bez přílohy Kč 1.40. Předplatné i s poštovným na celý rok: Vydání A KČ 42.—, vydání B Kč 30.— . Nakladatel a odpovědný redaktor Jos. R. Vilímek. Redakce a administrace v Praze, Spálená 13. Tiskem Jos. R. Vilímka v Praze. Užívání novinových známek povoleno pod čís. 241-781-VI-22. Strany časopisu MALÝ ČTENÁŘ byly číslovány průběžně.

První číslo MALÉHO ČTENÁŘE v jeho 52.ročníku otevírá povídka na pokračování s názvem MALÝ HRDINA. Má podtitul: Povídka z bojů za osvobození Slovenska. Ilustroval ji Věnceslav Černý. Jejím autorem je František Josef Čečetka (*1871  +1942) – český spisovatel historických námětů (romány, dramata, o české kultuře) pro děti a mládež. Působil jako učitel na chlapecké měšťanské škole v Nymburce. Povídka MALÝ HRDINA vyšla o pár let později, v roce 1938, v nakladatelství J.R.Vilímek samostatně jako kniha.

Celostránková rubrika PANORÁMA (v některých číslech nesla přiléhavější název ROZMANITOSTI) publikovala mix krátkých zpráv z nejrůznějších lidských oborů, včetně fotografie:

V některých číslech byl na poslední straně MALÉHO ČTENÁŘE otiskován humorný veršovaný kreslený příběh, v jiných rubrika HÁDANKY PRO MALÉ ČTENÁŘE.

Štefan Švec ve své knize ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989) na stranách 359-361 uvádí:

Jeden z nejslavnějších českých časopisů pro děti všech dob Malý čtenář začal vycházet v Pardubicích zpočátku jako regionální učitelský časopis, určený „školské mládeži českoslovanské pro poučení a zábavu“. Vedli a vydávali jej tři pedagogové, Josef Zelený, Karel Vognar a Gabriel Smetana. Od počátku ho koncipovali jako náročný časopis s přitažlivým obsahem, ve kterém tvořila významnou součást domácí, ale i překladová původní tvorba.
Cílem časopisu bylo vychovávat děti k četbě. Výprava a výtvarná koncepce časopisu byly však zpočátku velmi skromné. Časopis vycházel v malém formátu, prakticky bez ilustrací kromě závěrečné rubriky „Rozmanitosti“ s úlohami a hádankami.
V sedmém ročníku (1887/88) přebral časopis pražský nakladatelský dům J. R. Vilímka a situace se změnila. Malý čtenář se po této změně více otevřel dobovým módám a žánrům a dobrodružné beletrii, nakladatel Vilímek oslovil i zahraniční vydavatelské domy, přizpůsobil titul moderním společenským trendům a nakupoval i zahraniční obsah (včetně obrázkových příběhů). Přibyly a zkvalitnily se (především technicky) také původní ilustrace. Redakce rozšířila okruh spolupracovníků a změnila vedení, časopisu se ujal redaktor Vilímkova nakladatelství Jan Klecanda a po jeho odchodu v roce 1891 zkušený F. S. Procházka. Díky změně své koncepce časopis už během prvního ročníku proměny zvýšil náklad ze 2000 na cca 35 000 výtisků a na dlouhá desetiletí si zajistil pozoruhodnou čtenářskou oblibu až do začátku II. světové války. Tuto oblibu dosvědčuje i řada svědectví. Po převzetí J. R. Vilímkem se obsah časopisu přiklonil více k dobrodružným příběhům, stále si však držel vysokou úroveň beletrie a získal kvalitnější grafickou podobu. Redaktor František Serafínský Procházka pro časopis získal přispěvatele mezi svými přáteli, špičkami domácí literární scény realistické generace a vítal i příspěvky mladších autorů. Mezi ilustrátory časopisu se objevil i mladý Zdeněk Burian.
Po etablování časopisu se jeho obsah postupně stával konzervativnějším, vydavatel MČ J. R. Vilímek nijak výrazně neusilovalo vůdčí postavení mezi časopisy pro mládež, spoléhal spíše na rutinu, ověřený opatrnější postup a věrnost odběratelů, projevující se generačním dědičným čtenářstvím. Konzervatismus vydavatele se projevoval i tím, že nové prvky MČ zpravidla zaváděl až po jejich dlouhodobém ověření, dlouho zůstával imunní i vůči modernějšímu trendu ve výtvarném a technickém pojetí.“
Časopis tiskl verše a beletristické příběhy, často ilustrované domovským kreslířem Vilímkova nakladatelství Věnceslavem Černým. Každý ročník tiskl jeden zábavný román na pokračování. Malý čtenář obsahoval také naučné články a cestopisy, doprovázené fotografiemi. Jeho poslední strana byla věnována hádankám a hlavolamům, do 20. let 20. století tu také byly žertovné obrázky beze slov. Těsně před zánikem časopisu, mezi lety 1940- 1941 tiskl v Malém čtenáři své první verše pro děti (většinou jako doprovod k fotografiím) jeho tehdejší redaktor a pozdější klasik dětské poezie František Hrubín. Do časopisu kromě poezie psal i pro titul charakteristické dobrodružné povídky, které podepisoval pseudonymy.
Časopis věnoval zvláštní rubriky módním dětským zájmům, např. filatelii (ve 20. letech 20. století), sportu a také esperantu. V roce 1898 (č. 2) časopis jako první otiskl slohové práce žaček učitele Jana Václava z Finberka, čímž započal dlouhou tradici tištění dětských textů na vlastních stránkách, a částečně v domácích dětských časopisech vůbec. Později nepravidelně otiskoval celou rubriku vlastní tvorby dětí, nazvanou „Z vlastní hlavy“ či „Práce našich čtenářů“, později „Dílna“. Organizoval i časté autorské soutěže pro děti.
Mezi pravidelnými rubrikami se postupně ustálila velmi oblíbená „Kronika“ – časové, zajímavé a srozumitelně i zábavně psané zprávy z různých oborů, dále „Beseda“ – sloupek o aktuálním problému, „Práce a hra“ – o ručních pracích a také „Dědečkovy žertíky“. Na obálce byla zábavná příloha, zprvu zvaná Rozmanitosti, později Oříšky, a rubrika „Přemýšlej a rozluštíš“ s rébusy, žerty a hádankami. V titulu se objevovaly i citáty slavných („Zlatá zrnka“). Zajímavosti z ciziny obsahovala rubrika „Panoráma“, později „Rozmanitosti“ a „Ze všech koutů světa“.
Po vzniku samostatného Československa časopis přestává stačit trendům moderních periodik pro děti, stále si však drží širokou oblibu čtenářů. Obálka je zaplněna inzercí, v časopisu se rozšiřuje jeho naučná část. Časopis přijímá se zpožděním novinky v obsahu progresivnějších periodik pro děti, změnám se ale nevyhýbá. Zavádí zmíněné rubriky zajímavostí ze světa, filatelistickou rubriku i dobově populární junáckou hlídku. Přes neutuchající zájem publika se Malý čtenář ve 20. a 30. letech nevyhnul kritice odborné veřejnosti, zejména pro přílišný konzervatismus a koncepci nedostačující měnícím se dobovým nárokům.
Malý čtenář se od počátku úzkostlivě vyhýbal politickým a společenským tématům, tiskl tematicky nadčasovou beletrii a zábavní čtení, což se v pozdější, socialistické historiografii dětské literatury stalo důvodem jeho kritiky. V posledních ročnících před svým zánikem časopis zvyšoval množství obrázků na úkor textů, stal se víceméně obrázkovým týdeníkem, v němž měla beletrie vedle publicistiky jen podružnou úlohu.
V posledních ročnících se v obrazovém doprovodu časopisu začínala stále častěji uplatňovat fotografie, např. K. Plicky či V. J. Staňka. V posledních ročnících nabral časopis výrazněji novinový ráz, tiskl řadu zpráva zajímavostí ze světa, dokumentárních fotografií, sportovní reportáže atd. Na zadní straně obálky začal také tisknout humoristické či dobrodružné komiksy.
K časopisu vycházel v letech 1891-1942 Kalendář Malého čtenáře, později Kalendář české mládeže pod vedení Františka Serafínského Procházky. Ročně Malý čtenář vydával i několik (4-6) románových příloh vlastní edice a v letech 1928-1934 mj. edici Loutkové hry Malého čtenáře.

Pokud máš jakoukoliv informaci, která by přispěla k doplnění dalších souvislostí kolem vydání časopisu MALÝ ČTENÁŘ z roku 1933, prosím, napiš ji do KOMENTÁŘE – dolů pod náhledy titulních stránek.

Stáhni si (jako registrovaný uživatel tohoto webu) do svého tabletu, pc nebo notebooku archivované čísla časopisu MALÝ ČTENÁŘ   kliknutím na náhled strany:

Samostatná stránka s odkazy na všechna čísla a tituly časopisů i kreslených seriálů ke stažení (bez náhledů na titulní strany) je viditelná (po přihlášení) v horním menu „STÁHNOUT„.